Menšinové zákony
Sborník příspěvku
Sborník příspěvků ze semináře o implementaci zásad stanovených Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin v ČR

SEKRETARI.T RADY VL.DY ČESK. REPUBLIKY PRO N.RODNOSTN. MENŠINY

ve spolupr.ci se

SEKRETARI.TEM PORADN.HO V.BORU PRO R.MCOVOU .MLUVU O OCHRANĚ

N.RODNOSTN.CH MENŠIN RADY EVROPY

SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ

ze

semináře o implementaci zásad stanovených

Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin v ČR

(Koloděje, 2. prosince 2003)

Praha 2004

Sborn.k př.spěvků ze semin.ře o implementaci z.sad stanovených R.mcovou .mluvou o ochraně

n.rodnostn.ch menšin v Česk. republice, Koloděje 2. prosince 2003.

.řad vl.dy Česk. republiky

Sekretari.t Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny

OBSAH

OBSAH ……………………………………………………………………………………………………………………………………….3

EDIČNÍ POZNÁMKA………………………………………………………………………………………………………………… 5

ÚVODEM ………………………………………………………………………………………………………………………… 6

FRANTIŠEK KOZEL…………………………………………………………………………………………………………………………… 6

ZÁSTUPCI PORADNÍHO V¯BORU PRO RÁMCOVOU ÚMLUVU O OCHRANĚ

NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN RADY EVROPY…………………………………………………………………………. 8

ALAN PHILLIPS……………………………………………………………………………………………………………………………….. 8

GÁSPÁR BÍRÓ……………………………………………………………………………………………………………………………….. 11

ZÁSTUPCI VEŘEJNÉ SPRÁVY ČR – ORGÁNŮ PRO ZÁLEŽITOSTI NÁROD-NOSTNÍCH

MENŠIN…………………………………………………………………………………………………………………………………….14

ANDREJ SULITKA…………………………………………………………………………………………………………………………….14

PETER LIPTÁK………………………………………………………………………………………………………………………………. 18

BRONISŁAW WALICKI………………………………………………………………………………………………………………………19

HANA ORGONÍKOVÁ……………………………………………………………………………………………………………………….. 22

JANA HÁLOVÁ………………………………………………………………………………………………………………………………. 24

VÁCLAV APPL………………………………………………………………………………………………………………………………..25

MARIE RAUCHOVÁ………………………………………………………………………………………………………………………….27

MARIE MARKOVÁ…………………………………………………………………………………………………………………………..33

ZÁSTUPCI POČETNĚ MAL¯CH NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN V ČR…………………………………… 36

MARIO DŽUNEV…………………………………………………………………………………………………………………………….. 36

HERWIG SITEK……………………………………………………………………………………………………………………………… 37

AGÁTA PILÁTOVÁ……………………………………………………………………………………………………………………………38

ALEXEJ N. KELIN…………………………………………………………………………………………………………………………..41

VANGELIS LIOLIOS…………………………………………………………………………………………………………………………. 43

BOHDAN RAJČINEC………………………………………………………………………………………………………………………….47

PROBLEMATIKA POSTAVENÍ ROMŮ V ČR………………………………………………………………………… 49

JAN JAŘAB…………………………………………………………………………………………………………………………………… 49

RADIM BUREŠ………………………………………………………………………………………………………………………………..52

STANISLAV DANIEL………………………………………………………………………………………………………………………….55

VÍT SCHORM………………………………………………………………………………………………………………………………… 57

ZUZANA GÁBOROVÁ……………………………………………………………………………………………………………………….. 58

KAREL HOLOMEK…………………………………………………………………………………………………………………………..60

NÁRODNOSTNÍ MENŠINY A MÉDIA……………………………………………………………………………………..62

ALENA MÜLLEROVÁ………………………………………………………………………………………………………………………..62

JARMILA BALÁŽOVÁ……………………………………………………………………………………………………………………….. 64

RUZBEH OWEYSSI………………………………………………………………………………………………………………………….. 66

ANNA POLÁKOVÁ…………………………………………………………………………………………………………………………… 69

DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY ZE SEMINÁŘE…………………………………………………………………………………. 71

KIRIL DIMITROV…………………………………………………………………………………………………………………………….71

JAKUB POLÁK………………………………………………………………………………………………………………………………..71

EDIČNÍ POZNÁMKA

Sborn.k o implementaci z.sad stanovených R.mcovou .mluvou o ochraně n.rodnostn.ch menšin

v Česk. republice je vyd.v.n jako výstup ze semin.ře, který se konal v Koloděj.ch 2. prosince

2003.0) Jeho c.lem bylo v širš.m pl.nu z.stupců prodiskutovat výsledky realizace z.sad stanovených

R.mcovou .mluvou v Česk. republice. Jedn.n. se z.častnili představitel. n.rodnostn.ch

menšin trvale žij.c.ch na .zem. Česk. republiky, z.stupci veřejn. spr.vy, st.tn. spr.vy i samospr.vy,

představitel. nest.tn.ch neziskových organizac. působ.c.ch ve prospěch n.rodnostn.ch

menšin a v neposledn. řadě z.stupci veřejnopr.vn.ch m.di..

Semin.ř se uskutečnil na z.kladě iniciativy Poradn.ho výboru pro R.mcovou .mluvu o ochraně

n.rodnostn.ch menšin Rady Evropy, který tak. finančně podpořil kon.n. akce. Jedn.n. se z.častnili

rovněž z.stupci Poradn.ho výboru, konkr.tně G.sp.r B.r., 2. m.stopředseda Poradn.ho

výboru, Alan Phillips, expert Poradn.ho výboru, jeho bývalý 1. m.stopředseda, a pracovnice sekretari.tu

Poradn.ho výboru Artemiza Chisca a Eva Konečn..

Sborn.k přin.š. př.spěvky uspoř.dan. do tematických celků v souladu s programem semin.ře. Po

.vodn.ch proslovech z.stupců Poradn.ho výboru vystoupili z.stupci st.tn. spr.vy a z.stupci n.rodnostn.ch

menšin. Samostatný tematický blok byl věnov.n romsk. problematice a nakonec se

hovořilo o vztahu veřejnopr.vn.ch m.di. k n.rodnostn.m menšin.m. Do sborn.ku je zařazen t.ž

př.spěvek na semin.ři nepř.tomn.ho z.stupce chorvatsk. menšiny, pana Herwiga Sitka, a dalš.

dva př.spěvky, kter. autoři zaslali v p.semn. podobě jako podklad do diskuse.

Považujeme za př.nosn. zprostředkovat touto cestou obsah kolodějsk.ho semin.ře širš. veřejnosti.

Douf.me, že sborn.k přispěje k rozš.řen. mozaiky multikulturn.ho dialogu a přibl.ž. poznatky

o naplňov.n. z.sad stanovených R.mcovou .mluvou v Česk. republice.

Uveřejněn. texty neprošly jazykovou .pravou.

Sekretari.t Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny

V Praze, .nor 2004

0) Viz Protokol z n.vštěvy z.stupců Poradn.ho výboru R.mcov. .mluvy o ochraně n.rodnostn.ch menšin RE a semin.ře k implementaci

z.sad stanovených touto .mluvou v Česk. republice (výsledky za prvn. monitorovac. cyklus 1998-2003), uveřejněný na

webov. str.nce Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, serveru .řadu vl.dy Česk. republiky, na adrese:

http://www.vlada.cz/1250/vrk/vrk.htm.

ÚVODEM

K podmínkám plnění zásad stanovených Rámcovou úmluvou o ochraně práv

národnostních menšin v ČR

F r a n t i š e k Ko z e l

n.městek m.stopředsedy vl.dy pro vědu, výzkum a vývoj, lidsk. pr.va a lidsk. zdroje

R.d bych na tomto m.stě uv.tal zahraničn. hosty, konkr.tně za Poradn. výbor pro R.mcovou

.mluvu o ochraně n.rodnostn.ch menšin Rady Evropy pana G.sp.ra B.r., 2. m.stopředsedu Poradn.ho

výboru, pana Alana Phillipse, býval.ho 1. m.stopředsedu Poradn.ho výboru, v současnosti

experta tohoto výboru, a pracovnice sekretari.tu Poradn.ho výboru pan. Artemizu Chisco

a slečnu Evu Konečnou.

Za českou stranu pak v.t.m pan. Hanu Orgon.kovou, poslankyni Parlamentu ČR, m.stopředsedkyni

Výboru petičn.ho, členku jej.ho Podvýboru pro n.rodnostn. menšiny, pan. Zuzanu G.borovou,

z.stupkyni Kancel.ře veřejn.ho ochr.nce pr.v, a dalš. z.stupce org.nů veřejn. spr.vy.

D.le zde v.t.m členy Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, Rady vl.dy pro z.ležitosti romsk. komunity

a jejich pracovn.ch org.nů, z.stupce m.di. a představitele dalš.ch instituc..

Připadla mi bohužel t.ž povinnost omluvit na dnešn.m jedn.n. pana Petra Mareše, m.stopředsedu vl.dy

pro výzkum a vývoj, lidsk. pr.va a lidsk. zdroje a předsedu Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny,

který se jedn.n., z důvodu prob.haj.c. schůze Parlamentu ČR, nemůže z.častnit.

C.lem semin.ře o implementaci z.sad stanovených R.mcovou .mluvou o ochraně n.rodnostn.ch

menšin v ČR je shrnout výsledky v oblasti n.rodnostně menšinov. politiky za obdob. od roku

1999, tj. za druhý monitorovac. cyklus. Jde o rekapitulaci opatřen. na .seku ochrany pr.v n.rodnostn.ch

menšin a vytv.řen. podm.nek pro jejich naplňov.n. ve smyslu .mluvy, konkr.tně o

uchov.n. a podporu rozvoje menšinových kultur i n.rodnostně menšinov. identity, o vzděl.v.n.,

přij.m.n. a rozšiřov.n. informac. v menšinových jazyc.ch, o opatřen. proti diskriminaci atd.

R.d bych .vodem pouk.zal na důležitý pokrok v ot.zce ochrany n.rodnostn.ch menšin. V roce

2001 přijal Parlament Česk. republiky z.kon č. 273/2001 Sb., o pr.vech př.slušn.ků n.rodnostn.ch

menšin a o změně některých z.konů, který stanov., že vl.da zřizuje jako svůj poradn. a iniciativn.

org.n pro ot.zky týkaj.c. se n.rodnostn.ch menšin a jejich př.slušn.ků Radu vl.dy pro n.rodnostn.

menšiny, v jej.mž čele stoj. člen vl.dy. Statut t.to Rady, schv.lený usnesen.m vl.dy,

d.le upřesňuje, že předsedu Rady, zpravidla m.stopředsedu vl.dy, jmenuje a odvol.v. vl.da na

n.vrh předsedy vl.dy. Jednou z funkc. m.stopředsedy vl.dy pro výzkum a vývoj, lidsk. pr.va a

lidsk. zdroje je tedy mj. funkce předsedy Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny a s t.m souvisej.c.

odpovědnost za n.rodnostně menšinovou politiku vl.dy Česk. republiky. Proto kon.n. tohoto semin.ře

v.t.me a považujeme za důležit. v.st diskusi nejen o plněn. z.sad stanovených .mluvou,

ale i o dalš.ch aktu.ln.ch ot.zk.ch n.rodnostně menšinov. politiky Česk. republiky. Cen.me si

tak. toho, že se semin.ř kon. na z.kladě podnětu Poradn.ho výboru, který tak. tuto akci finančně

podporuje.

Česk. republika podepsala .mluvu bezprostředně po jej.m otevřen. k podpisu 1. .nora 1995.

Vl.da se při vysloven. souhlasu s podpisem a ratifikac. dne 12. dubna 1995 op.rala o podrobný

rozbor pr.vn.ch předpisů, vypov.daj.c. o podm.nk.ch možnost. naplňov.n. z.sad stanovených

t.mto mezin.rodně pr.vn.m dokumentem. Jm.nem Česk. republiky byla .mluva podeps.na ve

Štrasburku dne 28. dubna 1995. Během ratifikačn.ho procesu .mluvy sehr.l významnou .lohu

tak. mezin.rodn. semin.ř v Poslaneck. sněmovně Parlamentu Česk. republiky dne 17. dubna

1997 na t.ma Pr.vn. n.stroje k ochraně n.rodnostn.ch menšin. Postaven. n.rodnostn.ch menšin

v Česk. republice a jejich ochrana, uspoř.daný z podnětu tehdejš.ho ad hoc Výboru pro implementačn.

mechanizmus R.mcov. .mluvy (CAHMEC). Společn. jedn.n. z.stupců Poslaneck.

sněmovny, .řadu vl.dy ČR, ministerstev a z.stupců n.rodnostn.ch menšin tehdy pozitivně přispělo

k završen. ratifikačn.ho procesu. Česk. republika uložila ratifikačn. listinu u gener.ln.ho

tajemn.ka Rady Evropy dne 18. prosince 1997 a podle čl.nku 28 odstavce 2 .mluvy je tak v.z.na

t.mto dokumentem od 1. dubna 1998. Ve smyslu čl.nku 25 odstavce 1 .mluvy předložila pak

Česk. republika v ročn. lhůtě od vstupu v platnost gener.ln.mu tajemn.kovi Rady Evropy .pln.

informace o legislativn.ch a dalš.ch opatřen.ch, kter. jako smluvn. strana přijala k naplněn. stanovených

z.sad.

Z podkladových materi.lů, kter. .častn.ci semin.ře dostali spolu s pozv.nkou vyplýv., že

bychom se zde měli soustředit předevš.m na poznatky týkaj.c. se:

- stanoviska Poradn.ho výboru .mluvy s ohledem na Českou republiku, reakc. Česk. republiky

na toto stanovisko obsažen. v doplňuj.c.ch informac.ch Česk. republiky o plněn. z.sad stanovených

.mluvou, d.le stanoven. postupu př.pravy druh. periodick. zpr.vy, kterou je Česk.

republika povinna předložit gener.ln.mu tajemn.kovi Rady Evropy do 1. dubna 2004, ale tak.

proveden. zhodnocen. aktu.ln.ho vývoje n.rodnostně menšinov. politiky Česk. republiky;

- nov. reflexe Stanoviska Poradn.ho výboru .mluvy, jeho podnětů ke zlepšen. postaven. romsk.

menšiny, jakož i podnětů ve vztahu k početně malým n.rodnostn.m menšin.m;

- činnosti org.nů veřejn. spr.vy při zajišťov.n. podm.nek pro naplňov.n. pr.v př.slušn.ků n.rodnostn.ch

menšin;

- role m.di. ve vztahu k n.rodnostn.m menšin.m a zastoupen. z.stupců n.rodnostn.ch menšin

v medi.ch.

Prostor pro společn. jedn.n. z.stupců Poradn.ho výboru .mluvu, z.stupců org.nů veřejn. spr.vy

i z.stupců př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin je př.ležitost. pro zhodnocen. legislativn.ch i nelegislativn.ch

opatřen. Česk. republiky ve vztahu k př.slušn.kům n.rodnostn.ch menšin. Jako východisko

m.me k dispozici dvě rozs.hl. zpr.vy o situaci n.rodnostn.ch menšin – za rok 2001 a

2002, kter. projednala vl.da a v t.to souvislosti tak. schv.lila řadu opatřen. k zajištěn. podm.nek

pro naplňov.n. pr.v n.rodnostn.ch menšin. Tyto materi.ly jsou dostupn. jak v tištěn. podobě, tak

v elektronick. (na webov. str.nce Rady, serveru .řadu vl.dy ČR v česk. i anglick. verzi

http://wtd.vlada.cz/vrk/vrk.htm). Tyto zpr.vy obsahuj. nejenom hodnocen. legislativn.ch i nelegislativn.ch

opatřen. st.tu ve vztahu k př.slušn.kům n.rodnostn.ch menšin, ale rovněž sebereflexi

z.stupců n.rodnostn.ch menšin, monitoruj.c. hodnocen. postaven. n.rodnostn.ch menšin

samotných. Obraz o n.rodnostně menšinov. politice Česk. republiky přin.š. i aktu.ln. vyd.n. z.kladn.ch

dokumentů, publikace N.rodnostně menšinov. politika Česk. republiky – National Minority

Policy of the Czech Republic. Publikaci v česk. i anglick. verzi připravil k vyd.n. sekretari.t

Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny. Jej. distribuce se uskutečnila v listopadu 2003 a

dostupn. je t.ž .častn.kům tohoto semin.ře.

Dnešn. jedn.n. by mělo m.t na jedn. straně bilančn. charakter, na straně druh. by mělo směřovat

k osvětlen. aktu.ln.ho vývoje v oblasti n.rodnostně menšinov. politiky, postaven. n.rodnostn.ch

menšin ve společnosti, tj. n.rodnostn.ch menšin žij.c.ch tradičně v českých zem.ch, jež představuj.

organickou souč.st společnosti Česk. republiky. Z těchto východisek budeme tak. vych.zet

při př.pravě druh. periodick. zpr.vy o plněn. z.sad stanovených R.mcovou .mluvou.

Konkr.tně se to týk. opatřen. učiněných v procesu transformace veřejn. spr.vy, kter. se př.mo i

nepř.mo týkaj. ochrany pr.v n.rodnostn.ch menšin na m.stn. i region.ln. .rovni, uplatňov.n. mechanizmu

proti diskriminaci jakkoliv vymezovaným menšinovým souč.stem společnosti.

ZÁSTUPCI PORADNÍHO V¯BORU PRO RÁMCOVOU ÚMLUVU O OCHRANĚ

NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN RADY EVROPY

The Framework Convention for the Protection of National Minorities and its

Monitoring Procedure, the Second Monitoring Cycle

Al a n P h i l l i p s

Human Rights Advisor, Former First Vice-President of the Advisory Committee on the Framework

Convention for the Protection of National Minorities

The Framework Convention for the Protection of national minorities entered into force on 1st

February 1998 and is one of the most comprehensive treaties designed to protect the rights of persons

belonging to national minorities. Parties to this Convention undertake to promote the full

and effective equality of persons belonging to minorities in all areas of economic, social, political

and cultural life together with the conditions that will allow them to express, preserve and develop

their culture and identity.

The word “Framework” highlights the scope for States to translate this Convention’s provisions

to their specific country situation through national legislation and appropriate governmental policies.

This in no way detracts from its legally binding character to which 35 States have committed

themselves, but recognizes that different circumstances prevail in every country.

What commitments do State Parties undertake when they ratify the Framework Convention?

The provisions of the Framework Convention cover a wide range of issues, including inter alia

 Choice of identity

 Non-discrimination;

 Promotion of effective equality;

 Promotion of conditions favouring the preservation and development of culture, religion,

language and traditions;

 Freedom of assembly, association, expression, thought, conscience and religion;

 Access to and use of media;

 Linguistic freedoms:

- use of the minority language in private and in public as well as its use before administrative

authorities;

- use of one’s own name in the minority language;

- Display of information of a private nature in the minority language;

- Topographical names in the minority language;

 Education:

- Learning and instruction in the minority language;

- Freedom to set up educational institutions;

 Transfrontier contacts;

 International and transfrontier co-operation;

 Participation in economic, cultural and social life;

 Participation in public life;

 Prohibition of forced assimilation;

It is not my intention to explore the detailed language of the Framework Convention or to study

its jurisprudence, but to discuss the crucial issue of how we can work together to promote its effective

implementation. The detailed language and meaning we can explore later; however I

should make some important clarifications now:

 The Framework Convention is targeted at emphasizing State Responsibilities rather than being

a broad expressions of rights.

 The emphasis on mostly programme type provisions setting out objectives for the State.

 The language used is concerned with the protection of persons belonging to national minorities.

There is no recognition of collective rights.

 It is agreed that persons belonging to national minorities may exercise their rights individually

and in community with others.

What is a national minority?

The Framework Convention does not contain a definition of the concept of ‘national minority’ as

there is no general definition agreed upon by all Council of Europe member States. Each Party to

the Framework Convention is therefore left room to assess which groups are to be covered by the

Convention within their territory. This selection must, however, be made in good faith and in accordance

with general principles of international law and the fundamental principles set out in Article

3 of the Framework Convention.

The Council of Europe monitors the implementation of the Framework Convention through an

Advisory Committee, which issues Opinions after examining the issues.

It consistently emphasizes that the implementation of the Framework Convention should not be a

source of arbitrary or unjustified distinctions.

(For the Advisory Committee, the Framework Convention is not an “all-or-nothing” instrument.

This Advisory Committee has therefore adopted an article-by-article approach to the question of

the groups covered by the Framework Convention, recognizing that some articles in the Convention

have a larger scope to include a wide range of groups than do others.

For example, Article 6 on tolerance and inter-cultural dialogue lends itself to including within its

scope a broader range of groups than Article 10(2), which concerns use of language in relations

with public authorities.

Certain persons may therefore benefit from some articles, but not necessarily all.)

Who decides whether someone belongs to a national minority?

It is argued that individuals are free to decide whether or not they wish to be treated as belonging

to a national minority.

We are all different, however we cannot arbitrarily choose to belong to any national minority. An

individual’s choice must be based on objective criteria connected with that person’s identity, such

as language, religion and culture. However the existence of a minority is a matter of fact not a

matter of legislation by a State.

This is made explicitly clear by the UN Human Rights Committee.

How is State compliance with the Convention monitored?

The Council of Europe, through its governing body, The Committee of Ministers, and the Advisory

Committee, made up of independent experts, are both involved in the monitoring of the

Framework Convention. In practice it is the Advisory Committee that does the work, within

broad policy support of the Committee of Ministers.

Based on a reporting system, the monitoring procedure requires each State to submit a first report

within one year of the entry into force of the Convention and additional reports are required every

five years subsequently, or upon a specific request of the Committee of Ministers. Where it requires

specific additional information, the Advisory Committee also sends States written questionnaires.

In the second round of reporting:

It is essential that the report provides relevant statistical data. Furthermore, in order to facilitate

the evaluation task of the Advisory Committee, states should supply copies or extracts of all relevant

legal instruments mentioned in the state report or adopted after the preparation of the State

report in the first monitoring cycle. States should also provide copies or extracts of all relevant

regulations and jurisprudence mentioned in the state report as well as copies of any relevant multilateral

and bilateral international agreements. Wherever possible these copies/extracts should be

supplied in the original language and also in one of the official languages of the Council of Europe.

Practical arrangements made at national level for following up the results of the first monitoring

cycle on the implementation of the Framework Convention

a. indicate the follow-up activities organized at national, regional and local level, the persons and

authorities implicated, the conclusions adopted and their dissemination to interested parties

(including publication, where appropriate);

b. indicate what steps have been taken to publicise the results of the first monitoring cycle, as well

as the impact of these steps: publication, dissemination, translation of the relevant documents

(opinion, State comments, resolution) into the official language(s) and the minority languages

where appropriate (including measures to promote awareness of the Framework Convention);

c. indicate the steps taken and the outcome of these steps, in order to improve participation by

members of civil society in the process of implementing the Framework Convention at the national

level (including the means used to increase the level of information, consultation and

participation of members of civil society in the different stages of the Framework Convention

monitoring procedure);

d. indicate what steps have been taken to continue the dialogue in progress with the Advisory

Committee, including those taken to keep it regularly informed of any action taken in response

to the results of the first monitoring cycle (see section 3 of the country relevant Resolution

adopted by the Committee of Ministers). Please also indicate the outcome of these steps.

Measures taken to improve implementation of the Framework Convention in response to the

Resolution adopted by the Committee of Ministers in respect of your country

a. provide a general presentation of the measures taken to implement the Committee of Ministers’

conclusions (see section 1 of the country relevant Resolution adopted by the Committee of

Ministers), including any other measures considered relevant in this respect;

b. indicate, article by article, the measures taken in response to the Committee of Ministers’ recommendation

(see section 2 of the country relevant Resolution of the Committee of Ministers)

to take appropriate account of the various comments contained in the Advisory Committee’s

opinion. Here, please provide information on any new developments in your country that seem

relevant to each particular article of the Framework Convention, including remedies and solutions

to any difficulties or problems that may have been encountered.

Specific questions to each State Party to the Framework Convention

Details will also be requested in the specific questions submitted separately by the Advisory

Committee as part of the continuing dialogue with the Advisory Committee.

The drafting of State reports often involves a process of consultation with Ombudsmen, minority

and non-governmental organizations, who are also encouraged to submit alternative reports or information

on the position of minorities.

The Advisory Committee, who makes use of a wide variety of written sources of information

from State and non-State actors, examines these reports.. The Advisory Committee has also developed

the practice of carrying out country visits where it meets with government officials, parliamentarians,

representatives of minorities, Ombudsmen, NGO’s, Specialised Bodies and other

relevant interlocutors.

This is our ideal…. for European law to be a helpful and practical tool to key local actors in their

work to combat discrimination and promote minority rights. If an instrument like the Framework

Convention is known, owned and valued locally by governments and minorities alike, its true value

can be realised. Inter ethnic relations are complex issues and in some cases intolerance and

nationalism has been the causes of violence and even violent conflicts. Consequently the Council

of Europe places considerable emphasis on supporting governments and minorities to work together

to promote the Framework Convention, the principles it stands for and the range of legislation

and policies that are necessary for its effective implementation.

Returning to the monitoring mechanisms, following its examination of a State’s report and much

other evidence, the Advisory Committee adopts an Opinion that is transmitted to the State concerned.

The State has an opportunity to comment on this Opinion and once again may benefit

from further consultations with, minority and non-governmental organizations.

Eventually the Council of Europe, Committee of Ministers, adopts a resolution containing conclusions

and recommendations to the State on the implementation of the Framework Convention.

This resolution is then made public together with the Comments and the Opinion. All of these can

be found on the Council of Europe Web site.

Governments are invited to keep the Advisory Committee regularly informed of the measures

they have taken in response to the monitoring process and there have been some considerable successes.

Furthermore the Council of Europe wishes to encourage state to take additional measures and establish

internal mechanisms to monitor regularly and, from time to time, evaluate the success of

policies, programmes and legislation to protect national minorities., Many countries now have

strategies for minorities, in particular for Roma, should be reviewed with the full and effective

participation of minorities in this process.

It is often difficult to assign cause and effect but it appears that the Framework Convention has

authoritatively identified many serious issues facing minorities, it has led to new Legislation in

many states, it has led to new policies by governments and crucially it has been a catalyst for constructive

dialogue between minorities and the Government, offering objective norms and a neutral

environment for tackling often highly politicised issues.

The Importance of the continuous Dialogue with Advisory Committee of the

Framework Convention for the Protection of National Minorities

G. s p . r B . r .

Second Vice-President of Advisory Committee on the Framework Convention for the Protection

of National Minorities

A good practice has developed during the part years with regard to the resolutions adopted by the

Council of Europe’s Committee of Ministers (CM) on the implementation of the Framework

Convention for the Protection of National Minorities (hereinafter “Framework Convention”) by

member states. An increasing number of Governments have organised follow-up seminars aimed

at discussing the experience accumulated in the first monitoring cycle of the Framework Convention,

the state of its implementation and future tasks. These events are to be perceived also as a

translation into practice of the (common) part of the CM’s resolutions, “inviting” the concerned

state parties to:

a) continue dialogue with the Advisory Committee of the Framework Convention (ACFC),

b) to keep the Advisory Committee regularly informed of the measures it has taken in response to

the conclusions and recommendations” set in the previous sections of the resolutions.

Participants at such seminars include government officials, representatives of minorities and the

civil society, experts of the Advisory Committee, and members of the Council of Europe’s Secretariat

of the ACFC. Today’s seminar has a similar attendance.

On previous occasions open and frank discussions have taken place between participants – and I

am sure that in this circle the same will happen today; in some situations specific recommendations

have been formulated for the second monitoring cycle. One of the main conclusions reached

so far was the fact that the implementation of the Framework Convention is a continuous, day-byday

activity. Further, as other sectors of social life, the protection of minorities is a dynamic field,

and at the same time cannot be separated within the sphere of various degrees of state involvement

in political participation, education, the media, or anti-discrimination measures. It concerns

society as a whole; indeed a successful integration of minorities, while preserving and developing

their specific identity is possible only through a holistic approach, including methodology. In the

light of the documents of the first monitoring cycle, and the visit of the delegation of the ACFC in

October 2000, it is evident that the Czech Republic is no exception to this.

Let me turn to Resolution ResCMN(2002)2 on the implementation of the Framework Convention

the Czech Republic and the Opinion of the ACFC of 6 April 2001. It is very important to note

that these documents should be read together. The Resolution is explicit on this: “Recommends

that the Czech Republic take appropriate account of the conclusions set out in section 1 above, together

with the various comments in the Advisory Committee’s opinion.”

As far as the Opinion of the ACFC is concerned, we should be aware that it reflects the situation

as it was before October 2000, despite the fact that it was adopted on 6 April 2001. The Opinion

was based on the first report submitted by the Government of the Czech Republic (dated 1 April

1999), the correspondence between the ACFC and the competent Czech authorities, plus the findings

of the ACFC delegation visit to Prague in October 2000. The Government received the Opinion

in due time and it had replied, according to the rules, within four time month period. Those

comments have been circulated to the Permanent Representations of the Council of Europe Member

States on October 2001. The Resolution of the Committee of Ministers – taking into account

the Opinion, the written reply of the Czech Government, and comments by delegations in the session

- was adopted on 6 February 2002. Now, we are in December 2003 and we are looking forward

to hearing about developments in the past year and a half.

The state report of April 1999 was very professionally written, detailed and informative. The

ACFC have noticed the balanced approach and a healthy level of self-criticism regarding the period

and the events covered. I have no doubt after listening Mr Jarab’s introductory statement a few

minutes before that a similar, well-balanced and realistic approach will characterise the period

ahead.

Let me recall briefly the main conclusions of the ACFC Opinion of 6 April 2001. The Opinion

emphasised that “the Czech Republic has made commendable efforts to support national minorities

and their respective cultures”, and welcomed the Government’s “determination to complete

the legislative framework for the protection of national minorities with a specific law, currently

under preparation.” Since then, Act No. 273 Coll. on the rights of members of national minorities

and amendments of some acts has been adopted on 10 July 2001 and entered into force on the 1st

of January 2002. This is a significant achievement.

While welcoming “the progress in community relations achieved in recent years”, the Opinion

also formulated some criticism, noting that “despite increased Governmental action, problems

persist with regard to the implementation of the provisions of the Framework Convention on inter-

cultural dialogue and tolerance, as well as on the protection against threats, discriminatory

acts, violence and hostility, and observes that these problems concerns the Roma community in

particular. The Advisory Committee is particularly concerned about the discrimination faced by

the Roma in various fields, and the manner in which this minority is treated by the police. More

generally, the Advisory Committee is concerned about the insufficient level of communication

with the Roma community within the Czech society.”

The Resolution of the Committee of Ministers on the implementation of the Framework Convention

by the Czech Republic (ResCNM (2002)2), concluded also that “Despite increased governmental

action, there is still scope for improvement, including by law-enforcement officials, with

regard to inter-cultural dialogue and tolerance and the protection against ethnically motivated

threats, violence and hostility, especially as concerns Roma. Despite the determination of the

Czech authorities to improve significantly the situation of Roma through a long-term policy, real

problems remain, notably as regards the discrimination encountered by persons belonging to this

minority in various fields.”

The ACFC also said that “appropriate measures should be adopted in order to improve the situation

of numerically small minorities in areas such as the education system, access to the media

and the use of minority languages in relations with authorities.” Having examined all the documents

made available after the Opinion was issued, the CM concluded in February 2002 that

“supplementary appropriate measures are required” in these fields, acknowledging indirectly that

such measures have been undertaken in the course of 2001.

From the documents distributed in the preparation of this seminar it is clear that progress has taken

place in the mentioned areas, and certainly participants today will assess the efficiency and the

practical results of the measures recently adopted.

It is very important to stress again that both the Resolution and the Opinion are part of an ongoing

“trilateral” co-operation between the Government and the Council of Europe, the Government

and representatives of national minorities. Therefore, progress in areas of concern should be seen

in perspective: it is just normal that the most important issues come first to be addressed; second,

political solutions to problems of this nature (that is involving national minorities) are likely to

raise further political problems. This is also a normal phenomena, and political leaders, activists,

national and local political figures have to face this reality. The magnitude and the social impact

depend very much on their willingness to co-operate. The difference in our days is that we have at

our disposal various mechanisms on the national and international level to enhance such a co-operation,

or, if it is the case, to cope with undesirable consequences that may occur.

This is why today’s exchange of views is extremely important. Once we are able to talk on a moderate

tone and use rational language to tackle sensitive problems there is a hope that the outcome

will satisfy both the majority and minorities.

Let me summarise: the Czech authorities are fully aware that there remain shortcomings, which

must be dealt with. This is clearly stated in the implementation report. The Government is also

fully aware that participation of minorities in the decision-making process is crucial. An institutional

framework has been set up, and it must be made effective in a long term.

The international community gives its full support to these efforts, and all parties concerned in the

Czech Republic should be aware of it. One of the means to realise this, it is the wide dissemination

of the relevant documents, including their translation into minority languages where appropriate.

Another mean is, as the CM recommended, to “continue the dialogue in progress with the

ACFC”, and “to keep the ACFC regularly informed” of the measures taken to improve the implementation

of the Framework Convention.

ZÁSTUPCI VEŘEJNÉ SPRÁVY ČR – ORGÁNŮ PRO ZÁLEŽITOSTI NÁROD-NOSTNÍCH

MENŠIN

Ke stanovisku Poradního výboru k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních

menšin k první periodické zprávě ohledně České republiky

An d r e j S u l i t k a

ředitel sekretari.tu Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny

.vodem př.sluš. uv.st nejdř.ve kr.tkou faktografickou pozn.mku, abychom si přibl.žili časovou

souslednost jednotlivých kroků věcn.ho plněn. z.vazků, vyplývaj.c.ch z R.mcov. .mluvy, jakož

i jednotlivých implementačn.ch opatřen..

.mluva vstoupila pro Českou republiku v platnost dnem 1. dubna 1998, současně byl publikov.n

jej. český překlad ve Sb.rce z.konů Česk. republiky pod č. 96/1998 Sb. Ve smyslu čl.nku 25 odstavce

1 .mluvy pak Česk. republika v ročn. lhůtě od vstupu .mluvy v platnost pro Českou

republiku předložila gener.ln.mu tajemn.kovi Rady Evropy vyčerp.vaj.c. zpr.vu o legislativn.ch

a dalš.ch opatřen.ch, kter. Česk. republika přijala k naplněn. z.sad stanovených .mluvou. Informaci

vl.dě Česk. republiky o agendě .mluvy současně předložil m.stopředseda vl.dy a předseda

Legislativn. rady vl.dy. Na př.pravě Zpr.vy o plněn. z.sad stanovených .mluvou se aktivně pod.leli

z.stupci n.rodnostn.ch menšin v Radě vl.dy pro n.rodnostn. menšiny (d.le jen “Rada”), o

konečn.m zněn. Zpr.vy jednala opakovaně Rada.

Ve dnech 16. – 18. ř.jna 2000 navšt.vila Českou republiku delegace Poradn.ho výboru k .mluvě,

aby z.skala od z.stupců vl.dy i nevl.dn.ch n.rodnostně menšinových organizac. a dalš.ch nez.vislých

zdrojů informace o podm.nk.ch naplňov.n. z.sad stanovených .mluvou a o konkr.tn.m

plněn. .mluvy.

Poradn. výbor k .mluvě přijal sv. stanovisko vůči Česk. republice dne 6. dubna 2001; stanovisko

obsahuje rovněž doporučen. Výboru ministrů k vybraným čl.nkům. V t.to souvislosti byla

Česk. republika t.ž pož.d.na o doplněn. informac., zejm.na se zaměřen.m na postaven. romsk.

menšiny, tedy v době, kdy eskalovala kauza v Matičn. ul. v .st. nad Labem. Na z.kladě podnětů

a připom.nek členů Rady byly zpracov.ny doplňuj.c. informace – Koment.ř Česk. republiky na

z.kladě pravidla č. 27 rezoluce Výboru ministrů (97)10 ke stanovisku Poradn.ho výboru k R.mcov.

.mluvě o ochraně n.rodnostn.ch menšin ohledně plněn. z.vazků t.to .mluvy -ACFC/OP/I

(2001)4. Česk. republika předložila tento materi.l dne 27. srpna 2001 sekretari.tu Výboru ministrů

Rady Evropy a řediteli direktor.tu pro lidsk. pr.va Rady Evropy.

Vych.zeje ze stanoviska Poradn.ho výboru k .mluvě ohledně Česk. republiky považuji za

vhodn. v prvn. č.sti př.spěvku stručně zrekapitulovat doporučen., v druh. pak pouk.zat na pozitivn.

opatřen., ale tak. přetrv.vaj.c. probl.my, kter. souvis. s legislativn.m prostřed.m ve vztahu

k př.slušn.kům n.rodnostn.ch menšin, konkr.tně:

 K čl. 3 .mluvy – doporučeno zv.žit zahrnut. př.slušn.ků dalš.ch menšin do působnosti .mluvy.

Doporučen. bylo v praxi aplikov.no. Po přijet. z.kona č. 273/2001 Sb., o pr.vech př.slušn.ků n.rodnostn.ch

menšin a o změně některých z.konů (d.le jen „menšinový z.kon“), a schv.len. nov.ho

Statutu Rady (usnesen. vl.dy ze dne 10. ř.jna 2001 č. 1034) se počet zastoupených menšin

v Radě, poradn.m org.nu vl.dy pro z.ležitosti menšin, rozš.řil z tehdejš.ch šesti na jeden.ct

menšin.

V Radě jsou nyn. z.stupci těchto menšin:

bulharsk.

chorvatsk.

maďarsk.

německ.

polsk.

romsk.

rus.nsk.

rusk.

řeck.

slovensk.

ukrajinsk..

Rada m. v současn. době celkem 29 členů a významn. je, že nadpolovičn. většinu těchto členů

tvoř. z.stupci n.rodnostn.ch menšin. Za org.ny veřejn. spr.vy je v Radě 11 členů, za menšiny 18

členů (s ohledem na situaci jednotlivých menšin je počet z.stupců za př.slušnou menšinu v Radě

1 až 3 osoby).

 K čl. 4 .mluvy – doporučeno na jedn. straně věnovat zvýšenou pozornost zajištěn. rovnosti,

zejm.na ve vztahu k př.slušn.kům romsk. menšiny ve všech oblastech veřejn.ho života, na

druh. straně osvětlit nejasnosti ohledně spolehlivosti výsledků sč.t.n. lidu v roce 2001.

V obdob. po zpracov.n. doplňuj.c.ch informac. přinesl vývoj v legislativě řadu pozitivn.ch změn

v oborových z.konech. Mj. menšinový z.kon obsahuje prvn. č.stečnou implementaci směrnice

Rady č. 2000/43/ES k prov.děn. z.sady rovn.ho zach.zen. s osobami bez ohledu na jejich rasový

nebo etnický původ, a to změnou z.kona č. 200/1990 Sb., o přestupc.ch, ve zněn. pozdějš.ch

předpisů; v Åò 49 odst. 1, p.sm. e) tohoto z.kona se stanov. př.snějš. postih za omezov.n. nebo

znemožňov.n. výkonu pr.v př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin nebo .jmy z důvodu př.slušnosti k

n.rodnostn. menšině. Je ale významn., že v současnosti je ve fin.ln. f.zi př.pravy n.vrh nov.ho

z.kona o zajištěn. rovn.ho zach.zen. před diskriminac., o čemž zde bude podrobněji hovořit

zmocněnec vl.dy pro lidsk. pr.va. Term.n předložen. n.vrhu tohoto z.kona vl.dě je stanoven do

28. .nora 2004.

Ot.zkou výsledků sč.t.n. lidu v roce 2001 s ohledem na uveden. jin. než česk. n.rodnosti se podrobně

zabývala Zpr.va o situaci n.rodnostn.ch menšin za rok 2001. Vych.zela mj. z analytick.ho

rozboru výsledků sč.t.n., který provedla sociologick. agentura Gabal, Analysis&Consulting.0)

Tato analýza osvětluje souvislosti poklesu počtu uveden. jin. než česk. n.rodnosti, zvl.ště ve

vztahu k romsk. menšině.0) Ze srovn.vac. analýzy – .daje o deklarov.n. jedn. či současně v.ce

n.rodnost., jednoho či v.ce “mateřských jazyků” – vyplynulo, že dle kvalifikovan.ho odhadu výsledků

statisticky reprezentativn.ho sociologick.ho výzkumu, sč.t.n. lidu v roce 2001 zachytilo

cca 72 000 osob př.slušn.ků romsk. komunity. Jin. kvalifikovan. odhady přitom hovoř. o daleko

vyšš.m počtu (cca 200 000 i v.ce Romů). Je třeba ale zdůraznit, že byť výsledky sč.t.n. lidu představuj.

ofici.ln. .daje o demografick. skladbě společnosti, nelze je absolutizovat a vyvozovat z

toho z.věry s dopadem na výkon n.rodnostně menšinov. politiky st.tu. Jde o jeden z orientačn.ch

ukazatelů demografických poměrů, deklarovaných postojů v rozhodnou dobu sč.t.n..

 K čl. 5 .mluvy – doporučeno zintenz.vnit podporu uchov.n. a podporu rozvoje n.rodnostně

menšinových kultur, opatřen. zaměřených na integraci př.slušn.ků romsk. menšiny.

V n.vaznosti na menšinový z.kon schv.lila vl.da nař.zen. č. 98/2002 Sb., kterým se stanov. podm.nky

a způsob poskytov.n. dotac. ze st.tn.ho rozpočtu na aktivity př.slušn.ků n.rodnostn.ch

menšin a na podporu integrace př.slušn.ků romsk. komunity. Tento pr.vn. předpis stanov. syst.mov.

opatřen. v oblasti dotačn. politiky st.tu na aktivity př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin a na

0)  Gabal, Analysis&Consulting. 2002. Z.věrečn. zpr.va. Kvalifikovaný odhad počtu př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin,

se specifickým zřetelem k početnosti romsk. menšiny.  Praha.

0)  Zpr.va vypov.d. mj. o tom, že hypoteticky jde o širš. komplex jevů působ.c.ch na pokles deklarov.n. n.rodnosti:

a) směšov.n. pojmu n.rodnost a st.tn. občanstv., b) homogenizace společnosti Česk. republiky po rozdělen. československ.

federace, c) reakce na nepovinn. vyplňov.n. kolonky „n.rodnost“, d) projev neochoty, resp. obavy přihl.sit

se k jin. než česk. n.rodnosti, e) ale tak. proces integrace či postupuj.c. asimilace př.slušn.ků n.rodnostn.ch

menšin apod.; v př.padě romsk. menšiny jde hypoteticky o proces, který je na jedn. straně průvodn.m jevem soci.lně

ekonomick. a kulturn. integrace Romů do česk. společnosti, na druh. straně průvodn.m jevem procesu postupuj.c.ho

př.klonu Romů k česk.mu jazykov.mu i n.rodnostn.mu prostřed.. Z tohoto důvodu se podstatn. č.st Romů patrně

přihl.sila k česk. n.rodnosti a deklarovala rovněž český jazyk jako jazyk mateřský.

podporu integrace př.slušn.ků romsk. komunity. Kromě toho jsou rozv.jeny dotačn. programy ve

vztahu k aktivit.m n.rodnostn.ch menšin rovněž na .rovni krajsk. i obecn. samospr.vy.

Z hlediska opatřen. st.tu bych zde r.d t.ž zm.nil legislativn. n.vrh, týkaj.c. se konstituov.n.

Romsk.ho muzea v Brně jako st.tn. př.spěvkov. organizace, zřizovan. Ministerstvem kultury.

N.vrh z.kona byl již předložen k projedn.n. vl.dě a lze oček.vat, že legislativn. proces v Parlamentu

ČR se uskutečn. ve zkr.cen. lhůtě.

 K čl. 6 .mluvy – zintenz.vnit .sil., aby ve vztaz.ch mezi komunitami bylo dosaženo větš.

tolerance, opatřen. proti projevům netolerance a nepř.telstv. vůči n.rodnostn.m menšin.m,

zvl.ště romsk..

Od roku 2001 je podporov.no .sil. boje proti projevům netolerance a rasismu prostřednictv.m

dotačn.ch programů resortů kultury, školstv., ml.deže a tělovýchovy. D.le v r.mci programu prevence

kriminality Ministerstva vnitra a zvl.ště pak každoročně organizovaných kampan. proti rasismu

v gesci odboru pro lidsk. pr.va .řadu vl.dy.

 K čl. 9 .mluvy – doporučeno přijmout opatřen. k zajištěn. podpory vyd.v.n. tisku, veřejnopr.vn.ho

rozhlasov.ho a televizn.ho vys.l.n.

Dle výše uveden.ho nař.zen. vl.dy je zajištěna podpora vyd.v.n. n.rodnostně menšinov.ho periodick.ho

i neperiodick.ho tisku. Za .časti př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin se uskutečňuje n.rodnostně

menšinov. rozhlasov. vys.l.n. veřejnopr.vn.ho Česk.ho rozhlasu. Z důvodu přetrv.vaj.c.ch

probl.mů ve veřejnopr.vn. Česk. televizi bylo zah.jeno až v letošn.m roce

pravideln. n.rodnostně menšinov. televizn. vys.l.n., prozat.m ve vztahu k polsk. menšině. O

dramaturgii a konkr.tn.m vys.lac.m sch.matu bude podrobně hovořeno odpoledne v samostatn.m

tematick.m bloku dnešn.ho semin.ře.

 K čl. 10 .mluvy – doporučeno přijmout opatřen. ke zlepšen. situace při použ.v.n. menšinových

jazyků v .ředn.m styku.

Situace při použ.v.n. menšinových jazyků v .ředn.m styku se zlepšila pouze č.stečně. Týk. se

už.v.n. jm.na a př.jmen.. Obecně uplatněn. pr.va už.v.n. menšinov.ho jazyka v .ředn.m styku

je rozd.ln. v soudn.m ř.zen. a ve spr.vn.m ř.zen., konkr.tně:

a) pr.vo už.v.n. menšinov.ho jazyka před org.ny činnými v trestn.m ř.zen. je proveden. novelou

trestn.ho ř.du (z.kon č. 265/2001 Sb., s platnosti od 1. ledna 2002, stanov. přesněji podm.nky už.v.n.

mateřsk.ho jazyka v trestn.m ř.zen.;

b) přetrv.vaj. však probl.my v už.v.n. menšinov.ho jazyka ve spr.vn.m ř.zen., což souvis. s t.m,

že nov. legislativn. .prava – z.kon o spr.vn.m ř.zen. (spr.vn. ř.d), který měl mj. přesněji upravit i

možnost už.v.n. menšinových jazyků ve spr.vn.m ř.zen., nebyl Poslaneckou sněmovnou v roce 2002

schv.len. Je třeba ale zdůraznit, že důvodem neschv.len. předložen.ho n.vrhu z.kona nebyla ot.zka

už.v.n. menšinových jazyků. N.vrh tohoto z.kona je nově v legislativn.m procesu a lze oček.vat, že

z.sadnějš. změny ve smyslu zlepšen. situace při použ.v.n. menšinových jazyků v .ředn.m styku

v oblasti spr.vn.ho ř.zen. budou dosaženy v pokračov.n. ratifikačn.ho procesu Evropsk. charty

region.ln.ch či menšinových jazyků.

 K čl. 12 a 14 .mluvy – doporučeno zintenz.vnit .sil. v oblasti n.rodnostně menšinov.ho

vzděl.v.n., zvl.ště ve vztahu romským dětem.

V oblasti n.rodnostně menšinov.ho školstv. přetrv.vaj. probl.my v n.vaznosti na doposud nepřijatou

novou pr.vn. .pravu – školský z.kon. Podrobněji o tom bude hovořit z.stupce resortu školstv..

 K čl. 15 – doporučeno uplatnit opatřen. k vytvořen. podm.nek zajišťuj.c.ch vyšš. .čast př.slušn.ků

n.rodnostn.ch menšin v demokraticky volených org.nech na celost.tn. i m.stn.

.rovni.

Na m.stn. .rovni jsou významn. z.kony o obecn.m zř.zen., krajsk.m zř.zen. a o hlavn.m městě

Praze, kter. ve smyslu změn provedených menšinovým z.konem upravuj. zř.zen. výborů zastupitelstev,

samostatných org.nů pro n.rodnostn. menšiny. Ve vztahu k zajištěn. pr.v n.rodnostn.ch

menšin přinesl významnou změnu t.ž tzv. transformačn. z.kon veřejn. spr.vy (z.kon č.

320/2002 Sb., o změně a zrušen. některých z.konů v souvislosti s ukončen.m činnosti okresn.ch

.řadů), jimž byla provedena změna menšinov.ho z.kona, kter. stanov. působnosti samospr.vy

při plněn. .kolů se zaměřen.m na integraci př.slušn.ků romsk. komunity do společnosti.

Doposud Výbory pro n.rodnostn. menšiny zř.dila: krajsk. zastupitelstva – Jihomoravský, Liberecký,

Moravskoslezský a .stecký kraj; statut.rn. města – Brno, Karvin., Liberec a Most; komise

Rady – Hl. město Praha; zastupitelstva obc. – celkem 29, přev.žn. většina v oblasti Těš.nsk.ho

Slezska.

V těchto org.nech tvoř. př.slušn.ci n.rodnostn.ch menšin nejm.ně polovinu všech členů výboru.

Na .rovni org.nů st.tn. spr.vy pln. .středn. roli Rada vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, poradn. a

iniciativn. org.n vl.dy pro z.ležitosti n.rodnostn.ch menšin. Nadpolovičn. většinu členů Rady

tvoř. z.stupci n.rodnostn.ch menšin.0) Podobně jako v Radě jsou rovněž z.stupci všech n.rodnostn.ch

menšin členy poradn.ho sboru Ministerstva kultury pro n.rodnostn. kulturu, jakož i v

poradn.m sboru Ministerstva školstv., ml.deže a tělovýchovy pro n.rodnostně menšinov. školstv..

Z tohoto titulu se tak. .častn. pr.ce ve výběrových dotačn.ch komis.ch, kter. hodnot.

projekty na aktivity n.rodnostn.ch menšin a navrhuj. na jejich uskutečněn. poskytnut. dotac. ze

st.tn.ho rozpočtu.

Z.stupci n.rodnostn.ch menšin kriticky hodnot. efektivnost sv.ho zastoupen. v uvedených org.nech

st.tn. spr.vy i samospr.vy, tj. že jde o .čast pouze v poradn.ch org.nech. Negativně t.ž

vn.maj., že volebn. z.kony nestanov. ž.dn. preference pro n.rodnostně menšinov. subjekty.

Existuje pouze Podvýbor pro n.rodnostn. menšiny Výboru petičn.ho Poslaneck. sněmovny Parlamentu

ČR. V př.padě poslanců či sen.torů Parlamentu ČR – byť se mohou hl.sit k jin. než česk.

n.rodnosti – nen. to „mand.t menšinový”, ale za př.slušn. politick. strany. Z politických subjektů,

založených na n.rodnostn.m principu, zauj.m. pouze na .rovni komun.ln. politiky omezenou

politickou pozici politick. hnut. Coexistence, kter. v komun.ln.ch volb.ch v regionu Těš.nsk.ho

Slezska opakovaně z.skalo des.tku mand.tů.

Za v.cem.ně deklaratorn. považuj. z.stupci polsk. i německ. menšiny dikci menšinov.ho z.kona

ve věci možnosti použ.v.n. v.cejazyčných n.zvů a označen. obc., jejich č.st., ulic apod. (Åò 8).

Poukazuj. na nevhodnost kumulativnosti podm.nky pro uplatněn. tohoto pr.va, tj. podle posledn.ho

sč.t.n. lidu minim.lně 10% zastoupen. v demografick. skladbě obce a předložen. ž.dosti

doložen. minim.lně 40% osob podle výsledků sč.t.n. lidu.

Je zřejm., že v obdob., kter. je předmětem druh.ho monitorovac.ho cyklu .mluvy, učinila Česk.

republika ve vztahu k n.rodnostn.m menšin.m na jedn. straně významný pokrok v oblasti

legislativy, na druh. straně ale přetrv.vaj. otevřen. probl.my v oblasti výkonu n.rodnostně

menšinov. politiky. Proto Rada, jako poradn. a iniciativn. org.n vl.dy pro z.ležitosti n.rodnostn.ch

menšin, bude v r.mci sv. působnosti věnovat zvl.štn. pozornost komunikačn. strategii s org.ny

veřejn. spr.vy, kterých se týkaj. aspekty n.rodnostně menšinov. politiky.

0)  Aktu.ln. složen. Rady – viz webov. str.nka Rady, serveru .řadu vl.dy (http://www.vlada.cz/1250/vrk/vrk.htm ).

Stanovisko národnostných menšín k implementaci Rámcového dohovoru o ochrane

národnostných menšín v ČR

P e t e r L i p t . k

člen Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, z.stupce slovensk. menšiny

V oblasti ochrany pr.v n.rodnostných menš.n bolo v Českej republike od jej vzniku v roku 1993

uroben. mnoho dobr.ho. Mnoho pozit.vneho bolo vykonan. zvl.šť v obdob. po ratifik.cii R.mcov.ho

dohovoru o ochrane n.rodnostných menš.n. Mysl.m si však, že .lohou n.s, predstaviteľov

n.rodnostných menš.n nie je št.tne org.ny a vl.du chv.liť. Naša .loha vždy bude tak trocha

opozičn.. Vzhľadom k tomu, že m.me m.lo času, obmedz.m sa len na štyri stručn. pozn.mky.

Prv. dve sa týkaj. legislat.vy, tretia m.lo využ.vaných možnost. uplatňovania pr.v n.rodnostných

menš.n a posledn. probl.mu re.lnych inform.ci. o počte pr.slušn.kov n.rodnostných menš.n

v ČR.

Významným n.strojom realiz.cie R.mcov.ho dohovoru o ochrane n.rodnostných menšin v podmienkach

ČR je z.konn. .prava ochrany pr.v n.rodnostných menš.n. Z.kladnou normou je z.kon

č. 273/2001 Sb., o pr.vach n.rodnostných menš.n a zmene niektorých z.konov. Druhou z.konnou

normou, ktor. sa z.sadným sp.sobom dotýka pr.v n.rodnostných menš.n, je tzv. školský

z.kon. Nový školský z.kon, ktorý vl.da pripravuje už dva roky, by mal podľa predpokladov jeho

tvorcov začať platiť od 1. 9. 2004. Z.kon o pr.vach n.rodnostných menš.n upravuje postavenie a

pr.va menš.n iba minim.lne. Odkazuje totiž na 29 iných z.konov. Pozit.vne je aspoň to, že definuje

n.rodnostn. menšinu a definuje .lohy a postavenie Rady vl.dy pre n.rodnostn. menšiny.

Re.lny vplyv tejto Rady na činnosť vl.dy je však minim.lny, v.ha jej z.verov a doporučen. je

mal.. Viacer. z.very a doporučenia Rady vl.da do .vahy nevzala. Prejavuje sa to napr.klad v nes.lade

rast.ceho počtu menš.n a stagnuj.cej výšky dot.ci. na rozvoj ich kult.ry a vyd.vania

vlastných informačných period.k.

Z.kon nestanovuje .činný a dostatočne demokratický postup pre vytv.ranie .časti n.rodnostných

menš.n na riešen. vec., ktor. sa ich týkaj., v s.lade s čl.nkom 15 R.mcov.ho dohovoru. Svedč. o

tom to, že dva roky po prijat. z.kona o pr.vach n.rodnostných menšin vzniklo v mest.ch a obciach

iba 29 výborov pre n.rodnostn. menšiny, 4 výbory vznikli v krajoch a v mest.ch vznikli 3

komisie. Celkom je teda na .rovni samospr.v iba 36 org.nov, ktor. by sa mali zaoberať problematikou

n.rodnostných menš.n. Kompetencie týchto výborov a komisi. s. v.čšinou neujasnen..

Ich povinnosti stanovuje podľa z.kona pr.slušn. zastupiteľstvo, zd. sa však, že tieto nevedia, ak.

povinnosti by mali výborom či komisi.m stanoviť.

Platný školský z.kon aj ten novo navrhovaný, ktorý by mal začať platiť od 1. 9. 2004 rieši problematiku

n.rodnostn.ho školstva “klasickým sp.sobom”, tj. možnosťou zriaďovať školy s vyučovac.m

jazykom n.rodnostnej menšiny. To je model, ktorý však už nevyhovuje, rozhodne nevyhovuje

slovenskej menšine. Napr.klad Nemecko a Rak.sko sa uberaj. cestou bilingv.lnych alebo

viacjazyčných z.kladných (menšinových) šk.l. Tento pr.klad by sme mali nasledovať.

Závery a doporučenie

Z.kon o pr.vach n.rodnostných menš.n a jeho doterajšiu aplik.ciu je potrebn. analyzovať a uvažovať

o jeho noveliz.cii. Pripravovaný školský z.kon je potrebn. znova pripomienkovať v Rade

vl.dy pre n.rodnostn. menšiny a pok.siť sa do neho vložiť alternat.vne možnosti pre vznik št.tnych

n.rodnostných šk.l.

Z.kony Českej republiky poskytuj. n.rodnostným menšin.m a ich predstaviteľom aj in. možnosti

pre uplatnenie svojho pr.va particip.cie na riešen. spoločenských z.ležitost.. M.lo využ.vanou

možnosťou je to, že každý občan m. pr.vo z.častniť sa rokovania zastupiteľstva kraja a obce a

tam pod.vať n.mety a pripomienky, na ktor. mus. dostať v z.konnej lehote odpoveď. Predstavitelia

n.rodnostných menš.n (ako experti na dan. problematiku) maj. z.konom dan. možnosť

z.častniť sa rokovania parlamentn.ho výboru (samozrejme po dohode s jeho predsedom a

po pozvan. na jeho rokovanie) a tu tiež uplatňovať svoje n.mety a pripomienky. Tieto možnosti

využ.vame iba minim.lne.

Posledn. sč.tanie obyvateľstva v roku 2001 bolo z pohľadu n.s, pr.slušn.kov n.rodnostných

menš.n výrazne negat.vne ovplyvnen. m.diami, ktor. pod heslom ochrany osobných .dajov respondetov

sč.tania nab.dali, aby nepovinn. rubriky o n.rodnej pr.slušnosti alebo pr.klonu k určit.mu

vierovyznaniu nevyplňovali. Toto sč.tanie neprinieslo relevantn. výsledky a jeho skreslen.

.daje vlastne vo svojom d.sledku menšiny diskriminuj., pretože napr.klad vznik výborov pre

n.rodnostn. menšiny na .rovni samospr.vnych org.nov je limitovaný pr.ve percentu.lnym pomerom

menšiny vo vzťahu k majoritn.mu n.rodu. Aj v tomto pr.pade je potreba zv.žiť pr.padn.

novelu z.kona o obciach a krajoch a ustanovovanie výborov (komisi.) pre n.rodnostn. menšiny

neviazať na počet pr.slušn.kov menš.n v danej obci či kraji. Inak zostane ich činnosť iba form.lnou

a viac menej .plne okrajovou.

Stanovisko Kongresu Poláků v ČR k otázce realizace některých článků II. oddílu

Rámcové úmluvy RE

B r o n i s ł aw Wa l i c k i

z.stupce polsk. menšiny

V l.tě roku 1920 bylo Těš.nsk. kn.žectv. rozhodnut.m světových mocnost. rozděleno. Tak se naši

prarodiče, aniž si to př.li, ze dne na den stali občany ČSR. Polskojazyčn. menšina na česk.m Těš.nsku,

z polsk.ho pohledu nazvan.m později Zaolž., tvořila t.měř 70% autochtonn.ho obyvatelstva.

Asimilac., nucenou i dobrovolnou, se meziv.lečn. multietnick. Československo snažilo

stvořit československý n.rod. Asimilace pokračuje i dnes, ale je však již v.ce či m.ně

dobrovoln..

Jsme r.di, že se ČR snaž. uv.dět R.mcovou .mluvu o ochraně n.rodnostn.ch menšin do života.

Co postr.d.me, je ratifikace Evropsk. charty region.ln.ch či menšinových jazyků (d.le jen

„Charta“). V listopadu 2000 ČR Chartu podepsala, leč ratifikačn. proces dosud neproběhl. Dovol.m

si malou osobn. pozn.mku: Na podzim roku 2001 mne v kulo.rech konference v Holandsku

ujistil z.stupce česk.ho Ministerstva zahraničn.ch věc., pan Luk.š Machoň, že Charta bude asi

během tř. měs.ců připravena k ratifikaci. Ale od t. doby uplynuly už pln. dva roky!!!

Připomínky k realizaci Rámcové úmluvy naší republikou

 K čl. 3

Cizinci s trvalým pobytem v ČR (mnoz. od narozen.), se dosud nemohou pod.let na některých aktivit.ch

v r.mci sv. obce, např. na petičn.ch akc.ch za dvojjazyčn. n.pisy. Navrhujeme zv.žit

možnost zahrnut. těchto osob do pojmu „n.rodnostn. menšina“.

 K čl. 6 – k otázce tolerance a vzájemného respektu většiny vůči menšině

Ze strany vl.dn.ch či samospr.vn.ch org.nů se t.to ot.zce nedost.v. patřičn. pozornosti zejm.na

na Těš.nsku:

Občan, hlavně ten, kdo z.sk.val sv. vzděl.n. v česk. škole, nen. sezn.men s dějinami a historickými

souvislostmi regionu. Česk. většina v. pram.lo o t.matu př.čin vzniku polskojazyčn.

menšiny na .zem. ČR. Mnoz. se domn.vaj., že patř.me k migraci z doby v.lky, kdy hranice na

řece Olši/Olze neexistovala nebo že jsme se přistěhovali za prac. nebo proto, že se n.m v Polsku

nel.bilo. Tyto n.zory slých.me jako reakce na petičn. akci za dvojjazyčn. n.pisy v Česk.m Těš.ně.

Čten.ři region.ln.ch novin (např. Karvinska, Horizontu, Moravskoslezsk.ho den.ku, ale tak.

celost.tn.ho časopisu Týden) n.m rad., abychom se „vr.tili zpět“, odkud jsme přišli, když se n.m

nel.b. to, co tady m.me. Dokonce m.stoředitelka jedn. česk. z.kladn. školy nedok.zala pochopit,

že m.me pr.vo na svůj jazyk tak. na cedul.ch označuj.c. n.zvy ulic a ve veřejných budov.ch.

„Proč, když přece všichni um.te česky“, argumentovala. Obdobn. koment.ře jsme četli na internetu

po zah.jen. vys.l.n. pětiminutov.ho zpravodajstv. v polštině o polsk. menšině v Česk.

televizi 4. z.ř. 2003. Negativn. koment.ře se tak. opakovaly v ř.jnu po odvys.l.n. programu „Těš.nsko

– divn. stolet.“.

Většinov. školstv. a česk. sdělovac. prostředky přisp.vaj. k rozvoji multikulturn. výchovy v našem

regionu v naprosto nedostatečn. m.ře. Pr.ce výborů pro n.rodnostn. menšiny v obc.ch se dosud

naplno nerozjela – zd. se, že starostov. některých obc. nejsou zainteresov.ni na spolupr.ci

s t.mto poradn.m org.nem. Vysokou .roveň xenofobie by mohly sn.žit početnějš. programy a

čl.nky o kultuře, historii a o dnešn.m stavu n.rodn.ch či jazykových menšin v zem.ch EU.

 K čl. 10 – k otázce užívání menšinového jazyka na veřejnosti

Většina občanů je přesvědčena, že kdo žije v ČR m. na .řadě či v obchodě mluvit česky. Širok.

česk. veřejnost nev., že ž.dný pr.vn. předpis ČR nedefinuje .ředn. jazyk a o našem pr.vu už.vat

menšinový jazyk v .ředn.m styku nikdy neslyšela. Dokonce ani ml.dež si neodn.š. tuto znalost

z českých škol.

Použ.v.n. polštiny v .ředn.m styku se většinou omezuje na jednostrannou akci: žadatel mluv.

polsky – .ředn.k, ač mnohdy menšinový jazyk dobře ovl.d., mu odpov.d. v jazyce česk.m, a to

někdy tak důrazně až žadatele přinut. přej.t na většinový jazyk. Na to si stěžuj. zejm.na starš. žadatelky,

polsk. i česk. n.rodnosti.

Občas se občan v obchodě, na poště či na n.draž. setk. s dotazem: „proč na mne mluv.te polsky,

když tady žijete a česky um.te?“ Situace se různ. obec od obce a často je z.visl. na př.stupu starosty.

Jev. se potřeba vylepšen. doškolov.n. učitelů a důkladnějš. školen. .řednictva.

 K čl. 11 – příjmení a jméno v menšinovém jazyce

Na z.kladě nov.ho matričn.ho z.kona m. členka n.rodnostn. menšiny možnost použ.vat sv. př.jmen.

bez přechylov.n.. Ne v každ.m př.padě může však být jej. ž.dosti vyhověno. Pokud je

vdan., tak v nově poř.zen.m rodn.m listu je jej. původn., tedy rodn. př.jmen., konč.-li na souhl.sku

(př.klad: Cymorek), i nad.le uv.děno s přechylov.n.m. Tak. svobodn. ženě se rodn. př.jmen.

jej. matky uvede s koncovkou „-ov.“. Matričn. .řady to zdůvodňuj. t.m, že se jedn. o př.jmen.,

kter. zainteresovan. žena již neuž.v. (kter. je „mrtv.“). Rodn. př.jmen. zapsan. v česk.

podobě naznačuje jakoby předkov. žadatelky (tedy matka či babička) nebyly polsk. n.rodnosti.

Nelogick. je ale skutečnost, že rodn. př.jmen., kter. konč. na samohl.sku (př.klad: Cienciała)

může být zaps.no bez přechylov.n.. Tuto praxi považujeme za nespr.vnou.

Když v knize narozených bylo křestn. jm.no př.slušn.ka n.rodn. menšiny zaps.no podle česk.ho

pravopisu, pak mu nový matričn. z.kon ned.v. možnost použ.vat sv. jm.no v podobě podle

pravopisu menšinov.ho jazyka. Ministerstvo vnitra informovalo sice matričn. .řady o možnosti

postupu podle ustanoven. R.mcov. .mluvy, avšak rozhodnut. zda žadateli vyhovět ponechalo na

obci. Tak např. v Karvin. je požadov.n poplatek 1.000,- Kč, stejně jako při „změně“ jm.na.

Kongres Pol.ků ČR vznesl protest proti takov.mu řešen..

Douf.me, že definitivně pominula doba n.siln.ho počešťov.n. křestn.ch jmen cizinců (př.klad:

pan. Paulina Cymorek měla doned.vna v povolen. k pobytu pro cizince zaps.no Pavla Cymorkov.).

Trapnou z.ležitost. je přechylov.n. př.jmen. cizinek s trvalým pobytem v ČR. Jejich jm.no

a př.jmen. v českých dokladech by se nemělo lišit od origin.lu v jejich cestovn.m pasu.

V ot.zce zjišťov.n. existence dostatečn.ho požadavku na dvojjazyčn. označen. na Těš.nsku, .zem.,

na kter.m až do dvac.tých let 20. stolet. polskojazyčn. populace tvořila naprostou většinu

obyvatelstva, mohla ČR zvolit řešen. s přihl.dnut.m k historick. tradici tohoto .zem..

Dvojjazyčn. n.pisy tady byly jak za prvn. republiky, tak i za totalitn.ho režimu. Nutnost prov.děn.

petice důraznějš.m způsobem narušuje soužit. Pol.ků a Čechů. Č.st obyvatelstva polsk. n.rodnosti,

ač .stně deklaruje sv. nadšen. pro dvojjazyčn. n.pisy, tak ale v obavě před jakýmisi

„než.douc.mi n.sledky“odm.t. petici podepsat. Jako člen petičn.ho výboru v Česk.m Těš.ně

jsem vyslechl třeba takov.to n.zory: „Když se dozv. soused Čech, že jsem to podepsal tak přeruš.

s naš. rodinou vešker. styky“ nebo: „Můj syn je bez zaměstn.n. a když to s matkou podep.šeme,

tak nesežene pr.ci vůbec“. Jistý druh nevraživosti zač.n. vl.dnout i v n.rodnostně sm.šených rodin.ch.

Pen.ze na dvojjazyčn. n.pisy by měly být vyčleněny ze st.tn. pokladny. Z.konn. řešen. vynaložen.

n.kladů z obecn. pokladny v době, kdy zejm.na malým obc.m se nedost.v. peněz na

opravu cest a pod., takt.ž narušuje soužit. většiny s menšinou.

 K čl. 12 – znalost kultury, historie a jazyka

Pokud jde o polskou menšinu, tak nepozorujeme pokrok v odstraňov.n. nedostatku pozornosti

věnovan. kultuře, historii a jazyku n.rodnostn.ch menšin ve škol.ch, a to i přes vl.dn. sebekritick.

hodnocen. situace.

Přes sv. kritick. pozn.mky věř.m, že naše republika v brzku dok.že naplnit všechny čl.nky

R.mcov. .mluvy, k čemu jistě přispěje i dnešn. semin.ř.

Osobní závěrečná poznámka

Čten.ři česk.ho region.ln.ho tisku poukazovali na fakt, že naše m.stn. polština m. značný počet

českých slov. Pt.m se, zda tomu může být jinak, když mladý člověk po polsk. z.kladn. škole už

nem. možnost vyučit se sv.mu oboru v rodn.m jazyce? A po polsk. maturitě se v zaměstn.n.

s liter.rn. polštinou už nesetk.?! Nelze se divit, že naše polština postupně ch.tr.. Vždyť absolventi

polských tř.d např. obchodn. akademie už nemaj. možnost uplatnit znalost sv.ho mateřsk.ho

jazyka. Totalitn. režim naučil obyvatelstvo našeho Zaolž., že polsky se mluv. doma, ale už třeba

na poště či na n.draž. se kupuje zn.mka či j.zdenka v jazyce česk.m. Nezř.dka i z.kazn.k i

prodavač jsou absolventy polsk. školy a dorozum.vaj. se česky. V česk. škole se děti ani o sobě

nedozv., proč maj. mnoz. polsk. př.jmen., kter. často nedok.ž. ani spr.vně přeč.st. Absolventi

českých středn.ch škol se nedozv.daj., že k povinnostem .ředn.ka patř. tak. obsloužit občana

v jazyce menšiny. Ještě doned.vna děti mluv.c. v česk. škole o přest.vce polským n.řeč.m („po

naszemu“) byly trest.ny.

Pt.m se: Copak nepatř. k povinnostem našeho st.tu seznamovat občany s .mluvami Rady Evropy

ratifikovanými českým parlamentem, kter. dnes stoj. nad z.kony Česk. republiky? Cožpak ministerstvo

školstv. nem. možnost organizovat školen. učitelů a st.t nem. ž.dnou možnost působit

na m.dia? Cožpak my občan. jin. než česk. n.rodnosti či jin.ho jazyka se po celý n.š život mus.me

dorozum.vat ve sv.m kraji ciz.m jazykem? My jsme na Těš.nsku přece doma a to odjakživa.

To naopak, pr.vě obyvatelstvo, kter. se sem z vlastn. vůle přistěhovalo, by se mělo sezn.mit

s jazykem našeho regionu, když my pozn.v.me jejich zvyky, jejich dějiny a jejich jazyk.

Výše nast.něn. problematika obsažen. v R.mcov. .mluvě o ochraně n.rodnostn.ch menšin by

měla být hlavn. n.pln. výborů pro n.rodnostn. menšiny jednotlivých obc. našeho regionu. Povinnost

k z.chraně našeho region.ln.ho jazyka spoč.v. zřejmě na polsk. n.rodnostn. menšině, i

když by k n. neměla být lhostejn. cel. populace a zejm.na všichni, kdož tento jazyk použ.vaj.,

nez.visle na sv. n.rodnosti. Neboť podle Charty by se našemu region.ln.mu jazyku mělo vyučovat

i na škol.ch českých. Je tu jedna podm.nka – mus. s t.m obyvatelstvo souhlasit.

Na z.věr mi dovolte citovat v překladu výňatek z dopisu spolupracovn.ka agentury EUROLANG

Petera Josiky (tel.: 0041 788 074 333, e-mail: PJosika@conduit.ch) na t.ma, jak si představuje

jazykovou situaci v našem regionu, pokud jde o vystavov.n. matričn.ch a jiných dokladů:

„Je třeba usilovat, aby ve všech obc.ch, kde dnes nebo v dř.vějš.ch dob.ch vedle česk. většiny

žije nebo žil značný počet osob jin.ho jazyka (zda je to dnes 10% či v.ce je nepodstatn.), by

všechny doklady měly být vyhotovov.ny dvojjazyčně (bez ohledu na to, zda žadatel patř. např. k

polsk. či česk. jazykov. skupině). Vystavov.n. ze z.kona každ.ho dokumentu vždy ve dvojjazyčn.

verzi (na t.že str.nce dokladu) umožn. rovněž většině (v tom př.padě Čechům) hlouběji si uvědomit

historickou jazykovou totožnost regionu. Takov. řešen. m. usnadnit většině pochopit problematiku

menšiny či uvědomit si jazykov. kořeny, historick. ud.losti a souvislosti regionu, ve kter.m

žije a vypoř.dat se s nimi.“

Dovolte mi na .plný z.věr zm.nit ještě jeden postřeh. V kulo.rech již zmiňovan. konference

jsem vznesl dotaz na člena RE: „Jak byste hodnotil situaci, kdyby se soukromý podnikatel hl.s.c.

se k polskojazyčn. menšině na Těš.nsku rozhodl zaměstn.vat ve sv.m podniku jen takov. pracovn.ky,

kteř. ovl.daj. oba jazyky?“ Odpověděl mi „Tak by to mělo být. T.m způsobem by ten

podnikatel zachraňoval region.ln. jazyk. Nav.c by si mohl vymezit polštinu jako dorozum.vac.

jazyk ve sv.m podniku“.

Aktivity Petičního výboru a jeho Podvýboru pro národnostní menšiny Poslanecké

sněmovny ČR ve vztahu k národnostním menšinám

Ha n a Or g o n . k o v .

m.stopředsedkyně Petičn.ho výboru, členka Podvýboru pro n.rodnostn. menšiny Poslaneck. sněmovny

Parlamentu ČR

Jsem velice r.da, že se dnešn.ho semin.ře mohu z.častnit. Využ.v.m tuto př.ležitost, abych v.s

informovala o činnosti Poslaneck. sněmovny Parlamentu ČR, konkr.tně o činnosti Petičn.ho výboru

a jeho Podvýboru pro n.rodnostn. menšiny ve vztahu k př.slušn.kům n.rodnostn.ch menšin

v Česk. republice.

V Poslaneck. sněmovně se ot.zkami n.rodnostn.ch menšin zabýv. Podvýbor pro n.rodnostn.

menšiny, který je zř.zen pod Výborem petičn.m. Petičn. výbor byl původně nazýv.n Výbor petičn.

pro lidsk. pr.va a n.rodnosti. Později byl n.zev zkr.cen, ale n.plň zůstala stejn.. Tento podvýbor

byl opětovně zř.zen po parlamentn.ch volb.ch v roce 2002 a trv. od roku 1998. V současnosti

m. 8 členů, z toho 5 poslanců je z.roveň členy Výboru petičn.ho.

Platn. pr.vn. .prava Česk. republiky ž.dným způsobem neomezuje sdružov.n. př.slušn.ků n.rodnostn.ch

menšin v ČR, o čemž svědč. cca 500 registrovaných nest.tn.ch neziskových organizac.

s deklarovaným n.rodnostně menšinovým programem. Jedn. se ale předevš.m o občansk.

sdružen. či jin. pr.vn. subjekty. N.rodnostně menšinov. uskupen. s politickým programem

jsou na .zem. ČR sp.še výjimkou. Volebn. z.kony v Česk. republice nestanov. ž.dn. preference

pro n.rodnostně menšinov. subjekty. K ot.zce .časti z.stupců n.rodnostn.ch menšin v

z.konod.rn.m zboru je třeba uv.st, že i když př.slušn.ci n.rodnostn.ch menšin jsou členy různých

politických stran a v politick.m životě zast.vaj. funkce ve volených org.nech veřejn.

spr.vy na komun.ln. i parlamentn. .rovni, jde o mand.ty politických stran, kter. se nedeklaruj.

jako n.rodnostně menšinov.. Politick. subjekty založen. na n.rodnostn.m principu se na celost.tn.

politick. sc.ně neprojevuj. a jen zř.dka jsou zastoupeny v komun.ln. sf.ře. Z pětice romských

iniciativ a jedn. polsk. m. prakticky lok.ln. význam pouze politick. hnut. Coexistence-

Wsp.lnota v oblasti Těš.nska, kde žije soustředěně polsk. n.rodnostn. menšina. Coexistence m.

sice pouze lok.ln. význam, ale zato v komun.ln.ch volb.ch z.sk.v. opakovaně des.tky mand.tů.

R.da bych se na tomto m.stě podrobněji zm.nila jednak o činnosti parlamentn.ho Podvýboru pro

n.rodnostn. menšiny a jeho spolupr.ci s př.slušn.ky n.rodnostn.ch menšin, ale tak. o tom, jak veřejnopr.vn.

m.dia naplňuj. z.konem stanovenou povinnost vys.l.n. pro n.rodnostn. menšiny.

Na z.kladě podnětů Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, kter. již v minulosti opakovaně jednala

o problematice televizn.ho n.rodnostně menšinov.ho vys.l.n., uspoř.dal Podvýbor pro n.rodnostn.

menšiny zač.tkem listopadu 2003 setk.n. s panem Jiř.m Janečkem, novým gener.ln.m

ředitelem Česk. televize. Pan Janeček informoval Podvýbor pro n.rodnostn. menšiny o dosavadn.

programov. skladbě a dramaturgii n.rodnostně menšinov.ho vys.l.n. Česk. televize a

zast.val n.zor, že tematika menšin je ve vys.l.n. Česk. televize v dostatečn. m.ře obsažena. Podvýbor

s jeho postojem nesouhlasil a doporučil, aby Česk. televize nav.zala užš. kontakt s Radou

vl.dy pro n.rodnostn. menšiny a akceptovala nab.dku z.stupců př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin

na jejich př.m. .časti na tvorbě n.rodnostně menšinových pořadů v tomto veřejnopr.vn.m m.diu.

Česk. televize by měla tuto výzvu respektovat, protože takov. spolupr.ce může významně ovlivňovat

a předevš.m zkvalitňovat tvorbu menšinových pořadů do budoucna. Osobně považuji za

velmi př.nosn., budou-li se z.stupci n.rodnostn.ch menšin př.mo pod.let na př.pravě i realizaci

menšinových pořadů ve vys.l.n. veřejnopr.vn.ch m.di., podobně jak to čin. konkr.tně členka

Rady pan. Jarmila Bal.žov.. Považuji to za velice důležit. tak. z toho důvodu, že pokud se objev.

na obrazovce veřejnopr.vn. televize redaktor z romsk., polsk. nebo z jiných n.rodnostn.ch

menšin, bude to m.t daleko větš. .činek na propagaci t. kter. n.rodnostn. menšiny, než mnoh.

publicistick. pořady o menšin.ch, jejichž sledovanost je značně omezena.

Těžiště pr.ce Podvýboru pro n.rodnostn. menšiny spoč.v. však hlavně v legislativn. oblasti,

vztahuj.c. se k lidským pr.vům, pr.vům n.rodnostn.ch menšin a petic.m se zaměřen.m na oblast

dodržov.n. lidských pr.v a pr.v n.rodnostn.ch menšin. V t.to souvislosti jsou významn. veřejn.

slyšen. na .rovni petičn.ho výboru. Bohužel, Podvýbor pro n.rodnostn. menšiny ani Výbor petičn.

nemůže m.t členy mimo poslance, což je rozd.l od komise, kter. existovala zhruba od roku

1992 do roku 1996. Podvýbor ale zast.v. stanovisko, že pokud bude m.t někter. n.rodnostn.

menšina z.jem někter. z.ležitosti aktu.lně projednat, budou jej. z.stupci přizv.ni na jedn.n..

Proto vyzýv.m z.stupce n.rodnostn.ch menšin, aby tuto možnost využili.

Tak. ostatn. poslanci, nejenom členov. petičn.ho výboru či podvýboru pro n.rodnostn. menšiny,

se věnuj. problematice n.rodnostn.ch menšin v r.mci svých volebn.ch obvodů. Maj. t.ž k dispozici

souhrnn. zpr.vy o situaci n.rodnostn.ch menšin, kter. každoročně projedn.v. vl.da. Tyto

zpr.vy postupuje po projedn.n. předseda vl.dy oběma komor.m parlamentu a je na konkr.tn.ch

poslanc.ch, aby se těmito zpr.vami zabývali a aby z nich vyvodili z.věry ve sv.m volebn.m obvodu.

Považuji za potřebn. při t.to př.ležitosti připomenout, že v r.mci ratifikačn.ho procesu R.mcov.

.mluvy byla v roce 1997 vedena podrobn. rozprava v poslaneck. sněmovně. Na z.věr rozpravy

6. listopadu 1997 přijala sněmovna tak. můj n.vrh a schv.lila usnesen. č. 561/1997. Toto usnesen.

zavazuje vl.du, aby reflektovala z.vazky vyplývaj.c.ch z R.mcov. .mluvy ve svých legislativn.ch

.kolech, aby se zabývala problematikou n.rodnostn.ch menšin a na z.kladě analýzy

pr.vn.ch norem ve vztahu k pr.vům n.rodnostn.ch menšin kontinu.lně navrhovala př.slušn.

.pravy pr.vn.ch předpisů. Tento .kol je st.le aktu.ln., týk. se cel.ho legislativn.ho procesu.

V současnosti jde zejm.na o n.vrh nov.ho školsk.ho z.kona, tj. o z.kon o předškoln.m, z.kladn.m,

středn.m, vyšš.m odborn.m a jin.m vzděl.v.n. a o změně některých z.konů. Z hlediska

mezin.rodn.ch z.vazků jsme si přitom vědomi, že Česk. republika nen. dosud v.z.na Evropskou

chartou region.ln.ch či menšinových jazyků. Podvýbor oček.v., že by se v ratifikačn.m procesu

mělo postoupit kupředu v roce 2004. Při projedn.v.n. tohoto dokumentu lze v Poslaneck. sněmovně

poč.tat s obdobným postupem, jako v př.padě R.mcov. .mluvy.

D.le bych se zde r.da vyj.dřila k t.matu romsk. n.rodnostn. menšiny. I když vl.da či parlament

čin. mnoh. opatřen. ve smyslu doporučen. Rady ministrů, a my to samozřejmě děl.me r.di a

upř.mně, ovšem pokud př.slušn.ci romsk. n.rodnostn. menšiny nebudou m.t z.jem tato opatřen.

akceptovat, tak vešker. .sil. vyjde na pr.zdno. Osobně se domn.v.m, že je třeba, aby př.slušn.ci

romsk., ale i jiných n.rodnostn.ch menšin aktivně spolupracovali při uskutečňov.n. opatřen. v

oblasti n.rodnostně menšinov. politiky s org.ny veřejn. spr.vy. Považuji to za významn. tak. z

toho důvodu, že jedině tak mohou přij.man. opatřen. patřičně reflektovat aktu.ln. potřeby př.slušn.

menšiny. Probl.my je třeba řešit společně. Domn.v.m se, že zajištěn. fungov.n. t.to

spolupr.ce je jedn.m z důležitých .kolů pr.vě Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny. A uv.tala

bych t.ž aktivnějš. spolupr.ci i s Podvýborem pro n.rodnostn. menšiny Petičn.ho výboru Poslaneck.

sněmovny.

Na z.věr bych ještě chtěla zdůraznit, že před druhou světovou v.lkou byla Československ.

republika ostrovem demokracie a ochr.ncem n.rodnostn.ch menšin. Domn.v.m se, že se k t.to

tradici po čtyřiceti letech komunistick.ho režimu opět vrac.me.

Užívání jména a příjmení příslušníky národnostních menšin

J a n a H. l o v .

z.stupkyně Ministerstva vnitra ČR

Podle ustanoven. Åò 69 z.kona č. 301/2000 Sb., o matrik.ch, jm.nu a př.jmen. a o změně některých

souvisej.c.ch z.konů, ve zněn. pozdějš.ch předpisů, se př.jmen. žen tvoř. v souladu

s pravidly česk. mluvnice. Ukl.d.-li to mezin.rodn. smlouva, uvede matričn. .řad na ž.dost nositelky

př.jmen. v matričn.m z.pisu vedle př.jmen. ženy podle pravidel česk. mluvnice i toto jej.

př.jmen. ve formě, kter. pravidlům česk. mluvnice neodpov.d.. Z těchto dvou forem př.jmen.

může nositelka př.jmen. už.vat jen jednu formu, kterou si zvol. při pod.n. ž.dosti, a ta se uvede

v matričn.m dokladu. Prohl.šen. lze učinit i zpětně, tj. v př.padech, je-li již př.jmen. ženy zaps.no

v matričn. knize veden. matričn.m .řadem do .činnosti citovan.ho z.kona v souladu s

pravidly česk. mluvnice (ustanoven. Åò 93 z.kona).

Dnem 2. srpna 2001 nabyl .činnosti z.kon č. 273/2001 Sb., o pr.vech př.slušn.ků n.rodnostn.ch

menšin a o změně některých z.konů. Podle ustanoven. Åò 2 odst. 2 citovan.ho z.kona je př.slušn.kem

n.rodnostn. menšiny občan Česk. republiky, který se hl.s. k jin. než česk. n.rodnosti

a projevuje př.n. být považov.n za př.slušn.ka n.rodnostn. menšiny spolu s dalš.mi, kteř.

se hl.s. ke stejn. n.rodnosti. Současně podle ustanoven. Åò 7 citovan.ho z.kona maj. př.slušn.ci

n.rodnostn.ch menšin pr.vo na už.v.n. sv.ho jm.na a př.jmen. v jazyce n.rodnostn. menšiny

za podm.nek stanovených z.konem č. 301/2000 Sb., o matrik.ch, jm.nu a př.jmen. a o změně některých

souvisej.c.ch z.konů.

V praxi to znamen., že o z.pis př.jmen. v nepřechýlen. formě může pož.dat pouze občanka Česk.

republiky, nebo z.konn. z.stupci nezletil. občanky Česk. republiky, kter. nem. českou n.rodnost

a kter. učin. prohl.šen. o př.slušnosti k n.rodnostn. menšině v Česk. republice a z tohoto

důvodu ž.d. o z.pis sv.ho př.jmen. v nepřechýlen. podobě, tj. v mužsk.m tvaru. Přihl.šen. se

k n.rodnostn. menšině jin. než česk. nem. ž.dný vliv na st.tn. občanstv. nositelky př.jmen.;

tato i nad.le zůst.v. st.tn. občankou Česk. republiky.

V ostatn.ch př.padech, jak jsem již z poč.tku uvedla, se žensk. př.jmen. zapisuj. v souladu s

pravidly česk. mluvnice. Je však možn., aby na oddac.m listu v pozn.mce bylo vysvětleno, že

př.jmen. ženy je utvořeno z mužsk. podoby př.jmen. v souladu s pravidly česk. mluvnice, č.mž

se předejde komplikac.m při jedn.n. s .řady v zahranič.. Současn. platn. pr.vn. .prava neobsahuje

zmocněn. pro Ministerstvo vnitra ani jiný org.n k udělen. výjimky v t.to věci.

Pokud jde o už.v.n. jm.na, podle ustanoven. čl. 11 odst. 1. R.mcov. .mluvy o ochraně n.rodnostn.ch

menšin, m. každý př.slušn.k n.rodnostn. menšiny pr.vo použ.vat sv. př.jmen. (jm.no

po otci) a křestn. jm.na v menšinov.m jazyce a pr.vo na jejich ofici.ln. uzn.n. způsobem určeným

jejich pr.vn.m ř.dem.

Podle ustanoven. Åò 26 z.kona o matrik.ch se matričn. doklad, potvrzen. o .daj.ch zapsaných

v matričn. knize a doslovný výpis z matričn. knihy veden. v jin.m než česk.m jazyce, vyd.v.

v česk.m jazyce. Na ž.dost fyzick. osoby, kter. se z.pis týk., může být jm.no, popř.padě jm.na,

uvedeno na matričn.m dokladu podle původn.ho z.pisu, tj. v jin.m než česk.m jazyce.

Závěrem

Ze shora uveden.ho vyplýv., že z.kon o matrik.ch neumožňuje, aby se na ž.dost fyzick. osoby

ve výpisu z matričn. knihy uvedlo jej. jm.no, popř.padě jm.na, v jej. mateřštině, pokud tato byla

v matričn. knize zaps.na v česk.m jazyce. Z.kon neobsahuje ani zvl.štn. .pravu, pokud jde o

uv.děn. jmen př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin.

Dnem 1. června 2002 nabyl .činnosti .stavn. z.kon č. 395/2001 Sb., kterým se měn. .stavn. z.kon

Česk. n.rodn. rady č. 1/1993 Sb., .stava Česk. republiky, ve zněn. pozdějš.ch předpisů.

Podle ustanoven. čl. 10 citovan.ho z.kona vyhl.šen. mezin.rodn. smlouvy, k jejichž ratifikaci

dal Parlament souhlas a jimiž je Česk. republika v.z.na, jsou souč.st. pr.vn.ho ř.du; stanov.-li

mezin.rodn. smlouva něco jin.ho než z.kon, použije se mezin.rodn. smlouva. Podle našeho

pr.vn.ho n.zoru je tedy možn., aby ot.zky, kter. výslovně upravuje mezin.rodn. smlouva a kter.

nejsou upraveny z.konem, byly řešeny př.mo podle dan. mezin.rodn. smlouvy. To znamen.,

že jm.no může být uvedeno ve tvaru, který odpov.d. menšinov.mu jazyku.

V praxi to znamen., že fyzickým osob.m, st.tn.m občanům Česk. republiky, resp. z.konným z.stupcům

nezletil.ho d.těte, kteř. se hl.s. k jin. než česk. n.rodnosti a jejichž jm.no, popř.padě

jm.na, byla v matričn. knize zaps.na v česk.m jazyce, bude umožněno na z.kladě prohl.šen. už.vat

jejich jm.no, popř.padě jm.na, v jazyce n.rodnostn. menšiny (např. Eva – Ewa, Hedvika –

Jadwiga, Norbert – Norberto, Tom.š – Thomas).

Při z.pisu jm.na a př.jmen. př.slušn.ka n.rodn. menšiny postupuj. uvedeným způsobem všechny

matričn. .řady v Česk. republice.

Podpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin ze strany Ministerstva

kultury

V. c l a v Ap p l

z.stupce Ministerstva kultury ČR

Př.stup Ministerstva kultury k př.slušn.kům n.rodnostn.ch menšin žij.c.m v Česk. republice je

vyj.dřen v z.kladn.m dokumentu, který byl schv.len usnesen.m vl.dy ze dne 10. ledna 2001

č. 40 k aktualizaci Strategie .činnějš. st.tn. podpory kultury (kulturn. politika) a samostatně publikov.n

pod n.zvem Kulturn. politika v Česk. republice. Konkr.tně v čl.nku 14 tohoto dokumentu

– Podporovat kulturn. aktivity n.rodnostn.ch menšin jako výraz identity a tradic – jsou tyto

z.sady jasně formulov.ny takto:

„Rozvoj, uchov.n. a prezentace kultury př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin nesouvis. jen s

.stavn.mi a dalš.mi pr.vn.mi z.vazky česk.ho st.tu vůči občanům. Vl.da se ztotožňuje

s přesvědčen.m modern.ch evropských st.tů, že kultura každ. n.rodnostn. menšiny, žij.c. na .zem.

konkr.tn.ho st.tu, obohacuje společnou kulturn. pokladnici jejich občansk.ho společenstv.

jako celku.

Ministerstvo kultury hodl. i nad.le vyhlašovat samostatnou grantovou řadu pro všechny obory

kultury n.rodnostn.ch menšin, a to v r.mci grantov.ho programu. Může tak však činit jen přiměřeně

možnostem sv. rozpočtov. kapitoly. Do budoucna a v n.vaznosti na vznik středn.ho stupně

veřejn. spr.vy se prioritně zaměř. na projekty širš.ho významu – budou preferov.ny multietnick.

akce, kter. podporuj. vz.jemn. pozn.n. a porozuměn. a napom.haj. pot.r.n. negativn.ch projevů

extremismu, rasov. a n.rodnostn. nesn.šenlivosti a xenofobie.

Ministerstvo kultury bude podporovat ve veřejných knihovn.ch vytv.řen. speci.ln.ch knihovn.ch

fondů pro n.rodnostn. menšiny, zejm.na romskou.

Jakkoli bude zachov.n rovný př.stup ministerstva kultury vůči všem n.rodnostn.m menšin.m,

bude zvýšen. pozornost věnov.na romsk. menšině. Prioritn.m .kolem ministerstva kultury bude

v tomto směru ekonomick. a odborn. podpora občansk. iniciativě buduj.c. Muzeum romsk. kultury

v Brně, jako jednu z m.la takto zaměřených instituc. v Evropě.

Je ž.douc., aby i budouc. středn. stupeň veřejn. spr.vy převzal na sebe podporu kulturn.ch aktivit

n.rodnostn.ch menšin žij.c.ch na .zem. v jeho působnosti. Stejný postup doporučuje ministerstvo

kultury org.nům obecn. samospr.vy přiměřeně jejich podm.nk.m, a to se zvl.štn.m zřetelem

na kulturn. aktivity dět. a ml.deže. Tyto aktivity jsou totiž nejen důležitým výchovným a soci.lně

preventivn.m faktorem obecně, ale v př.padě společných kulturn.ch aktivit dět. a ml.deže

různ.ho n.rodnostn.ho původu mohou přispět k překon.n. vz.jemných předsudků.“

V n.vaznosti na tuto koncepci kulturn. politiky Ministerstvo kultury podporuje aktivity př.slušn.ků

n.rodnostn.ch menšin:

1) výběrovým dotačn.m ř.zen.m na podporu kulturn.ch aktivit př.slušn.ků n.rodnostn.ch

menšin žij.c.ch v Česk. republice, který je jednou z priorit resortu;

2) podle oborů činnosti v r.mci jiných svých grantových programů.

Poskytov.n. dotac. př.slušn.kům n.rodnostn.ch menšin bylo v r. 2002 upraveno nař.zen.m vl.dy

č. 98 ze dne 20. .nora 2002, kterým se stanov. podm.nky a způsob poskytov.n. dotac. ze st.tn.ho

rozpočtu na aktivity př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin a na podporu integrace př.slušn.ků romsk.

komunity. Na Ministerstvu kultury byla v r. 2002 ustavena Komise pro kulturn. aktivity př.slušn.ků

n.rodnostn.ch menšin, kter. je podobně jako dosavadn. poradn. sbor pro ot.zky n.rodnostn.

kultury poradn.m org.nem 1. n.městka ministra. Na rozd.l od poradn.ho sboru, který j. předch.zel,

byla komise rozš.řena o z.stupce dalš.ch n.rodnostn.ch menšin, takže jej. jednotliv.

členov. zastupuj. n.rodnostn. menšinu, a to bulharskou, chorvatskou, maďarskou, německou,

polskou, romskou, rus.nskou, ruskou, řeckou, slovenskou a ukrajinskou. Pr.vě pro tyto n.rodnostn.

menšiny je výběrov. dotačn. ř.zen. vyhl.šeno.

Obsahem projektů, přihl.šených do výběrov.ho dotačn.ho ř.zen. na podporu kulturn.ch aktivit

př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin žij.c.ch v Česk. republice, mohou být

- uměleck. aktivity,

- kulturně vzděl.vac. a výchovn. aktivity,

- studium a rozbory n.rodnostn. kultury a lidových tradic,

- dokumentace n.rodnostn. kultury,

- edičn. činnost,

- projekty podporuj.c. rozšiřov.n. a přij.m.n. informac. o n.rodnostn.ch menšin.ch v elektronických

m.di.ch,

- multietnick. kulturn. akce (směřuj.c. mimo jin. např. k pot.r.n. negativn.ch projevů extremismu,

rasov. a n.rodnostn. nesn.šenlivosti a xenofobie).

Finančn. podpora kulturn.ch aktivit př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin se kromě grantov.ho

programu na podporu kulturn.ch aktivit př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin žij.c.ch v Česk. republice

uskutečňuje tak. prostřednictv.m samostatn.ho programu na podporu integrace př.slušn.ků

romsk. komunity. Druh podporovaných kulturn.ch aktivit je obdobný jako u výše zm.něn.ho výběrov.ho

dotačn.ho ř.zen..

- Ve výběrov.m dotačn.m ř.zen. na podporu kulturn.ch aktivit př.slušn.ků n.rodnostn.ch

menšin žij.c.ch v ČR v roce 2003 z.skalo st.tn. dotaci 77 projektů. Celkov. výše finančn.ch

prostředků činila 8 300 000,- Kč. V minulých dnech bylo ukončeno přij.m.n.

projektů do výběrov.ho dotačn.ho ř.zen. na rok 2004 a počet předložených projektů se opět

zvýšil.

- V programu na podporu integrace př.slušn.ků romsk. komunity byla v tomto roce poskytnuta

dotace ve výši 2 000 000,- Kč.

- Na z.kladě usnesen. vl.dy ČR ze dne 7. dubna 2003 č. 347 poskytlo Ministerstvo kultury na

realizaci projektu 5. ročn.ku Světov.ho romsk.ho festivalu KHAMORO 2003 v Praze dotaci

ve výši 1 379 000,- Kč.

- Vl.da již tradičně dotacemi ze st.tn.ho rozpočtu podporuje vyd.v.n. periodick.ho tisku n.rodnostn.ch

menšin. Poč.naje rokem 2002 je poskytovatelem těchto dotac. Ministerstvo kultury.

V roce 2003 poskytlo ministerstvo dotace na vyd.v.n. menšinov.ho periodick.ho tisku

v celkov. výši 30 000 000,- Kč. Uveden. č.stka byla rozdělena mezi 18 periodik.

S podporou kulturn.ch aktivit př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin poč.t. Ministerstvo kultury i

v dalš.m obdob..

Národnostně menšinové vzdělávání a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Ma r i e R a u c h o v .

z.stupkyně Ministerstva školstv., ml.deže a tělovýchovy ČR

Oblast legislativní – školský zákon

Reforma a modernizace c.lů a obsahu o vzděl.v.n. je obsažena v n.vrhu Z.kona o předškoln.m,

z.kladn.m, středn.m, vyšš.m odborn.m a jin.m vzděl.v.n. a o změně některých z.konů (z.kon o

poč.tečn.m vzděl.v.n.), který byl předložen do vl.dy.

Rovný př.stup všech osob ke vzděl.v.n. a respektov.n. individu.ln.ch potřeb jednotlivců při

vzděl.v.n. je v nov.m z.koně deklarov.n již v .vodn.ch obecných ustanoven.ch, a to v Preambuli,

definov.n. z.sad a c.lů vzděl.v.n. a prol.n. celým z.konem. Z.kon obsahuje speci.ln. ustanoven.

ke vzděl.v.n. n.rodnostn.ch menšin, vyučov.n. n.boženstv., vzděl.v.n. ž.ků se speci.ln.mi

vzděl.vac.mi potřebami a mimoř.dně nadaných ž.ků. Z.kon neobsahuje ž.dn. ustanoven., kter.

by bylo možno vykl.dat jako diskriminuj.c., ani ž.dn. ustanoven., kter. by bylo porušen.m

rovných př.ležitost. pro vzděl.v.n. mužů a žen.

Nově je poj.m.no vzděl.v.n. ž.ků se speci.ln.mi vzděl.vac.mi potřebami, zejm.na uplatněn.m

jejich pr.va na vzděl.v.n. pomoc. specifických forem a metod a na vytvořen. zvl.štn.ch podm.nek,

kter. jejich vzděl.v.n. umožn.. Odlišuj. se speci.ln. vzděl.vac. potřeby ž.ků zdravotně postižených,

zdravotně znevýhodněných a soci.lně znevýhodněných od vzděl.vac.ch potřeb ž.ků

nadaných a talentovaných.

Nově jsou z.konem upraveny rovněž podm.nky menšinov.ho školstv..

Z.kon stanov., že n.rodnostn. školstv. je garantov.no při splněn. z.konných podm.nek v těch obc.ch,

ve kterých je v souladu s Åò117b z.kona o obc.ch zř.zen výbor pro n.rodnostn. menšiny (tedy

v obc.ch, v nichž bylo při minul.m sč.t.n. lidu přihl.šeno k dan. n.rodnostn. menšině alespoň

10% obyvatel). Ustanoven. d.le stanov. minim.ln. počty dět. a ž.ků ve škol.ch a tř.d.ch n.rodnostn.ch

menšin, který je výrazně sn.žen proti poměrům stanoveným pro majoritn. populaci.

Režim výjimek z těchto minim.ln.ch počtů je pak upraven v Åò 23. Ustanoven. umožňuje tak. participaci

v.ce zřizovatelů na zajištěn. vzděl.v.n. př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin.

D.le se zav.d. možnost, aby pro podporu z.jmů př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin mohl ředitel

školy se souhlasem zřizovatele stanovit v r.mci školn.ho vzděl.vac.ho programu předměty nebo

jejich č.sti, v nichž bude možno výuku organizovat dvojjazyčně, a to tak. v jazyce n.rodnostn.

menšiny. D.le se stanov., že vysvědčen., výučn. listy a diplomy o absolutoriu se ve škol.ch, kde

se vyučuje v jazyce n.rodnostn. menšiny, vyd.vaj. dvojjazyčně, tj. v jazyce česk.m i v jazyce n.rodnostn.

menšiny. Na specifika vzděl.v.n. v jazyce n.rodnostn. menšiny je pamatov.no tak. v

pas.ži o maturitn. zkoušce (zejm.na Åò 81).

MŠMT a menšiny (popis současné situace)

 Polská menšina

V oblasti polsk.ho n.rodnostně menšinov.ho školstv. př.sluš. významn. role Pedagogick.mu

centru pro polsk. n.rodnostn. školstv., kter. s.dl. v Česk.m Těš.ně (činnost zah.jilo v roce

1995), a jeho zřizovatelem je MŠMT. Centrum vyv.j. kontinu.lně činnost v dalš.m vzděl.v.n.

pedagogů a ve tvorbě a distribuci metodických a učebn.ch materi.lů a pomůcek. Byl jmenov.n

inspektor pro školy s polským vyučovac.m jazykem. Školy s polským vyučovac.m jazykem ve

školn.m roce 2003/2004 navštěvovalo t.měř 4 000 ž.ků.

Od roku 1994 podporuje MŠMT t.ž v r.mci doplňkových materi.lů pro ž.ky ZŠ s polským vyučovac.m

jazykem vyd.v.n. časopisů Jutrzenka pro prvn. stupeň a Ogniwo pro druhý stupeň ZŠ.

Jde o speci.ln. pomůcky při výuce na škol.ch s polským vyučovac.m jazykem. Vyd.v.n. obou

časopisů je každoročně podporov.no ze st.tn.ho rozpočtu, a to v r.mci dotace, j.ž MŠMT podporuje

činnost Polsk.ho pedagogick.ho centra v Česk.m Těš.ně, Společnost polských učitelů, d.le vyd.n.

publikac. (sborn.k z konference Minulost a současnost n.rodnostn.ch menšin na Těš.nsku, Polsk.

n.rodnostn. menšina na Těš.nsku).

 Slovenská menšina

Spolupr.ce v oblasti školstv. se Slovenskou republikou je na nadstandardn. .rovni. Od roku 1998

se pravidelně dvakr.t ročně sch.zeli ministři školstv. obou zem. ke konzultac.m a projedn.v.n.

aktu.ln.ch ot.zek týkaj.c.ch se jejich resortů. V souladu se z.konem č. 111/1998 Sb., o vysokých

škol.ch, mohou v ČR studovat za stejných podm.nek jako občan. ČR i cizinci, kteř. studuj. na

vysokých škol.ch v česk.m jazyce.

Aby i občan. Česk. republiky mohli studovat ve Slovensk. republice za stejných podm.nek jako

občan. SR, byla podeps.na v Levoči dne 21.9.2001 meziresortn. smlouva, Protokol mezi MŠMT

ČR a MŠ SR o spolupr.ci v oblasti vzděl.v.n., ml.deže, tělovýchovy a sportu na l.ta 2002 –

2006, který byl podeps.n ministry školstv. a kde se slovensk. strana k tomuto jedn.n. zavazuje.

Na z.kladě ž.dosti slovensk. strany byl do Protokolu zakotven čl.nek, umožňuj.c. občanům

jedn. strany při přij.mac.m ř.zen. a během studia na VŠ ve st.tě druh. smluvn. strany už.vat sv.ho

mateřsk.ho jazyka (česk.ho ve Slovensk. republice a slovensk.ho v Česk. republice, pokud

nejde o studijn. povinnost souvisej.c. s výukou tohoto jazyka).

Počet občanů jednoho st.tu v z.kladn.ch a středn.ch škol.ch druh.ho st.tu v př.hraničn.ch oblastech

je minim.ln.. Školsk. odbory m.stn.ch .řadů konstatovaly, že neidentifikovaly ž.dn.

probl.my souvisej.c. s ž.ky z.kladn.ch a středn.ch škol, kteř. denně překračuj. hranici za .čelem

n.vštěvy školy druh.ho st.tu.

Bylo konstatov.no, že většina dět. i rodičů slovensk. n.rodnostn. menšiny při volbě školy d.v.

zřejmě přednost češtině, neboť poč.taj. s t.m, že děti budou d.le studovat a měly by pak probl.my

s klasifikac. česk.ho jazyka na vyšš.ch stupn.ch škol.

 Německá menšina

Z.stupci německ. menšiny uzn.vaj., že vzhledem k jej.mu rozptýlen.mu us.dlen. nemohou z důvodu

n.zk.ho počtu ž.ků v jednotlivých obc.ch splnit podm.nky pro zř.zen. samostatných n.rodnostně

menšinových tř.d či škol s německým vyučovac.m jazykem.

Ot.zka výuky němčiny jako mateřsk.ho jazyka ve vzděl.vac.m procesu př.slušn.ků německ.

menšiny je předkl.d.na jako aktu.ln. probl.m, který z.vis. na př.slušných změn.ch školsk.ho z.kona.

Protože škola dosud nereflektuje př.tomnost ž.ků př.slušn.ků německ. menšiny a jejich

specifick. potřeby, je třeba v kr.tkodob.m časov.m výhledu zajistit legislativn. podm.nky pro

uskutečněn. dvojjazyčn.ho vzděl.v.n.. Konkr.tně to bude znamenat př.pravu a realizaci specifických

výukových programů v př.slušných z.kladn.ch škol.ch podle m.stn.ch potřeb a s ohledem

na uplatněn. menšinových jazyků (v tomto př.padě německ.ho), na druh. straně nově definovat

kriterium minim.ln.ho počtu ž.ků ve tř.dě či škole.

Ve vztahu k německ. menšině podpořilo MŠMT kon.n. řady semin.řů se zaměřen.m na českoněmeck.

vztahy pro učitele v př.hraničn.ch oblastech a vyd.n. informačn.ch materi.lů pro pedagogy.

 Židovská komunita

Ministerstvo školstv. podporuje činnost mateřsk. školy s alternativn.m programem zaměřeným

na židovskou kulturu. V roce 1998 zařadilo MŠMT do s.tě Lauderovu z.kladn. školu Gur Arje.

Jedn. se o soukromou z.kladn. školu s výukou hebrejsk.ho jazyka a zaměřenou na historii a kulturu

Židů. V roce 1999 bylo zařazeno do s.tě škol Židovsk. gymn.zium.

 Romská komunita

Vzděl.v.n. romských ž.ků je jednou z priorit, na kterou je soustředěno .sil. MŠMT o dosažen.

pozitivn. změny st.vaj.c.ho stavu ž.ků ze sociokulturně znevýhodněn.ho prostřed.. V roce 2002

předložilo MŠMT vl.dě ČR N.vrh řešen. probl.mu vzděl.v.n. dět. romsk. menšiny či jiných

menšin, prostřednictv.m jejich zvl.štn. př.pravy a pozitivn.ch opatřen. a předložilo vl.dě Zpr.vu

o naplňov.n. koncepce integrace romsk. komunity v oblasti školstv.. Předkl.dan. zpr.va popisuje

jednotliv. č.sti vzděl.vac.ho syst.mu Česk. republiky, realisticky hodnot. dosažen. výsledky

a poukazuje na přek.žky, kter. stoj. v cestě dalš.mu zlepšov.n. situace v t.to oblasti.

Pro vzděl.v.n. Romů je obdob. předškoln.ho vzděl.v.n. významn.. V Česk. republice existuje

dlouh. tradice předškoln.ho vzděl.v.n.. Vývoj posledn.ho obdob. je charakteristický poklesem

porodnosti a t.m i počtu dět. věkov. skupiny 3 – 6 let. To vede k situaci, kdy může být uspokojen

t.měř každý žadatel o předškoln. vzděl.v.n.. Bohužel jsou to často pr.vě romsk. děti, kter. předškoln.

vzděl.v.n. nenavštěvuj. a t.m snižuj. svoji možnost se dobře připravit na .spěšn. zah.jen.

školn. doch.zky.

Jedn.m z hlavn.ch probl.mů při zahajov.n. školn. doch.zky je nedostatečn. .roveň zvl.d.n. česk.ho

jazyka ze strany romských dět.. Proto jsou jako konkr.tn. vyrovn.vac. postup již od školn.ho

roku 1997/98 zřizov.ny př.pravn. tř.dy pro děti ze sociokulturně znevýhodněn.ho prostřed..

Významným pomocn.kem ve výuce romských ž.ků jsou asistenti učitele, kteř. pom.haj. předch.zet

adaptačn.m a komunikačn.m obt.ž.m a dalš.m výchovně vzděl.vac.m probl.mům romských

ž.ků. Jde v naprost. většině o lidi z prostřed. romsk. komunity, kteř. jsou pro děti nejen

podporou, ale i významným pozitivn.m vzorem. Zřizov.n. funkc. vychovatelů – asistentů učitele

prob.h. podle Metodick.ho pokynu MŠMT čj.: 25484/2000. V současnosti pracuje ve škol.ch a

školských zař.zen.ch celkem 312 vychovatelů-asistentů učitele. V dalš.ch letech lze oček.vat n.růst

jejich počtu. MŠMT poskytuje asistentům systematickou dlouhodobou podporu, předevš.m

zapojen.m do syst.mu dalš.ho vzděl.v.n. pedagogických pracovn.ků. Vzděl.v.n. pro výše uveden.

asistenty organizuj. t.ž pedagogick. centra a nest.tn. vzděl.vac. organizace s akreditac.

MŠMT.

Hlavn. výtkou, kter. je adresov.na ČR ze strany zahraničn.ch instituc. i dom.c.ch aktivistů, je

nepřiměřený počet romských ž.ků zařazených do vzděl.v.n. ve zvl.štn.ch škol.ch. MŠMT usiluje

tento stav změnit. V roce 1999 umožnilo obecně prospěšn. společnosti Step by Step Česk.

republika uskutečnit experiment Reintegrace romských ž.ků zvl.štn.ch škol do škol z.kladn.ch.

Experiment byl v listopadu 2002 po třech letech komplexně vyhodnocen. Výsledky výzkumu budou

d.le využity v koncepci MŠMT.

Dalš.m z pozitivn.ch vyrovn.vac.ch postupů je př.m. podpora škol s vysokým procentem romských

ž.ků. MŠMT na z.kladě ž.dosti školy a s doporučen.m zřizovatele a krajsk.ho .řadu, uděluje

výjimky z počtu ž.ků ve škol.ch s převahou romsk.ho etnika, kde je potřeba intenzivnějš.ho

vzděl.v.n. a individu.ln.ho př.stupu k romským ž.kům. O uvedenou výjimku dosud pož.daly jen

tři z.kladn. školy (ZŠ Ch.nov, ZŠ Havl.čkovo n.m. v Praze 3 a ZŠ .st. nad Labem – Předlice).

Nen. zcela zřejm., proč těchto škol nen. v.ce.

Od z.ř. 2002 je v šesti z.kladn.ch škol.ch, v lokalit.ch s výrazným zastoupen.m romských ž.ků,

ve spolupr.ci s občanským sdružen.m Liga komunitn.ch škol, realizov.n experiment.ln. projekt

školy s celodenn.m programem (kompletn. celodenn. provoz školy a školsk.ho zař.zen. včetně

stravov.n. a zř.zen. tzv. klubu matek). Jedn. se o formu experiment.ln.ho ověřov.n. po dobu

dvou let ve školn.m roce 2002/03 a 2003/04. Budou t.ž vytvořeny podm.nky pro možnost poskytov.n.

bezplatn.ho stravov.n. některých ž.ků.

V R.mcov.m vzděl.vac.m programu (d.le jen RVP) pro z.kladn. vzděl.v.n., který je v současn.

době ve f.zi ověřov.n., je n.ležitě zohledněna kulturn. identita romských dět., stejně jako dět. jiných

n.rodnost..

.sil. mnoha škol o kvalitn. vzděl.v.n. romských ž.ků snižuje např.klad nedbal. doch.zka do

školy, čast. absence, zejm.na u ž.ků druh.ho stupně. Tato věc je řešiteln. pouze na lok.ln.

.rovni. Ovlivňuje však školn. .spěšnost z.sadn.m způsobem, pr.vě tak jako nemožnost poradit

se při dom.c. př.pravě u většiny ž.ků s rodiči, nedostatečn. materi.ln. a prostorov. podm.nky pro

dom.c. př.pravu na vyučov.n. s kterou současn. škola poč.t..

Sdělen. některých mezin.rodn.ch organizac., že se ve zvl.štn.ch škol.ch nach.z. nepřiměřeně

mnoho ž.ků romsk.ho etnika, jsou prezentov.na bez znalosti re.ln. situace v českých škol.ch a

současn.ho vzděl.vac.ho syst.mu v ČR. Je třeba ale upozornit, že romsk. děti a ml.dež v ČR

jsou gramotn.. Většina m. ukončen. vzděl.n. a přirozen. možnosti pokračovat v z.sk.n. kvalifikace

ve středn.ch škol.ch, předevš.m v odborných učilišt.ch a praktických škol.ch s širokou

nab.dkovou šk.lou učebn.ch oborů.

Zkušenost mnohých rodičů dnešn.ch ž.ků je založena na absolvov.n. zvl.štn. školy. Proto nejen,

že se nebr.n. zařazen. svých dět. do zvl.štn.ch škol, ale mnohdy je i vyžaduj..

Ustanoven. Åò 60 z.kona č.29/1984 Sb., ve zněn. pozdějš.ch předpisů (školský z.kon) umožňuje

osob.m, kter. nez.skaly z.kladn. vzděl.n., tedy absolventům zvl.štn.ch škol, pomocných škol a

ž.kům z.kladn.ch škol, kteř. ukončili povinnou školn. doch.zku v nižš.m než dev.t.m ročn.ku,

z.skat z.kladn. vzděl.n. po absolvov.n. kursů organizovaných při z.kladn.ch škol.ch, zvl.štn.ch

škol.ch, pomocných škol.ch nebo středn.ch škol.ch.

K zajištěn. uvedených kursů vydalo MŠMT n.sleduj.c. metodick. pokyny:

- Informace MŠMT o bezplatn.m doplňov.n. z.kladn.ho vzděl.n. dospělých občanů č.j.

16976/95-40 (Věstn.k MŠMT č.12/1995);

- Metodický pokyn k doplněn. vzděl.n. poskytovan.ho z.kladn. školou pro absolventy zvl.štn.ch

škol č.j. 17908/95-24 (Věstn.k MŠMT č.12/1995);

- Metodický pokyn k doplněn. vzděl.n. poskytovan.ho zvl.štn. školou č.j. 18 371/96-24 (Věstn.k

MŠMT č.8/1996) ve zněn. Dodatku pod č.j. 28605/96-22;

- Rozhodnut. MŠMT o doplněn. vzděl.n. poskytovan.ho pomocnou školou a Metodický pokyn

k jeho prov.děn. č.j. 19 096/97-24 (Věstn.k MŠMT č.4/1998).

Pozitivn. výsledky lze uv.st v oblasti středoškolsk.ho vzděl.v.n.. V roce 1998 bylo zah.jeno na

Evangelick. akademii, VOŠ soci.lně pr.vn. a středn. soci.ln. škole v Praze 4 experiment.ln.

ověřov.n. pětilet.ho d.lkov.ho studia v oboru Soci.ln. činnost v prostřed. etnických minorit

(Rozhodnut. MŠMT č.j. 17 929/98-23 ze dne 20.4. 1998). C.lem studijn.ho oboru je připravit

dospěl. Romy pro pr.ci poradců a asistentů v org.nech veřejn. spr.vy; někteř. nach.zej. uplatněn.

i jako romšt. asistenti ve škol.ch. V červnu 2002 vykonalo maturitn. zkoušku prvn.ch 26 absolventů

tohoto oboru. V současn. době se výsledky experimentu vyhodnocuj. a předpokl.d. se,

že od školn.ho roku 2003-2004 bude studijn. obor zařazen jako standardn. do soustavy oborů

středn.ch škol.

V roce 1998 vznikla soukrom. Romsk. středn. škola soci.ln. v Kol.ně. Ve škole se vyučuje studijn.

obor Soci.ln. p.če – soci.ln. činnost pro etnick. skupiny. Absolventi z.skaj. .pln. středn.

odborn. vzděl.n. a mohou se uplatnit v org.nech veřejn. spr.vy, ale i v soci.ln.ch, popř. školských

instituc.ch s větš.m počtem př.slušn.ků romských dět.. V červnu 2002 ukončilo .spěšně

studium prvn.ch 25 absolventů. Deset absolventů bylo přijato na vysokou školu, jeden na vyšš.

odbornou školu a jeden studuje na vysok. škole v Norsku.

V r.mci programu PHARE-NUTS byla zah.jena tvorba vzděl.vac.ho programu pro vzděl.v.n.

romských asistentů, který by jim umožnil z.skat .pln. středn. odborn. vzděl.n. a odbornou a pedagogickou

způsobilost ve smyslu vyhl.šky MŠMT č. 139/1997Sb. o podm.nk.ch odborn. a pedagogick.

způsobilosti pedagogických pracovn.ků škol, předškoln.ch školských zař.zen.. Projekt

Posun (Pomožme škol.m učit nově) připravila Vyšš. odborn. škola soci.lně pr.vn., středn. pedagogick.

škola a obchodn. akademie v Mostě nový školn. vzděl.vac. program pro studium romských

asistentů, který jim umožn. z.skat .pln. středn. odborn. vzděl.n. a pedagogickou kvalifikaci.

Zah.jen byl v z.ř. 2002 a ověřov.n bude do června 2003.

V roce 2002 byla zařazena do s.tě škol C.rkevn. husitsk. z.kladn. uměleck. škola Harmonie,

o.p.s. v Praze 6 (viz Rozhodnut. MŠMT č.j. 25112/02-22 – vzděl.vac. koncepce školy). Škola je

finančně podporov.na ministerstvem školstv.. Ve škole studuje čtyřicet ž.ků, person.lně je zajištěna

pěti pedagogy (z toho je jeden pedagog romsk. n.rodnosti a jeden romský asistent).

Oblast dotační

MŠMT podporuje formou dotac. programy cel. řady občanských sdružen.. Programy podpory

jsou financov.ny jednak př.mo ze zdrojů MŠMT, jednak ze zdrojů vl.dy ČR, kter. jsou na

MŠMT .čelově převedeny.

V programu st.tn. podpory pr.ce s dětmi a ml.dež. pro nest.tn. neziskov. organizace obdrželo na

svoji činnost 9 romských občanských sdružen. dotaci ve výši 1 100 tis. Kč a dalš.ch 7 sdružen.,

kter. pracuj. s n.rodnostn.mi menšinami dotaci ve výši 3 000 tis. Kč. Přev.žn. č.st finančn.ch

prostředků byla .čelově přidělena na volnočasov. aktivity, jako např. na činnost v z.jmových

.tvarech, letn. t.bory, v.kendov. pobyty, materi.ln. vybaven. pro volný čas.

V souladu s nař.zen.m vl.dy ČR č. 98/2002 Sb. byl vyhl.šen Program podpory integrace romsk.

komunity, který je zaměřen na aktivity vzděl.v.n., multietnick. kulturn. akce, oblast soci.lně patogenn.ch

jevů, na aktivity voln.ho času, letn. i zimn. t.bory, v.kendov. pobyty, výlety, sportovn.

aktivity apod. V roce 2003 bylo podpořeno 49 projektů a dotov.no ve výši 6 000 tis Kč.

V r.mci programu podpory romských ž.ků středn.ch škol bylo podpořeno v

obdob. 1-6/2003 1136 studentů 5 250 tis. Kč

obdob. 9-12/2003 1443 studentů 4 745 tis. Kč

V r.mci rozšiřov.n. s.tě př.pravných tř.d a jejich vybavov.n. bylo financov.no

117 tř.d 350 asistentů cca 40 000 tis. Kč

Program vzděl.v.n. v jazyc.ch n.rodnostn.ch menšin a multikulturn. výchovy je určen všem n.rodnostn.m

menšin.m žij.c.m v ČR. C.lem dotačn.ho programu je posilov.n. vědom. obecn. lidsk.

soun.ležitosti a kultury jiných n.rodů, výchova k vz.jemn. toleranci, proti rasismu a xenofobii.

Program je koncipov.n do tř. tematických okruhů. V roce 2003 bylo přijato a finančně dotov.no

celkem 48 projektů č.stkou ve výši 8 177 tis Kč.

Specifickou dotac. pro Romy podpořilo MŠMT převodem do kapitoly Ministerstva kultury

č.stkou 1 000 tis Kč vyd.v.n. časopisu KEREKA (romský časopis pro děti) a č.stkou 1 100 tis.

Kč činnost Muzea romsk. kultury v Brně.

Program PHARE – mezinárodní projekty s finanční spoluúčastí MŠMT

Projekt Phare je zaměřen na plošn. vzděl.v.n. učitelů, ředitelů škol a pedagogických asistentů

z.kladn.ch škol a př.pravných tř.d v multikulturn. t.matice a vytv.řen. specifických podm.nek

pro vzděl.v.n. romských ž.ků. Je tedy určen pedagogickým pracovn.kům, ale v konečn.m důsledku

bude ovlivňovat jejich ž.ky.

Podpora Integrace Romů (Support to Roma Integration)

Projekt je realizov.n ve třech oblastech:

- zmapov.n. situace ve vzděl.v.n. Romů v z.kladn.m školstv.,

- vytvořen. učebn.ch materi.lů a pl.nů zaměřených na zlepšen. vzděl.v.n. romských ž.ků,

- školen. učitelů a pedagogických asistentů, kteř. vzděl.vaj. romsk. ž.ky.

Na z.kladě předchoz.ch dvou realizačn.ch č.st. projektu byl zpracov.n Manu.l pro školen..

Celkem bude vyškoleno 500 učitelů a 100 vychovatelů – asistentů učitelů.

V r.mci projektu Podpora Integrace Romů začalo Ministerstvo školstv., ml.deže a tělovýchovy

realizovat (realizuje se v roce 2002 i 2003) projekt Podpora vybaven. př.pravných tř.d, který je

zaměřen na vytvořen. př.znivých materi.ln.ch podm.nek pro činnost př.pravných tř.d. C.lem

projektu je dosažen. stavu, aby ve všech těchto př.pravných tř.d.ch mateřských, z.kladn.ch i

zvl.štn.ch škol bylo vytvořeno takov. materi.ln. prostřed., kter. umožn. naplňovat c.le dan.

R.mcovým programem předškoln.ho vzděl.v.n.. Jde tedy o zajištěn. jedn. ze tř. kl.čových podm.nek

pro efektivitu vzděl.v.n.: prostřed., pedagogov., kurikula.

Reforma multikulturního vzdělávání (Multicultural Education Reform)

Z.kladn.m c.lem a z.kladn. filosofi. cel.ho projektu je zajistit respekt a ochranu menšin předevš.m

t.m, že jim bude umožněno z.skat odpov.daj.c. vzděl.n. a t.m i postaven. ve společnosti.

D.le aby prvky multikulturn. výchovy prostoupily celý vzděl.vac. proces a aby se nejv.ce

projevily ve vytv.řen. kooperativn.ch a komunikačn.ch kompetenc. dět.. Konečným c.lem projektu

je vytvořen. a zaveden. modelu multikulturn.ho kurikula do syst.mu vzděl.v.n. na z.kladn.

škole.

Realizace projektu byla započata v ř.jnu 2002. D.lka projektu je stanovena 16 měs.ců. Realizačn.

tým tvoř. německý vzděl.vac. subjekt GET (Germain Education and Training) jako kontraktor a

spoluřešiteli jsou česk. vysok. školy – Fakulta humanitn.ch studi. UK v Praze, Fakulta soci.ln.ch

studi. Masarykovy university v Brně, Středisko pro výchovu k lidským pr.vům UK v Praze, OS -

Humanitas Profes a OS – Partners Czech.

Poznatky z projektu multikulturn.ho vzděl.v.n. budou využity v nově koncipovan.m R.mcov.m

vzděl.vac.m programu pro z.kladn. vzděl.v.n.. .činnost cel.ho syst.mu multikulturn.ho vzděl.v.n.

bude n.sledně posouzena v r.mci komplexn.ch inspekc. prov.děných Českou školn. inspekc..

Dalš. předpokl.daný postup vych.zej.c. z výsledků je n.sleduj.c.:

- výzkum týkaj.c. se změn a postojů současn. populace; z.skan. poznatky a data budou použity

pro praktick. využit. při koncipov.n. modelu multikulturn.ho vzděl.vac.ho kurikula;

- n.vrh modelov.ho kurikula a jeho odzkoušen. na 50 pilotn.ch škol.ch;

- vytvořen. monitorovac.ho a evaluačn.ho syst.mu v oblasti z.kladn.ho vzděl.v.n.;

- vytvořen. škol.c.ho manu.lu pro výcvik 50 multiplik.torů (multiplik.toři budou zejm.na pracovn.ky

pedagogických center, vysokoškolšt. učitel. a zastoupeni budou i pedagogov. z

profesn.ch sdružen. učitelů);

- výcvik 50 multiplik.torů – školitelů, aby se naučili jak pracovat s modelovým kurikulem pro

z.kladn. školy.

Celkem bude vyškoleno 2 000 učitelů z.kladn.ch škol výše uvedenými multiplik.tory tak, aby

dovedli pracovat ve škole s modelovým kurikulem a přizpůsobili výuku dle konkr.tn.ch potřeb.

Obě č.sti realizuj. mezin.rodn. řešitelsk. týmy složen. z českých a zahraničn.ch odborn.ků

v dan. problematice. Mezin.rodn. spolupr.ce napom.h. prol.n.n. zkušenost. s řešen.m problematiky

v Česk. republice s pozitivn.mi zkušenostmi a .spěšným řešen.m těchto ot.zek v zahranič..

Přitom jsou projekty řešeny v r.mci českých konkr.tn.ch potřeb a podm.nek.

K činnosti Výboru pro národnostní menšiny Zastupitelstva Jihomoravského kraje a

vztahu k národnostním menšinám

Ma r i e Ma r k o v .

předsedkyně Výboru pro n.rodnostn. menšiny Jihomoravsk.ho kraje

R.da bych zde, jako předsedkyně Výboru pro n.rodnostn. menšiny Zastupitelstva Jihomoravsk.ho

kraje, řekla několik slov o činnosti tohoto výboru a d.le se zm.nila o činnosti a politice Jihomoravsk.ho

kraje ve vztahu k n.rodnostn.m menšin.m vůbec.

Jihomoravský kraj považuje za jednu ze svých významných historických přednost. kulturn. pestrost.

Tradice vl.dn.ho postoje jižn. Moravy ke spoluobčanům z jiných kulturn.ch okruhů sah. až

do středověku a d. se ř.ci, že i do poč.tku samotn. česk. st.tnosti, kdy Morava a Uhry spolu sousedily

již od 10. stolet. a mezi vl.dnouc.mi rody Přemyslovců a Arp.dovců se utv.řely bl.zk.

vztahy. Ve středověku pak, za velk. středověk. kolonizace bylo u n.s přijato mnoho nových

obyvatel německy mluv.c.ch, později, za tureckých v.lek i významn. chorvatsk. menšina. V tolerantn.

jižn. Moravě nalezly .točiště i jinde pron.sledovan. n.božensk. menšiny Židů a

novokřtěnců. V modern. době pak i Rusov., Bulhaři a Řekov.. Kulturn. kořeny jižn. Moravy tak

byly budov.ny i za významn.ho přispěn. těchto kulturn.ch podnětů.

Věrno t.to tradici ustavilo Zastupitelstvo Jihomoravsk.ho kraje, a to již na sv.m prvn.m ustavuj.c.m

zased.n. v prosinci roku 2000 svůj Výbor pro n.rodnostn. menšiny, jehož .kolem je komunikovat

s př.slušn.ky n.rodnostn.ch menšin a napom.hat jejich kulturn.mu životu a jejich soužit.

s většinovým obyvatelstvem. C.lem t.to komunikace je i pomoc při specifických probl.mech, se

kterými se př.slušn.ci menšin mohou setkat. Nutno t.ž podotknout, že pro zř.zen. výboru nebyly

d.ny z.konn. podm.nky dle z.kona o kraj.ch v tehdejš.m platn.m zněn., s ohledem na výsledky

sč.t.n. obyvatelstva v roce 1991, a ani nenastaly v roce 2001 na z.kladě nov.ho sč.t.n. obyvatelstva

a po novelizaci z.kona o kraj.ch. Zř.zen. výboru bylo tak dobrovoln. rozhodnut. politick.

reprezentace vzešl. z krajských voleb.

Činnost výboru

Výbor zah.jil svoji činnost nav.z.n.m kontaktů se z.stupci n.rodnostn.ch menšin a s jejich sdružen.mi

a spolky, kter. vyv.jej. svoji činnost na .zem. Jihomoravsk.ho kraje. Podařila se tak zmapovat

situace v problematice n.rodnostn.ch menšin, jejich potřeb.ch, počtu sdružen. a spolků,

jejich činnosti i počtu členů a vznikl tak souhrnný analytický materi.l. Nebyly zjištěny z.sadn.

diskriminačn. projevy a tendence vůči n.rodnostn.m menšin.m v kraji.

Výbor se pravidelně setk.v. s jednotlivými z.stupci n.rodnostn.ch menšin, kter. zve na zased.n.

výboru a minim.lně jednou za rok společně se všemi a za .časti z.stupců veden. Jihomoravsk.ho

kraje s c.lem výměny zkušenost. mezi jednotlivými menšinami a zjištěn. aktu.ln.ch informac. o

stavu, probl.mech a potřeb.ch jednotlivých sdružen. a menšin. Členov. výboru se tak. z.častňuj.

kulturn.ch akc. i pracovn.ch porad poř.daných jednotlivými sdružen.mi.

Jihomoravský kraj, resp. jeho zastupitelstvo, zř.zen.m Výboru pro n.rodnostn. menšiny nevyčerpal

však všechny možnosti podpory rozvoje kulturn.ch aktivit, n.rodn. identity i tradic menšin

a pomoci při jejich integraci, zejm.na romsk. menšiny, do majoritn. společnosti.

Z rozpočtu Jihomoravsk.ho kraje jsou každoročně poskytov.ny dotace na projekty týkaj.c.ch se

kulturn.ch a sportovn.ch akc., předevš.m volnočasových aktivit dět. a ml.deže menšin, protidrogov.

problematiky a dalš.ch. Těmto akc.m je poskytov.na i z.štita hejtmana či kraje. Např.klad

v květnu tohoto roku se z iniciativy výboru na z.kladě projektu slovensk.ho sdružen. za

významn. finančn. podpory a z.štity poskytnut. Jihomoravským krajem uskutečnila významn.

kulturn. akce, multietnick. setk.n. pod n.zvem N.vraty ke kořenům, kter.ho se z.častnily všechny

n.rodnostn. menšiny Jihomoravsk.ho kraje, jejich sdružen. a spolky se svými tanečn.mi, hudebn.mi

i recitačn.mi uk.zkami, uk.zkami ze sv. gastronomie, vydavatelsk. činnosti a svých tradičn.ch

řemesel. Byly tak položeny z.klady k tradici pravideln.ho multietnick.ho setk.v.n., přičemž

pro př.št. rok, a douf.m, že i pro roky n.sleduj.c., byla tato akce z podnětu našeho výboru

Radou Jihomoravsk.ho kraje zahrnuta do pl.nu kulturn.ch akc. poř.daných Jihomoravským

krajem.

Z iniciativy i našeho výboru byl d.le v letošn.m roce schv.len zvl.štn. grantový program pro n.rodnostn.

menšiny a přijata zvl.štn. dotačn. pravidla. Přijet.m těchto pravidel výbor z.skal významnou

ingerenci v posuzov.n. projektů a přidělov.n. dotac..

Dalš. významnou iniciativou Jihomoravsk.ho kraje, Výboru pro n.rodnostn. menšiny a krajsk.ho

.řadu je snaha o vybudov.n. multikulturn.ho centra v Brně. Vybudov.n. centra, kter. by mělo

fungovat pro n.rodnostn. menšiny, cizince i dalš. občany Jihomoravsk.ho kraje jako centrum poradensk.

(soci.ln., pr.vn., pro kontakty s .řady), informačn., společensk. (setk.v.n., klubov.

činnost), kulturn. (festivaly, koncerty, výstavy, divadeln. představen.) a vzděl.vac. (poř.d.n.

předn.šek a kurzů, konferenc., výuka česk.ho jazyka pro cizince). Tento projekt navazuje na

Program rozvoje Jihomoravsk.ho kraje i na Společný region.ln. operačn. program. C.lem

projektu je předevš.m pos.len. soci.ln. integrace, prevence vzniku soci.ln. exkluze a soci.lně patologických

jevů, odstraňov.n. předsudků, boj s xenofobi. a rasismem, vzděl.v.n. občanů a

.ředn.ků v oblasti integrace cizinců, podpora rozvoje kultury a nav.z.n. tak na multikulturn. tradice

Jihomoravsk.ho kraje a města Brna.

Vybudov.n. multikulturn.ho centra by tak přispělo k lepš.mu vz.jemn.mu pozn.n. a soužit. mezi

menšinami a většinovou populac. a obohatilo by kulturn. život cel.ho regionu. Za t.mto .čelem

byly již zpracov.ny projektov. fiše a projektový list, na z.kladě nichž byl chtěl Jihomoravský

kraj z.skat prostředky ze struktur.ln.ch fondů EU, popř. z programu PHARE CBC.

Oblasti podpory integrace a vzdělávání

Jihomoravský kraj, resp. jeho krajský .řad a jmenovitě odbor školstv., je tak. velmi aktivn. v napom.h.n.

integraci, zejm.na romsk. menšiny do společnosti, a ve vzděl.v.n. jejich př.slušn.ků.

V oblasti z.kladn.ho školstv. odbor školstv. Kr. Jihomoravsk.ho kraje poř.d. pravideln. setk.n.

a spolupracuje se školami, kter. jsou zaměřeny na výchovu a vzděl.v.n. dět. př.slušn.ků n.rodnostn.ch

menšin v r.mci Jihomoravsk.ho kraje, konkr.tně:

- v r.mci koncepce včasn. p.če o děti ze sociokulturně znevýhodněn.ho prostřed. je ve spolupr.ci

s ředitelstv.m škol daných lokalit Jihomoravsk.ho kraje vyv.jena maxim.ln. snaha

rozšiřovat s.ť př.pravných tř.d v syst.mu z.kladn.ho vzděl.v.n. pro ž.ky,

- v současn. době je zř.zeno na .zem. Jihomoravsk.ho kraje při 8 z.kladn.ch škol.ch 7 př.pravných

tř.d pro děti ze sociokulturně znevýhodněn.ho prostřed. a 2 př.pravn. tř.dy pro děti

z jazykově znevýhodněn.ho prostřed., počet vychovatelů – asistentů učitele vzrůst. a zvyšuje

se jejich kvalifikace ve spolupr.ci s Pedagogickou fakultou MU (Kabinetu multikulturn. výchovy),

s c.lem zefektivněn. spolupr.ce učitelů v jednotlivých lokalit.ch a asistentů,

- je snaha průběžně zintenzivňovat podporu a propagaci zřizov.n. př.pravných tř.d a funkce vychovatel

- asistent učitele s c.lem rozš.řit tyto formy vyrovn.vac.ch postupů systematicky tam,

kde se u romských ž.ků projevuj. vzděl.vac. probl.my a př.pravn. tř.dy a funkce vychovatel

– asistent učitele dosud zř.zeny nebyly,

- je snaha usilovat o to, aby funkce vychovatel – asistent učitele byla ustavov.na rovněž na

.rovni 2. stupně z.kladn.ch škol (např. ZŠ Star. v Brně), v zař.zen.ch pro výkon .stavn. a

ochrann. výchovy, popř. ve středn.ch odborných učilišt.ch.

V oblasti středn.ho školstv. byl průběžně do roku 2002 realizov.n program Podpora romských

ž.ků středn.ch škol ve spolupr.ci s Radou vl.dy ČR pro z.ležitosti romsk. komunity a středn.mi

školami (včetně učilišť) v Jihomoravsk.m kraji vždy ve dvou kolech, s c.lem podpořit studium

těch romských ž.ků, jejichž rodin.m čin. n.klady spojen. se středoškolským studiem pot.že. Od

roku 2003 tento program realizuje MŠMT.

V oblasti př.pravy pedagogických pracovn.ků odbor školstv. Kr. Jihomoravsk.ho kraje, odd.

ml.deže a tělovýchovy ve spolupr.ci s Pedagogickou fakultou MU (kabinetem multikulturn. výchovy

a katedrou občansk. výchovy) a Fakultou soci.ln.ch studi. MU v Brně

- připravuje vzděl.vac. programy pro pregradu.ln. a postgradu.ln. studium na t.ma multikulturn.

výchova, lidsk. pr.va,

- zajišťuje vzděl.vac. a jin. programy určen. n.rodnostn.m menšin.m a dětem azylantů;

- nab.z. kurzy pro pedagogicko psychologickou př.pravu vychovatelů – asistentů učitele (romských

asistentů),

- ve spolupr.ci s Pedagogickým centrem v Brně se odbor školstv. v r.mci projektu PHARE CZ

00-02-03 pod.l. na reformě multikulturn.ho vzděl.v.n., a to předevš.m pedagogů z.kladn.ch

škol Jihomoravsk.ho kraje – c.lem proškolov.n. je, aby prvky multikulturn. výchovy prostoupily

celý vzděl.vac. proces a aby se nejv.ce projevily ve vytv.řen. kooperativn.ch a komunikačn.ch

kompetenc. dět.,

- výsledků projektu multikulturn.ho vzděl.v.n. bude použito v nově koncipovan.m R.mcov.m

vzděl.vac.m programu pro z.kladn. vzděl.v.n.,

- snahou je, aby projekt PHARE, který je zaměřen jednak na vzděl.v.n. pedagogů v multikulturn.

t.matice, jednak na vytv.řen. specifických podm.nek pro vzděl.v.n. romských ž.ků, napomohl

plnohodnotn.mu vzděl.v.n. dět. z minorit a dět. romských a pod.lel se na vytv.řen.

multikulturn. společnosti v r.mci jednotlivých lokalit Jihomoravsk.ho kraje,

- ve spolupr.ci s Pedagogickým centrem Brno je v současn. době vytv.řen a zav.děn model

multikulturn.ho kurikula do syst.mu vzděl.v.n. na z.kladn.ch škol.ch.

Je třeba se tak. zm.nit o akci odboru školstv. Jihomoravsk.ho kraje, který na doporučen. MŠMT

ve spolupr.ci s Kulturn.m a vzděl.vac.m střediskem Židovsk.ho muzea v Praze, připravuje se z.kladn.mi

a speci.ln.mi školami Jihomoravsk.ho kraje k př.ležitosti Dne pam.tky obět. holocaustu

a prevence zločinů proti lidskosti výstavu Zmizel. soused. a přehl.dku dětských souborů – zah.jen.

výstavy se uskutečn. 27. ledna 2004 na ZŠ Vranovsk..

V oblasti napom.h.n. romsk. komunitě a jej. integraci do společnosti je se v neposledn. řadě třeba

tak. zm.nit o zř.zen. funkce koordin.tora pro z.ležitosti romsk. komunity Jihomoravsk.ho

kraje. Jeho .kolem je pom.hat romsk. komunitě v oblastech zaměstnanosti, vzděl.n., bezpečnosti,

bydlen., komunikace s .řady, v koordinačn., metodick. a lektorsk. činnosti romských

poradců, pedagogických asistentů, ter.nn.ch soci.ln.ch pracovn.ků, z.stupců nevl.dn.ch organizac.

a samospr.v zabývaj.c.ch se problematikou n.rodnostn.ch menšin v Jihomoravsk.m kraji,

apod.

ZÁSTUPCI POČETNĚ MAL¯CH NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN V ČR

Postavení bulharské menšiny v ČR

Ma r i o Dž u n e v

člen Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, z.stupce bulharsk. menšiny

Při plněn. R.mcov. .mluvy o ochraně n.rodnostn.ch menšin, vyv.j. ČR značn. .sil. v oblasti

podpory n.rodnostn.ch menšin a jejich kultury. Konstatujeme, že v posledn.ch letech byla přijata

někter. opatřen., jež vedla ke zlepšen. postaven. bulharsk. menšiny v ČR. Z.stupci bulharsk.

menšiny byli zvoleni do Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, a tak. do komis. n.rodnostn.ch

menšin př.slušných ministerstev a samospr.v. Česk. vl.da poskytuje každoročně dotace ze st.tn.ho

rozpočtu na uchov.n. a rozvoj kulturn.ch aktivit, n.rodn. identity, tradic a jazyka bulharsk.

menšiny.

Přes vešker. učiněn. opatřen. se domn.v.me, že by mohla být přijata ještě př.slušn. opatřen. ke

zlepšen. postaven. bulharsk. menšiny v oblastech jako vzděl.v.n., v př.stupu do sdělovac.ch

prostředků a v použ.v.n. bulharsk.ho jazyka v .ředn.m styku.

Návrhy na zlepšení

Konkr.tně navrhujeme n.sleduj.c. zlepšen.:

Řešit situaci vysokoškolských diplomů př.slušn.kům bulharsk. menšiny vystudovaných v Bulharsku

a jejich n.sledn. uplatněn. v praxi (zejm.na v l.kařstv.).

Vzhledem k technick. revoluci v oblasti telekomunikac. a informačn.ch syst.mů, se domn.v.me,

že čast. individu.ln. použ.v.n. poč.tačů a internetu je běžn. věc ve vyspělých st.tech a mělo by

tomu tak být i v ČR. Dnes již př.slušn.ci bulharsk. menšiny maj. možnost se informovat o děn.

ve světě (např. v Bulharsku) nebo se informovat z webových str.nek .řadu a občanských sdružen.

o děn. týkaj.c.ch se bulharsk. menšiny v ČR. Tak. děti bulharsk. menšiny maj. možnost se vzděl.vat

v bulharštině z různých programů přes internet, ale mohlo by tomu být ve zvětšen. m.ře.

Navrhujeme tedy, aby se dotačn. programy Ministerstva kultury a Ministerstva školstv., ml.deže

a tělovýchovy mohly rozš.řit i na výše uveden. činnosti.

Doporučujeme komis.m n.rodnostn.ch menšin v r.diu a v televizi reagovat aktivně na vytv.řen.

pozitivn.ho obrazu n.rodnostn.ch menšin v česk. společnosti a přispět tak k potlačov.n. xenofobie

v ČR.

Zjišťujeme nedostatečnou a často zkreslenou informovanost o kultuře a společensk.m životě Bulharsk.

Republice zprostředkovanou českými m.dii.

Existuj.c. pravidlo dotovat kulturn. a vzděl.vac. aktivity do 70% ze strany českých .řadů, se n.m

jev. jako nedostatečn. pro finančn. zajištěn. činnost. občanských sdružen. bulharsk. menšiny.

Zbývaj.c.ch v.ce než 30% n.kladů je pro občansk. sdružen., kter. se nezabývaj. hospod.řskou

činnosti ne.nosn. č.stka.

Chorvati v České republice

He rwi g S i t e k

člen Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, z.stupce chorvatsk. menšiny

Historie menšiny

Historick. prameny dokl.daj. us.dlen. Chorvatů v českých zem.ch od roku 1531-1570. Jejich

us.dlen. na jižn. Moravě souvis. s vlnou migrace obyvatelstva před tureckou expanz.. V důsledku

t.to migrace se vytvořila početn. chorvatsk. enkl.va nejenom na jižn. Moravě, ale rovněž na .zem.

Burgenlandu v Rakousku, v oblasti severoz.padn.ho Maďarska a na jihoz.padn.m Slovensku.

Celkem to mělo být 2,5 milionů obyvatel. Ř.k. se n.m Gradišćanski Hrvati – Hradišťanšt.

Chorvat.. V tehdejš. době bylo na jižn. Moravě devět obc. zcela chorvatských a spousta obc.

chorvatskou většinou nebo menšinou. Jedno je však jist., že silně ovlivnili v t.to oblasti

slovansk. c.těn. a bohatou kulturou ovlivnili cel. jihomoravsk. slov.cko, hlavně “Podluž.“.

V Dobr.m Poli, Fr.lichově (dnes Jevišovka) a Nov.m Přerově si uchovali projevy tradičn. lidov.

kultury, folkl.r, zvl.ště pak jazyk – čakavský, ijekavský dialekt bez jak.hokoliv školn.ho vzděl.n.

v mateřsk.m jazyce.

Kontroverzn. etapou v dějin.ch moravských Chorvatů bylo obdob. druh. světov. v.lky. Po mnichovsk.m

dikt.tu v roce 1938 připadly chorvatsk. obce do německ.ho z.boru a jejich obyvatel.,

kteř. neodešli ze svých domovů, tedy většina, odešli pouze st.tn. zaměstnanci (četn.ci, učitel., železnič.ři)

nabyli automaticky německou st.tn. př.slušnost. Československ. občanstv. z.skali zpět

až v roce 1949, resp. až podle z.kona č.34/1953 Sb. Okresn. akčn. výbor N.rodn. fronty

v Mikulově již dne 25. .nora 1948 rozhodl o vys.dlen. vešker.ho chorvatsk.ho obyvatelstva obc.

Dobr. Pole, Fr.lichov (dnes Jevišovka) a Nový Přerov. Obyvatelstvo m. být přestěhov.no do

vnitrozem., rozptýleno do různých obc. po odsunutých Sudetských Němc.ch a to jen tři rodiny do

jedn. obce, aby si co nejdř.ve sžili s českým n.rodem, tedy počeštili.

Poválečná perzekuce

Veškerý mrtvý i živý invent.ř, zejm.na souvisej.c. s vinohradnictv.m, museli nechat doma pro

dalš. provoz vinařstv.. N.siln. a protiz.konn. vystěhov.n.-vyhn.n. z jihomoravských chorvatských

obc. a rozptýlen. do 118 obc. po cel. ČR se uskutečnilo v roce 1948 – 1951. Rozhodnut. o

rozptýlen. Chorvatů pod lichou z.minkou jejich st.tn. nespolehlivosti mělo však zjevně zištn.

důvody. A to z.sk.n. majetku v bohat. oblasti jižn. Moravy – Chorvat. patřili mezi z.možnějš.

zemědělce v t.to oblasti – o čemž svědč. skutečnost, že perzekuce Chorvatů v Československu se

uskutečnila pouze v českých zem.ch, zat.mco chorvatsk. vesnice na jihoz.padn.m Slovensku zůstaly

nedotčeny. Rozhodnut. o vys.dlen. – rozehn.n. chorvatských obyvatel z jihomoravských

obc. nemělo ani tehdejš. z.konnou oporu, šlo zjevně o sv.volný akt mocensk. zvůle tehdejš.ch

mocisoudruhů.

O politicky motivovan.m n.sil., perzekučn.m aktu po .noru 1948 na obyvatel.ch chorvatsk. n.rodnosti

tř. jihomoravských obc. jasně hovoř. Memorandum vl.dě Česk. republiky o Chorvatech

z Dobr.ho Pole, Fr.lichova (dnes Jevišovka) a Nov.ho Přerova ze dne 21.1. 1991. Memorandum

upozorňuje na lichou z.minku st.tn. nespolehlivosti a kolektivn. viny kolaborace s nacisty, na z.kladě

kter. byli Chorvat. ze svých domovů vys.dleni a rozptýleni po cel. ČR. Chorvat. proto ž.dali,

aby tehdejš. česk. vl.da učinila projev mor.ln. rehabilitace, omluvu za křivdy sp.chan. org.ny

komunistick. moci na př.slušn.c.ch chorvatsk. menšiny v ČR.

Na bezpr.v. vůči Chorvatům reagovala česk. v.da až v roce 1999 usnesen.m č. 1048, kde se naš.

menšině omluvila pouze mor.lně, ale tak. pouze jen form.lně, neboť o tom nikdo v cel. ČR nev.

– pouze Chorvat..

Dne 30. 1. 2002 Sdružen. občanů chorvatsk. n.rodnosti v ČR odeslalo petici adresovanou předsedovi

petičn.ho výboru Poslaneck. sněmovny, předsedovi podvýboru pro n.rodnostn. menšiny

petičn.ho výboru Poslaneck. sněmovny a předsedkyni podvýboru pro aplikaci Listiny z.kladn.ch

pr.v a svobod petičn.ho výboru sněmovny (t.ž na vědom. velvyslanci Chorvatsk. republiky

v Praze). St.le ček.me na jakoukoliv odpověď, pravděpodobně marně. Z toho lze tedy dovodit,

že v současn. době nen. politick. vůle řešit probl.m chorvatsk. menšin v ČR a asi bude nutnost.

řešit tento probl.m na mezin.rodn. .rovni.

Skoro 55 roků žije naše menšina ve vyhnanstv. bez pr.va na domov, v nucen. asimilaci jako nerovnopr.vn.

občan. ČR. Chorvat. se jen pomalu srovn.vaj. s t.m, že se svých občanských,

menšinových pr.v mus. dom.hat a to i soudn. cestou, protože majoritn. společnost reprezentovan.

Parlamentem ČR jim tyto z.ruky neskýt..

Závěrem

K těmto kritickým slovům mus.m přidat tak. něco m.lo kladn.ho. Za nadvl.dy jedn. nejmenovan.

zločineck. strany jsme nesměli nikde uv.dět, že jsme chorvatsk. n.rodnosti, nyn. již

můžeme. Důkazem je sč.t.n. lidu z roku 2001. Jsme jedinou n.rodnostn. menšinou v ČR, kter.

vzrostla o 200% a je n.s tedy 1585 (dř.ve se ř.k.valo, že již d.vno neexistujeme). D.le m.me

možnost svobodně navštěvovat naše rodn. obce, což n.m dř.ve bylo znemožňov.no. Každý rok

poř.d.me Chorvatský kulturn. den za podpory Ministerstva kultury. Letos byl již třin.ctý. M.me

tak. st.lou expozici o historii a životě moravských Chorvatů na jižn. Moravě v obci Jevišovka

(dř.ve Fr.lichov), tak. za finančn. podpory Ministerstva kultury. Jsme za to samozřejmě vděčn.,

ale na druh. straně je to pouze mal. kapka v moři. Chyb. n.m mnohem důležitějš. věci o kter.

jsme byli připraveni a kter. n.m pr.vem n.lež..

Na z.věr chci ř.ci, že jsem ned.vno byl na chorvatsk.m semin.ři na Slovensku s mezin.rodn.

.čast., kde jedna mlad. Chorvatka z V.dně, z Chorvatsk.ho akademick.ho klubu řekla: „Jsem

předevš.m Rakušanka, na což jsem patřičně hrd., ale nav.c na to, že jsem Gradišćansk.

Chorvatka.“ Velmi bych si př.l, aby moravšt. Chorvat. mohli ř.ci tot.ž, ale to zůstane asi jenom

zbožným př.n. a i nad.le zůstaneme pouze nerovnopr.vnými občany ČR.

Rusínská národnostní menšina v ČR

Ag . t a P i l . t o v .

členka Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, z.stupkyně rus.nsk. menšiny

Rus.nsk. n.rodnostn. menšina patř. v současn. době k početně menš.m n.rodnostem žij.c.m na

.zem. ČR. V obdob. prvn. republiky tomu bylo ovšem jinak. Významn. redukce počtu m. sv.

historick. př.činy souvisej.c. s dějinami tohoto st.tu, k němuž po prvn.ch dvacet let jeho existence

patřila – jako integr.ln. souč.st nově vznikl. Československ. republiky – rovněž Podkarpatsk.

Rus s převažuj.c. většinou rus.nsk.ho obyvatelstva. Dle tehdejš.ch .dajů to bylo na 700 tis.c lid..

(Nen. bez zaj.mavosti, že T. G. Masaryk v některých svých p.semných textech nazýval

Podkarpatskou Rus „Rus.nskem“.) V t.to době byl tak. počet Rus.nů žij.c.ch v českých zem.ch

daleko vyšš. než nyn.; Rus.ni sem přesidlovali z Podkarpatsk. Rusi za prac., studiem, v r.mci

charitativn.ch akc. humanit.rn.ch organizac. (tak se např. dostala do Čech matka herce a režis.ra

Ladislava Smoljaka).

Podm.nky pro život rus.nsk. n.rodnosti (Rus.nů) na .zem. Čech a Moravy byly později, po druh.

světov. v.lce, určov.ny resp. determinov.ny historickým vývojem, který přinesl výraznou

stagnaci jej.ho rozvoje. Předevš.m: po čtyři desetilet., až do r. 1989, nebylo možno se k rus.nsk.

n.rodnosti vůbec přihl.sit; fakticky vešlo v platnost a trvalo jej. „zrušen.“ v souvislosti s připojen.m

Podkarpatsk. Rusi, někdejš. souč.sti ČSR, po druh. světov. v.lce k Sovětsk.mu svazu a

n.sledn.mu n.siln.mu přičleněn. rus.nsk. n.rodnosti k ukrajinsk.. M.lokterý n.rod (n.rodnost)

byl postižen podobnou .ředně nař.zenou likvidac. sv. identity a n.zvu. Rus.ni žij.c. des.tky let (v

některých př.padech dokonce už od poč.tku 20. stolet.) na .zem. historických zem. a rozv.jej.c.

tu předevš.m v obdob. prvn. republiky četn. aktivity a bohatou činnost – zejm.na spolkovou, kulturn.

a vzděl.vac. – prakticky vymizeli. Nemohli-li být ani v ČSR Rus.ny, hl.sili se tu samozřejmě

raději k česk. resp. slovensk. než k ukrajinsk. n.rodnosti.

Kvalifikovaný odhad počtu př.slušn.ků rus.nsk. menšiny v ČR je tedy z těchto i z dalš.ch důvodů

velmi obt.žný, neboť vykazuje značnou variabilitu. Ač je prokazateln., že po připojen.

Podkarpatsk. Rusi k SSSR se mnoho Rus.nů (des.tky tis.c) rozhodlo přes.dlit (optovat) do tehdejš.ho

Československa, postupem let se museli sm.řit s t.m, že n.rodnost, jej.ž souč.st. se c.tili

být, ofici.lně neexistuje. Je pak pochopiteln., že si zvolili raději českou nebo slovenskou – sp.še

než ukrajinskou – n.rodnost. (Na sč.tac.ch formul.ř.ch rubrika „rus.nsk. n.rodnost“ neexistovala.)

Tito lid. a jejich potomci se v průběhu let tedy neztratili, ale postupně se asimilovali s majoritn.m

n.rodem, př.padně během komunistick.ho režimu se stali lhostejnými ke svým kořenům,

ztratili motivaci, potřebu n.rodn. identifikace s etnikem, k němuž původně patřili. Tento stav

v.cem.ně přetrv.v. i nyn.. Podle sč.t.n. obyvatelstva z r. 2001 žije v ČR 1 109 osob hl.s.c.ch se

k rus.nsk. n.rodnosti. Ve skutečnosti je však tento počet mnohem vyšš., odhaduje se zhruba na

10 000 lid.. Řada Rus.nů např. přes.dlila do ČR ze Slovenska v posledn.ch letech, dř.ve i z Rumunska,

z jugosl.vsk. Vojvodiny atd.

Po r. 1989 došlo sice k oživen. rus.nsk.ho n.rodn.ho povědom., předevš.m však u starš. generace.

Potomci Rus.nů žij.c.ch v ČR už o původn. n.rodnost předků nejevili valný z.jem, jejich n.rodn.

povědom. se do značn. m.ry vytratilo. Dalš. přek.žkou rozvoje je .zemn. rozptýlenost a

roztř.štěnost př.slušn.ků rus.nsk. n.rodnosti; Rus.ni žij. např. v hlavn.m městě, v severn.ch a z.padn.ch

Čech.ch (např. v Chomutově, kam se přistěhovali po v.lce z rumunsk. Skejuše), na

severn. či jižn. Moravě a jinde. Tak. mezi obyvateli býval. Jugosl.vie, hledaj.c.mi v ČR .točiště

před v.lečnými .trapami, se vyskytla řada Rus.nů. Od poč.tku 90. let nastal rovněž př.liv lid.

z býval. Podkarpatsk. Rusi do ČR – zejm.na z důvodů pracovn.ch. Vzhledem k obt.žn. hospod.řsk.

situaci Ukrajiny a jej. vysok. nezaměstnanosti zde hledalo a průběžně hled. mnoho

obyvatel podkarpatsk.ho regionu uplatněn. a obživu. Řada z nich zde zůst.v. l.ta, a s.l. mezi

nimi počet Rus.nů. Poměrně spolehlivým avšak neform.ln.m, neofici.ln.m „seismografem“ naznačuj.c.m

jejich růst na našem .zem. je c.rkev, konkr.tně plný řeckokatolický a pravoslavný

kostel, hojn. .čast na liturgi.ch i dalš.ch akc.ch (např. pout.ch). V porovn.n. s dř.vějškem se na

nich pod.l. st.le v.ce věř.c.ch po cel. republice a zdaleka nejde pouze o st.l. př.slušn.ky

c.rkevn.ch komunit.

Nav.z.n. efektivn.ch kontaktů s těmito migranty však br.n. z.važn. komunikačn. přek.žka:

mnoz. z nich nechtěj. být „identifikov.ni“ vůbec nebo alespoň jako př.slušn.ci rus.nsk. n.rodnosti.

Buď pracuj. v ČR neleg.lně, či si prostě nepřej., aby byla „odhalena“ jejich rus.nsk. n.rodnost,

nechtěj. být vn.m.ni jako Rus.ni. (Někteř. snad proto, že tu usiluj. o trvalý pobyt a r.di

by co nejdř.v splynuli s majoritn. společnost., jin. se možn. domn.vaj., že jako př.slušn.ci „větš.ho“

n.roda – totiž ukrajinsk.ho, budou v.ce respektov.ni.)

To jsou někter. z př.čin, proč se zat.m zcela nedař. .činně oslovit zde žij.c. Rus.ny, ať starousedl.ky

či nově přistěhoval. pracovn.ky, a z.skat je pro společn. aktivity. Demokratick. prostřed. a

platn. legislativa v současn. Česk. republice přitom takov.mu rozvoji nebr.n., naopak, objektivně

jej podporuje. V posledn. době se nicm.ně situace zlepšuje. Dokladem toho je např. i skutečnost,

že naš. organizaci se postupně přihl.sila řada zejm.na mladých lid. z Podkarpatsk. Rusi,

kteř. tu žij. a dlouhodobě pracuj. (někteř. i několik let), kteř. vesměs usiluj. o to, aby mohli zůstat,

a hl.s. se ke sv. rus.nsk. identitě.

Na rozd.l od jiných n.rodnost. žij.c.ch v ČR existuje nav.c v t.to oblasti, vedle výše naznačených

(i dalš.ch, zde nezm.něných), ještě jeden probl.m, v t.to souvislosti velice důležitý: ostatn.

menšiny jsou v t. či on. m.ře motivov.ny a různými formami podporov.ny „mateřskými“ st.ty

(Polsko, Maďarsko, Ukrajina, SRN atd.) zat.mco Rus.ni v tomto smyslu „svou“ zemi nemaj., sp.še

naopak. (Ukrajina ještě st.le nevid. r.da rozvoj Rus.nů – předevš.m na .zem. býval.

Podkarpatsk. Rusi – a st.le těžko nese, pokud se veřejně akcentuje, že jde o sv.bytnou n.rodnost.

Přitom ve všech ostatn.ch zem.ch Evropy, kde Rus.ni žij., v tomto smyslu již d.vno došlo k n.pravě,

o z.moř. nemluvě.)

Náměty a návrhy

V r.mci školsk.ho syst.mu (vyučov.n. dějepisu) je zapotřeb. věnovat větš. pozornost oněm kapitol.m

modern. historie, v n.ž hr.li Rus.ni důležitou roli jako jeden ze tř. st.totvorných n.rodů

nově vznikl.ho československ.ho st.tu po roce 1918. Významný pod.l měli Rus.ni tak. v zahraničn.m

odboji za druh. světov. v.lky (v jednotk.ch gener.la Svobody), o čemž se v souvislosti

s výkladem tohoto dějinn.ho obdob., většinou z neznalosti, mlč..

Bylo by rovněž ž.douc. věnovat pozornost př.tomnosti rus.nsk.ho prvku v česk. kultuře: řada významných

umělců žij.c.ch v t.to zemi m. rus.nsk. kořeny, k nimž se hl.s.; vedle toho vzniklo

v česk. literatuře, dramatu, filmu i výtvarn.m uměn. po prvn. i druh. světov. v.lce i v současnosti

mnoho artefaktů inspirovaných rus.nskou tematikou. Výše uveden. n.měty plat. nejen

pro školu, ale i pro kulturn. publicistiku a m.dia vůbec.

Navrhujeme:

- podpořit zaj.mav., a pro př.slušn.ky menšiny atraktivn., formy sdružov.n. př.slušn.ků rus.nsk.

menšiny (kluby, spolky);

- poskytnout možnost dalš.ho vzděl.v.n. prostřednictv.m kulturně vzděl.vac.ch akc. (předn.šky,

besedy, diskusn. f.ra, kulturn. aktivity);

- podpořit v př.slušn.c.ch rus.nsk. menšiny potřebu dialogu s majoritn. společnost. a motivovat

je, aby možnosti dialogu vyhled.vali i sami vytv.řeli;

- prostřednictv.m kulturn.ch a vzděl.vac.ch projektů podpořit sebeidentifikaci a zvýšen. n.rodn.ho

povědom. (i sebevědom.) př.slušn.ků rus.nsk. n.rodnosti;

- š.řit povědom. a informace o významn.m pod.lu Rus.nů (či lid. s rus.nskými kořeny) trvale

žij.c.ch v Česk. republice na kulturn.m bohatstv. země i na současn.m společensk.m a kulturn.m

životě ČR (např. umělci typu jako Ladislav Smoljak, Jiř. Sopko, Štěp.n Rak a dalš.)

A naopak – připom.nat hodnoty, kter. v česk. kultuře vznikly d.k rus.nsk. a podkarpatorusk.

inspiraci: literatura (Čapek, Olbracht, Zatloukal, Hořec), film (Vančura, Dostal, Kachyňa), výtvarn.

uměn. a fotografie (Kristofori, Klom.nek, Kyndrov., Cudl.n, Štursa) atd. Malou výběrovou

uk.zkou bude i připravovan. výstava Společnosti př.tel Podkarpatsk. Rusi v lednu

2004 v Praze;

- navrhnout a prosadit ve spolupr.ci s resorty pr.ce a soci.ln.ch věc. a vnitra, aby do programu

ministerstva pr.ce a soci.ln.ch věc. (jde o zn.mý projekt ministra Zdeňka Škromacha: pozvat

do ČR specialisty různých oborů, kter. potřebuje naše n.rodn. hospod.řstv.) byli začleněni i

Rus.ni. Vždyť i mezi nimi je řada kvalitn.ch odborn.ků různých oblast.; je ostatně možn., že

nejeden z nich zde už pracuje jako pomocný děln.k např. ve stavebnictv.;

- hledat společně s Ministerstvem školstv. možnosti pro výběrovou nab.dku stipendi. talentovaným

studentům z Podkarpatsk. Rusi, př.p. v r.mci kontaktů mezi vysokými školami organizovat

výměnn. st.že a studijn. pobyty.

Ruská národnostní menšina v ČR

Al e x e j N. Ke l i n

člen Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, z.stupce rusk. menšiny

Historie menšiny

Rusov. (Rossijane) na .zem. dnešn. Česk. republiky přišli ve dvac.tých letech 20. stol ve

velk.m množstv. v důsledku komunistick.ho puče v Rusku. Jen z Krymu tehdy odešlo do exilu

150 000 lid.. Jednalo se přev.žně o emigranty v původn.m smyslu slova z dob Velk. francouzsk.

revoluce. Emigrovali z donucen., v ohrožen. života, a emigraci vn.mali jako nezbytn. zlo. Celý

život čekali na změnu politick. situace v Rusku, aby se mohli vr.tit domů a mnoz. se aktivně pod.leli

na pokusech přispět k p.du totalitn.ho režimu v Rusku. T.m se liš. od pozdějš.ch imigrantů,

jejichž volba byla dobrovoln. a vybrali si ČR jako m.sto, kde by mohli ž.t podle svých představ a

dalš. vývoj v Rusku je př.liš nezaj.m.. Rozd.l mezi emigranty a imigranty je tedy d.n zejm.na

rozd.lnými životn.mi postoji.

Nejvýznamnějš.mi centry rusk. emigrace byly Pař.ž, Berl.n, Praha, Bělehrad a Charbin. Praha se

stala .točištěm rusk. intelektu.ln. elity. Přes.dlila sem přev.žn. č.st profesorsk.ho sboru jeden.cti

ruských univerzit a na pozv.n. vl.dy sem přijeli dokončit vysokoškolsk. vzděl.n. rušt.

studenti (3 245 studentů v roce 1924 z celkov.ho počtu cca 7 000 ruských emigrantů). Velkorys.

rusk. politika československ. vl.dy vych.zela z představy dočasnosti komunistick.ho režimu

v Rusku. Proto připravovala budouc. vz.jemně výhodn. vztahy s budouc.m demokratickým Ruskem.

Finančn. prostředky (č.st zlat.ho pokladu Ruska, kterou přivezly legie) vl.da věnovala

nejen na studium ruských studentů ale i na podporu emigrantsk.ho tisku a to i v Pař.ži a Berl.ně.

Rušt. emigranti byli k “masarykovsk.mu“ Československu velice loaj.ln. a veřejn. m.něn., zejm.na

humanitně orientovanou inteligenci, kter. byla přev.žně levicov., se snažili osvětovým působen.m

přesvědčit o zločinn. podstatě komunistick. totality. Jenže totalita je dostihla i v Československu,

alespoň ty z nich, kteř. již nechtěli reemigrovat d.l na z.pad. Většina z těch co v zůstali,

byla před.na org.nům SMERŠ a NKVD. Pokud nebyli popraveni, byli odsouzeni na mnoho

let do gulagu.

T.m se prvn. vlna rusk. emigrace výrazně ztenčila a n.sledovala vlna druh., mnohem m.ně početn..

Jednalo se většinou o manželky českých studentů. Jejich orientace byla jednoznačně

imigrantsk.. Posledn. vlna, početně zat.m nejsilnějš., se zde objevila po rozpadu SSSR. Jej.

přev.žnou č.st tvoř. lid., kteř. jsou zklam.ni postkomunistickým vývojem v Rusk. federaci a ve

st.tech SNS. Jejich postoje jsou směs. emigrantských a imigrantských. Většina z nich nevěř. v to,

že se v Rusku podař. vybudovat demokracii v přijatelně dohledn. době a tak si jako st.t, kde

chtěj. ž.t a vychov.vat sv. děti, vybrali Českou republiku. Přesto je vývoj situace v Rusku st.le

zaj.m. a sleduj. jej. Jedn. se přev.žně o př.slušn.ky technicky, humanitně a umělecky orientovan.

inteligence, kteř. jsou pro ČR jednoznačným př.nosem. Snaž. se být co nejm.ně n.padn. a

v současn. době jsou většinou pně zaměstn.ni řešen.m svých existenčn.ch probl.mů. Nepatrn.

procento tvoř. lid., kteř. zbohatli během privatizace a v ČR hledaj. bezpečn. z.zem. pro sv. rodiny,

kter. je nepř.liš vzd.lena od Ruska. Skutečně bohat. lid. shled.vaj. prostřed. Prahy a Karlových

Varů př.liš provinčn.m a tak se orientovali na Pař.ž, Londýn, Rivi.ru a Floridu.

Specifika ruskojazyčné menšiny

Z popsaných důvodů je ruskojazyčn. menšina značně roztř.štěn., jednotliv. skupiny si vz.jemně

nedůvěřuj., odlišuj. se životn.mi postoji, zkušenostmi a politickou orientac..

Nejasný je tak. počet př.slušn.ků rusk. menšiny. Podle censu 2001 jde o 12 369 osob. Současně

ale tamt.ž ud.v. jako mateřský jazyk ruštinu 19 416 osob. Skutečný počet ruskojazyčn. menšiny

je ale větš., protože se mnoz. př.slušn.ci menšiny ke sv. n.rodnosti, z historických př.čin a z obav

před xenofobn.mi n.ladami, nehl.s..

Zd.nliv. bl.zkost jazyka a n.rodn.ch kultur vede k podceňov.n. rozd.lů a v praxi přin.š. řadu

konfliktn.ch situac.. Mentalita obyvatel mnohon.rodn. velmoci a př.slušn.ků mal.ho, prakticky

jednon.rodn.ho st.tu ČR se liš. mnohem v.ce, než si obě strany uvědomuj.. Výrazný je i rozd.l

mezi sekularizovaným prostřed.m ČR a ruským pravoslav.m, kter. prož.v. obdob. renesance.

Nov. emigranti přich.z. často s nerealistickými představami o přednostech demokracie, aniž by si

uvědomili, že v postkomunistických st.tech se nezbytně setkaj. se stejnými dětskými nemocemi

demokracie, byť v mnohem komornějš.m rozsahu než v Rusku. A tak se často z.hy zklamaně přiřad.

mezi skeptiky, kteř. od prvopoč.tku nečekaj. od st.tu a jeho org.nů nic dobr.ho. To je

jedn.m z důvodů, proč se snaž. st.tn.m instituc. vyhýbat a řeš. sv. probl.my uvnitř komunity,

leckdy v.ce než kuri.zn.m způsobem.

K nedůvěře ve st.tn. instituce se připojuje i, často nepodložen., v.ra v xenofobn. n.lady většinov.

společnosti. Tato v.ra často vych.z. z chybně interpretovaných postojů .ředn.ků, policistů a

občanů, z nedorozuměn., vyplývaj.c.ch z neznalosti společenských zvyklost., jazyka a tak. z nezkušenosti

většinov. společnosti a jej.ch představitelů s představiteli odlišných n.rodů a n.rodnostn.ch

kultur. Hromadn. sdělovac. prostředky a zejm.na prostředky veřejnopr.vn. zde selh.vaj.,

protože ve snaze zvyšovat sledovanost kop.ruj. bulv.rn. př.stup komerčn.ch m.di.. M.sto

objektivn.ch a vyv.žených informac. o menšin.ch a jejich kultuře, věnuj. většinu vys.lac.ho

prostoru informac.m negativn.m. V květnu t.r. bylo v Radě vl.dy pro n.rodnostn. menšiny

projedn.no složen. poradn. skupiny pro skladbu televizn.ch programů ČT. T.m však cel. akce zat.m

skončila.

Priority ruskojazyčné menšiny

Hlavn. prioritou je odstraňov.n. komunikačn.ch bari.r uvnitř menšiny a mezi menšinou a většinovou

společnost.. Zat.m se paradoxně nejl.pe dař. vz.jemn. komunikaci mezi jednotlivými n.rodnostn.mi

menšinami.

Po řadě pokusů jsme dospěli k přesvědčen., že nej.činnějš.m jednot.c.m prvkem rusk. menšiny

je pravoslav.. Dař. se mu oslovovat drtivou většinu komunity bez ohledu na vzděl.n., společensk.

postaven. nebo politick. n.zory. Nav.c napom.h. komunikaci s ostatn.mi menšinami, poch.zej.c.mi

ze zem. s tradičně silným postaven.m pravoslav. (Řecko, Srbsko, Bulharsko, Ukrajina

atd.). Autorita pravoslav. je pro občany sekul.rn.ho st.tu, jakým je Česk. republika, stěž. pochopiteln..

Proto vid.me jej. vhodn. využit. pro charitativn. programy, adaptačn. programy, pr.ci

s ml.dež. apod. jako mimoř.dně .činn..

V současn. době proto chce rusk. komunita nav.zat na akci přerušenou 1. světovou v.lkou a komunistickým

pučem, kterou je vybudov.n. Duchovn.ho a humanit.rn.ho střediska v Praze. Jde o

výstavbu komplexu, který by vedle chr.mu obsahoval i dalš. prostory, umožňuj.c. společenský a

kulturn. život komunity, pr.ci s ml.dež., včetně v.kendov. školy, a d.le p.či o seniory. Probl.mem

v současn. době zůst.v. možnost z.sk.n. vhodn.ho pozemku.

Dalš.m prvkem, který oslovuje podstatnou č.st komunity je oblast kultury. V ČR žije v současn.

době mnoho špičkových hudebn.ků, skladatelů, sochařů, mal.řů, b.sn.ků, spisovatelů a historiků.

Jejich tvorba přisp.v. ke vz.jemn.mu pozn.n. a pozitivn.mu ovlivňov.n. minority i majoritn.

společnosti. Pro podporu těchto kulturn.ch aktivit vzniklo občansk. sdružen. Rusk. tradice, kter.

vyd.v. časopis, vyd.v. historick. a jin. publikace, organizuje cykly koncertů v.žn. hudby, autorsk.

večery apod. Tyto projekty omezuje zejm.na chronický nedostatek financ. a nedostatek

vhodných a cenově dostupných prostor. Proto si hodně slibujeme od dokončen. Domu n.rodnostn.ch

menšin v Praze a od výstavby Duchovn.ho a humanit.rn.ho střediska v Praze.

Závěrem

Pan prezident V.clav Klaus, ještě před svým zvolen.m, veřejně zpochybnil s.m princip a př.nos

multikulturality a označil ji za m.dn. pojem. Současně s t.m prohl.sil, že toto t.ma, spolu s t.matem

imigračn. politiky zasluhuje obš.rnou diskusi. Měli bychom se na n. připravit.

Poděkování

V t.to situaci velice oceňujeme a děkujeme za z.jem a podporu st.tu, Magistr.tu hlavn.ho města

a org.nů samospr.vy, kter.ho se n.m dost.v. i za současn. obt.žn. ekonomick. situace. Velice

pom.h. otevřen. komunikace. Jako př.klad uvedu spolupr.ci s Inspekc. ministerstva vnitra při

odhalov.n. trestn. činnosti př.slušn.ků cizineck. policie. Výsledky předčily vešker. oček.v.n. a

současně uvedly na pravou m.ru f.my, kter. uvnitř komunity kolovaly. Př.slušn.ci ruskojazyčn.

menšiny si jsou vědomi podpory, kter. se jim dost.v. a vn.maj. ji jako efektivn. investici do naš.

společn. budoucnosti.

Literatura

Savický, I. 1999. Osudov. setk.n. – Češi v Rusku a Rusov. v Čech.ch 1914 – 1938. Academia.

Savický, I. 2002. Прага и зарубежная Россия. Rusk. tradice.

Kopřivov., A. 2001. Střediska rusk.ho emigrantsk.ho života v Praze. Slovansk. knihovna.

Zpráva o situaci řecké menšiny v České republice

Va n g e l i s L i o l i o s

člen Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, z.stupce řeck. menšiny

Odhad počtu příslušníků řecké menšiny a její geografické usídlení

Řeck. komunita se nach.z. na cel.m .zem. Česk. republiky. Nejv.ce Řeků žije v Moravskoslezsk.m

kraji (Krnov, Ostrava, Šumperk, Jesen.k, Třinec, Karvin., Bohum.n, Hav.řov, Vrbno pod

Pradědem, Město Albrechtice, Osoblaha, D.vč. Hrad, Rudoltice, Kr.sn. Loučky, Star. Purkartice,

Jindřichov, Zlat. Hory), v Jihomoravsk.m kraji (Brno, Znojmo, Mikulov, Hevl.n) a v Praze.

Osamocen. rodiny se nach.zej. i v dalš.ch m.stech: Jablonec nad Nisou, Liberec, Hradec Kr.lov.,

Jihlava, Vyškov, Olomouc, Str.žnice.

Snahou všech řeckých organizac. je dlouhodob. a systematick. zjišťov.n. počtu př.slušn.ků řeck.

menšiny na .zem. Česk. republiky. Jednotliv. Řeck. obce vytv.ř. vlastn. přehledy občanů. Na

z.kladě vz.jemn. spolupr.ce odhadujeme celkový počet přibližně 5.000 osob.

Přehled a typy organizací a jejich organizační struktury

Občansk. sdružen.: Ostatn.:

- Asociace Řeckých obc. v Česk. republice (AŘO ČR) – Hellenika nadačn. fond

- Lyceum Řekyň v Česk. republice

- Česk. společnost novořeckých studi.

- Společnost př.tel Nikose Kazantzakise

- Klub př.tel Řecka

O organizacích podrobněji

 Asociace řeckých obc. ČR (AŘO ČR)

C.le – zejm.na prohlubov.n. a podpora př.telských vztahů mezi Řeky žij.c.mi v Česk. republice

a Českou republikou, zejm.na na poli kulturn.m a společensk.m. D.le podpora a rozvoj řeck.

identity prostřednictv.m kulturn.ch a vzděl.vac.ch akc., zachov.n. a rozv.jen. řeck.ho jazyka;

uchov.v.n. a rozvoj vztahů s mateřskou vlast., včetně společensk. a hmotn. pomoci krajanům

od org.nů a instituc. jak Řeck. republiky, tak jiných, š.řen. odkazu řeck. kultury prostřednictv.m

vzděl.vac.ch instituc., poř.d.n.m předn.šek a semin.řů, seznamov.n. s novodobou

řeckou kulturou, poř.d.n. akc. folklorně hudebn.ch a tanečn.ch, sportovn. aktivity, vydavatelsk.

a publikačn. činnost nebo pr.ce s dětmi a ml.dež.. AŘO ČR uskutečňuje sv. c.le zejm.na

prostřednictv.m organizačn.ch jednotek, kter. jsou samostatnými pr.vnickými subjekty a maj.

způsobilost jednat vlastn.m jm.nem. Organizačn. jednotky AŘO ČR tvoř. 12 Řeckých obc..

Struktura – Asociaci řeckých obc. v ČR představuje 812 členů ve 12 obc.ch; konkr.tně: Praha 110

členů, Krnov 100, Ostrava 87, Brno 107, Šumperk 69, Jesen.k 62, Třinec 61, Krnov-město 58,

Karvin. 54, Bohum.n 50, Hav.řov 36, Vrbno pod Pradědem 18 členů.

Aktivity – Mezi hlavn. akce Asociace řeckých obc. v Česk. republice patř. kulturn. a společensk.

akce ke st.tn.m sv.tkům, významným dnům a výroč.m Řeck. republiky (25. 3. 1821, 28. 10.

1940, velikonočn. sv.tky Pascha, kr.jen. novoročn.ho kol.če Vasilopita); Řecký festival

v Krnově; Řeck. dny v Brně; letn. t.bor pro děti s výukou řeck.ho jazyka poř.daný ŘO Krnovměsto;

poř.d.n. tanečn.ch večerů s lidovou řeckou hudbou; karneval; kurzy řeck. kuchyně;

předn.šky; setk.n. dět. a rodičů u př.ležitosti Agios Nikolaos s mikul.šskou bes.dkou; besedy

s důchodci; šachový a fotbalový turnaj; z.jezdy.

 Lyceum Řekyň v Česk. republice

C.le – Hlavn.m c.lem Lycea je uchov.v.n. řeckých zvyků a tradic, studium a pěstov.n. folkl.rn.ho

uměn.; podpora ženy a mor.ln. podpora matky a d.těte. Mezi dalš. c.le patř. zejm.na studium

a uchov.v.n. n.rodn.ch krojů, jejich prezentace pomoc. přehl.dek; studium lidových tanců

a p.sn., jejich zapisov.n., přesn. dodržov.n. a prezentace formou tanečn.ch vystoupen. a hudebn.ch

představen.; organizov.n. výstav řeck.ho lidov.ho uměn. a p.če o jeho uchov.n.; organizov.n.

vzděl.vac.ch programů; organizov.n. semin.řů a předn.šek; vyd.v.n. publikac.,

knih, zvukových a audiovizu.ln.ch nosičů.

Struktura – Lyceum Řekyň vzniklo v Řeck. republice již v roce 1910. V současn. době m.

celkem 67 poboček, z toho 50 působ. v samotn.m Řecku. Lyceum Řekyň v Česk. republice je

„nejmladš.“ pobočkou dle sv.ho vzniku v roce 2000 z celkov.ho počtu 17 zahraničn.ch Lyce. a

v ČR m. 155 členů.

Aktivity – Organizace semin.řů řeckých tanců pro děti a ml.dež z cel. Česk. republiky; prezentace

tradičn.ch řeckých tanců a realizace vystoupen. souboru Lycea Řekyň v ČR při př.ležitosti

významných kulturn.ch a společenských ud.lost., např. oslavy st.tn.ch sv.tků Řeck. republiky,

na mezin.rodn.ch folkl.rn.ch festivalech např. Krnov, Šumperk, Přehl.dka n.rodů Podyj.,

J.nošikov duk.t, Žijeme v jednom městě a dalš.; přehl.dky řeckých krojů; prezentace ručně

zhotovených tradičn.ch řeckých předmětů a řeckých pokrmů; divadeln. vystoupen. dět. s t.maty

z řeck. mytologie; předn.šky v.ž.c. se k řeckým výročn.m obyčejům a významným ud.lostem

kulturn.ho života, např. při I. Slavnosti Lycea v Brně; besedy k různým t.matům např. Tradice a

zvyky v.nočn.ho a novoročn.ho obdob.; výroba ženských krojů z ostrova Samos; publikov.n.

sborn.ku Řeck. tradice v průběhu roku.

 Česk. společnosti novořeckých studi.

C.le – Podpora vědeck.ho studia a výuky novořeck.ho jazyka, literatury, historie a kultury.

Struktura – Česk. společnost novořeckých studi. je členem Evropsk. společnosti novořeckých

studi., se s.dlem ve Štrasburku (m. dalš.ch 21 poboček). D.le je společnost členem Rady českých

vědeckých společnost. AV a udržuje styky s partnerskými organizacemi, např. v Bratislavě,

V.dni, Z.hřebu, Varšavě atd. Česk. společnost novořeckých studi. m. 50 členů

Aktivity – Předn.šky např. o životě a d.le O. Elytise Pij.k slunce stvořený pro ostrovy Egeidy,

Byzanc a literatura Romanie, Michalis Kakojanis; publikov.n. sborn.ku s přehledem předn.šek

konaných v dan.m roce; vyd.n. korespodence Bohuslav Martinů – Nikos Kazantzakis.

 Společnost př.tel Nikose Kazantzakise

C.le – Podporovat nejrůznějš.m způsobem d.lo Nikose Kazantzakise, spisovatele a b.sn.ka; shromažďovat

a rozšiřovat vešker. dokumenty týkaj.c. se jeho p.semn.ho projevu; uv.st v povědom.

a navšt.vit muzeum „Nikose Kazantzakise“ um.stěn. ve Varvari-Myrtia a „Kr.tsk. historick.

muzeum“ um.stěn. v H.rakliu; organizovat n.vštěvy m.st, kde žil Nikos Kazantzakis.

Struktura – Společnost př.tel Nikose Kazantzakise m. 51 členů.

 Klub př.tel Řecka (KPŘ)

C.le – Vyv.jen. a podpora kulturn.ch a jiných všeobecně prospěšných činnost. přisp.vaj.c.ch

k vz.jemn.mu pozn.v.n. a sbližov.n. česk. a řeck. n.rodn. kultury a k zachov.n. n.rodn.ho

povědom. řeck. diaspory v ČR, jakož i p.če o odkaz prvn. předsedkyně KPŘ, Mgr. Lidie

Kopeck..

Struktura – Klub př.tel Řecka m. 164 členů.

 Nadačn. fond Hellenika

C.le – Podpora kultury řeck. menšiny žij.c. v Brně a přilehlých oblastech, zejm.na uchov.n. a

rozvoj řeck.ho jazyka, pěstov.n. tradic a folkl.rn.ho uměn. a zachov.n. řeck.ho kulturn.ho povědom..

Aktivity – Mezi hlavn. programy nadačn.ho fondu Hellenika patř.: Řeck. kulturn., vzděl.vac. a

společensk. centrum v metropoli Moravy; Uchov.n. a rozvoj kultury a identity řeck. minority

v ČR; Lyceum Řekyň v ČR; Řeck. dny v Brně, např. zorganizov.n. diskusn.ho kulat.ho stolu

na t.ma „Zachov.n. řeck.ho kulturn.ho povědom., spolupr.ce občanských sdružen. působ.c.ch

na .zem. Česk. republiky“.

Podmínky výkonu národnostně menšinových práv řecké menšiny

a) Sdružov.n.

Osoby řeck.ho původu a jejich rodinn. př.slušn.ci se dobrovolně sdružuj. ve dvou občanských

sdružen.ch, kterými jsou Asociace řeckých obc.ch v ČR a Lyceum Řekyň v ČR. Ostatn. občansk.

sdružen. Klub př.tel Řecka, Společnost př.tel Nikose Kazantzakise a Česk. společnost novořeckých

studi. nejsou př.mými nositeli menšinov.ho hnut., ale spolupracuj. s ostatn.mi řeckými

organizacemi v Česk. republice i v zahranič..

b) .čast na řešen. z.ležitost., kter. se týkaj. pr.v řeck. menšiny (spolupr.ce s org.ny samospr.vy

a st.tn. spr.vy, .čast z.stupců menšiny v org.nech samospr.vy, výborech pro n.rodnostn. menšiny

na .rovni krajů, magistr.tn.ch měst a obc. apod.)

Řeck. menšina je zastoupena v Radě vl.dy pro n.rodnostn. menšiny jedn.m z.stupcem, který je

z.roveň i členem Výboru Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny pro spolupr.ci s org.ny samospr.vy.

Řeck. menšina m. od roku 2002 sv.ho z.stupce i ve Výboru Rady vl.dy pro n.rodnostn.

menšiny pro dotačn. politiku, v poradn.m org.nu Ministerstva školstv., ml.deže a tělovýchovy

pro z.ležitosti n.rodnostn.ch menšin, v Poradn.m sboru n.městka ministra kultury pro ot.zky n.rodnostn.

kultury a tak. člena v medi.ln. komisi rozhlasu a televize. Předseda Řeck. obce Praha a

dalš. členka spr.vn. rady jsou členy Komise pro oblast n.rodnostn.ch menšin na .zem. hlavn.ho

města Prahy Rady hlavn.ho města Prahy. Předseda Řeck. obce Brno je členem Výboru pro n.rodnostn.

menšiny Zastupitelstva města Brna, člen Řeck. obce Karvin. je členem Výboru pro n.rodnostn.

menšiny v Karvin.. Řeck. obec Jesen.k je zastoupena v komisi pro řešen. ot.zek n.rodnostn.ch

menšin při městsk.m .řadu Jesen.k.

c) Už.v.n. řeck.ho jazyka v soukrom.m a veřejn.m životě

V soukrom.m životě je řecký jazyk použ.v.n individu.lně dle znalost. jednotlivců. Ve veřejn.m

životě použ.v.n nen.. Ministerstvo spravedlnosti Česk. republiky eviduje 21 tlumočn.ků novořeck.ho

jazyka.

d) Už.v.n. jm.na a př.jmen. v řeck.m jazyce

Trv.me na pr.vu zapisovat v matrik.ch řeck. žensk. př.jmen. v nepřechýlen. podobě.

e) Vzděl.v.n.

Pro ž.ky z.kladn.ch i středn.ch škol je zabezpečov.na výuka řeck.ho jazyka v m.stech působen.

Řeckých obc. pouze v odpoledn.ch hodin.ch. Ž.ci se slučuj. podle stupně svých jazykových znalost.

do tř.d pro zač.tečn.ky a pokročil. z několika ročn.ků v.ce škol. Výuku řeck.ho jazyka pro

předškoln. děti umožňuj. Řeck. obce v Praze, v Brně a Šumperku. Na Masarykově univerzitě v

Brně na Filozofick. fakultě v .stavu klasických studi. prob.h. výuka novořečtiny a starořečtiny.

K řeck.mu temperamentu neodmyslitelně n.lež. i řecký tanec, nenahraditeln. souč.st naš. n.rodn.

identity. O studium lidových tanců, jejich zapisov.n., přesn. dodržov.n. a výuku pečuje

Lyceum Řekyň v Česk. republice. Financov.n. výuky je velmi n.ročn. a je zabezpečov.no z různých

zdrojů z rozpočtu MŠMT ČR, z rozpočtů měst a obc., z nadačn.ch a soukromých darů a z

dotac. Řeck. republiky.

f) Kulturn. činnost

Kulturn. činnost řeck. menšiny je velmi bohat. a pod.l. se na n. všechny organizace. K nejvýznamnějš.m

kulturn.m sv.tkům, kter. výrazně obohatily kulturn. děn. v Česk. republice v uplynul.m

obdob., patř. již sedmý Řecký festival v Krnově (organizovala jej Řeck. obec Krnov-město

z pověřen. Asociace řeckých obc. v Česk. republice), p.t. Řeck. dny v Brně (organizovaly Řeck.

obec Brno, Hellenika nadačn. fond, Lyceum Řekyň v Česk. republice, Česk. společnost novořeckých

studi. a .stav klasických studi. Masarykovy univerzity v Brně) a prvn. Slavnost Lycea

Řekyň v Česk. republice (připravilo Lyceum Řekyň v ČR s podporou nadačn.ho fondu

Hellenika). Spoluobčanům pořadatel. přibl.žili nejen řeckou historii, ale i současnost, lidovou

kulturu, kinematografii i gastronomii. Uspoř.dali předn.šky univerzitn.ch pedagogů, besedy významných

osobnost., hudebn., tanečn. a divadeln. představen., výstavy a přehl.dku krojů.

Všechny Řeck. obce připravuj. kulturn. a společenský program ke st.tn.m sv.tkům Řeck. republiky

25. března a 28. ř.jna, zakončený tradičn. řeckou lidovou z.bavou s hudbou a tancem.

g) Rozšiřov.n. a přij.m.n. informac. v řeck.m jazyce (periodický i neperiodický tisk, rozhlasov.

a televizn. vys.l.n., internet apod.)

Přij.m.n. informac. v řeck.m jazyce považujeme za nezbytn., ale finančně velmi n.kladn. a

v současnosti nedostatečn.. Řeck. obec Praha vyd.v. s podporou hlavn.ho města Prahy čtvrtletn.k

KALIMERA. Řeck. obec Brno prezentuje přehled ud.lost. v elektronick. podobě pod n.zvem

Mantatoforos tou Brno. Aktu.ln. informace lze z.skat na webových str.nk.ch Řeck. obce

Krnov-město. Individu.ln. je satelitn. př.jem řeck. stanice EPT. Televizn. a rozhlasov. vys.l.n.

českých m.di. v řeck.m jazyce nen. zabezpečov.no vůbec.

Problémy v životě řecké menšiny

V oblasti projevů intolerance, diskriminace vůči řeck. komunitě nebyl zaznamen.n ž.dný př.pad

xenofobi.ch nebo rasistických projevů, spojených s diskriminac. a intoleranc..

V oblasti legislativn.ch opatřen. i činnosti org.nů veřejn. spr.vy probl.my přetrv.vaj.. Přestože

žij. Řekov. na .zem. Česk. republiky, již 55 let jsou naši krajan., kteř. nemaj. česk. občanstv.

vedeni jako cizinci s povinnost. prodlužov.n. pobytu. Tito spoluobčan. se dost.vaj. do probl.mů

při studiu, nemohou uzavř.t pracovn. poměr na dobu neurčitou, maj. omezený př.stup ke z.sk.n.

.věru nebo hypot.ky na bydlen..

Nevyřešeným probl.mem v životě řeck. menšiny zůst.v. .hrada n.jmu za pronajat. nebytov.

prostory pro činnost většiny řeckých organizac., jedinou výjimkou jsou představuj. města Praha a

Krnov.

Příklady dobré praxe (pozitivn. př.klady vytv.řen. podm.nek pro rozvoj menšinov.ho života,

spolupr.ce s org.ny veřejn. spr.vy apod.)

Dobrou spolupr.ci se samospr.vou hodnot. představitel. Řeck. obce Krnov-město Jako př.klad

uv.děj. spolupr.ci na sedm.m Řeck.m festivalu v Krnově v červnu 2002, kde v r.mci festivalu

byla podeps.na partnersk. dohoda mezi Krnovem a At.nami (čtvrt. Pefki) a pro činnost Řeck.

obce byl poskytnut bezplatně nebytový prostor. Jako dobrou označuje spolupr.ci s org.ny veřejn.

spr.vy d.le jen Řeck. obec Jesen.k.

Vlastní hodnocení postavení menšiny

Řeck. komunita žij.c. na .zem. Česk. republiky a většina jej.ch př.slušn.ků si nad.le zachov.v.

sv. n.rodn. řeck. povědom., současně je však již v pln. m.ře integrov.na do česk. společnosti.

Naše role v hospod.řsk.m, společensk.m a kulturn.m životě je aktivn. a nepřehl.dnuteln..

Ukrajinská národnostní menšina v ČR

B o h d a n R a j č i n e c

člen Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, z.stupce ukrajinsk. menšiny

Úvodem

Jsem představitelem organizace Ukrajinsk. iniciativa v Česk. republice (UIČR), kter. se zabýv.

udržov.n.m a rozv.jen.m kulturn.ho života Ukrajinců v ČR. Naše organizace spolupracuje s .řadem

vl.dy ČR vlastně již od poč.tku existence t.to instituce. Členy a př.znivci UIČR jsou jak

Ukrajinci z tzv. čtvrt. vlny emigrace (zač.tek migrace v 90-tých letech 20.stol.), tak i Ukrajinci

starš. prvorepublikov. a pov.lečn. vlny emigrace a jejich potomci. Pro svoji aktivitu a členský

profil je UIČR považov.na zahraničn.m ukrajinským centrem v kanadsk.m Torontu (Světový

kongres Ukrajinců) a kyjevským centrem pro diasporu za m.stn., st.tn. reprezentaci ukrajinsk.

komunity v ČR.

Současná situace ukrajinských diasporních organizací a komunit v ČR

UIČR spolupracuje s dalš.mi organizacemi činnými v ot.zk.ch ukrajinských:

- Svazem Ukrajinek v ČR,

- Svazem Ukrajinců a př.znivců Ukrajiny v ČR,

- F.rem Ukrajinců v ČR

Všechny tyto organizace jsou neziskov. a maj. svou členskou b.zi. Komunikace mezi těmito organizacemi

je otevřen..

Profil komunity

Podle našich informac. žije v současn. době na .zem. ČR přes 20 tis.c Ukrajinců, občanů ČR a

d.le pak skoro 40 tis.c Ukrajinců s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Konečný součet všech

Ukrajinců pobývaj.c.ch na .zem. ČR, včetně tzv. „neleg.lů“, je ale jistě vyšš.. Většina Ukrajinců

s dlouhodobým pobytem v ČR jsou lid., kteř. představuj. tzv. soci.ln. migraci, způsobenou t.živými

životn.mi podm.nkami na Ukrajině.

Mnoz. Ukrajinci nov. migrace se rozhodli zač.t v ČR nový život. Konstatujeme, že masa těžce

pracuj.c.ch tzv. „zarobitčanů“, kter. se po zaveden. v.zov.ho režimu s Ukrajinou zmenšila, se

přesouv., a to i z finančn.ch důvodů, do Portugalska, Španělska, It.lie, Řecka, USA atd.

Aktivity ukrajinské iniciativy ČR v bodech

 Tisk

Vyd.v.n. časopisu Porohy (UIČR, 11 let) s podporou Ministerstva kultury. V posledn. době sledujeme

zvětšený z.jem o tuto tiskovinu, což je způsobeno předevš.m aktualizac. obsahu časopisu

a změnou grafiky. To m. za n.sledek větš. z.jem ze strany mladš. generace.

 Rozhlas

UIČR jedn. s region.ln. stanic. Regina o obnoven. vys.l.n. na vln.ch t.to stanice.

 Televize a tisk

UIČR a jin. organizace spatřuj. jist. tendence popularizovat negativn. momenty, týkaj.c. se života

Ukrajinců v ČR. Tak. někter. cestopisn. dokumenty z Ukrajiny nejsou podle n.s na odpov.daj.c.

.rovni. Důvodem nekvalitnosti těchto pořadů a stat. je, dle našeho n.zoru, nevzdělanost nebo

negativn. zaujatost ze strany autora. UIČR spatřuje řešen. tohoto probl.mu v osobn.m kontaktu

s tvůrci těchto „děl“ s možnost. konzultace. Za krok vpřed považujeme pořady typu Velký vůz

Česk. televize.

 C.rkev

UIČR spatřuje nedostatek podpory ukrajinsk.ho kulturn.ho života předevš.m v tom, že Nunciatura

v Praze, kter. odpov.d. za řeckokatolick. c.rkve, nepodpořila v posledn. době vznik „Ukrajinsk.

řeckokatolick. c.rkve“, a to i přes vešker. společn. jedn.n. ze strany ukrajinsk. komunity a

věř.c.ch. Nejm.ně 90 procent všech věř.c.ch v řeckokatolických chr.mech a kostelech jsou Ukrajinci,

kteř. svými finančn.mi dary podporuj. chod kostela i c.rkve. C.rkev (Nunciatura v Praze) se

v tomto ohledu zachovala velice neohleduplně a podcenila tak křesťanský výchovný moment, který

je pro Ukrajince důležitý, v mnohých př.padech tak zcela podryla svoji autoritu. Toto citliv.

t.ma zůst.v. nad.le otevřen..

Závěrem

Obecně hodnot.me naši spolupr.ci s vl.dn.mi org.ny, krajskými zastupitelstvy a městskými .řady

kladně. Oceňujeme předevš.m vstř.cný př.stup Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, Ministerstva

kultury i školstv.. Tyto .řady zabezpečuj. možnost dalš.ho rozvoje ukrajinsk. komunity v ČR.

Jednotliv. kritick. připom.nky z naš. strany se řeš. na společných zased.n.ch nebo individu.ln.mi

konzultacemi.

PROBLEMATIKA POSTAVENÍ ROMŮ V ČR

Práva Romů z hlediska Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin

J a n J a ř a b

zmocněnec vl.dy pro lidsk. pr.va

Pokud bychom se vr.tili ke stanovisku Poradn.ho výboru z dubna 2001, snadno zjist.me, do jak.

m.ry v něm dominuj. ot.zky spojen. s postaven.m Romů v Česk. republice. Jistě, najdeme v něm

i doporučen. obecn. povahy, jež se týkaj. ve stejn. m.ře i ostatn.ch n.rodnostn.ch menšin, a

ovšem i takov., jež se na Romy nevztahuj. vůbec – např.klad st.le aktu.lnějš. doporučen., aby

byla aplikace R.mcov. .mluvy rozš.řena i na př.slušn.ky přistěhovaleckých skupin, jež nejsou

českými občany. Většina doporučen., a to zejm.na těch nejnal.havějš.ch, je však zcela specifick.

pro jednu n.rodnostn. menšinu – pro menšinu romskou. A pod.v.me-li se na ně dnes, s odstupem

v.ce než dvou let, vid.me, že neztr.cej. (a hned tak neztrat.) na aktu.lnosti.

Problémy romské menšiny a vymezení jejich postavení v ČR

Postaven. romsk. n.rodnostn. menšiny ve společnosti je v mnoh.m odlišn. od ostatn.ch skupin,

jež splňuj. definičn. znaky podle z.kona o pr.vech př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin. Diskriminace

v zaměstn.n., zařazov.n. dět. do zvl.štn.ch škol, hostiln. chov.n. policie, špatn. socioekonomick.

podm.nky, to všechno odlišuje Romy od ostatn.ch historických menšin. Někter. z těchto

charakteristik naopak sd.lej. s různými skupinami imigrantů.

Všechny tyto probl.my Romů maj. kořeny hluboko v minulosti, ale významně se na nich pod.l. i

současný vývoj. Bylo by jistě nespr.vn. je vidět jen jako výsledek t. či on. st.tn. politiky, jak to

občas čin. aktivist., zejm.na zahraničn.; pr.vě tak jako by bylo hrubým zjednodušen.m je považovat

jen za důsledek určitých vlastnost. romsk. kultury a kl.st za ně vinu jen samotným

Romům, jak to občas čin. m.ně přemýšliv. sdělovac. prostředky u n.s.

Podle m.ho n.zoru nelze pochybovat o tom, že se aktivn. politika st.tu na některých zm.něných

probl.mech pod.lela, zejm.na pak přijet. z.kona o st.tn.m občanstv., jenž od okamžiku rozpadu

československ. federace 1. 1. 1993 učinil z mnoha Romů, žij.c.ch po dlouh. l.ta na česk.m .zem.,

občany Slovensk. republiky. Mnohým z nich trvalo několik let, než si dok.zali česk. občanstv.

z.skat – ať už proto, že nesplnili některou z př.sných podm.nek, anebo proto, že v důsledku

n.zk.ho vzděl.n. a špatn. orientace prostě nezvl.dli komplikovaný byrokratický proces spojený

s vyv.z.n.m ze slovensk.ho občanstv. a nabyt.m česk.ho. Z.kon o občanstv. jistě nebyl nam.řen

specificky proti Romům, ale jeho obecně restriktivn. charakter do jejich života prakticky výrazně

zas.hl. Stačilo, aby jeden člen rodiny nedok.zal občanstv. z.skat, a už cel. rodina ztratila n.rok

na soci.ln. d.vky, nav.c osoby nemaj.c. šanci z.skat občanstv. většinou nebyly schopny dos.hnout

ani povolen. k trval.mu pobytu. Syst.m soci.ln.ch d.vek a z.vislost na něm býv. obvykle

hodnocen jako demotivuj.c., ovšem vyřazen. z tohoto syst.mu mělo pro mnoh. Romy ještě horš.

důsledky. Při nedostatku leg.ln.ch př.jmů se zapojili do šed. ekonomiky, propadli se do dluhů na

n.jemn.m, na jejichž z.kladě pak začali být v pozdějš.ch letech vystěhov.v.n., anebo se zadlužili

u soukromých osob, lichv.řů, kteř. jsou přev.žně tak. Romov. a zneuž.vaj. z.vislosti soci.lně

slabých (zejm.na žen) k jejich uveden. do naprost. podř.zenosti. A konečně, je zřejm., že mnoho

Romů se nehl.s. k romsk. n.rodnosti pr.vě proto, že maj. v živ. paměti tu překvapivou ztr.tu

občanstv. z roku 1993, a vzhledem k jejich .rovni vzděl.n. jim pojmy n.rodnost (national/ethnic

identity) a občanstv. (citizenship/nationality) splývaj.. N.sledně byl z.kon o st.tn.m občanstv.

s.ri. novelizac. zcela upraven, takže všichni občan. býval. federace žij.c. na česk.m .zem. od jej.ho

rozdělen. mohou již čtvrtým rokem z.skat občanstv. na z.kladě pouh.ho prohl.šen., bez vyvazov.n.

ze slovensk.ho občanstv.; mnoh. z negativn.ch důsledků přechodn.ho ÅLneobčanstv.ÅL u

Romů však trvaj..

Na druh. straně je třeba otevřeně ř.ci, že většina probl.mů Romů nen. způsobena konkr.tn.

chybnou politikou st.tu, nýbrž jakousi kombinac. mezi dvěma faktory. Na jedn. straně samotnou

romskou kulturou, kter. se vyv.jela po stalet. jako kultura založen. na strategi.ch přežit. v margin.ln.ch

oblastech společnosti, na straně druh. form.lně neutr.ln. politikou st.tu, kter. obvykle

nen. vinna z.měrnou diskriminac., nýbrž naopak až př.liš důsledně neutr.ln.m postupem, “nerozlišov.n.m”.

V česk. veřejnosti – a zejm.na v m.di.ch – trvale ř.d. straš.k “pozitivn.

diskriminace”. Protože novin.ři maj. jen velmi malý přehled o možnostech afirmativn.ch postupů,

kladou v titulc.ch novin st.le stejn. nesmysln. ot.zky o kv.t.ch, kter. přitom nikdo v ČR

nenavrhuje a ani v minulosti nenavrhoval. Veřejnost je trvale strašena t.m, že se pro Romy děl.

až př.liš, na .kor ostatn.ch občanů, př.slušn.ků majority; což pak vyvol.v. odpor k jak.koli ÅLproromsk.

ÅL politice a povzbuzuje př.stup laissez-faire. Hrd. “nerozlišov.n.” znamen. v praxi nedostatečnou

kulturn. citlivost, nepřipravenost .ředn.ků a dalš.ch akt.rů na re.lně existuj.c. kulturn.

rozd.ly.

Aktivist. vystupuj.c. z radik.ln.ch, avšak akademických pozic, m.vaj. často paradoxně stejný n.zor

jako kulturně necitliv. byrokrat., že jde jen o to, aby se se všemi lidmi bez ohledu na jejich

etnickou př.slušnost zach.zelo stejně. Je dobr. si uvědomit, že obě skupiny maj. stejn. výchoz.

premisy a liš. se jen ve sv.m výkladu výsledků. Jestliže byrokrat. zjist., že přes form.lně neutr.ln.

postupy jsou výsledky u Romů nesrovnatelně horš. než u majority, považuj. to za důkaz

toho, že chyba je výlučně v Romech samotných; vždyť přece dostali stejnou šanci. Naopak aktivist.

stejný výsledek interpretuj. tak, že postupy ve skutečnosti vůbec nebyly neutr.ln., že

byrokrat. vlastně neř.kaj. pravdu a že z.měrně uplatňuj. rasovou diskriminaci. Jedna i druh. strana

přitom může citovat př.klady, v nichž m. zjevně pravdu. Př.pady Romů, kteř. osobně selhali, i

když jim byla nab.dnuta dobr. možnost, a na druh. straně př.pady .ředn.ků, kteř. se oh.něj. “nerozlišov.n.m”,

ale přitom je o nich zn.mo, že jsou protiromsky orientovan. a d.vaj. to ve skutečnosti

Romům najevo.

Zkusme se nyn. na tyto probl.my pod.vat jinak, z pozice někoho, kdo uzn.v. objektivně existuj.c.

kulturn. rozd.ly a kdo nepředpokl.d., že by neutr.ln. jedn.n. muselo v.st ke stejným výsledkům

u osob z různých kultur. Romov. maj. jiný způsob verb.ln. a nonverb.ln. komunikace,

jin. oček.v.n. či jinou hierarchii loajalit k jedinci, rodině a širš. společnosti. Je pravda, že R.mcov.

.mluva chr.n. kulturn. pr.va, ale tuto kulturu v širš.m a hlubš.m slova smyslu lze jen těžko

uchopit v kategori.ch R.mcov. .mluvy. Předpokladem prosazov.n. kulturn.ch pr.v n.rodnostn.ch

menšin ve smyslu R.mcov. .mluvy je totiž aktivn. .sil. př.slušn.ků menšinov. kultury o

jejich prosazen., což přich.z. v .vahu sp.še u produktivn. kultury (jazyka, hudby, literatury), o jej.ž

rozvoj c.leně usiluj. romsk. elity. Kulturn. rozd.ly ve vn.m.n. hodnot si však prost. Romov., a

obvykle ani př.slušn.ci majoritn. společnosti, nespojuj. s pojmem “kultura”, natož pak s pojmem

“n.rodnostn. menšina”, který už předpokl.d. jistý stupeň uvědomělosti. Tito prost. Romov. se

aktivně nehl.s. o pr.vo být jin. s odůvodněn.m, že je to souč.st jejich menšinov. identity ani se

aktivně nehl.s. o odlišn. zach.zen.. Oni prostě jin. jsou a syst.m na ně nen. připraven. Nen.

ochoten s nimi zach.zet jinak než svým obvyklým mechanickým způsobem, na jehož konci odch.zej.

poraženi.

Uv.st tuto odlišnost prostých Romů do kontextu pr.v, o kter. by mohli usilovat, je problematick.

i z jiných důvodů. Tradičn. romsk. kultura přetrv.v. sice ve výše zm.něných existenci.ln.ch postoj.ch,

ale tak. se vyv.j., a bohužel je nutno otevřeně ř.ci, že v chudinských enkl.v.ch jde mnohdy

o vývoj destruktivn. povahy, totiž přej.m.n. “kultury chudoby”, životn.ho stylu marginalizovaných

skupin majoritn.ho obyvatelstva, spolu se zločinem, prostituc., drogovou z.vislost..

Tyto nov. aspekty životn.ho stylu marginalizovaných Romů však jen těžko můžeme hodnotit

jako kulturn. rysy hodn. ochrany. Je však mnohdy obt.žn. je oddělit od tradičn.ch aspektů,

z nichž někter., např. potlačen. odpovědnosti jedince k širš. společnosti a k sobě sam.mu na .kor

odpovědnosti k rozš.řen. rodině, jsou sice vysoce autentick., ale v modern. společnosti nem.ně

hendikepuj.c..

Problém zvláštních škol

Pod.vejme se v t.to souvislosti, jen pro ilustraci, na jeden jediný z nejzn.mějš.ch probl.mů, totiž

na probl.m romských dět. a zvl.štn.ch škol. Uveďme kontext: st.le n.ročnějš. kurikula z.kladn.ch

škol vedou k tomu, že roste počet dět., jež školu nejsou schopny zvl.dnout. Uveďme

prvn. simplifikovaný pohled, který reprezentuj. speci.ln. pedagogov.: ti ř.kaj., že všechny děti

proch.zej. tzv. objektivn.mi, vysoce kvalitn.mi testy, takže do zvl.štn.ch škol jsou zařazov.ny

opravdu jen ty romsk. děti, kter. by z.kladn. školu nezvl.dly, nejde o ž.dnou diskriminaci podle

barvy pleti. A simplifikovaný pohled z druh. strany, podle něhož skutečnost, že je procento romských

dět. ve zvl.štn.ch škol.ch zjevně mnohem větš. než u dět. z majoritn. společnosti, je dokladem

skryt. diskriminace, ne-li př.mo rasismu.

Skutečnost je ovšem mnohem složitějš.. Je třeba ř.ci, že zvl.štn. školy nejsou, jak tvrd. mnoz.

speci.ln. pedagogov., vhodným řešen.m probl.mů, neboť jejich absolventi zůst.vaj. trvale vzdělanostně

znevýhodněni; avšak nejsou ani př.činou probl.mu, jak si často naivně mysl. laičt. aktivist.,

podle nichž by stačilo zvl.štn. školy zrušit a všechny romsk. děti by začaly dosahovat

stejných výsledků jako ostatn., jako když se m.vne kouzelným proutkem. Na jedn. straně je zřejm.,

že bez ohledu na výsledky testů nen. většina romských dět. ve zvl.štn.ch škol.ch ment.lně

postižen. v prav.m slova smyslu. Na druh. straně je třeba ř.ci, že by v norm.ln. škole bez patřičn.

asistence jen těžko uspěly, neboť často maj. tzv. poruchy učen., anebo jsou prostě jen katastrof.lně

nepřipraven. na školn. výuku, s výrazně zanedbanými soci.ln.mi dovednostmi, jazykovou

výbavou apod. (Zdůrazňuji, že nejde prim.rně o probl.m češtiny vs. Romštiny. Děti

s probl.my ve škole maj. obvykle velmi malou slovn. z.sobu v kter.mkoli z těchto jazyků, resp.

romsky ani neuměj. a hovoř. etnolektem češtiny. Častým omylem zejm.na zahraničn.ch pozorovatelů

je domněnka, že jde o probl.m tlumočnický. Ve skutečnosti děti, kter. maj. v jednom

jazyce dobře vyvinutou slovn. z.sobu, pak většinou .spěšně zvl.dnou i jazyk dalš., jako je tomu

např. u dět. uprchl.ků, jež si vedou nesrovnatelně l.pe než romsk..)

Je třeba se objektivně pod.vat na to, jak se na t.to nepřipravenosti romských dět. pro školu pod.l.

politika st.tu (např. nedostatečn. podpora předškoln.ho vzděl.v.n. u soci.lně slabých skupin) a

do jak. m.ry to vych.z. z romsk. kultury, ať již z jej.ch tradičn.ch aspektů (tradice form.ln.ho

vzděl.v.n. u Romů t.měř .plně absentuje, v rodin.ch nejsou modely osob .spěšných skrze vzděl.n.,

děti se prakticky nesetk.vaj. s knihami), anebo z jej.ho sm.sen. s obecně margin.ln. “kulturou

chudoby” (z.vislost rodičů na alkoholu, drog.ch, hrac.ch automatech, vyd.v.n. peněz za statusov.

symboly typu Coca-Coly a hamburgerů m.sto knih). Řešen.m je opět jen kulturně citliv.

politika, kter. dok.že rozlišovat i tam, kde se osoby aktivně nedožaduj. menšinových pr.v, např.

výuky v menšinov.m jazyce. Bude nutno vytvořit natolik c.lený př.stup, aby se poč.talo s jazykovým

hendikepem romských dět., a aby vzděl.vac. proces směřoval k jeho co nejrychlejš.mu

odstraněn., ne k tomu, že se na ambici.znějš. vzděl.vac. c.le prostě rezignuje.

Co nejvíce chybí České republice, české společnosti, sdělovacím prostředkům?

Domn.v.m se, že to nen. schopnost přiznat pr.va dan. R.mcovou .mluvou či kterýmkoli jiným

z.vazným pr.vn.m předpisem těm, jichž se týkaj.. Koneckonců, zd. se, že velký antidiskriminačn.

z.kon, připravený mým odborem, již v nejbližš. době projde vl.dou i parlamentem a na jaře

př.št.ho roku by mohl být přijat. A pokud jde o aktivn. rozvoj kultury menšin sdružených v Radě

pro n.rodnostn. menšiny, d. se v některých př.padech, včetně romsk.ho, označit za kulturn. renesanci.

Probl.m česk. politiky, m.di. i veřejnosti je v něčem jin.m. V tom, jak pomoci lidem, kteř. se

sami o sv. kulturn. či jin. menšinov. pr.va nehl.s., lidem, kteř. jsou ve společnosti hendikepov.ni

jak některými tradičn.mi kulturn.mi faktory, tak faktory nově přejatými, a toto všechno se

prol.n. s nem.ně tradičn.mi předsudky.

Označovat Romy za pasivn. oběti je nakonec kontraproduktivn., protože to ještě v.ce vzbuzuje

negativn. reakce těch, kdo shled.vaj. vinu u Romů samotných. Nam.sto toho je třeba, aby st.tn.

politika dok.zala rozv.jet afirmativn. programy jako je program romsk. ter.nn. soci.ln. pr.ce a

dalš. aktivity proti soci.ln.mu vyloučen.. A aby kulturně citliv. soci.ln. politika st.tu dok.zala

přispět k emancipaci Romů jako aktivn.ch subjektů, schopných se vymanit z bludn.ho kruhu pasivity,

rezignace a soci.ln.ho propadu, schopných se dom.hat kulturn.ch pr.v a současně plnit i

.lohu plnopr.vných občanů v prav.m slova smyslu.

Oblast veřejného pořádku a bezpečnosti vzhledem k implementaci Rámcové úmluvy

o ochraně národnostních menšin z pohledu Ministerstva vnitra ČR

R a d im Bu r e š

z.stupce Ministerstva vnitra ČR

Při implementaci R.mcov. .mluvy, zejm.na ve světle stanoviska Poradn.ho výboru z roku 2001,

se Ministerstvu vnitra jev. jako kl.čov. čtyři oblasti:

1. vytvořen. platformy pro pravidelnou komunikaci se z.stupci n.rodnostn.ch menšin,

2. pot.r.n. rasisticky, xenofobně a extremisticky motivovaných trestných činů,

3. formov.n. nových způsobů pr.ce policie s menšinami,

4. vzděl.v.n. policistů i .ředn.ků Ministerstva vnitra.

Ad 1

S c.lem rozv.jet komunikaci se z.stupci romsk. komunity byla v r.mci Ministerstva vnitra vytvořena

„Pracovn. skupina Rady vl.dy pro z.ležitosti romsk. komunity pro oblast vnitra a Policie

ČR“. Předsedou pracovn. skupiny je I. n.městek ministra vnitra pro veřejný poř.dek a bezpečnost.

Pracovn. skupina řeš. ot.zky bezpečnosti Romů, rasově motivovaných trestných činů, rasov.

diskriminace, postaven. romských koordin.torů a poradců v syst.mu st.tn. spr.vy po ukončen.

reformě veřejn. spr.vy, migrace apod. Poskytuje tedy vhodnou platformu pro komunikaci

.řadu se z.stupci romsk. komunity.

Ad 2

Ministerstvo vnitra ČR každoročně ve spolupr.ci s resortem spravedlnosti zpracov.v. od roku

1998 zpr.vu o problematice extremismu na .zem. ČR. V současn. době je k dispozici souvisl.

řada šesti zpr.v, kter. podchycuj. obdob. let 1996/1997 – 2002.

Z pohledu Ministerstva vnitra lze konstatovat, že problematika extremismu (rasově motivovan.

trestn. činy) je dostatečně zabezpečena. Za uplynul. obdob. se postupně podařilo:

- vytvořit monitorovac. syst.m problematiky extremismu, na němž se pod.l. předevš.m

zpravodajsk. služby a Policie ČR;

- organizačně a person.lně zabezpečit problematiku extremismu v r.mci Policie ČR a stabilizovat

pracovn.ky, kteř. se j. zabývaj. (.roveň Policejn.ho prezidia ČR, krajských spr.v a

okresn.ch ředitelstv.);

- zajistit novelizovaným Z.vazným pokynem policejn.ho prezidenta č. 100 ze dne 6. června

2002 metodicky činnost Policie na tomto .seku kriminality;

- dos.hnout kvalitnějš.ho vyhled.v.n., rozpozn.v.n. a klasifikace trestných činů s extre-mistickým

podtextem ze strany Policie ČR, což je bezesporu jedn.m z důvodů statistick.ho n.růstu

těchto trestných činů;

- zvýšit razanci z.kroků Policie ČR při koncertech pravicově extremistických hudebn.ch skupin

při nichž doch.z. k p.ch.n. trestn. činnosti s extremistickým podtextem;

- odhalovat a st.hat trestnou činnost p.chanou prostřednictv.m tiskovin, symbolik a z.stupných

znaků;

- uplatňovat st.tn. moc na .seku pr.va sdružovac.ho v souladu se z.konem č. 424/1991 Sb.,

o sdružov.n. v politických stran.ch a v politických hnut.ch a z.konem č. 83/1990 Sb., o sdružov.n.

občanů.

Trestněpr.vn. legislativa plně umožňuje st.hat pachatele extremisticky motivovaných trestných

činů. Př.slušn. ustanoven. trestn.ho z.kona byla naposledy novelizov.na z.konem č. 134/2002

Sb. Tato novelizace zavedla zpř.sněn. trestn. sazby za podněcov.n. k nen.visti vůči skupině osob

nebo k omezov.n. jejich pr.v a svobod (Åò198a) prov.děn. prostřednictv.m m.di.. Z.roveň zavedla

trestnost aktivn. .časti na činnosti skupin, organizac. nebo sdružen., kter. hl.saj. diskriminaci

nebo rasově nebo n.božensky motivovan. n.sil..

Ministerstvo vnitra prov.d. prevenci rasově motivovaných trestných činů v r.mci Programu prevence

kriminality na m.stn. .rovni. Podporuje projekty, jejichž c.lem je překonat předsudky,

omezit xenofobii, zvýšit toleranci a trpělivost na straně majority a emancipovat, vzdělat a pomoci

nal.zt sv. m.sto ve společnosti pro romskou minoritu. C.lem je bezkonfliktn. soužit. v lokalitě a

omezen. p.ch.n. rasisticky orientovaných trestných činů. Tyto projekty se sp.še zaměřuj. na potencion.ln.

pachatele, dosud nedelikventn. osoby nebo osoby vykazuj.c. pouze přestupkovou či

jinak patologickou činnost a ne na vyhraněn. členy a aktivn. sympatizanty extremistických organizac..

N.sleduj.c. tabulka uv.d. vývoj trestných činů extremistick.ho charakteru.

Rok Počet spáchaných

trestných činů

Počet stíhaných osob Trend trestných činů Trend stíhaných osob Poznámka

1999 316 434 +183 (137,6 %) +250 (135,9 %) -

2000 364 449 +48 (15,2 %) +15 (3,5 %) Zvýšen. objasněnosti

trestných činů +54 (19,8 %)

2001 452 506 +88 (24,2 %) +57 (12,7 %) Zvýšen. objasněnosti

trestných činů +79 (24,2 %)

2002 473 483 +21 (4,6 %) -23 (3,9 %) -

Pro efektivn. boj s rasismem a extremismem je důležit. i nez.visl. vyšetřov.n. a razantn. pot.r.n.

takovýchto projevů v řad.ch př.slušn.ků policie. Nez.vislost vyšetřov.n. byla podstatně zvýšena

novelou trestn.ho ř.du, provedenou z.konem č. 265/2001 Sb., kter. vstoupila v .činnost 1. ledna

2002. Vyšetřov.n. o trestných činech, kter. sp.chali př.slušn.ci Policie ČR, kon. podle t.to novely

st.tn. z.stupce, jak je uvedeno v ustanoven. Åò 161 odst. 3 trestn.ho ř.du. St.tn. zastupitelstv.

n.lež. do působnosti Ministerstva spravedlnosti a nen. zařazeno do resortu Ministerstva vnitra.

Při vyšetřov.n. trestných činů př.slušn.ků Policie ČR může st.tn. z.stupce pož.dat org.n Inspekce

v r.mci jeho působnosti o opatřen. jednotliv.ho důkazu nebo proveden. jednotliv.ho .konu

vyšetřov.n., o součinnost při opatřov.n. důkazu nebo prov.děn. .konu vyšetřov.n., o předveden.

osoby nebo o doručen. p.semnosti. Inspekce je povinna st.tn.mu z.stupci urychleně vyhovět. Inspekce

je .tvarem Ministerstva vnitra, který je př.mo ř.zen ministrem vnitra. Toto specifick. postaven.

zaručuje Inspekci jej. nez.vislost na Policii ČR, a to jak organizačn., tak ekonomickou a

person.ln.. T.m je zaručena objektivita při prověřov.n. trestn. činnosti p.chan. policisty.

Ad 3

S c.lem z.sadně řešit metody pr.ce Policie ČR v multikulturn. společnosti předložilo Ministerstvo

vnitra v roce 2002 vl.dě koncepci N.rodn. strategie pro pr.ci Policie ČR ve vztahu k n.rodnostn.m

a etnickým menšin.m v ČR (d.le jen „Strategie“), na jej.mž vzniku se od roku 2000

pod.lely všechny relevantn. občansk. organizace n.rodnostn.ch a etnických menšin v ČR.

Strategie definuje principy policejn. pr.ce ve vztahu k osob.m či komunit.m osob, kter. se odlišuj.

na z.kladě etnických, rasových, n.boženských či obecně kulturn.ch zvl.štnost.. Strategie se

ve svých z.měrech vztahuje na př.slušn.ky n.rodnostn.ch menšin v ČR (předevš.m na romskou

menšinu) a na cizince ve všech z.konem definovaných pobytových režimech.

Během roku 2002 byly realizov.ny z.sadn. pilotn. projekty obsažen. ve Strategii, tj. ustaven.

„styčn.ho důstojn.ka pro menšiny“ v r.mci dvou krajských spr.v Policie ČR, projekt Pl.n

činnosti Policie ČR ve vztahu k n.rodnostn.m a etnickým menšin.m a projekt romských asistentů

policie pro pot.r.n. lichvy v soci.lně vyloučených romských komunit.ch.

Strategie d.le obsahuje mechanismy a opatřen. pro komunikaci s minoritami, n.bor př.slušn.ků

n.rodnostn.ch menšin k Policii ČR a navrhuje metody formov.n. a vzděl.v.n. policistů během

cel. jejich kari.ry, kter. by byly předpokladem vysok. etick. kvality a praktických dovednost.

policejn.ch sborů pr.vě v oblasti pr.ce s menšinami.

Dosavadn. výsledky implementace Strategie lze považovat za velice uspokojiv..

Ad 4

V roce 1999 se problematika př.pravy policistů pro pr.ci s etnickými a n.rodnostn.mi menšinami

a ochrana pr.v těchto menšin začala objevovat v policejn.m vzděl.v.n.. Dnes je již ned.lnou souč.st.

kurikula Středn.ch policejn.ch škol, Školn.ch policejn.ch středisek i Policejn. akademie.

V roce 2000 byla s Velkou Brit.ni. zah.jena intenzivn. spolupr.ce a realizov.na s.rie sedmi tř.denn.ch

workshopů zaměřených na pr.ci policie ve vztahu k menšin.m. Workshopy byly určeny

policistům pracuj.c.m na .seku boje s extremistickou trestnou činnost. a učitelům Středn.ch policejn.ch

škol a byli do nich zapojeni i z.stupci n.rodnostn.ch menšin.

V současn. době, v r.mci výše uveden. n.rodn. strategie, prob.haj. mj. i vzděl.vac. aktivity

z nichž uv.d.me n.sleduj.c.:

Ve Školn.m policejn.m středisku v Červen.m Hr.dku byl pilotně zah.jen kurz pro poř.dkovou

policii multikulturn. výchova–extremismus-rasismus. V roce 2004 bude kurz zařazen na všechny

středn. policejn. školy.

V Ostravě byl v r.mci projektu asistence policie pro pot.r.n. lichvy vyškolen pro pr.ci s Romy a

pro pot.r.n. lichvy tým policistů a d.le velitel. obvodn.ch oddělen..

V r.mci projektu styčný důstojn.k pro menšiny v Plzni byl vyškolen tým styčn.ho důstojn.ka a

vybran. př.slušn.ci poř.dkov. policie Z.padočesk.ho kraje.

V lednu 2004 budou proškoleni tiskov. mluvč. Policie ČR, v .noru 2004 pracovn.ci z.chytn.ho

zař.zen. pro cizince B.lkov. a bude pokračovat vzděl.v.n. skupiny př.slušn.ků pro boj s extremismem.

D.le je školen tým policistů – tren.rů, kteř. prov.d. lektorskou činnost pro okruh slouž.c.ch

policistů (př.prava metodiky, pedagogick. dovednosti apod.).

Z.sadn. význam pro zkvalitněn. vzděl.v.n. v oblasti minorit m. projekt realizovaný ve spolupr.ci

s Holandským helsinským výborem Zařazen. lidských pr.v, respektu k menšin.m a jejich

ochrany a profesn. etiky do výcviku česk. policie a pr.ce Policie ČR, který byl zah.jen v roce

2003. Souč.st. projektu je vybudov.n. Střediska pro lidsk. pr.va a profesn. etiku jako expertn.ho

centra pro potřeby Policie ČR v oblasti lidských pr.v, pr.v menšin a jejich ochrany a profesn.

etiky. Zaměřuje se na jejich lepš. aplikaci při pr.ci Policie ČR prostřednictv.m z.kladn.ho a dalš.ho

vzděl.v.n.. D.le tak. na praktick. uplatněn. mezin.rodn.ch a n.rodn.ch norem v pr.ci česk.

policie a v profesn.m výcviku. Vzděl.vac. programy jsou zaměřeny nejen na řadov. policisty, ale

i na středn. a vyšš. management, na prosazov.n. změn v policejn. praxi. D.le se Středisko věnuje

publikačn. činnosti, tvorbě nových výukových materi.lů, navazov.n. spolupr.ce s nevl.dn.mi organizacemi

a zvyšov.n. .rovně znalost. Policie ČR v oblasti lidských pr.v. Během let 1999 –

2003 vydalo Ministerstvo vnitra řadu publikac. zabývaj.c.ch se danou t.matikou.0)

Systematick. vzděl.v.n. a výchova k lidským pr.vům byla zavedena i do vzděl.v.n. pro

.ředn.ky ministerstva vnitra. Syst.m výchovy k lidským pr.vům je v.cestupňový, a to jak v ob-

0) Policie a lidsk. pr.va  (SPŠ Praha 2000), Policie a soci.ln. radikalismus  (2001), Dodržov.n. lidských pr.v org.ny

činnými v trestn.m ř.zen.  (Amnesty International, 2002), Chr.nit a sloužit  (Red Cross, 2003), Policie v multikulturn.

společnosti  (SPŠ Praha 2003), Průvodce rasistickou a extremistickou symbolikou  (SPŠ Praha 2003).

sahu (informace o z.kladn.ch pr.vn.ch i politických dokumentech), tak v diskusi k aktu.ln.m

probl.mům, stanoviskům a k doporučen.m mezin.rodn.ch org.nů monitoruj.c.ch dodržov.n. lidských

pr.v.

Pozn. autora: Text byl zpracov.n s využit.m podkladů různých .tvarů Ministerstva vnitra.

Práce Policie ČR ve vztahu k národnostním menšinám

S t a n i s l a v Da n i e l

z.stupce Ministerstva vnitra ČR

V ř.jnu roku 1997 se vl.da Česk. republiky na z.kladě Zpr.vy o situaci romsk. komunity v Česk.

republice a opatřen. vl.dy napom.haj.c. jej. integraci ve společnosti, kterou předložil tehdejš.

ministr Pavel Bratinka zabývala situac. Romů v ČR.

V t.to Zpr.vě byl poprv. v historii vl.dy ČR vymezen a charakterizov.n existuj.c. probl.m s

romskou komunitou. Bylo konstatov.no, že z.važnost probl.mu souvisej.c. s romskou komunitou

je způsobena předevš.m t.m, že značn. č.st romsk. menšiny patř. do skupiny na nejnižš. soci.ln.

.rovni, s n.zkou .rovn. vzděl.n. a s vysokou m.rou nezaměstnanosti. Na z.kladě t.to

Zpr.vy vl.da přijala usnesen. č. 686/1997, kter. bylo velmi významným krokem pro zlepšen.

dan. situace. Usnesen. je tak. velmi důležit. pro zkvalitněn. pr.ce policie ČR ve vztahu k př.slušn.kům

n.rodnostn.ch menšin.

Vl.da ve sv.m programov.m prohl.šen. ze dne 27. srpna 1998 uvedla, že se zasad. o pln. uplatňov.n.

pr.v př.slušn.ků n.rodnostn.ch a etnických menšin. Bude db.t na důsledn. dodržov.n. a

naplňov.n. z.vazků a povinnost. vypl.vaj.c.ch z Listiny z.kladn.ch pr.v a svobod a předevš.m

z R.mcov. .mluvy o ochraně n.rodnostn.ch menšin.

Poradn. výbor R.mcov. .mluvy ve sv. Zpr.vě uv.d., že v Česk. republice st.le doch.z. k diskriminačn.m,

nepř.telským a n.silným činům motivovaným etnickou, kulturn., jazykovou či n.boženskou

př.slušnost., kter. jsou zaměřeny přev.žně proti Romům a to i ze strany policejn.ch

důstojn.ků. Policie a justice tak. v.haj. s označen.m některých přestupků trestných činů za rasistick.,

a Poradn. výbor tak doporučuje Česk. republice, aby dělala v.ce pro vyšetřen. a n.sledn.

trestn. st.h.n. trestných činů tohoto druhu a aby zaručila existenci .činn.ho syst.mu odvol.n.

proti činnosti či nečinnosti policie, zejm.na ve vztahu k etnicky motivovaným trestným činům.

Vl.da v roce 2001 na z.kladě zpr.vy poradn.ho výboru přijala několik usnesen..

Učiněná opatření Ministerstva vnitra a Policie ČR

- pro oblast extremismu bylo k 1. lednu 1996 vytvořeno 140 syst.mových m.st pro policisty,

kteř. se speci.lně zabývaj. problematikou extremismu;

- bylo vyd.no několik z.vazných pokynů ministra vnitra a policejn.ho prezidenta, kter. upravuj.

činnost policistů při extremistických trestných činech;

- byla vytvořena st.l. meziresortn. komise pro boj s extremismem, rasismem a xenofobi., jej.mž

předsedou je ministr vnitra a členy tvoř. ministři pr.ce a soci.ln.ch věc., zahraničn.ch

věc., spravedlnosti, školstv., ml.deže a tělovýchovy, kultury, ředitel Bezpečnostn. služby a

zmocněnec vl.dy pro lidsk. pr.va;

- ministr vnitra jmenoval sv.ho zmocněnce pro ot.zky ochrany n.rodnostn.ch menšin před

projevy rasov. nesn.šenlivosti;

- v roce 2000 realizovalo MV program RE Policie a lidsk. pr.va – dosažen. výsledky a dalš.

perspektivy, uskutečnil se mezin.rodn. semin.ř na Středn. policejn. škole v Hrdlořez.ch;

- zvýšen. pozornost problematice extremismu je věnov.na tak. v r.mci výuky na středn.ch policejn.ch

škol.ch, kde bylo provedeno několik předn.šek týkaj.c. se problematiky extremismu,

jako např. Výtržnictv. s rasovým podtextem, Netolerance, extremismus a rasismus, či

projekt Soused. a jin.;

- mezi největš. projekty patř. Výcvik lektorů pro policejn. pr.ci s menšinami, jedna z významných

aktivit česko-britsk.ho projektu Policejn. pr.ce v obl. ochrany n.rodnostn.ch menšin;

- MV předložilo vl.dě N.rodn. strategii pro pr.ci Policie ČR ve vztahu k n.rodnostn.m menšin.m.

Naplněn. jednotlivých .kolů vyplývaj.c.ch ze Strategie by mělo velmi výrazným způsobem

přispět nejen ke zlepšen. vtahů uvnitř cel. společnosti, ale předevš.m ke sn.žen. rasov.

nesn.šenlivosti ve společnosti;

- od roku 2000 prob.h. na Středn. policejn. škole MV projekt Př.prava občanů n.rodnostn.ch

menšin k přijet. do služebn.ho poměru př.slušn.ka Policie ČR. Na z.kladě tohoto projektu

bylo doposud přijato celkem 26 př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin, z to 21 Romů. Tento

projekt je zahrnut do Harmonogramu př.prav vl.dy ke vstupu do EU a bude se v něm v př.št.m

roce pokračovat. Význam projektu je však kladněji hodnocen v zem.ch z.padn. Evropy

něž v ČR;

- v harmonogramu Policie ČR a MV v oblasti personalistiky je stanoveno přednostn. přij.m.n.

žen a př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin do řad Policie ČR.

Bohužel i přes různ. projekty a množstv. školen. policistů doch.z. každoročně k n.růstu

trestných činů s rasovým podtextem. Neust.le tak. přetrv.v. nedůvěra Romů v Policii Česk.

republiky, kter. je zapř.činěna různými faktory, je to např.

- zcela nedostatečný počet Romů v řad.ch policie,

- neochota některých policistů přij.mat trestn. ozn.men.,

- nedostatečn. pr.vn. kvalifikace policistů,

- nevhodn. chov.n. některých policistů atd.

Možnosti dovolání se protiprávního jednání či nejednání policie

Pokud je kterýkoliv občan Česk. republiky nespokojen s prac. policie, m. pr.vo podat st.žnost na

Skupině kontroly a st.žnost., kter. je na každ.m okresn.m ředitelstv. Policie ČR, d.le na odbor

kontroly a st.žnost., kter. jsou na krajských spr.v.ch Policie ČR a Policejn.m prezidiu ČR. D.le

je to Inspekce ministra vnitra a st.tn. zastupitelstv. dle m.stn. a věcn. př.slušnosti.

Prevence kriminality

Cesty prevence spoč.vaj. předevš.m ve změně postojů majoritn. společnosti k minorit.m.

Společnost si mus. uvědomit, že dalš. vývoj je možný jen jako soužit. rozd.lných kultur. Pokrok

v t.to ot.zce mus. vych.zet z těchto z.kladn.ch filosofických a sociologických premis:

1. respektovat kulturn. anatomii Romů i dalš.ch př.slušn.ků menšin a vytv.řet podm.nky pro ty,

kteř. maj. z.jem se integrovat do majoritn. společnosti;

2. respektovat diferencovaný př.stup k jednotlivcům i skupin.m;

3. pozitivně ovlivňovat veřejn. m.něn. obyvatelstva k minorit.m;

4. podporovat vědom. př.slušn.ků menšin a vytv.řet podm.nky pro ty, kteř. maj. z.jem se integrovat

do většinov. společnosti.

Policie by se měla ještě v.ce zaměřit na:

- školen. všech policistů včetně vrcholov.ho managementu např. formou předn.šek o Romech,

ale i za .časti předn.šej.c.ch Romů;

- větš. zapojen. 8 vyškolených policistů z Projektu pr.ce v oblasti n.rodnostn.ch menšin;

- využit. zkušenost. romských policistů;

- z.sk.n. větš.ho počtu romských policistů;

- zařazen. některých vyškolených romských policistů do vedouc.ch funkc. na všech .rovn.ch;

- větš. spolupr.ci s romskými koordin.tory, ale i s romskými představiteli v dan.m regionu;

- větš. počet kulatých stolů atd.

Hled.n. cesty vztahů minoritn. a majoritn. č.sti společnosti je společným probl.m cel. Evropy.

Důležit. je si uvědomit, že vztah k jak.koliv minoritě je i měř.tkem civilizačn. .rovně st.tu. Proto

společnost mus. hledat pravidla a podm.nky pro trval. nekonfliktn. soužit.. Odpovědnost za to

nesou obě strany.

Práva obětí diskriminace

V. t S c h o rm

z.stupce Ministerstva spravedlnosti ČR

Dovolte mi ř.ci několik slov k určit. možnosti, kterou maj. oběti diskriminace dom.hat se ochrany

soudu cestou občanskopr.vn..

Vskutku, občanský z.kon.k v ustanoven.ch Åò 11 až 17 zakotvuje pr.vo na ochranu osobnosti.

Podle Åò 13 m. fyzick. osoba pr.vo se u soudu dom.hat, aby bylo upuštěno od neopr.vněných z.sahů

do pr.va na ochranu jej. osobnosti, aby byly odstraněny n.sledky těchto z.sahů a aby j. bylo

d.no přiměřen. zadostiučiněn.; pokud byla ve značn. m.ře sn.žena důstojnost fyzick. osoby nebo

jej. v.žnost ve společnosti, m. fyzick. osoba t.ž pr.vo na n.hradu nemajetkov. .jmy v peněz.ch.

Soudn. ř.zen. v těchto věcech prob.h. před krajským soudem – dan. materie se považuje za složitějš.,

a proto ji z.konod.rce nesvěřil do působnosti okresn.ho soudu, který je obecným prvostupňovým

soudem v Česk. republice. Protože toto soudn. ř.zen. obvykle prob.h. klasicky, podle z.sad

občansk.ho procesu, tedy s t.m, že strana, kter. tvrd., že byla porušena jej. osobnostn. pr.va,

mus. toto sv. tvrzen. podpořit odpov.daj.c.mi důkazy. Toto důkazn. břemeno je však pro oběti

diskriminace často nepřiměřeně t.živ..

Proto z.konod.rce ve věcech diskriminace dvakr.t změnil občanský soudn. ř.d a důkazn. břemeno

obr.til. V prvn. f.zi se ustanoven. Åò 133a týkalo pouze pracovněpr.vn.ch sporů a diskriminace

z hlediska pohlav.. Ve druh. f.zi – s .činnost. od 1. ledna 2003 – bylo toto ustanoven. rozš.řeno

i dalš. oblasti a dalš. motivy diskriminace.

Pokud jde o věci pracovn., m. se za prok.zan. tvrzen. oběti př.m. nebo nepř.m. diskriminace na

z.kladě pohlav., rasov.ho nebo etnick.ho původu, n.boženstv., v.ry, světov.ho n.zoru, zdravotn.ho

postižen., věku nebo sexu.ln. orientace.

Pokud jde o poskytov.n. zdravotn. a soci.ln. p.če, př.stup ke vzděl.n. a odborn. př.pravě, př.stup

k veřejným zak.zk.m, členstv. v organizac.ch zaměstnanců nebo zaměstnavatelů, členstv.

v profesn.ch a z.jmových sdružen.ch, prodej zbož. v obchodě nebo poskytov.n. služeb, m. se za

prok.zan. tvrzen. oběti př.m. nebo nepř.m. diskriminace z důvodu rasov.ho nebo etnick.ho původu.

Jedn. se ovšem o domněnku vyvratitelnou. Žalovan. strana může prok.zat, že odlišn. zach.zen.

s nějakou fyzickou osobou nebylo těmito z.konem vyjmenovanými motivov.no. Kdyby mělo j.t

o domněnku nevyvratitelnou, rovnov.ha, j.ž se cestou přenosu důkazn.ho břemene snaž.me dos.hnout,

by byla opět porušena, tentokr.t ve prospěch domnělých (a tud.ž ne vždy jistých) obět.

diskriminace.

Je zřejm., že nov. ustanoven. občansk.ho soudn.ho ř.du potřebuj. čas k tomu, aby se plně

projevila v soudn. i v každodenn. praxi. Existuj. nicm.ně prvn. konkr.tn. projevy týkaj.c. se přij.m.n.

do zaměstn.n. či poskytov.n. služeb (typicky v restaurac.ch). Řada těchto soudn.ch procesů

prob.h. a nevl.dn. organizace tomu .činně napom.haj., např. cestou testov.n. anebo dalš.mi formami

pomoci obětem diskriminace. Tyto nevl.dn. organizace se t.ž mohou soudn.ch ř.zen. př.mo

.častnit a zastupovat oběť diskriminace; jsou to tak. ony, kter. přin.šej. důkazy diskriminačn.ho

jedn.n..

Použit. ustanoven. občansk.ho z.kon.ku o ochraně osobnosti však nar.ž. na určit. limity. Jednak

se vych.z. z toho, že diskriminačn. jedn.n. skutečně zas.hlo do osobnostn.ch pr.v konkr.tn.ho

jedince. To znamen., že logicky neposkytuje ochranu proti prezentaci diskriminačn.ch postojů

obecně. Zde se pochopitelně setk.v.me i s konfliktem v.ce z.kladn.ch pr.v – z.kazem diskriminace

na jedn. straně, svobodou projevu na druh. straně.

Jednak je .prava v občansk.m soudn.m ř.du týkaj.c. se přenosu důkazn.ho břemene selektivn.. I

když nyn. pokrýv. řadu situac., nepokrýv. zjevně situace všechny; výčet diskriminačn.ch motivů

na jedn. straně a oblast. pr.vem upravených společenských vztahů, v nichž lze přesun důkazn.ho

břemene uplatnit, na druh. straně je totiž konečný, což samo o sobě nepřipoušt. jeho rozšiřov.n.

cestou soudn. judikatury.

Proto věř.me, že dalš. posun přinese až obecný antidiskriminačn. z.kon, který se v současn. době

na z.kladě vl.dou schv.len.ho věcn.ho z.měru zpracov.v.. Nicm.ně se jev. jako užitečn. postupovat

kupředu po kroc.ch, neboť si česk. společnost na evropskou či mezin.rodn. koncepci

ochrany před diskriminac. mus. teprve zvykat. Ostatně i změna občansk.ho soudn.ho ř.du prob.hala,

jak už jsem naznačil, ve dvou kroc.ch a snad brzy k nim přibude i krok dalš..

Ostatně nezbytnost postupovat step by step plat. jak pro celou společnost, tak pro jej. politickou

reprezentaci. Plat. ovšem t.ž pro justici, kter. je již svým založen.m konzervativn.. Nemůžeme

oček.vat z.zraky přes noc, mus.me se umět poučit z chyb. Např. postih pachatelů rasov.ho n.sil.

v 90. letech často v.znul, pr.vn. .prava v trestn.m z.koně se zdokonalila a vědom. soudců, st.tn.ch

z.stupců i policistů o nutnosti tomuto n.sil. čelit se zvýšilo.

Veřejný ochránce práv a ochrana práv příslušníků národnostních menšin

Z u z a n a G. b o r o v .

členka Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, z.stupkyně Kancel.ře veřejn.ho ochr.nce pr.v

Působnost a činnost veřejného ochránce práv

Veřejný ochr.nce pr.v v Česk. republice působ. podle z.kona k ochraně osob před jedn.n.m .řadů

a jiných instituc., kter. vykon.vaj. veřejnou spr.vu, s výjimkou samospr.vy, pokud je takov.

jedn.n. v rozporu s pr.vem, neodpov.d. principům demokratick.ho pr.vn.ho st.tu a dobr. spr.vy

nebo jsou-li .řady a instituce nečinn..

Co je to nedobr. spr.va? Nedobrou spr.vou lze ch.pat každou nedostatečnou či zcela chyběj.c.

činnost, kterou by měl jinak spr.vně funguj.c. .řad vykon.vat. Může se jednat např.klad o postup

v .ředn.m jedn.n., který sice nen. v rozporu s pr.vem ale přesto může ohrozit pr.va nebo

opr.vněn. z.jmy z.častněných osob, způsobit nerovný př.stup k .častn.kům ř.zen., diskriminaci

z jak.hokoliv důvodu, neposkytnut. potřebných informac. i přesto, že jejich pod.n. nic nebr.n.,

popř. poskytnut. nespr.vných informac., nepřiměřen. průtahy ve vyř.zen. věci apod.

Vlastn. činnost veřejn.ho ochr.nce pr.v a jeho kancel.ře se od roku 2001 vyv.j. př.mo .měrně se

společenským vn.m.n.m t.to instituce. Od poč.tku existence .řadu se na veřejn.ho ochr.nce

pr.v obr.tilo přes 15 000 stěžovatelů s podněty, kter. se dotýkaj. všech oblast. pr.vn.ch i společenských

vztahů, jichž jsou pr.vnick. a fyzick. osoby .častny nebo kter. je, ať již ze subjektivn.ch

nebo objektivn.ch př.čin t.ž. či ovlivňuj..

Veřejný ochr.nce pr.v v r.mci sv. činnosti ve větš. či menš. m.ře komunikuje se z.stupci a organizacemi

př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin, a to nejen v r.mci působnosti ochr.nce dan. mu

z.konem o veřejn.m ochr.nci pr.v, ale i v oblasti vzděl.vac. a kulturn.. Ochr.nce nav.zal zahraničn.

kontakty s nez.vislými institucemi ochraňuj.c.mi lidsk. pr.va, včetně ombudsmanských

instituc. v Evropě.

Stížnosti příslušníků národnostních menšin

Veřejný ochr.nce pr.v nechr.n. n.rodnostn. menšiny jako celek, nýbrž vždy chr.n. pouze jednotlivce,

jedn. vždy na z.kladě individu.ln. st.žnosti stěžovatele. Kancel.ř veřejn.ho ochr.nce pr.v

neeviduje podněty pod.van. stěžovateli vzhledem k jejich př.slušnosti k n.rodnostn. menšině.

Informace o tom, zda se jedn. o př.slušn.ka n.rodnostn. menšiny existuje pouze v tom př.padě,

pokud stěžovatel tuto informaci s.m poskytne. V některých př.padech veřejný ochr.nce pr.v zah.jil

šetřen. z vlastn. iniciativy, a to např.klad na z.kladě upozorněn. ter.nn.ho soci.ln.ho pracovn.ka.

Pokud se na veřejn.ho ochr.nce pr.v obr.til stěžovatel – př.slušn.k n.rodnostn. menšiny, nejednalo

se nikdy o speci.ln. probl.m podm.něný př.slušnost. k menšině, nýbrž o podněty obsahově

spadaj.c. do působnosti veřejn.ho ochr.nce pr.v, či ve větš. m.ře mimo působnost.

Podněty stěžovatelů – př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin, jenž směřovaly do oblast., v nichž je

d.na působnost veřejn.ho ochr.nce pr.v, tedy směřuj. zejm.na do oblasti soci.ln.ho zabezpečen.,

soci.lně-pr.vn. ochrany dět., vězeňstv.. Podněty, v nichž nen. d.na př.slušnost veřejn.ho ochr.nce

pr.v, se týkaj. zejm.na problematiky samostatn. působnosti obc. (tzn. bytov. politiky měst a

obc., přidělov.n. obecn.ch bytů, dlužn.ho n.jemn.ho, vystěhov.n. z bytů), majetkových, rodinných,

občanskopr.vn.ch a trestn.ch věc..

Lze konstatovat, že v př.padech, kdy se na veřejn.ho ochr.nce pr.v obr.til stěžovatel – př.slušn.k

n.rodnostn. menšiny, se v naprost. většině př.padů jednalo o př.slušn.ka romsk. n.rodnostn.

menšiny. Jejich podněty však často směřuj. mimo působnost veřejn.ho ochr.nce pr.v (většinou

se jedn. o podněty týkaj.c. se bydlen.), přičemž počet st.žnost. týkaj.c.ch se samostatn. působnosti

obc. st.le narůst.. Př.slušn.ci ostatn.ch n.rodnostn.ch menšin se na veřejn.ho ochr.nce

pr.v obracej. sp.še ve výjimečných př.padech.

V ot.zce bydlen. se nejedn. pouze o př.pady, kdy je předmětem st.žnosti spor mezi n.jemcem

bytu a pronaj.matelem (soukromým vlastn.kem), ale v převažuj.c. m.ře, jde o st.žnosti na postup

měst a obc. při spr.vě městských (obecn.ch) bytů a na postup při uzav.r.n. a rozvazov.n. n.jemn.ch

vztahů s občany měst.

Možnosti veřejného ochránce práv

Možnost veřejn.ho ochr.nce pr.v zasahovat v těchto př.padech je značně omezen.. Podle z.kona

o obc.ch pečuj. obce o vytv.řen. podm.nek pro uspokojov.n. bytových potřeb svých občanů

v tzv. „samostatn. působnosti“, tj. samospr.vně, nez.visle na st.tu a jeho org.nech. Veřejný

ochr.nce pr.v však může svých z.konných opr.vněn. využ.t pouze tehdy, pokud obec jedn. na

m.stě st.tu, kdy vykon.v. tzv. „přenesenou působnost“. Jakkoliv veřejný ochr.nce pr.v nemůže

v oblasti bytov. politiky vůči obc.m zas.hnout v konkr.tn.ch př.padech, považuje přesto za nutn.

vyj.dřit sv. obavy z některých tendenc., jež je možn. v jedn.n. měst a obc. vysledovat.

Několik poznámek k plnění zásad stanovených Rámcovou úmluvou o ochraně

národnostních menšin

Ka r e l Ho l ome k

člen Rady vl.dy pro z.ležitosti romsk. komunity, z.stupce romsk. menšiny

K zákonu o ochraně práv menšin

Jako jeden ze členů Asociace n.rodnostn.ch menšin konstatuji, že tento z.kon nedostatečně

upravuje pr.va menšin, jinak spr.vně ukotven. v .stavě a Listině lidských pr.v, do polohy jejich

re.ln.ho naplňov.n. a je v podstatě jen form.ln.m potvrzen.m .stavy. Souhlas.m s požadavkem

pana G.sp.ra B.r., člena Poradn.ho výboru pro R.mcovou .mluvu, aby vl.da ČR nad.le pokračovala

v oboustrann.m dialogu s menšinami.

Dle m.ho n.zoru, jsou z.stupci menšin postaveni do role nesv.pr.vných .častn.ků jedn.n. výborů

pro n.rodnostn. menšiny, kter. ostatně byly vytvořeny sp.še dobrovolně než na z.kladě z.kona.

Vyslovuji krajn. nespokojenost s vyj.dřen.m pan. poslankyně Orgon.kov., kter. hovořila o tom,

že neexistuj. ž.dn. preference pro kandidov.n. př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin do parlamentu

či zastoupen. v lok.ln.ch a region.ln.ch zastupitelstev. Je-li soci.ln. demokracie, jej.mž členem

pan. poslankyně Orgon.kov. je, st.totvornou stranou a m.-li ve sv.m programu podporu menšin,

pak může v t.to věci činit daleko v.ce, než pouze krčit rameny.

Ke zjišťování statistických údajů (článek 4/28 Stanoviska Poradního výboru ohledně ČR – d.le

jen „Stanovisko“)

Za předpokladu dodržov.n. utajen. osobn.ch dat je takov.to zjišťov.n. naprosto ž.douc. a může

v.st k lepš.m analýz.m situace a n.sledným krokům v řešen…čelem je z.skat co nej.plnějš. a

nejpřesnějš. přehled. Takov. zjišťov.n. ovšem mus. být prov.zeno osobn. .čast. př.slušn.ků

menšin a zvl.ště Romů, u nichž je situace komplikovanějš. a řešen. n.ročnějš..

K pojmu „segregace“ (článek 5/33 Stanoviska)

Segregace v česk.m školstv. je nezvratným faktem. Lze připustit, že je n.sledkem spont.nn. kumulace

a nikoliv promyšleným a n.silným krokem st.tu. To však nezbavuje st.t odpovědnosti za

tento stav a je na st.tu, jak se s t.mto probl.mem vypoř.d..

Rasově motivované činy (článek 6/40 Stanoviska)

Rasově motivovan. činy v ČR nemiz.. Zar.žej.c., naprosto nepřijatelný a zahanbuj.c. je stav

v pr.ci některých st.tn.ch org.nů. Probl.my vid.m konkr.tně v tomto:

1. Policie většinou ve vyšetřov.n. nepostupuje spr.vně, ať už je to způsobeno nedostatkem

profesionality či zanedb.n.m. Mnohdy je to způsobeno jejich vlastn.mi předsudky, se kterými

se nedok.ž. vypoř.dat, a někdy nadržov.n.m neonacistům sp.še než např. Romům. Jde předevš.m

o mařen. stop, nedostatečnou př.pravnou f.zi ve vyšetřov.n. a probl.my při pod.n.

podkladů pro žalobu st.tn.m z.stupcem;

2. Org.ny činn. v trestn.m ř.zen. a soudy svými výslednými rozhodnut.mi prokazuj. tot.ž, co je

řečeno v bodu 1 a ve svých důsledc.ch podporuj. pokračov.n. t.to n.siln. činnosti, prov.zen.

neskrývaným rasismem. Výchova soudců je naprostou nezbytnost.!

3. Ani nejvyšš. autority, ať již m.me ne mysli osoby nebo instituce (Parlament), v t.to věci nevykazuj.

jakoukoliv odm.tavou činnost a veřejně prosazovan. n.zory a odsouzen., kter. by

d.valy do společnosti jasný sign.l o nepřijatelnosti n.silných, rasově motivovaných činů a

jejich velk. společensk. nebezpečnosti, nemluvě již o jak.mkoliv lidsk.m a hum.nn.m rozměru

v ČR postr.d.m.

Samosprávy

Svými př.stupy samospr.vy v mnoha směrech poškozuj. a narušuj. vl.dn. program integrace

Romů do společnosti. Tvrd. řešen. vůči Romům jsou často prov.zena nedodržov.n.m z.konů,

ačkoliv navenek čin. dojem spravedlivých, odvetných kroků vůči těm, kteř. se chovaj. občansky

nedostatečně (neplat. n.jmy v bytech a pod). Vl.da nem. .činn. n.stroje k řešen. a ovlivněn. t.to

situace. Celý vývoj se vrac. zpět ke ghetoizaci a dalš.mu vylučov.n. Romů ze všech sf.r

společnosti. Což jde nejen proti smyslu programu integrace Romů do společnosti, ale i proti všem

z.sad.m, na nichž Evropsk. unie stoj..

Politick. strany, kter. jsou odpovědny za činnost svých hejtmanů a starostů, tuto odpovědnost nevn.maj.,

neprosazuj. ji z důvodu že to samy nechtěj. nebo že to ani nemaj. v .myslu. To je rovněž

neudržitelný stav a plat. i pro strany, kter. ve sv.m programu (form.lně) mohou podobn. situace

odm.tat (např. soci.ln. demokracie).

Vzdělávání v mateřském jazyce – u Romů (článek 14/65,66 Stanoviska)

.stavou je toto pr.vo zaručeno. Jeho realizace je však prov.zena praktickými přek.žkami, jejichž

odstraněn. si vyž.d. delš. dobu a nastolen. .činn.ho programu, který zat.m nen. zcela k dispozici.

Naš.m požadavkem je vyučov.n. romsk.ho jazyka jako nepovinn.ho předmětu na z.kladn.ch

škol.ch pro děti, kter. mluv. romsky nebo ty, kter. se ke svým kořenům chtěj. vr.tit. Prvn.

velkou přek.žkou v t.to oblasti je nedostatek profesion.lně připravených učitelů k tomuto .kolu!

NÁRODNOSTNÍ MENŠINY A MÉDIA

Téma národnostních menšin ve vysílání České televize

Al e n a Mü l l e r o v .

š.fdramaturgyně Česk. televize

Od sv.ho vzniku v roce 1993 klade Česk. televize na pořady věnovan. n.rodnostn.m menšin.m

velký důraz. Ne vždy však sv. z.měry dostatečně deklaruje, a proto si veřejnost m.lo uvědomuje

rozsah užitečn. pr.ce, kterou v t.to oblasti vykonala a vykon.v..

Prvn. cyklus pro n.rodnostn. menšinu Romale, se věnoval jedin.mu etniku, Romům, a trpěl nedostatečnou

kvalitou, danou složitost. spolupr.ce mezi televizn.mi pracovn.ky, romskými producenty

a př.slušn.ky romsk. menšiny, kteř. se ne vždy c.tili být dostatečně zastupov.ni. To však

nezmenšuje pozitivn. roli, kterou výroba pořadu i jeho vys.l.n. v letech 1992-99 na obrazovce i

uvnitř Česk. televize sehr.lo. Postupně byl doplněn a později nahrazen dalš.mi cykly, zaměřenými

i na jin. n.rodnostn. menšiny např. Pod jednou střechou (měs.čn.k,1996-1998) a Okno k sousedům

(měs.čn.k, 1998).

V roce 1996 Česk. televize začala vys.lat volný dokument.rn. cyklus Svět bez hranic

(měs.čn.k,1996-2000), který podle vzoru některých evropských televiz. odstartoval nový typ multikulturn.ho

vys.l.n.. Tento typ pořadů slouž. předevš.m k posilov.n. vz.jemn.ho porozuměn.

mezi menšinami a většinovou společnost.. Multikulturn. vys.l.n. chce t.ma menšin otevř.t a vedle

specializovaných pořadů nab.dnout pořady, v kterých se t.ma menšin posunuje do obecn.

roviny. Zabývaj. se i souvisej.c.mi t.maty jako je odpor proti rasismu a n.sil.. Na cyklus Svět bez

hranic nav.zal brněnský dokument.rn. cyklus Intolerance (1999 – 2000), publicistick. Rozhovory

(2000 – 2002) a multikulturn. magaz.n Velký vůz (2000 – 2002 čtrn.ctiden.k, od roku 2003 týden.k).

Jednotlivá témata v cyklech a pořadech České televize

 Romov.

T.ma bylo a je pravidelně zpracov.v.no v cyklických pořadech: kromě Romale, Svět bez hranic,

Děti okamžiku, Velký vůz, Rozhovory, Romsk. kmeny, Obr.zky z historie Romů, Amare Roma,

Jak se žije, Oko, Intolerance, ale tak. ve velkých společenských dokumentech, např. Romsk. kultura

v Čech.ch, Romov. a jejich hudba, Zač.t spolu, Někde je l.p, Černob.l. v barvě, Rejdov.

kere Roma, Zjizveni histori..

 Slov.ci

Slovenština jako češtině nejbližš. jazyk, který je nav.c mateřštinou nejpočetnějš. n.rodnostn.

menšiny u n.s, se prosazuje na obrazovce Česk. televize jako vys.lac. jazyk, např. pravideln.

rann. zpr.vy Slovensk. televize (ČT2, každý den, 15 min). Česk. televize uv.d. i slovensk. dramatick.

d.la a z.bavn. pořady. Z dokumentů jmenujme Stěhov.n. osady, Ladom.rsk. legendy a

moryt.ty, Nejbližš.? Nezn.m.?, Země v pohybu, Jak se toč. prezidenti, Šance pro Slovensko,

Most Marie Valerie, 66 sezon. Večery na t.ma… Česko-slovensk. dotyky, Deset let po rozvodu.

 Pol.ci

Průběžně ve všech cyklech, d.le např. Such. hora, Polsk. krev, desetid.ln. ostravsk. Kvarteto.

 Žid.

Židovsk. t.matika se po roce 89 stala velmi frekventovanou. Zpoč.tku šlo sp.še o seznamov.n.

se s utajovanou minulost. (Setk.n. v podivn.m městě, Terez.nský den.k), později tak. o současnou

židovskou komunitu v Čech.ch (Mišpacha je rodina, Domy života, Jsem Žid a zdr.v,

Zmizel. soused.).

 Němci, česko-německ. vztahy

Např. Šumavsk. proměny, trilogie Stýk.n. a potýk.n., Hořičt. Němci včera a dnes, N.vraty

Franze Neubauera, Země na hranici, Děvč.tko z Lidic, Pan. měs.čn. věže, Makov. pole. Večer na

t.ma… Češi a Němci v kultuře.

 Němci po roce 1945

Svět bez hranic – Andreas z Černot.na (Němec, který se stal Čechem), Už jedou, pane Vokurka (s

jakými .mysly se Němci vracej. na Šumavu), Pod jednou střechou (Naši Němci), Pomn.ky – zej.c.

r.ny (traumatick. body čs-německých vztahů), Jakou řeč. mluv. p.nbůh (Němci v Krkonoš.ch)

Hroby vaše, hroby naše.

Průběžně ve všech cyklech i v jednotlivých pořadech se objevuje i t.ma dalš.ch n.rodnostn.ch

menšin, žij.c.ch na .zem. Česk. republiky, jako jsou Maďaři, Rus.ni, Volynšt. Češi, Rumunšt.

Češi, Řekov., Chorvati, Bulhaři a Vietnamci.

Doplňkové služby

Česk. televize vedle češtiny vys.l. i v jiných vys.lac.ch jazyc.ch, z nichž se nejv.ce prosazuje

angličtina a slovenština.

Od z.ř. 2003 zařazuje Televizn. studio Ostrava do sv.ho vys.l.n. každodenn. pětiminutov.

zpravodajstv. v polsk.m jazyce. Důvodem je snaha naplňoval posl.n. veřejn. služby v oblasti,

kde se v kulturn. a společensk. atmosf.ře výrazně uplatňuje dvojjazyčn. soužit..

Výhledy

Při př.pravě vys.lac.ho sch.matu pro rok 2004 a pl.nu výroby na n.sleduj.c. obdob. musela Česk.

televize z finančn.ch důvodů z původn.ho z.měru slevit t.měř na polovinu, což se projev.

omezen.m ve všech oblastech tvorby a výroby.

V souladu se svou programovou strategi., jej.ž souč.st. je podpora a rozvoj pořadů a služeb, spojených

s menšinami, se Česk. televize snažila i přes nynějš. kritickou finančn. situaci zachovat co

nejv.ce pořadů s menšinovou t.matikou. Proto patř. tyto pořady k výjimk.m, kdy i okleštěný

program pro rok 2004 zachov.v. st.vaj.c. form.ty a dokonce přinese dva nov.. Pokud nedojde

v nejbližš. době k .pravě z.kona a zvýšen. koncesion.řských poplatků, bude muset být i jejich

výroba v druh. polovině roku utlumena a nahrazena archivn.mi pořady.

Nové projekty

Česk. televize, studio Ostrava, připravuje pro př.št. rok čtrn.ctiminutový zpravodajsko publicistický

pořad Babyl.n, věnovaný n.rodnostn.m menšin.m žij.c.m na .zem. Česk. republiky, který

bude zahrnovat aktu.ln. ud.losti a zaj.mavosti ze života př.slušn.ků minorit, ať již tradičně žij.c.ch

na .zem. Česk. republiky (Slov.ci, Pol.ci, Žid., Němci) nebo zde usazených v průběhu 20.

stolet. z nejrůznějš.ch politických nebo existenčn.ch důvodů (Řekov., asijsk. minority a jin.).

Pořad bude vys.l.n v česk.m jazyce, přičemž nen. vyloučeno, že někter. jeho č.sti mohou být vys.l.ny

ve vlastn.m jazyce s českými podtitulky. Jeho n.pln. budou př.spěvky ze života n.rodnostn.ch

menšin a cizinců, zaměřen. obecněji na kulturn. bohatstv. a zvyky, kter. si s sebou přinesli z

původn. vlasti, způsob jejich uchov.v.n., rozv.jen., př.padně proměn v česk.m prostřed..

Slovenština bude prostřednictv.m slovensk.ho redaktora př.tomna v běžných zpravodajských relac.ch.

Pravidelně ji uslyš.me tak. v z.bavně-vzděl.vac.m pořadu Kam zmizel ten starý song, jehož

moder.torem je zn.mý slovenský textař a herec.

Závěrem

Česk. televize patř. k nejlepš.m v Evropě, pokud jde o vytvořen. podm.nek pro zaměstn.v.n. z.stupců

menšin uvnitř televize. V posledn.m obdob. se předevš.m v redakci zpravodajstv. dař.

uplatňovat z.sadu integrovat menšiny do Česk. televize, nikoliv cestou vyrovn.vac.ch postupů,

ale profesn.m výběrem.

Slabš. str.nkou Česk. televize je zaangažov.n. n.rodnostn.ch menšin do tvorby pořadů o sobě.

Př.slušn.ci menšin maj. představu o cyklických pořadech, věnovaných výhradně jejich minoritě a

dod.vaných na kl.č. Tato myšlenka nar.ž. na finančn. možnosti Česk. televize i na omezený vys.lac.

čas dvou kan.lů. Česk. televizi býv. d.v.n za vzor Český rozhlas, který m. např. několik

n.rodnostn.ch redakc.. Rozhlas však m. mnohem v.ce vys.lac.ch studi. a nižš. n.klady na pořady.

Přesto je z.měrem Česk. televize do budoucna podpořit a v.ce zapojit př.slušn.ky menšin jako

producenty a tvůrce.

Největš., i když statisticky těžko vyč.sliteln. .spěchy zaznamenala Česk. televize v oblasti

programů napom.haj.c.ch integraci a vz.jemn.mu pochopen.. Je pravděpodobn., že bez vys.l.n.

Česk. televize by současn. vztahy mezi většinovou společnost. a jej.mi menšinami vypadaly

hůře.

Pozn. autora: Text vych.z. z rozs.hlejš. zpr.vy pro Radu ČT, vypracovan. A. Müllerovou, P.

Uhlem a J. Šilerovou.

Veřejnoprávní média a romská komunita

J a rmi l a Ba l . ž o v .

členka Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, z.stupkyně romsk. menšiny

R.da bych zde, z pozice m.stopředsedkyně Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, ale předevš.m z

pozice novin.řky na ÅLvoln. nozeÅL jednak spolupracuj.c. s Českým rozhlasem 6, d.le jako š.fredaktorka

romsk.ho měs.čn.ku Romano Vodi a tak. jako dramaturgyně dětsk.ho diskusn.ho pořadu

Česk. televize, pohovořila o t.matu, j.mž se zabýv.m už velmi dlouho. Jedn. se předevš.m o

problematiku obrazu menšin v majoritn.ch m.di.ch a možnosti spolupr.ce romských a neromských

novin.řů, romských i neromských m.di.. Pokus.m se ve stručnosti prezentovat, co se v t.to

oblasti za několik posledn.ch let učinilo.

Domn.v.m se, že na rozd.l od situace v Česk. televizi, kter. je jistě způsobena do velk. m.ry i

dlouhotrvaj.c. finančn. kriz., si Český rozhlas vede v plněn. funkce veřejnopr.vn.ho m.dia v poskytov.n.

prostoru menšin.m v jejich jazyce mnohem l.pe. O tom jistě pohovoř. kolegov. z rozhlasu,

j. se tedy nyn. zaměř.m předevš.m na televizn. vys.l.n. a na možnosti zlepšen. situace a

vz.jemn. spolupr.ce s tištěnými m.dii.

Česk. televize, ve srovn.n. s jinými veřejnopr.vn.mi televizemi v Evropě, na jedn. straně v oblasti

prostoru věnovan.m n.rodnostn.m menšin.m pokulh.v., na druh. straně vede v počtu redaktorů

z n.rodnostn.ch menšin, konkr.tně čtyř Romů, kteř. se objevuj. na obrazovce. Je tomu

tak ale tak. d.ky snaze samotných Romů, kteř. se od roku1992 snažili o soustavný dialog a někter.

redaktory, např. Richarda Samka, opravdu vycvičili v medi.ln.m kursu a televizi doporučili.

Česk. televize n.vrhům spoč.vaj.c.m v tzv. integraci Romů a jiných menšin do svých programů

vych.zela vstř.c předevš.m v obdob., kdy byl jej.m gener.ln.m ředitelem Jakub Puchalský. Pr.vě

tento vedouc. představitel veřejnopr.vn.ho m.dia mě pož.dal o vypracov.n. koncepce, kter. by

se touto tematikou zabývala. Bohužel mus.m ř.ci, že mnoh. navržen. zůstalo nesplněn.. Jakub

Puchalský ve sv. funkci dlouho nezůstal, a dalš. ředitel Dušan Chmel.ček se soustředil na jin.

priority. Z on. zmiňovan. koncepce uvedu alespoň někter. body. Navrhovala jsem v n. vytvořen.

Tvůrč. skupiny, jej.ž n.pln. by bylo připravovat n.rodnostně zaměřen. pořady. Kromě jin.ho

tak. velmi .zce spolupracovat s jinými tvůrč.mi skupinami a pro ně, včetně zpravodajstv. a publicistiky,

připravovat jednotliv. př.spěvky. Dalš.m výrazným krokem k tzv. integraci menšin na obrazovky

veřejnopr.vn. televize bylo poč.tat s nimi coby div.ky a soutěž.c.mi v různých typech

pořadů, a to nejen pouze v př.padě, že se jedn. o tzv. n.rodnostn. t.ma. Měli se v.ce st.t objekty

v anket.ch, diskus.ch, talk-show, dokumentech atd. Dalš. stranu, tu, kter. pořady vyr.b., měli zastupovat

coby redaktoři, moder.toři, do budoucnosti i dramaturgov. a sc.n.risti. I proto byl

jednou romskou organizac., v n.ž jsem pracovala, navržen a realizov.n rok trvaj.c. medi.ln. kurz

pro mlad. Romy. A pr.vě celých dvan.ct měs.ců Česk. televize dovolila (za ředitelov.n. J. Puchalsk.ho

– uv.d.m kvůli časov. zařaditelnosti), konkr.tně tehdejš. š.fredaktor zpravodajstv.

Zdeněk Š.mal, doch.zet dev.ti Romům do zpravodajstv. Česk. televize a posl.ze si někter.

z nich vytipovala. Mezi nimi Richarda Samka, který dnes patř. ke zkušeným redaktorům a je

zn.m např.klad z kauzy investigativn. report.že z Ruzyňsk.ho letiště, kdy s kolegyn. Norou

Nov.kovou zkoušeli oba proj.t přes britsk. imigračn. .ředn.ky do VB.

Ačkoliv se tedy Česk. televize může pyšnit čtyřmi Romy pravidelně vystupuj.c.mi na obrazovce

a pod.lej.c.mi se na programech t.to instituce, někter. probl.my však st.le přetrv.vaj. a př.slušn.ci

n.rodnostn.ch menšin s leckterými věcmi nesouhlas.. Dodnes plat. nevhodný př.stup tvůrců

pořadů pro n.rodn. menšiny, tzv. integračn. př.stup, tedy aby se př.slušn.ci n.rodnostn.ch menšin

v takových pořadech pouze objevovali a aby vedle toho neexistovaly pořady jin.ho druhu. Výjimku

představuje vys.l.n. Ostravsk.ho studia, kde se po velk.m .sil. podařilo vybojovat existenci

magaz.nu Babylon. V r.mci objektivity je třeba zm.nit i velmi kvalitn. projekt, který mohou

div.ci spatřit na obrazovk.ch ČT již prvn.ho dubna roku 2004. Jde o šestid.lný animovaný seri.l

s loutkami pro děti, kter. jej uvid. v r.mci Večern.čku. Poutavým způsobem se tak dozvěd. něco

o romsk. historii. Projekt je česko-finsko-nizozemský a nyn. se jedn. i o odvys.l.n. v jiných zem.ch.

Vraťme se ale ještě, i přes tyto zjevn. snahy, k jist. neochotě veden. ČT nav.zat systematický

dialog s konkr.tn.mi menšinami, o nichž a pro něž mj. vys.l. nebo by vys.lat alespoň měla.

Tak. Rada vl.dy pro n.rodnostn. menšiny se totiž v.ce než dva a půl roku snaž. o soustavný dialog

a komunikaci s Českou televiz., ale doposud byla velmi ne.spěšn.. Dokonce bývalý předseda

Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny, pan Rychetský, obdržel od tehdejš.ho gener.ln.ho ředitele

ČT, pana Balv.na, poměrně arogantn. dopis, jasně naznačuj.c., že Česk. televize m. naprosto

jin. priority a o dialog tohoto druhu nestoj..

Dnes se snad konečně situace měn. a posouv. kupředu. My všichni př.slušn.ci n.rodnostn.ch

menšin douf.me, že současn. veden. Česk. televize zv.ž. naši nab.dku i dopis (včetně n.vrhu

jmenov.n. členů pracovn. skupiny složen. z př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin), který lež. v ČT

už asi čtyři měs.ce. Takov. pracovn. skupina existuje v Česk.m rozhlase již nejm.ně rok a půl a

my to v.t.me jako vynikaj.c. šanci a možnost diskutovat někter. probl.my za osobn. .časti

samotných př.slušn.ků n.rodnostn.ch menšin.

Na z.věr bych zde r.da alespoň heslovitě vyjmenovala, co je dle m.ho n.zoru potřebn. učinit pro

zlepšen. situace:

- Zdokonalen. a zkonkretizov.n. z.kona, který sice veřejnopr.vn.m m.di.m ukl.d., aby poskytovala

př.slušn.kům menšin prostor na vys.l.n., ale již nekonkretizuje, jak čast. by to mělo

být, jakým menšin.m, v jak. periodicitě atd. Zůst.v. tedy jen na libovůli veřejnopr.vn.ho

rozhlasu a televize, jak si z.kon vylož.. Tak. by měl upravovat sankce v př.padě neplněn.;

- Soustavný monitoring vys.l.n. o menšin.ch. K tomu je zapotřeb. vytvořen. pracovn. skupiny,

ať ve spolupr.ci s nějakou nevl.dn. organizac. nebo se členy Rady pro n.rodnostn. menšiny

atd. Takov. informace jsou potřebn. předevš.m pro vznik studi. a analýz, o něž by se dalo při

komunikaci se z.stupci jednotlivých m.di. opř.t;

- Vypracov.n. etick.ho kodexu, j.mž by se ř.dili tak. majoritn. novin.ři;

- Vyhlašov.n. soutěž., kter. by oceňovaly pr.ci novin.řů, jenž mapuj. problematiku n.rodnostn.ch

menšin objektivně.

Takových možnost. je nespočetně, ale ze všeho nejdůležitějš. je, aby byla přijata nějak. opatřen. a

předevš.m, aby vznikl nějaký tým lid. nebo i jednotlivec, který by vytvořil zmiňovanou pracovn.

skupinu. Měl by m.t dostatečný mand.t k vyjedn.v.n., být respektovaný jak představiteli veřejnopr.vn.ch

m.di., tak samotnými př.slušn.ky n.rodnostn.ch menšin a m.t dostatečný apar.t pro

svoji pr.ci. Ze všeho nejv.c je ale zapotřeb. soustavn. pr.ce v t.to oblasti a kvalitn.ch analýz, aby

bylo možn. zhodnotit dosavadn. .spěchy či ne.spěchy, vůbec ř.ci, jak.ho stavu hodl.me dos.hnout

za pět let, průběžně monitorovat, jak se n.m dař. pl.ny naplňovat atd.

St.le častěji se tak. jev. velmi užitečnou spolupr.ce romských žurnalistů s těmi neromskými. Nab.z.

se možnost pracovat na některých t.matech společně a posl.ze čl.nky otisknout v majoritn.m

i n.rodnostn.m titulu. Zcela jistě by se tato kooperace z dlouhodob.ho hlediska vyplatila, což koneckonců

dokazuj. někter. př.pady, kdy se tak zdařilo. Nem. cenu vypoč.t.vat zde možnosti semin.řů

pro novin.ře, vyd.v.n. př.loh v majoritn.ch m.di., jejichž autory mohou být Romov. i ne

Romov., vždy však tac. novin.ři, kteř. se tematikou zabývaj. dlouhodoběji a jsou schopni ji vn.mat

komplexněji a zasazovat do širš.ch a hlubš.ch kontextů.

Dovolte mi skončit často použ.vaným, nicm.ně pravdivým tvrzen.m, že si všichni uvědomujeme,

jak velkou maj. m.dia moc. A pr.vě s vědom.m toho považuji j. osobně za nedostatečn.,

abychom o tom hovořili pouze na setk.n.ch Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny nebo na takovýchto

semin.ř.ch. To totiž k rapidn.mu zlepšen. současn. situace nepovede.

Rozhlasové vysílání pro národnostní menšiny: nezastupitelná úloha veřejné služby

R u z b e h Owe y s s i

intendant region.ln.ch studi. Česk.ho rozhlasu

Vztah veřejnopr.vn.ho rozhlasu k n.rodnostn.m menšin.m velmi přesně definuje z.kon o Česk.m

rozhlase (192/2002 Sb.), který předepisuje že:

Åò 2 (odst. 2) Hlavn.mi .koly veřejn. služby v oblasti rozhlasov.ho vys.l.n. jsou zejm.na:

c) vytv.řen. a š.řen. programů a poskytov.n. vyv.žen. nab.dky pořadů pro všechny skupiny

obyvatel se zřetelem na svobodu jejich n.božensk. v.ry a přesvědčen., kulturu, etnický nebo n.rodnostn.

původ, n.rodn. totožnost, soci.ln. původ, věk nebo pohlav. tak, aby tyto programy a

pořady odr.žely rozmanitost n.zorů a politických, n.boženských, filozofických a uměleckých

směrů, a to s c.lem pos.lit vz.jemn. porozuměn. a toleranci a podporovat soudržnost pluralitn.

společnosti,

d) rozv.jen. kulturn. identity obyvatel Česk. republiky včetně př.slušn.ků n.rodnostn.ch nebo

etnických menšin

Český rozhlas si svou nezastupitelnou roli na poli vys.l.n. pro menšiny dobře uvědomuje a vys.l.

řadu pořadů, kter. potřeby n.rodnostn.ch menšin naplňuj. a zasluhuj. jejich z.jem. Kromě speci.ln.ch

pořadů určených př.mo někter. n.rodnosti rozšiřuje veřejnopr.vn. rozhlas v průběhu vys.l.n.

všech svých stanic prostor pro zpravodajstv., aktu.ln. publicistiku a dalš. rozhlasov. formy, kter.

umožňuj. většinov. společnosti poznat život a kulturu (nejen) n.rodnostn.ch menšin. Oběma

stran.m tak poskytuje př.ležitosti pozn.vat problematick. i obohacuj.c. str.nky vz.jemn.ho soužit.

v historick.m vývoji i v současnosti. Zejm.na toto integračn. pojet. hodl. Český rozhlas d.le podporovat

a rozv.jet, aniž by však zmenšoval prostor pro speci.ln. „separovan.“ vys.l.n..

Každý provozovatel vys.l.n. si mus. umět zcela konkr.tně a jasně odpovědět na z.sadn. ot.zku: pro

koho vys.l.m? A u veřejn. služby se mus.me pt.t: na kter. n.rodnostn. menšiny se m. m.dium zaměřit

(a v jak.m rozsahu)? Jedn.m z východisek jsou objektivně zjištěn. .daje Česk.ho statistick.ho

.řadu ze sč.t.n. lidu v roce 2001 (184 tis.c Slov.ků, 39 tis.c Němců, 51 tis.c Pol.ků). Český rozhlas

se ale snaž. o skutečně syst.mový př.stup, při kter.m ofici.ln. statistika v ž.dn.m př.padě nemůže

být jediným ani kl.čovým krit.riem. Samozřejmě bere ohled i na evidentn. skutečnosti, kter.

cenzus neprok.zal – v Česk. republice přece nežije pouhých 12 tis.c Romů a jistě zde dlouhodobě

pobývaj. des.tky tis.c (možn. i stovky tis.c) Ukrajinců, Vietnamců a dalš.ch. Pro lepš. orientaci i

nezbytnou zpětnou vazbu se Česk.mu rozhlasu osvědčuje spolupr.ce s poradn. skupinou, kterou

programový ředitel zř.dil před dvěma lety po dohodě s Radou vl.dy pro n.rodnostn. menšiny.

Dalš.m podstatným koncepčn.m východiskem je š.ře „portfolia“ programů Česk.ho rozhlasu. Zat.mco

veřejnopr.vn. televize disponuje jen dvěma kan.ly, rozhlas c.l. na různ. posluchačsk. skupiny

různými typy a form.ty svých stanic:

Celoplošné stanice Českého rozhlasu

- zpravodajsk.: Český rozhlas 1 – Radiožurn.l (nejposlouchanějš. r.dio v ČR)

- rodinn.: Český rozhlas 2 – Praha

- kulturn.: Český rozhlas 3 – Vltava

- analýzy a koment.ře: Český rozhlas 6

Doposud předpokl.d.me, že „celoplošně“, tedy v.cem.ně rovnoměrně ve všech kraj.ch Česk.

republiky žij. Romov. a Slov.ci. Situaci ale nelze považovat za neměnnou, např. Ukrajinci už

patrně nebudou soustředěni jen do dvou či tř. největš.ch měst. Př.slušn.ci ostatn.ch n.rodnostn.ch

menšin a cizinci žij. ve větš.m počtu v jednom nebo v.ce kraj.ch, př.padně v pohraničn.ch oblastech.

Proto i Český rozhlas rozlišuje n.rodnostn. servisy, kter. maj. sv. logick. m.sto v celoplošn.m

vys.l.n. a jin., kter. je vhodnějš. š.řit region.lně (jako např. polsk. relace Česk.ho rozhlasu

Ostrava).

Největš. spory zpravidla vyvol.v. ot.zka, zda m. rozhlas veřejn. služby vys.lat sp.še separovan.

pořady určen. př.mo někter. minoritě (a v jej.m jazyce), anebo jestli m. integrovat minoritn. t.mata

(nejčastěji v publicistických form.ch) do cel.ho programu tak, aby byla atraktivn. a př.nosn.

i pro posluchačskou majoritu. V př.padě Česk.ho rozhlasu pochopitelně nejde o volbu „buďanebo“,

ale o rozumnou kombinaci obou těchto př.stupů. Dalš. rozšiřov.n. prostoru pro minority

spatřujeme hlavně v integraci n.rodnostn.ch t.mat do běžn.ho zpravodajstv. a publicistiky.

V tomto směru je n.rodnostn.m komunit.m otevřeno zejm.na region.ln. vys.l.n. Česk.ho rozhlasu.

Naproti tomu zakl.d.n. a vys.l.n. nových a nových separovaných pořadů pro st.le menš. a

ještě menš. minority m. sv. programov., technick. a finančn. limity. Zat.mco finančn.ch omezen.

se asi nezbav.me nikdy, ostatn. meze by měly padnout při digit.ln.m vys.l.n. – doufejme, že

už v bl.zk. budoucnosti.

Pořady Českého rozhlasu pro národnostní menšiny

Český rozhlas 1 – Radiožurn.l

- vys.l. pořad Stretnutie pro slovenskou menšinu (.terý 20:05-21:00);

- pro romskou menšinu vys.l. pořad O Roma Vakeren v p.tek v čase 20:06-21:00 (v lednu

2002 pořad prodloužil z původn.ch 25 na nynějš.ch 55 minut);

- zpravodajsk. a publicistick. př.spěvky s n.rodnostn. t.matikou vys.l. v průběhu cel.ho vys.l.n..

Český rozhlas 2 – Praha

– vys.l. pro slovenskou menšinu kromě aktu.ln. publicistiky čtrn.ctiden.k Bryndzov. halušky

(sobota 21:04-21:30, autorka Miriam Ravingerov.) mapuj.c. současn. hudebn. děn. na

Slovensku;

- romskou hudbu zařazuje podle kontextu průběžně.

Český rozhlas 3 – Vltava

- prezentuje kulturn. projevy n.rodnostn.ch menšin, umožňuje jim vazbu na mateřskou kulturu,

posiluje povědom. o kultuře a historii menšin na .zem. ČR;

- ve vys.l.n. Vltavy nelze mluvit o pořadech výslovně určených pro menšiny, n.rodnostn. t.mata

jdou však např.č všemi pořady (kultura m. ze sv. podstaty vždy integrativn. .lohu);

- Mimo to připravuje Vltava zvl.štn. nab.dky, např. Dny romsk. kultury (četba na pokračov.n.,

poezie, hudba, diskusn. pořady apod.), kter. maj. mimoř.dný ohlas; v prvn.m listopadov.m

týdnu 2003 vys.lala Dny slovensk. kultury. Pravidelně vys.l. přenosy a z.znamy koncertů

např. z festivalu Khamoro.

Český rozhlas 6

- T.matikou menšin (včetně n.rodnostn.ch) a spolkov.ho života se zabýv. průběžně, v jednotlivých

analýz.ch a koment.ř.ch, hlavn. publicistick. n.plni vys.l.n..

- Speci.lně n.rodnostn. menšiny bývaj. velmi častým t.matem pravideln.ho pořadu Zaostřeno

na lidsk. pr.va (p.tek 21:40-22:00).

- Menšinov. problematika často prol.n. do programov. řady zaměřen. na spolkový život (občansk.

sdružen., komunity apod.) – Člověk v obci (středa 21:10-21:40), Člověk a kultura

(čtvrtek 21:10-21:40), Člověk a justice (p.tek 21:10).

- Pořad Cizinci v Česku (.terý 21:10- 21:40) portr.tuje lidi usazen. v ČR.

Regionální stanice Českého rozhlasu

Až na dvě výjimky m. každý kraj ČR sv. vlastn. veřejnopr.vn. r.dio (ve Zl.ně a Liberci m. Český

rozhlas zat.m jen redakce, zpravodajsky ovšem velmi aktivn.). Konkr.tně to jsou stanice:

Český rozhlas Brno (pro Jihomoravský a Zl.nský kraj)

Český rozhlas Česk. Budějovice

Český rozhlas Hradec Kr.lov.

Český rozhlas Olomouc

Český rozhlas Ostrava

Český rozhlas Pardubice

Český rozhlas Plzeň (pro Plzeňský a Karlovarský kraj)

Český rozhlas Regina (vys.l.n. pro hlavn. město)

Český rozhlas Region, Středočeský kraj

Český rozhlas Region, Vysočina

Český rozhlas Sever (pro .stecký a Liberecký kraj)

Všechny region.ln. stanice Česk.ho rozhlasu standardně vys.laj. pořady pro slovenskou menšinu

ve slovenštině v ponděl. a středu v čase 19:45-20:00 a v .terý a čtvrtek ve stejn.m čase pro romskou

menšinu v češtině a romštině. V jin.m čase vys.l. tyto pořady pouze Český rozhlas Sever

(18:40-18:55).

Regionální stanice a pořady pro příslušníky národnostních menšin

Č eský rozhlas Brno vys.l. publicistický čtrn.ctiden.k Spolu pro německou menšinu na jižn.

Moravě (každou druhou sobotu 16:05-16:30)

Č eský rozhlas Hradec Kr.lov. vys.l. od března 2003 ve spolupr.ci s Radio Wroclaw týden.k

Radio slucham pro polskou menšinu (p.tek 19:45-20:00).

Č eský rozhlas Ostrava vys.l. pořady pro polskou menšinu v polštině ve všedn. dny v čase

18:45-19:00 a v neděli v čase 18:30-19:00.

Č eský rozhlas Plzeň vys.l. kromě standardn.ho slovensk.ho a r.msk.ho servisu nav.c ve středu

a ve čtvrtek v čase 19:30-19:45 pořad pro německou menšinu a v p.tek v čase 19:30-20:00

pořad pro Slov.ky (kratš. verzi .tern.ho pořadu Radiožurn.lu).

Č eský rozhlas Regina

Č eský rozhlas Region, Středočeský kraj

Č eský rozhlas Region, Vysočina

Č eský rozhlas Pardubice

Na pomez. n.rodnostn.ho a n.božensk.ho vys.l.n. je pořad Pražsk. židovsk. obce Šalom -

jednou za 14 dn. v neděli 20:30-21:00. Všechny 4 uveden. region.ln. stanice vys.laj. tento pořad

v r.mci společn.ho večern.ho programu.

Český rozhlas a vysílání pro menšiny

An n a P o l . k o v .

vedouc. redakce romsk.ho vys.l.n. Česk.ho rozhlasu

Romsk. redakce v Česk.m rozhlase vznikla v roce 1992 a začala vys.lat v listopadu t.hož roku.

J. v redakci působ.m od roku 1998. Pořad O Roma Vakeren byl vys.l.n na Radiožurn.lu jednou

týdně a jeho d.lka byla dvacet pět minut. Předt.čel se v p.tek r.no a vys.l.n byl v p.tek večer,

takže se nedal aktualizovat. Vys.lali jsme tak. na region.ln.ch studi.ch, ale to sp.še nepravidelně.

Někter. studia pořad, který byl zpracov.n v naš. redakci nepřeb.rala – takže Romov. žij.c. v regionech

informace týkaj.c. se jejich komunity neměli a pokud ano, tak informace zpracov.vali redaktoři

v region.ln.ch studi.ch.

Poč.tky vys.l.n. pro menšiny na Česk.m rozhlase jsou spojeny se z.konem Česk. n.rodn. rady

č.484/1991 Sb. o Česk.m rozhlase. Odborn.ci zabývaj.c. se vys.l.n.m pro menšiny a mnoho nevl.dn.ch

organizac. z.kon vztahuj.c. se na vys.l.n. pro menšiny hodnot. jako nedokonalý, neboť

v z.koně nen. specifikov.no kolik prostoru ve vys.l.n. menšiny dostanou. Při určov.n. prostoru

ve vys.l.n. z.lež. na rozhodnut. veden. samotných m.di. a to tak. určuje, jak. z.zem. bude poskytnuto.

K tomuto se v.že i dalš. probl.m při pohledu na informov.n. o menšin.ch. Př.spěvky

do vys.l.n. region.ln.ch studi. dř.ve většinou zpracov.vali lid., kteř. neměli dostatečn. informace

o komunitě, o n.ž informovali a výsledek býval často povrchn. a neobjektivn.. Bylo zapotřeb., aby

informace zpracov.vali redaktoři, kteř. velmi dobře znaj. poměry v menšinových komunit.ch a k

tomu je tak. samozřejmě zapotřeb. m.t k dispozici z.zem., samostatnou redakci a redaktory, kteř.

maj. specifick. znalosti o životě dan. komunity. Toho jsme si byli vědomi a za necelý rok po

tom, co jsem převzala redakci, se n.m podařilo prosadit argumenty týkaj.c. se informac. pro romskou

menšinu a začali jsme vys.lat pravidelně do všech regionů ČR a to dvakr.t týdně. Dnes je

n.š pořad již souč.st. programov.ho sch.matu region.ln.ch studi. Česk.ho rozhlasu. Dalš.m

.spěchem bylo i pravideln. vys.l.n. na stanici Radia Svobodn. Evropa, dnes na okruhu Česk.ho

rozhlasu 6.

Od ledna minul.ho roku vys.l. romsk. redakce na stanici Český rozhlas 1 Radiožurn.l v prodloužen.m

čase živě, pravidelně v p.tek od 20.05 do 21.00 hod. Každý týden se v živ.m vys.l.n. vyjadřuj.

host. k aktu.ln.m t.matům. Jednotliv. př.spěvky se v.ce zpravodajsky aktualizuj., ve vys.l.n.

se mapuje celospolečensk. děn. dotýkaj.c. se Romů a jeho soužit. s majoritn. populac.. V t.matech

se vys.l.n. věnuje oblasti vzděl.v.n., soci.ln. problematice, emigraci atd. Souč.st. vys.l.n.

jsou tak. pravideln. rubriky jako pr.vn. poradna, zvyky a tradice. Aby bylo vys.l.n. srozumiteln.

pro všechny posluchače, je vedeno v česk.m i romsk.m jazyce.

Ke změně došlo i ve výběru hudby, kdy se snaž.me aby se romsk. hudba dostala v.ce do vys.l.n.

Radiožurn.lu a to i do vys.l.n. mimo naše pořady. Do vys.l.n. jsou pravidelně zařazov.ny rovněž

př.spěvky z regionů a redakce navazuje kontakty s dalš.mi romskými organizacemi, kter. aktu.lně

informuj. o děn. v romsk. komunitě.

Romsk. redakce spolupracuje se stanic. ČRo 7, R.dio Praha, kter. připravuje romsk. vys.l.n. na

internet (www.romove.cz). Pozitivn. ohlasy na internetov. vys.l.n. redakce zaznamenala i od zahraničn.ch

posluchačů. Dost.v.me ohlasy od Romů z Kanady, Austr.lie, Brit.nie a z dalš.ch

zem. kde nyn. žij..

Vys.l.n. v ČRo připravuje vedle romsk. redakce tak. redakce vys.l.n. pro slovenskou a německou

menšinu. Slov.ci vys.laj. pravidelně každ. .terý na stanici Radiožurn.l od 20.05 do 21.

hod a dvakr.t týdně zajišťuj. vys.l.n. pro region.ln. studia Česk.ho rozhlasu a Český rozhlas 6.

Redakce pro německou menšinu vys.l. dvakr.t týdně 15 minut pro Český rozhlas Plzeň a pro

Český rozhlas 6. Redaktoři těchto redakc. zajišťuj. pravideln. vys.l.n. pro sv. spoluobčany žij.c.

na .zem. ČR. Z těchto redakc. jsme při m.m n.stupu byli s vys.lac.m časem pozadu, ale dnes

jsme na stejn. .rovni s vys.l.n.m pro slovenskou menšinu, na rozd.l od vys.l.n. pro německou

menšinu, na což si z.stupci t.to menšiny stěžuj..

K zaměření na cílovou skupinu

Pořad O Roma vakeren čili Romov. hovoř. je publicistický pořad pro romskou menšinu, ve kter.m

pravidelně informujeme o životě Romů žij.c.ch na našem .zem. a samozřejmě i ve světě.

Mapujeme celospolečensk. děn. týkaj.c. se soužit. romsk. a většinov. populace. Snaž.me se

oslovovat co nejširš. počet posluchačů t.m, že je naše vys.l.n. vedeno z poloviny i v česk.m jazyce,

což se n.m, podle reakc. kter. zaznamen.v.me, dař. vcelku .spěšně. Dost.v.me celou řadu

ohlasů, posluchači si zvykli reagovat na naše vys.l.n. a jejich reakcemi jsme byli inspirov.ni na

spoustu n.mětů. Lze konstatovat, že jsme si již vytvořili pravidelný okruh posluchačů, kteř., jak

n.m p.š., se prostřednictv.m naš. relace, snaž. tř.bit svůj vlastn. n.zor a d.le pak pod.vaj. ve

sv.m okol. n.vrhy na řešen. mnohdy velmi palčivých probl.mů. V našem vys.l.n. pravidelně

informujeme o tom, jak byli .spěšn.. Mnohdy pln.me i funkci romských poradců a zprostředkovatelů

v řešen. různých situac., do kterých se naši posluchači dostali.

V roce 2003 bylo od ledna do prosince odvys.l.no celkem 50 samostatných pořadů O Roma vakeren

na ČRo 1 Radiožurn.lu, 104 premi.rových na vln.ch Česk.ho rozhlasu 6 a 103 pořadů v

repr.ze v region.ln.ch studi.ch ČRo. Posluchači si n.s mohou naladit na cel.m .zem. ČR.

Informace pro vys.l.n. z.sk.v.me z ČTK, z romských informačn.ch serverů, kter. provozuj. občansk.

sdružen. Dženo a Romea. D.le spolupracujeme s romskými sdružen.mi v ČR, vl.dn.m i

nevl.dn.m sektorem, s romskými m.dii (Amaro gendalos, Romano hangos, radio Rota) a s neromskými

m.dii u n.s i v zahranič.. Př.spěvky do vys.l.n. tak. pravidelně zajišťuj. naši st.l.

zpravodajov. region.ln.ch studi. Česk.ho rozhlasu a redaktoři dom.c. redakce Česk.ho rozhlasu.

Aktu.ln. informace n.m poskytuj. i zahraničn. zpravodajov. ČRo.

Zde je tak. nutno podotknout a z.roveň vyzvednout veden. Česk.ho rozhlasu, že n.m oproti minulým

obdob.m, jak už jsem se zm.nila, přidalo vys.lac. čas, zvýšilo počet relac. a umožnilo

vstup do vys.l.n. ČRo 1 Radiožurn.lu kdykoli během týdne, podle moment.ln. aktu.lnosti t.matu.

Naši redaktoři připravuj. př.spěvky i pro jin. rozhlasov. stanice, např. pro Vltavu a pro Prahu

(Dobr. jitro).

Mimo samotn. vys.l.n. se redakce zaměřuje i na vyhled.v.n. nových talentů v oblasti redakčn.

pr.ce. Český rozhlas se pod.lel na některých projektech zaměřených na vzděl.v.n. Romů v m.di.ch,

naposledy to byl např. medi.ln. kurzu, který poř.dal Český rozhlas ve spolupr.ci s Velvyslanectv.m

francouzsk. republiky v Praze. Kurz absolvovali Romov., kteř. se nyn. věnuj. redaktorsk.

a moder.torsk. pr.ci v m.di.ch a jedna z absolventek v současn. době studuje na univerzitě

žurnalistiku.

Vys.l.n. pro menšiny a o menšin.ch považuji za velmi důležit., neboť ukazuje re.lný život

menšin u n.s. V dnešn. době nestač. pouze přij.mat informace, ale je nutn. pochopit a vědět i to,

jakým způsobem se o n.s informuje. Pokud m.dia budou informovat zkresleně a neobjektivně,

tak pro n.s bude společnost v n.ž žijeme uzavřen.. Zejm.na my Romov. s t.mto jevem m.me

zkušenosti z dob minul.ho režimu. N.sledky si romsk. populace nese dodnes. Každý člověk by

měl být plně informov.n o děn. a měl by umět využ.t informac. ve prospěch svůj i sv. komunity,

být tak souč.st. společnosti, ve kter. žije a m.t možnost ovlivňovat n.zor společnosti.

DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY ZE SEMINÁŘE

Bulharská menšina v ČR

Ki r i l Dimi t r o v

z.stupce bulharsk. menšiny

Jako z.stupce bulharsk. menšiny ve vl.dn. komisi pro spolupr.ci se samospr.vou c.t.m povinnost

poděkovat vl.dě Česk. republiky za to, že po dlouh. l.ta konečně uznala bulharskou komunitu

za menšinu. Tak. mus.m poděkovat sekretari.tu Rady vl.dy pro n.rodnostn. menšiny a

jej.mu řediteli, panu Andreji Sulitkovi za pravideln. zas.l.n. veškerých materi.lů, kter. n.s informuj.

o děn. v oblasti n.rodnostn.ch menšin v Česk. republice.

Dovolte mi, abych V.s v kr.tkosti sezn.mil s probl.my, kter. se dotýkaj. větš. č.sti bulharských

občanů žij.c.ch v ČR. Bulharsk. menšina m. na .zem. Česk. republiky deset krajanských středisek,

a to v Praze, Ostravě, Brně, Olomouci, Plzni a v Mlad. Boleslavi. Tato jednotliv. střediska

maj. sv. vlastn. s.dla a t.m je pro ně, na rozd.l od ostatn.ch, snazš. rozv.jet bohatou kulturn.

činnost. Bulhaři z .st. nad Labem, Mostu, Kladna či Chomutova se setk.vaj. pouze po hospod.ch

a jejich aktivity jsou z finančn.ch důvodů limitov.ny např. vysokými poplatky za pron.jmy

společenských prostor, mnohdy až 400,- Kč za hodinu. Bohužel n.m nikdo nepom.h. ani po finančn.

str.nce, ani s nalezen.m vhodn.ho s.dla, kde bychom mohli prov.dět tradičn. bulharskou

kulturn. činnost.

Samospr.vy v Praze, Olomouci, Ostravě a v Brně maj. s bulharskou menšinou dobr. vztahy a

různými způsoby tamn.m sdružen.m vypom.haj., na rozd.l od samospr.v v .st. nad Labem,

Mostě, Chomutově či Kladně, kde se neprojevuje ž.dný z.jem o spolupr.ci, o finančn. pomoc a

obecně samospr.vy v těchto městech nemaj. o bulharskou menšinu z.jem.

Z materi.lů, kter. jsme od Rady vl.dy obdrželi je zřejm., jak. finančn. prostředky jsou vynakl.d.ny

pro romskou komunitu, a to předevš.m v .st. nad Labem, kde funguj. komise pouze pro

romskou komunitu. S.m bulharský velvyslanec v Praze, pan M. Tomov, pož.dal při osobn.m setk.n.

s krajským hejtmanem, J. Šulcem, o větš. podporu bulharsk.ho sdružen. hlavn.ho střediska

pro Děč.n, Lovosice, Teplice, B.linu a okol. v .st. nad Labem. Pan Šulc přisl.bil, že o těchto

probl.mech bude informovat prim.tora .st. nad Labem, pana Gandaloviče, do jehož kompetence

tato oblast spad.. Bohužel, do dnešn.ho dne pan prim.tor neprojevil z.jem o osobn. setk.n. se z.stupcem

bulharsk. menšiny, jak bylo přisl.beno. Dne 23. 7. 2003 jsme pouze obdrželi dopis od

pan. L. Jarošov., vedouc. oddělen. kultury Magistr.tu .st. nad Labem, že na akci „výchovn. a

kulturn. aktivity“ v prostředc.ch magistr.tu nejsou dostatečn. finančn. prostředky a že n.m kulturn.

komise rady města naši ž.dost zam.tla.

Romové a majoritní společnost

J a k u b P o l . k

š.fredaktor Amaro Gendalos

Romov. a česk. majoritn. společnost prošli několika f.zemi vz.jemn.ho soužit.. Emancipačn.

snahy Romů v tomto st.tě navzdory asimilačn. politice minul.ho komunistick.ho režimu vygradovaly

koncem 80. let. Během převratu v listopadu 1989 se tak mohla t.měř okamžitě konstituovat

romsk. reprezentace na celost.tn. .rovni. Romov. byli mezi prvn.mi organizovanými

skupinami, kter. se pod.lely na vzniku demokratick.ho režimu. V česk. společnosti byli všeobecně

přij.m.ni jako rovnocenn. partneři. Výsledkem bylo zvolen. 11 romských z.stupců do

.středn.ch zastupitelských sborů. Již během 2 let se však začaly projevovat prvky nedůvěry, za

jejichž př.činu lze považovat složit., nejist., komplikovan. společensk. změny v ČR. Z.sadn.m

krizovým zlomem ve vztahu mezi majoritou a Romy byl rozpad Československa, jehož důsledky

z mnoha důvodů postihly Romy citelněji než ostatn. občany. Došlo k rozdělen. rodin do různých

st.tů. V dalš.ch obdob.ch byli Romov. prvn., kdo přich.zeli o pr.ci, došlo k soci.ln.mu propadu

celých rodin, zvl.ště v důsledku z.kona o občanstv.. Jejich medi.ln. obraz se začal zhoršovat, což

d.le ovlivnilo prob.haj.c. procesy.

Bohužel změnu k lepš.mu nepřinesla ani opatřen. učiněn. v r.mci implementace R.mcov. .mluvy.

Ustanoven. Rady pro z.ležitosti romsk. komunity a přijet. Koncepce integrace romsk. komunity

nezastavilo zhoršov.n. situace Romů a vztahu s majoritou. Menšinový z.kon m. podobu

pouh. v.gn. deklarace pr.va neustavuje ž.dn. .činn. mechanismy k jejich prosazen.. Na emancipačn.

proces měly tyto kroky dopad sp.še destruktivn.. .čast Romů v zastupitelských sborech v

obc.ch je minim.ln., jejich zastoupen. ve st.tn. spr.vě rovněž. Objevily se někter. body, kter. lze

považovat za negativn. a kter., nepovšimnuty, mohou v důsledc.ch v.st až ke kritickým situac.m.

Jsou to:

 Ideová nevyjasněnost

Ve vl.dn.ch materi.lech se m.sto pojmu romsk. n.rodnost st.le v.ce už.v. pojmu “romsk. komunity”.

Fakt, že při posledn.m sč.t.n. lidu v r. 2001 se k romsk. n.rodnosti přihl.silo pouhých

11859 občanů může sloužit jako odůvodněn. politiky st.tu, kter. jen rozpačitě nakl.d. se st.le

v.ce proklamovanými požadavky romských představitelů participace a emancipace. Zat.mco Romov.

jako n.rodnost pož.vaj. ochrany R.mcov. .mluvy a Listiny z.kladn.ch pr.va svobod a tedy

pr.v politických, romsk. komunita může pož.vat maxim.lně ochrany soci.ln.. O pr.vech

etnických menšin se na rozd.l od R.mcov. .mluvy a Listiny z.kladn.ch pr.va svobod nemluv.

ani v z.konech, ani ve vl.dn.ch materi.lech.

Pojem integrace Romů do společnosti je nevyjasněný a jeho obsah nebyl s Romy z.sadně konzultov.n.

Potom je obt.žn. naj.t hranici mezi integrac. a asimilac.. Na druh. straně je obt.žn. vyjasnit

pojem soci.ln. vyloučen..

 Nedostatek komunikace s Romy jako rovnoprávnými partnery

V době, kdy komunikace na platformě vl.dy začala, bylo možno výběr partnerů považovat za poč.tek

hled.n. cest, jak vytvořit a obnovovat autentickou romskou reprezentaci. V posledn. době

se zd. tento trend ohrožen. Org.ny st.tn. spr.vy na .středn. i region.ln. .rovni d.vaj. přednost

komunikaci s lidmi, kter. samy vyb.raj.. Přitom většina z nich jsou zaměstnanci st.tu či obce. To

vede k re.ln.mu nebezpeč., že tito vybran. Romov. pro sv. z.visl. postaven. nebudou přen.šet

skutečn. z.jmy Romů do rozhodovac. sf.ry. Tento trend je upevňov.n syst.mem grantů pro nevl.dn.

organizace, kter. jsou rozdělov.ny pr.vě s přihl.dnut.m k doporučen. romských poradců v

obc.ch a romských koordin.torů v kraj.ch.

Nen. reflektov.n požadavek Romů na vytv.řen. mechanismu, kterým by byli vyhled.v.ni romšt.

z.stupci samotnými Romy. Přitom je st.le se opakuj.c. zkušenost., že v každ.m m.stě, kde Romov.

žij., lze naj.t Roma či Romku, kteř. pož.vaj. v.žnosti u ostatn.ch a kteř. jsou schopni

kompetentně přen.šet potřeby Romů rozhodovatelům a požadavky majority zpět Romům.

 “Socializace” národnostního a etnického principu

Využ.v.n.m sociologizuj.c.ch pojmů “romsk. komunita”, “soci.lně slab.”, “soci.ln. vyloučen.”,

či dokonce pojmů s politickým podtextem (“nepřizpůsobiv.”) se ot.zka politických pr.v n.rodnosti

a etnick. skupiny bagatelizuje na “pouh.” pr.va soci.ln.. Ačkoliv i ta jsou chr.něna jak

mezin.rodn.mi smlouvami tak Listinou z.kladn.ch pr.va svobod, lze je snadněji problematizovat

poukazem na omezen. množstv. finančn.ch a materi.ln.ch prostředků, eventuelně osobn. či soci.ln.

nedostatečnost samotných dotčených osob. To může ve sv.m důsledku v.st až k ohrožen. n.rodn.

identity Romů, neboť romstv. bude vn.m.no jako přek.žka osobn.ho rozvoje těch

.spěšnějš.ch a důvod k soci.ln.mu vylučov.n. lid. m.ně .spěšných, a to fakticky na etnick.m

principu.

Ch.p.n. probl.mů Romů jako přev.žně soci.ln.ch vede k volbě metod a prostředků, kter. nejen

že nemohou daný stav zlepšit, ale ve sv. podstatě jsou kontraproduktivn.. Podpora paternalistick.ho

pečov.n. o Romy ze strany st.tu a některých charitativn.ch nevl.dn.ch organizac.

oslabuje schopnost jednotlivých Romů samostatně řešit vlastn. situaci a schopnost romsk.ho

společenstv. využ.t tradičn.ch mechanismů a hledat nov. strategie .spěšn.ho přežit. včetně zachov.n.

romstv..

Důsledky

Tyto nedostatky vedou k situaci, kdy st.tn. org.ny nejsou schopny:

- předv.dat hroz.c. kritick. situace a hledat možnosti efektivn.ch řešen.;

- identifikovat aktu.lně vznikl. kritick. situace a použ.t předem připravených modelových řešen.;

- stanovit dlouhodob. c.le soužit. mezi majoritou a Romy a určit strategie, jak k nim dospět;

- hledat efektivn. způsoby spolupr.ce s org.ny samospr.vy, s nevl.dn.mi organizacemi a nakonec

i vyhledat ty partnery mezi romskými organizacemi, kteř. jsou skutečně schopni se na řešen.

pod.let.

Výsledkem je až kritický růst ohrožuj.c.ch jevů jako jsou nezaměstnanost, nedostatek bydlen.,

zhoršuj.c. se zdrav. Romů a ohrožen. bezpečnosti nejen Romů, ale i majority. Reakce na ně n.sleduje

až v době, kdy je negativn. jev již v takov.m st.diu, že je obt.žně řešitelný. Lze konstatovat

dokonce bezmocnost tv.ř. tv.ř situac.m, jejichž řešen. je v kompetenci obc.. St.t tak nen.

re.lně schopen zajistit implementaci R.mcov. .mluv, zejm.na pokud jde o:

- podporu podm.nek uchov.n. n.rodn. identity, zejm.na tradice a kulturn.ho dědictv. Romů

(ČI. 5 odst. 1)

- chr.nit Romy před kroky směřuj.c.mi k asimilaci proti jejich vůli (ČI. 5 odst. 3. podporovat

ducha tolerance a dialogu mezi kulturami (ČI. 6 odst. 1).

- přijmout vhodn. opatřen. na ochranu proti diskriminaci Romů (ČI. 6 odst. 2). Jde zvl.ště o

oblasti zaměstn.n., vzděl.v.n., bydlen..

- vytv.řet podm.nky pro .čast Romů ve společensk.m a hospod.řsk.m životě a zvl.ště ve veřejných

z.ležitostech, kter. se jich týkaj. (ČI. 15). To se týk. nedostatečn.ho počtu volených

z.stupců v z.konod.rných sborech a nedostatečn.ho zastoupen. v org.nech st.tn. spr.vy.

- zdržet se opatřen., kter. maj. za c.l změnit poměr obyvatel v oblastech obývaných Romy (ČI.

16). To se týk. zvl. malých obc. a lokalit.

Možná řešení

Za východisko z tohoto stavu z dlouhodob.ho pohledu považujeme:

1. podporu emancipace Romů jako n.roda a etnick. skupiny v oblasti kulturn., soci.ln., hospod.řsk.

2. podporu participace Romů na spr.vě veřejných věc., zvl.ště těch, kter. se jich bezprostředně

dotýkaj. a v těch lokalit.ch, kde žij. ve větš.m množstv..

Za prvn. krok považujeme společn. hled.n. cest jak emancipace a participace dos.hnout. V.žně

se ob.v.me, že bez skutečn.ho dialogu rovnocenných partnerů na straně majority a Romů bude

implementace R.mcov. dohody ohrožena.

Pozn. autora: pro Informačn. a analytick. centrum Sdružen. Dženo zpracovala Jana Chalupov.

No comments so far!
Leave a Comment


Prágai Magyar közösségi portál
Ön a Prágai magyar portál oldalain van.
ADY ENDRE DIÁKKÖR Ryťířská 27 Praha 1 110 00
Balassi Intézet Prágai magyar kulturális intézet
Budapest étterem Slezská 909/86 130 00 Praha 3 +420 602 221 323
Coexistentia - Együttélés Politikai Mozgalom
CSMMSZ Cseh- és Morvaországi Magyarok Szövetsége
CSMOT Csehországi Magyar Orvosok Társasága tel: +420/724/086566
GÖRGEY ARTÚR TÁRSASÁG Rez 45 Husinec Rez CZ 250 68 Telefon: + 420 220 940 190 + 420 266 172 073
Iglice egylet Spolek Iglice Egylet, Slunečnicová 2975/3, Praha 10, 106 00 tel: 604 456 604 (Serédi László)
Közép-Európai Tanulmányok Tanszék Katedra středoevropských studií Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze náměstí Jana Palacha 2 116 38 Praha 1 tel.: +420 221 619 819
Mille-Domi Dům národnostních menšin – Praha II. emelet Vocelova602/3 120 00 Praha 2
Nyitnikék
Magyar Köztársaság Prágai Nagykövetség Pod Hradbami 17, Praha 6-Střešovice +(420)-220-317-200
PRÁGAI REFORMÁTUS MISSZIÓI GYÜLEKEZET Prága 1, Klimentská ulice 18
Pszicho-klub