Kisebbségi törvények
kisebbségi politika
Národnostně menšinová politika České republiky

1 ÚVODEM V roce 1994 vyšla publikace Průvodce právy příslušníků národnostních menšin v České republice (zpracovali a k vydání připravili Hana Frištenská a Andrej Sulitka, 2. vyd. Praha 1995), která po rozpadu Československa shrnula stav soudobé legislativy České republiky ve vztahu k postavení příslušníků národnostních menšin v českých zemích. Práce ukazuje na legislativní podmínky, v jejímž prostředí se začala rozvíjet národnostně menšinová politika samostatné České republiky od roku 1993. Od vydání prvního přehledu o postavení a právech příslušníků národnostních menšin v České republice došlo za necelé desetiletí k významným změnám v české legislativě i exekutivě. Cílem této práce je proto přiblížit základní dokumenty legislativní i nelegislativní povahy, s nimiž – i když jsou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách Rady vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada“), serveru Úřadu vlády ČR, či jinou formou – není laická i odborná veřejnost zpravidla dostatečně obeznámena. Především ale práce přináší veřejnosti překlady zákona o právech příslušníků národnostních menšin v České republice (zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) do všech jazyků národnostních menšin, tj. těch menšin, jež mají své zástupce v Radě, poradním orgánu vlády pro záležitosti národnostních menšin. Taková prezentace zákona v jedenácti jazycích národnostních menšin byla doposud dostupná veřejnosti pouze na webové stránce Rady a nynější vydání nabízí tento dokument i v podobě tradiční publikace. V červnu 2002 projednala vláda ČR rozsáhlý materiál Zprávu o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2001 (usnesení ze dne 12. června č. 600). Tato první souhrnná Zpráva se po přijetí zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, neomezuje pouze na časové období roku 2001, ale popisuje zhruba celé funkční období vlády 1998 až 2002 z hlediska demografických poměrů, legislativních i nelegislativních opatření vlády a jednotlivých resortů; z pohledu zástupců národnostních menšin v Radě ilustruje i poměry uvnitř jednotlivých národnostních menšin. Z hlediska národnostně menšinové politiky ČR je uvedené časové období významné tím, že zahrnuje roky, kdy se stala pro Českou republiku závaznou Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin (1998) a kdy také Česká republika předložila generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, depozitáře Rámcové úmluvy, vyčerpávající zprávu o plnění zásad stanovených Rámcovou úmluvou (1999). Dále v tomto období Česká republika podepsala Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků (2000) a Parlament České republiky schválil zákon o právech příslušníků národnostních menšin (2001). Zpráva se proto podrobně zabývá situací národnostních menšin se zřetelem na řešení dlouhodobých úkolů, jimiž jsou především závazky vyplývající z Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin, příprava ratifikace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, vývojem legislativního procesu vládního návrhu zákona o právech příslušníků národnostních menšin, jakož i nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity. Podobnou obsahovou skladbu má rovněž souhrnná Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2002 (přijatá usnesením vlády ze dne 6. srpna 2003 č. 822). Soubor dokumentů, které dokládají právní rámec postavení národnostních menšin v České republice, doplňují v závěrečné části publikace též dokumenty, které průběžně vznikají v rámci činnosti Rady a na jejichž tvorbě spolupracovaly – podobně jako na všech dokumentech týkajících se výkonu práv národnostních menšin v ČR – zástupci příslušníků národnostních menšin. Jejich význam spočívá v tom, že zajišťují fungování mechanismu působení Rady jako poradního orgánu vlády pro záležitosti národnostních menšin. Publikace je vydána v české a anglické verzi s tím, že právní předpis – zákon o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je publikován ve všech jazycích národnostních menšin, tradičně žijících v České republice. PhDr. Petr Mareš místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje a předseda Rady vlády pro národnostní menšiny Praha, srpen 2003 2 1. NÁRODNOSTNÍ MENŠINY ČESKÉ REPUBLIKY VE SVĚTLE AKTUÁLNÍHO SČÍTÁNÍ LIDU Základní údaje o skladbě obyvatel České republiky, hlásících se k národnostním menšinám vyplývají z výsledků censů. Poslední sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo ke dni 1. března 2001, stanovil zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Uskutečněnému censu předcházely diskuse mj. o zjišťování národnostní příslušnosti a mateřském jazyku osob. Při sčítání mohl každý uvést podle vlastní volby na sčítacím listu osob národnostní příslušnost, přičemž v kolonce „národnost“ nebyl uveden výčet národností, ale do volné rubriky mohl každý uvést podle svého rozhodnutí národnost, ke které se hlásí. Metodický pokyn k této otázce stanovil, že pro určení národnosti není rozhodující mateřská řeč ani řeč, kterou osoba převážně používá nebo lépe ovládá, ale její vlastní rozhodnutí. Hlásila-li se osoba k více národnostem nebo k žádné, zaznamenal se i takový údaj. Národnost dětí do 15 let se řídila podle rodičů. Oproti tomu v kolonce „mateřský jazyk“ komentář upřesňoval, aby respondent uvedl jazyk, kterým se sčítanou osobou v dětství hovořila matka nebo osoby, které ji vychovávaly. Jako příklad byl uveden jazyk český, slovenský, romský, polský, německý či jiný, s tím, že tento se zaznamenal do volné rubriky. Český statistický úřad (dále jen „ČSÚ“) zajistil ve spolupráci se sekretariátem Rady vytištění sčítacích listů či metodických materiálů ke sčítání též v menšinových jazycích, konkrétně v jazyce polském, německém, romském, ukrajinském a ruském. Materiály byly také vytištěny v jazyce anglickém, francouzském, vietnamském, arabském a čínském. Při sčítání jako asistenti, resp. i jako sčítací komisaři, působili rovněž zástupci národnostních menšin, zejména zástupci romské komunity (ve spolupráci s bývalou Meziresortní komisí pro záležitosti romské komunity – dnes Radou vlády pro záležitosti romské komunity se do funkce tzv. romských asistentů při sčítání zapojily celkem 143 osoby). ČSÚ hodnotil spolupráci se zástupci národnostních menšin při sčítání vesměs kladně. Přípravě sčítání věnovali zástupci národnostních menšin zvláštní pozornost. V jejich periodikách byly pravidelně uveřejňovány informace o připravované akci a redakce opakovaně uveřejňovaly výzvy, aby příslušníci menšiny při sčítání lidu svou národnost deklarovali. Podle definitivních výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 se v ČR přihlásilo k jiné než české národnosti celkem 980 283 osob (9,4 %), počítaje v to i přihlášení se k moravské a slezské národnosti, ke kterým se přihlásilo celkem 391 352 osoby (3,8 %). Uvedení příslušnosti k jednotlivým menšinám bez údaje o přihlášení se k moravské a slezské národnosti ukazuje podle dosavadního zpracování výsledků sčítání lidu na počet 588 931 osoba, tj. 5,6 %. Je třeba také zdůraznit, že do celkového počtu obyvatel ČR jsou zahrnuti i cizinci s trvalým nebo s dlouhodobým pobytem na území ČR (údaje o cizincích s krátkodobým pobytem – většinou turistech – nebyly ale pořizovány a nejsou zahrnuty do definitivních výsledků sčítání lidu). Definitivní výsledky sčítání v podrobné klasifikaci národností obsahují mj. třídění dvojí národnosti: česká-romská, česká-slovenská, česká-jiná, moravská-romská, moravská-slovenská, moravská-jiná, slovenská-romská a jiné kombinace. 3 Obyvatelstvo ČR podle národnosti 1) Obyvatelstvo celkem Muži ženy Národnost absolutně v % absolutně v % absolutně v % Obyvatelstvo celkem 10 230 060 100.0 4 982 071 100.0 5 247 989 100.0 česká 9 249 777 90.4 4 475 817 89.8 4 773 960 91.0 moravská 380 474 3.7 203 624 4.I 176 850 3.4 slezská 10 878 0.1 6 578 0.1 4 300 0.1 slovenská 193 190 1.9 94 744 1.9 98 446 1.9 polská 51 968 0.5 21 571 0.4 30 397 0.6 německá 39 106 0.4 18 391 0.4 20 715 0.4 romská 11 746 0.1 6 149 0.1 5 597 0.1 maďarská 14 672 0.1 7 711 0.2 6 961 0.1 ukrajinská 22 112 0.2 9 943 0.2 12 169 0.2 ruská 12 369 0.1 4 634 0.1 7 735 0.1 rusínská 1 106 0.0 529 0.0 577 0.0 bulharská 4 363 0.0 2 711 0.1 1 652 0.0 rumunská 1 238 0.0 667 0.0 571 0.0 řecká 3 219 0.0 1 671 0.0 1 548 0.0 vietnamská 17 462 0.2 10 775 0.2 6 687 0.1 albánská 690 0.0 500 0.0 190 0.0 chorvatská 1 585 0.0 886 0.0 699 0.0 srbská 1 801 0.0 1 138 0.0 663 0.0 ostatní 39 477 0.4 23 588 0.5 15 889 0.3 v tom národnost Nezjištěno, národnost neuvedena 172 827 1.7 90 444 1.7 82 383 1.6 Je pozoruhodné, že údaje o přihlášení se k jiné než české národnosti oproti výsledkům sčítání lidu v roce 1991 výrazně poklesly. Konkrétně v případě přihlášení se k národnosti slezské o 75,5 %, moravské – 72,0 %, romské – 64,3 %, slovenské – 38,7 %, německé – 19,5 %, polské – 12,5 % atd. Z tradičních národnostních menšin v českých zemích se oproti sčítání lidu v roce 1991 výrazněji deklarovali pouze příslušníci chorvatské národnostní menšiny a jako nový jev lze hodnotit přihlášení se vietnamské národnosti. Současně ale mimořádně vzrostlo procento ve skupině „ostatní a nezjištěná národnost“, a to až o 302,5 %. Jasně to vyplývá z následující tabulky, srovnání údajů za nejpočetnější menšiny. Za vybrané menšiny tyto výsledky prezentoval ČSÚ v souhrnu definitivních výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001: 2) v tom národnost sčítání celkem obyvatel česká moravská slezská slovenská německá polská romská ostatní a nezjišť. 1991 10 302 215 8 363 768 1 362 313 44 446 314 877 48 556 59 383 32 903 73 732 2001 10 292 933 (- 0,1%) 9 249 777 (+ 10,8 %) 380 474 (- 72,6%) 10 878 (- 74,7%) 193 190 (- 41,6 %) 39 106 (- 21,1 %) 51 968 (- 14,2 %) 11 746 (- 64,4 %) 212 304 (+ 364,4%) 1) Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Základní informace z definitivních výsledků. Vydal Český statistický úřad, Praha, červenec 2002, s. 26. 2) Ibidem, s. 29. 4 Pokles počtu uvedení jiné než české národnosti lze hodnotit jako projev klesající identifikace s jednotlivými národnostními menšinami. Hypoteticky jde ale o širší komplex jevů působících na pokles deklarování národnosti: a) směšování pojmu národnost a státní občanství, b) homogenizace společnosti České republiky po rozdělení československé federace, c) reakce na nepovinné vyplňování kolonky „národnost“, d) projev neochoty, resp. obavy přihlásit se k jiné než české národnosti, e) ale také proces integrace či postupující asimilace příslušníků národnostních menšin apod. Důvody poklesu počtu uvedení jiné než české národnosti jsou předmětem diskusí, z nichž například vyplývá, že v případě romské menšiny jde hypoteticky o proces, který je na jedné straně průvodním jevem sociálně ekonomické a kulturní integrace Romů do české společnosti, na druhé straně průvodním jevem procesu postupujícího příklonu Romů k českému jazykovému i národnostnímu prostředí. Z tohoto důvodu se podstatná část Romů patrně přihlásila k české národnosti a deklarovala rovněž používání českého jazyka. Podle jednoho z prvních sociologických rozborů předběžných výsledků sčítání 2001 na základě dostupných výzkumných dat,3) jejichž statistickou reprezentativnost vůči celku romské populace žijící v českých zemích nelze jednoznačně prokázat, lze hypoteticky usuzovat, že romštinu v České republice používá přibližně polovina romské populace. Na základě uvedených údajů o mateřském jazyce lze hypoteticky odhadnout, že počet Romů zachycených při sčítání lidu v roce 2001 činí cca 72 000 osob. Vypovídá o tom kvalifikovaný odhad výsledků statisticky nereprezentativního sociologického výzkumu. Podle zástupců národnostních menšin jsou počty jejich příslušníků v censu 2001 výrazně poddimenzované. Z hlediska demografického vývoje budou tyto výsledky předmětem podrobných rozborů, které by měly na základě shromážděných statistických údajů stanovit i ukazatele kvalifikovaných odhadů demografické skladby ČR. Je třeba ale zdůraznit, že byť výsledky sčítání lidu představují oficiální údaje o demografické skladbě společenství, nelze je absolutizovat. Podobně jako jiné demografické informační soubory slouží pro potřeby menšinové politiky státu pouze jako jeden z orientačních ukazatelů. Obyvatelstvo podle národnosti v ČR v letech 1950 – 2001 v % Rok sčítání lidu Národnost 1950 1961 1970 1980 1991 2001 česká *) 93,8 94,3 94,5 94,6 81,2 90,4 moravská – – – – 13,2 3,7 slezská – – – – 0,4 0,1 slovenská 2,9 2,9 3,3 3,5 3,1 1,9 polská 0,8 0,7 0,6 0,6 0,6 0,5 německá 1,8 1,4 0,8 0,6 0,5 0,4 ostatní a nezjištěno 0,7 0,7 0,8 0,7 1,0 3,0 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 *) V letech 1950 – 1980 nebyla moravská a slezská národnost deklarována. 3) Zpráva o průběhu a výsledcích analýz firmy Gabal, Analysis&Consulting „Kvalifikovaný odhad počtu příslušníků národnostních menšin, se specifickým zřetelem k početnosti romské menšiny“. Praha 2002, s. 15. 5 Z hlediska deklarování mateřského jazyka poskytují výsledky sčítání lidu v roce 2001 u vybraných menšin následující obraz: Obyvatelstvo podle mateřského jazyka v ČR k 1. 3. 2001 celkem muži ženy mateřský jazyk absolutně v % absolutně v % absolutně v % český 9 707 397 94,9 4 729 948 94,9 4 977 449 94,8 slovenský 208 723 2,0 97 439 2,0 111 284 2,1 romský 23 211 0,2 11 896 0,2 11 315 0,2 polský 50 738 0,5 20 199 0,4 30 539 0,6 německý 41 328 0,4 17 020 0,3 24 308 0,5 anglický 3 791 0,0 2 410 0,0 1 381 0,0 ruský 18 746 0,2 7 097 0,1 11 649 0,2 ostatní 99 258 1,0 53 720 1,1 45 538 0,9 nezjištěno 76 868 0,7 42 342 0,8 34 526 0,7 celkem 10 230 060 100,0 4 982 071 100,0 5 247 989 100,0 Uvedení dvou mateřských jazyků u vybraných skupin podle censu 2001 celkem muži ženy mateřský jazyk absolutně v % absolutně v % absolutně v % český a slovenský 14 109 0,1 6 966 0,1 7 143 0,1 český a romský 12 970 0,1 6 558 0,1 6 412 0,1 český a polský 2 552 0,0 1 217 0,0 1 335 0,0 český a německý 11 061 0,1 5 562 0,1 5 499 0,1 český a anglický 733 0,0 358 0,0 375 0,0 český a ruský 670 0,0 288 0,0 382 0,0 český a ostatní 4 074 0,0 2 077 0,0 1 997 0,0 jiné kombinace 3 240 0,0 1 616 0,0 1 624 0,0 celkem 49 409 0,5 24 642 0,5 24 767 0,5 6 Geografické rozvrstvení národnostních menšin se oproti roku 1991 nezměnilo. Podle censu v roce 2001 jsou jednotlivé menšiny usídleny ve významnější míře v následujících regionech: Obyvatelstvo podle národnosti v jednotlivých krajích ČR k 1. 3. 2001 v tom národnost kraj počet obyvatel celkem česká moravská slezská slovenská polská německá romská ostatní a nezjištěno ČR celkem 10 230 060 9 249 777 380 474 10 878 193 190 51 968 39 106 11 746 292 921 Hl. m. Praha 1 169 106 1 088 814 2 567 161 19 275 1 486 1 791 653 54 359 Středočeský 1 122 473 1 074 360 1 536 89 15 287 2 144 1 110 1 416 26 531 Jihočeský 625 267 594 992 1 318 40 9 025 459 1 423 613 17 397 Plzeňský 550 688 524 396 880 48 7 773 327 2 040 599 14 625 Karlovarský 304 343 266 054 439 25 14 079 357 8 925 753 13 711 Ústecký 820 219 755 603 1 080 65 22 214 1 665 9 478 1 905 28 209 Liberecký 428 184 399 917 573 41 8 743 1 924 3 722 615 12 649 Královéhradecký 550 724 523 783 736 44 8 518 1 844 2 601 722 12 476 Pardubický 508 281 489 142 3 132 37 5 932 677 603 477 8 281 Vysočina 519 211 475 954 26 145 42 3 732 258 319 258 12 503 Jihomoravský 1 127 718 881 046 198 657 230 16 029 757 900 631 29 468 Olomoucký 639 369 561 063 49 431 202 11 233 726 1 721 868 14 125 Zlínský 595 010 508 037 65 048 101 7 713 436 218 439 13 018 Moravskoslezský 1 269 467 1 106 616 28 932 9 753 43 637 38 908 4 255 1 797 35 569 Slovenská národnostní menšina má nejvyšší podíl zastoupení na území Moravskoslezského kraje (43 637, z toho nejvíce v bývalých okresech Karviná a Ostrava). Následuje Ústecký kraj (22 214), Praha (l9 275), Jihomoravský (16 029), Středočeský (15 287) a Karlovarský (14 079). Většina Poláků, tj. cca 75 %, žije v Moravskoslezském kraji (38 908) na území Těšínského Slezska v bývalých okresech Karviná a Frýdek-Místek; statisticky významné množství žije také v Praze. V regionálním usídlení Němců dominují příhraniční oblasti (Ústecký kraj 9 478 osob, Karlovarský 8 925, Moravskoslezský 4 255, Liberecký 3 722), v Královéhradeckém kraji sídlí 2 601 osoba, v Plzeňském 2 040 a v Olomouckém kraji 1 721, pak následuje Praha (1 791), Středočeský (1 110) a Jihomoravský kraj (900). Mezi Ukrajinci (22 112 osoby) převažují v geografickém usídlení města: Praha, Karlovy Vary, Děčín, Brno, Přerov a Ostrava. Podle zástupců ukrajinské menšiny jde o cca 30 000 osob představujících historickou a novodobou imigraci s tím, že na území ČR se dále nachází cca 50 000 cizinců, pracovníků z Ukrajiny. Maďarská menšina dle geografického usídlení převažuje v Severočeském a Moravskoslezském kraji a v Praze, následují Plzeňský, Východočeský, Jihomoravský a Jihočeský kraj. Ruskou národnost uvedlo při sčítání 12 369 osob. Převažuje Praha, Pardubický kraj, Karlovy Vary, Olomouc, Brno, Ústí nad Labem a Jičín. I když romskou národnost deklarovalo při sčítání pouze 11 746 osob s výraznějším zastoupením v Ústeckém, Moravskoslezském a Středočeském kraji, je zřejmé, že údaj o počtu příslušníků romské menšiny neodpovídá reálnému počtu Romů v České republice. Všeobecně se předpokládá, že počet příslušníků romské národnostní menšiny se pohybuje v rozmezí mezi 150 000 – 200 000 osobami. Nejvyšší početní zastoupení mají Romové v Moravskoslezském (Ostravsko-karvinská aglomerace) a Ústeckém kraji (Ústí nad Labem, Děčín, Most, Chomutov), následuje Středočeský a Olomoucký kraj a Praha. 7 Co se týče geografického usídlení Bulharů (4 363 osoby), dominují velká města (Praha – cca 1500 osob, Brno – cca 500 osob, Ostrava – cca 500 osob, Ústí nad Labem a okolí – cca 200 osob, Plzeň a okolí – cca 200 osob, Chomutov a okolí – cca 200 osob, Olomouc a okolí – cca 100 osob, Kladno a okolí – cca 100 osob, Most a okolí – cca 100 osob, Mladá Boleslav a okolí -100 osob). Zbývajících cca 1 000 osob je usídleno v menších obcích. Chorvaty, do roku 1948 kompaktně usídlené v jihomoravských obcích (Jevišovka, Nový Přerov a Dobré Pole), zachytil census ve 34 bývalých okresech, z čehož převažuje Jihomoravský a Olomoucký kraj (jde o 1 585 osob). V případě rusínské národnostní menšiny (v době minulého režimu postižené zákazem hlásit se ke své národnostní příslušnosti) většina její příslušníků deklarovala národnost českou, někteří pak ukrajinskou. Tato národnostní menšina (1 106 osob) žije především v Praze, v Jihomoravském, Severočeském a Moravskoslezském kraji. Většina Řeků žije ve velkých městech v Praze a v Brně, dále v oblasti severní Moravy a také rozptýleně po celém území ČR. Při sčítání deklarovala řeckou národnost celkem 3 219 osob, avšak podle odhadu zástupců Asociace řeckých obcí v ČR žije v ČR cca 7 000 Řeků. Z hlediska demografické skladby státu výsledky sčítání lidu v roce 1991 i v roce 2001 ukazují na významný podíl přihlášení se ke slezské a moravské národnosti. I když oproti roku 1991 obě tyto skupiny zaznamenaly absolutně nejvyšší pokles (v roce 1991 uvedlo moravskou národnost celkem 13,2 % sčítaných osob, v roce 2001 to byly již jen 3,6 %), na území jižní Moravy deklarovala moravskou a slezskou národnost významná část obyvatelstva i nyní: národnost moravská národnost slezská národnost obyvatel moravská a slezská celkem absolutně podíl v % absolutně podíl v % absolutně podíl v % Jihomoravský kraj 1 127 718 198 657 17,6 230 0,02 198 887 17,6 Brno-město 376 172 70 258 18,7 95 0,00 706343 18,3 Brno-venkov 159 169 34 049 21,4 29 0,00 34 078 21,4 Hodonín 159 886 24 186 15,1 14 0,00 24 200 15,1 Olomoucký kraj 639 369 49 431 7,7 202 0,00 49 633 7,7 Moravskoslezský kraj 1 269 467 28 932 2,3 9 753 0,80 38 685 3,1 Zlínský kraj 595 010 65 048 10,9 101 0,0 65 149 10,9 Deklarování moravské a slezské národnosti při sčítání lidu je zjevně průvodním jevem politických změn po roce 1989. Přihlášení se k moravské národnosti lze chápat jako projev moravské historické zemské identity, což však neznamená, že by část Moravanů a Slezanů tvořila národnostní menšinu, národnostně menšinové společenství odlišující se od většinové společnosti etnickým původem, jazykem a kulturou (v tomto případě různost dialektů a regionální diferenciace lidové kultury nelze směšovat s národnostně menšinovou odlišností). Předběžné výsledky sčítání lidu v roce 2001 oproti censu 1991 nezachycují přihlášení se k židovské národnosti. V roce 1991 deklarovalo sice při sčítání lidu židovskou národnost 218 osob, avšak v tomto případě v předběžných výsledcích sčítání lidu se údaj o Židech objevuje pouze ve skupině náboženské vyznání. Příslušnost k Federaci židovských obcí v ČR jako náboženské společnosti deklarovalo celkem 1 515 obyvatel, což je o 228 osob více než v roce 1991. Podle kvalifikovaných odhadů žije přitom v českých zemích zhruba 3 500 Židů. 8 2. PRÁVNÍ RÁMEC POSTAVENÍ NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN V ČESKÉ REPUBLICE V rámci evropských standardů stanoví ochranu práv národnostních menšin Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin, již Česká republika ratifikovala 18. prosince 1997 a pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 1. dubna 1998. Evropskou chartou regionálních či menšinových jazyků, kterou Česká republika podepsala dne 9. listopadu 2000, ale ratifikační proces neuzavřela, zatím není vázána. Mezinárodně právní ochranu a podporu požívají též vybrané národnostní menšiny na základě bilaterálních smluv a dohod (včetně sukcesovaných závazků) mezi Českou republikou a sousedními či jinými státy. Tyto závazky se vztahují na menšinu polskou,4) německou,5) slovenskou 6) a chorvatskou.7 Základní ochranu práv národnostních menšin v České republice stanoví ústavní zákony – zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“) 8) a Listina základních práv a svobod (zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „Listina“).9) Práva příslušníků národnostních menšin upravuje pak zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (dále jen „menšinový zákon“), který nabyl účinnosti dne 2. srpna 2001, jakož i další zvláštní zákony upravující dílčí práva příslušníků národnostních menšin. Menšinový zákon upravuje práva příslušníků národnostních menšin a působnost ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů územních samosprávních celků ve vztahu k nim. Přináší vymezení základních pojmů „národnostní menšina“ a „příslušník národnostní menšiny“, které reflektuje Doporučení Rady Evropy č. 1201 z roku 1993 ohledně doplňkového protokolu o právech menšin k Evropské úmluvě o lidských právech (Rámcová úmluva ani Charta definici národnostní menšiny neuvádí). Menšinový zákon tedy stanoví, že „národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současně České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo“. Příslušníkem národnostní menšiny je „občan České republiky, který se hlásí k jiné 4) Smlouva mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Polskou republikou o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci (uveřejněna pod č. 416/1992 Sb., o podepsání Smlouvy mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Polskou republikou o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci). O postavení polské národnostní menšiny v ČSFR a české a slovenské národnostní menšiny v Polsku hovoří explicitně článek 8 odst. 1 až 4. Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Polské republiky o kulturní a vědecké spolupráci (byla podepsána 16. září 1991, ve sbírce zákonů však nebyla publikována. Její naplňování bylo opakovaně prodlužováno. Oboustranné závazky s ohledem na postavení národnostních menšin vymezuje čl. 6. S cílem konkretizovat uvedenou Dohodu vláda České republiky a vláda Polské republiky podepsaly dne 12. dubna 1996 Program kulturní, školské a vědecké spolupráce mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky na léta 1996 – 1997. Program ve vztahu k národnostním menšinám specifikuje oblast vzdělávání, čl. 11). 5) Smlouva mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci (uveřejněna pod č. 521/1992 Sb., o podepsání Smlouvy mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci). Smlouva věnuje pozornost postavení menšin v článku 20 odst. 1 až 5 a článku 21 odst. 1 až 3). Politický dokument Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji (podepsána 21. ledna 1997). Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila souhlas s deklarací usnesením č. 221 ze dne 14. února 1997. Z článku V. Deklarace vyplývají přímo závazky podpory příslušníků německé menšiny v České republice a osob českého původu ve Spolkové republice Německo. 6) Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci (uveřejněna pod č. 235/1993 Sb., o podepsání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci). V článku 8 garantují oba státy právní ochranu a podporu nově konstituovaných národnostních menšin – slovenské menšiny v České republice a české menšiny na Slovensku, rozvoj v oblasti vzdělávací, kulturních aktivit, spolkové činnosti apod. 7) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy (uveřejněna pod č. 47/2002 Sb., o podepsání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy). 8) Článek 6 Ústavy stanoví: „Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny, vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.“ 9) Článek 24 Listiny stanoví zákaz diskriminace a článek 25 práva příslušníků národnostních menšin. 9 než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti“. Toto vymezení reflektuje rovněž článek 25 Listiny, který zaručuje specifická národnostní práva občanům České republiky. Zvláštní předpisy stanoví pak práva cizinců – osob s povolením k dlouhodobému či trvalému pobytu na území České republiky.10) Právní rámec jednotlivých tematických oblastí práv národnostních menšin, resp. změny těch právních předpisů, které se na výkon národnostně menšinových práv vztahují, je v menšinovém zákoně stanoven podle Listiny a Rámcové úmluvy. Týká se svobodné volby příslušnosti k národnostní menšině, sdružování, účasti na řešení záležitostí týkajících se národnostní menšiny, užívání jazyka menšiny na veřejnosti, v úředním styku a před soudy, práva na rozšiřování a přijímání informací v jazyce národnostních menšin, vzdělávání a uchování rozvoje národnostně menšinových kultur. Zákon současně stanovil, že vláda zřizuje jako svůj poradní a iniciační orgán pro otázky týkající se národnostních menšin a jejich příslušníků – Radu vlády pro národnostní menšiny, v jejímž čele je člen vlády,11) a vymezil její působnost. Zákon také stanovil zmocnění vládě, aby nařízením stanovila podmínky a způsob poskytování dotací na aktivity národnostních menšin. Návrh tohoto nařízení schválila vláda usnesením ze dne 20. února 2002 č. 159, s tím, že jako právní předpis nabyl účinnosti dnem 15. dubna 2002.12) Speciální zákony, na které odkazuje menšinový zákon, upravují oblasti účasti příslušníků národnostních menšin na řešení věcí jich se týkajících, užívání mateřského jazyka příslušníků národnostních menšin ve veřejném životě, rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin, vzdělávání v mateřském jazyce národnostních menšin, uchování a rozvoje kultury národnostních menšin a zákazu diskriminace. 3. INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝKONU PRÁV NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN · Parlament České republiky Otázkami národnostních menšin se v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky zabývá Podvýbor pro národnostní menšiny Výboru petičního. S ohledem na aktuální projednávání záležitostí jednotlivých menšin se jeho jednání účastní jako hosté zástupci příslušných národnostních menšin. V Senátu se otázkám národnostních menšin věnuje Výbor petiční, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu. · Orgány státní správy Na úrovni orgánů státní správy ústřední roli plní Rada vlády pro národnostní menšiny, poradní a iniciativní orgán vlády pro záležitosti národnostních menšin. Radu zřizuje vláda ve smyslu menšinového zákona (§ 6 odst. 3 zákona č. 273/2001 Sb.). Členy Rady jsou na jedné straně zástupci ministerstev (Ministerstvo financí, Ministerstvo kultury, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí – vždy na úrovni náměstka ministra), dále zástupce Kanceláře prezidenta republiky, zástupce kanceláře Veřejného ochránce práv a zmocněnec vlády pro lidská práva, na druhé straně zástupci jedenácti národnostních menšin – bulharské, chorvatské, maďarské, německé, polské, romské, rusínské, ruské, řecké, slovenské a ukrajinské. Jednotlivé menšiny mají v Radě jednoho až tři zástupce a celkovým počtem 18 členů tvoří oproti 11 zástupcům orgánů veřejné moci výraznou většinu. V čele Rady stojí člen vlády, kterého na návrh předsedy vlády jmenuje vláda. Členy Rady jmenuje vláda usnesením. Rada má dva místopředsedy – jeden je z řad zástupců veřejné moci (zmocněnec vlády pro lidská práva) a druhý z řad zástupců národnostních menšin (na návrh Rady jím byl na volební období 2002 – 2006 jmenován zástupce romské menšiny).13) 10) Zákony upravující pobyt cizinců na území České republiky: Zákon č. 217/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. Zákon č. 140/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 140/2001 Sb. Nařízení vlády č. 77/2000 Sb., o vydávání potvrzení o přechodném pobytu státním občanům Slovenské republiky. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR. 11) V čele Rady od podzimu roku 1998 do přijetí menšinového zákona člen vlády nebyl. 12) Nařízení vlády č. 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity. 13) Aktuální složení Rady – viz www stránka Rady, serveru Úřadu vlády (). 10 Zástupci národnostních menšin mají podobně jako v poradním orgánu vlády své zastoupení v poradním sboru Ministerstva kultury pro národnostní kulturu, jakož i v poradním sboru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro národnostně menšinové školství. Účastní se tak – v souladu s nařízením vlády č. 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity – přímo práce ve výběrových dotačních komisích, které hodnotí projekty občanských sdružení příslušníků národnostních menšin nebo organizací vyvíjejících činnost v jejich prospěch a navrhují poskytnutí dotací ze státního rozpočtu. Tyto orgány jsou zřízeny rozhodnutím příslušných ministerstev. S ohledem na specifické potřeby polského národnostně menšinového školství v oblasti Těšínského Slezska, kde žije koncentrovaně polská menšina, zřizuje též Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy samostatné Polské pedagogické centrum se sídlem v Českém Těšíně. · Orgány samosprávy Ve smyslu ustanovení § 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, dále § 78 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a § 78 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, upravují povinné zřízení výborů pro národnostní menšiny za podmínek stanoveného procenta občanů obce hlásících se k jiné národnosti než české. Od roku 2001 existují výbory pro národnostní menšiny ve více než 29 obcích v oblasti Těšínského Slezska, dále ve 4 krajích (Moravskoslezský, Jihomoravský, Liberecký a Ústecký) a magistrátním městě Brno. Pokud nejsou splněny podmínky zákona, a přitom se ukazuje potřeba zřízení orgánu pro práci s menšinami či speciálně romskými komunitami, zřizují orgány samosprávy k tomuto účelu též komise (např. v hlavním městě Praze zřídila Rada Zastupitelstva hlavního města Prahy Komisi pro národnostní menšiny, jejíž členy jsou zástupci aktivních organizací národnostních menšin, působících v Praze, podobně komise pro národnostní menšiny zřídila města Liberec a Most). · Organizace příslušníků národnostních menšin Podle platné právní úpravy o sdružování zřizují příslušníci národnostních menšin bez omezení své organizace – občanská sdružení, která rozvíjejí činnost jako nestátní neziskové organizace národnostních menšin.14) Příslušníci národnostních menšin v omezené míře při zřizování svých organizací využívají kromě zákona o sdružování také zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, resp. zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). V rámci občanských aktivit jsou zřizovány spontánně různé typy organizací, které deklarují určitý národnostně menšinový program. Ministerstvem vnitra je registrováno téměř 400 těchto občanských sdružení, ovšem praktickou činnost v tomto směru vykonává zhruba jedna třetina. Největší počet registrovaných občanských sdružení má romská menšina, podle kvalifikovaného odhadu jejich počet je okolo 300. Občanská sdružení příslušníků národnostních menšin mají individuální i kolektivní členství, sdružují příslušníky národnostních menšin i občany většinové společnosti. Existují také svazy a sdružení sdružující kolektivní členy více menšin (např. Asociace národnostních sdružení). Sdružování příslušníků národnostních menšin se neomezuje pouze na občanská sdružení. V souladu s příslušnou právní úpravou o sdružování v politických stranách a hnutích 15) byly na národnostním principu založeny 3 politické strany a 3 politická hnutí.16) Jejich činnost se však vzhledem k omezené členské základně na celostátní politické scéně výrazněji neprojevuje. Odlišná situace je na úrovni komunální politiky. Konkrétně v okresech Frýdek-Místek a Karviná, kde je výraznější koncentrace polské národnostní menšiny, mají desítky mandátů polští zástupci politického hnutí Coexistentia – Soužití. Politické hnutí Romská občanská iniciativa ČR kandidovala též v parlamentních volbách 2002 (38 kandidátů v Moravskoslezském kraji). 14) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. 16) Konkrétně jde o romská politická hnutí – Hnutí angažovaných Romů se sídlem v Praze, jehož činnost byla Nejvyšším soudem pozastavena, zaniklý Romský národní kongres se sídlem v Praze, Východoevropské národnostní politické hnutí v ČR se sídlem v Praze, zaniklou Stranu občanů romské národnosti se sídlem v Litoměřicích, zaniklou Křesťanskou a demokratickou stranu Romů se sídlem v Ostravě a Romskou občanskou iniciativu ČR se sídlem v Praze. Působení těchto romských politických subjektů je však kromě Romské občanské iniciativy pouze formální. Politické hnutí Coexistentia – Soužití se sídlem v Českém Těšíně, v jehož vedení působili hlavně zástupci polské menšiny, doposud vyvíjelo snahu oslovit příslušníky i dalších národnostních menšin. 11 4. DOKUMENTY – PRÁVNÍ NÁSTROJE NÁRODNOSTNÍ POLITIKY 12 4.1. Zákon o právech příslušníků národnostních menšin Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna 2001) Změna: zákon č. 320/2002 Sb., platnost od 1. ledna 2003 (viz § 6 odst. 7 a odst. 8 a § 13a) P R E A M B U L E Parlament České republiky jako demokratického a právního státu, maje na zřeteli právo na národnostní a etnickou identitu jako součást lidských práv, respektuje identitu příslušníků národnostních menšin jako jednotlivců i skupiny projevující se zejména vlastní kulturou, tradicemi či jazykem, maje na zřeteli vytváření multikulturní společnosti a usilujíc o harmonické soužití národnostních menšin s většinovým obyvatelstvem, zaručuje příslušníkům národnostních menšin právo na účinnou účast v kulturním, společenském a hospodářském životě a ve veřejných záležitostech, zvláště těch, které se týkají národnostních menšin, chráně práva příslušníků národnostních menšin v souladu s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, s Ústavou a s Listinou základních práv a svobod, se usnesl na tomto zákoně České republiky: Č Á S T P R V N Í O PRÁVECH PŘÍSLUŠNÍKŮ NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN H L A V A I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje práva příslušníků národnostních menšin a působnost ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků (dále jen „orgány veřejné správy“) ve vztahu k nim. (2) Ustanovení zvláštních právních předpisů, která upravují práva příslušníků národnostních menšin, nejsou tímto zákonem dotčena. § 2 Vymezení základních pojmů (1) Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo. (2) Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti. 13 H L A V A I I PRÁVA PŘÍSLUŠNÍKŮ NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN § 3 Výkon práv příslušníků národnostních menšin (1) Příslušníkům národnostních menšin se zaručuje jednotlivě nebo společně s jinými příslušníky národnostní menšiny výkon jejich práv stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy či mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, kterými je Česká republika vázána. (2) Výkon práv příslušníků národnostních menšin nesmí být omezován nebo znemožňován. § 4 Svobodná volba příslušnosti k národnostní menšině (1) Z příslušnosti k národnostní menšině nesmí nikomu vzejít žádná újma. (2) Orgány veřejné správy nevedou evidenci příslušníků národnostních menšin. Získávání, zpracovávání a používání osobních údajů ohledně příslušnosti k národnostní menšině se řídí ustanoveními zvláštních právních předpisů.1) Údaje o přihlášení se k národnosti získané těmito orgány při sčítání lidu nebo podle jiného zvláštního zákona, které umožňují určení příslušnosti k národnostní menšině, nesmějí být použity pro jiný účel, než pro který byly shromážděny a uloženy, a po statistickém zpracování musejí být zničeny. § 5 Právo na sdružování příslušníků národnostní menšiny Příslušníci národnostní menšiny se mohou sdružovat v národnostních sdruženích i v politických stranách a v politických hnutích za podmínek a způsobem stanoveným zvláštními právními předpisy.2) § 6 Právo účasti na řešení záležitostí týkajících se národnostní menšiny (1) Příslušníci národnostních menšin mají právo na aktivní účast v kulturním, společenském a hospodářském životě a ve veřejných záležitostech, zvláště pak těch, které se týkají národnostních menšin, jejichž jsou příslušníky, a to na úrovni obce, kraje i na celostátní úrovni. (2) Právo podle odstavce 1 vykonávají příslušníci národnostních menšin zejména prostřednictvím výborů pro národnostní menšiny, zřizovaných podle zvláštních právních předpisů,3) a Rady vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada“). (3) Vláda zřizuje jako svůj poradní a iniciativní orgán pro otázky týkající se národnostních menšin a jejich příslušníků Radu. V jejím čele stojí člen vlády. 1) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. 3) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 14 (4) Členy Rady jsou zástupci národnostních menšin a zástupci orgánů veřejné moci s tím, že nejméně polovinu členů Rady tvoří zástupci národnostních menšin, kteří byli navrženi sdruženími příslušníků národnostních menšin. (5) Do působnosti Rady patří a) zajišťovat přípravu opatření vlády, která se týkají práv příslušníků národnostních menšin v České republice, b) vyjadřovat se k návrhům zákonů, k návrhům nařízení vlády a k opatřením, týkajícím se práv příslušníků národnostních menšin, před jejich předložením vládě, c) připravovat pro vládu souhrnné zprávy o národnostní situaci na území České republiky, d) připravovat pro vládu nebo pro ministerstva či jiné správní úřady doporučení k zajištění potřeb příslušníků národnostních menšin, zejména v oblastech školství, kultury a médií, používání mateřského jazyka, společenského a kulturního života, e) spolupracovat s orgány územních samosprávných celků při praktickém zabezpečování národnostní politiky státu, f) navrhovat rozdělování finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin. (6) Podrobnosti o složení Rady, způsobu jmenování členů Rady a o činnosti Rady stanoví statut Rady, který schvaluje vláda. (7) Krajský úřad řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů na úseku státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti. (8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu plní úkoly napomáhající výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti. § 7 Právo na užívání jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny Příslušníci národnostních menšin mají právo na užívání svého jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.4) § 8 Právo na vícejazyčné názvy a označení (1) Příslušníci národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo, aby název obce, v níž žijí, názvy jejích částí, ulic, jiných veřejných prostranství, označení budov orgánů veřejné správy a volebních místností byly uvedeny rovněž v jazyce národnostní menšiny. (2) Podmínky pro výkon práva podle odstavce 1 a způsob uvádění vícejazyčných názvů a označení stanoví zvláštní právní předpis.5) § 9 Právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy Příslušníci národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy. Podmínky pro výkon tohoto práva upravují zvláštní právní předpisy.6) 4) Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů. 5) Zákon č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb. 6) § 18 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 30/2000 Sb. 15 § 10 Právo na užívání jazyka národnostní menšiny ve věcech volebních Za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy7) mají příslušníci národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, právo na zveřejnění oznámení o době a místě konání voleb a na další informace pro voliče v jazyce národnostních menšin. § 11 Právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny (1) Příslušníci národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České re-publiky, mají právo na výchovu a vzdělávání ve svém mateřském jazyce ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních za podmínek, které stanoví zvláštní právní předpisy.8) (2) Příslušníci národnostních menšin podle odstavce l mohou za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy 8) zřizovat a) soukromé školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny nebo s výukou jazyka národnostní menšiny jako vyučovacího předmětu, b) soukromá předškolní zařízení a soukromá školská zařízení. § 12 Právo na rozvoj kultury příslušníků národnostních menšin (1) Příslušníci národnostních menšin mají právo na zachování a rozvíjení svého jazyka, kultury a tradic a na jejich respektování. (2) Stát vytváří podmínky pro zachování a rozvoj kultury, tradic a jazyků příslušníků národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky; podporuje zejména programy zaměřené na divadla, muzea, galerie, knihovny, dokumentační činnost a další aktivity příslušníků národnostních menšin. Za tím účelem poskytuje dotace ze státního rozpočtu; podmínky a způsob poskytování dotací stanoví vláda nařízením. § 13 Právo na rozšiřování a přijímání informací v jazyce národnostní menšiny (1) Příslušníci národnostních menšin mají právo na rozšiřování a přijímání informací v jazyce svých národnostních menšin. (2) Stát podporuje pro zachování a rozvoj kultury, tradic a jazyků vydávání periodického i neperiodického tisku vydávaného v jazycích národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, a rozhlasové a televizní vysílání v jazycích národnostních menšin, které § 7 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích. § 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. § 33 zákona č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu. § 12 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. § 46a zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 149/1998 Sb. § 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb. 7) Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb. Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů. 16 tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky. Za tímto účelem poskytuje dotace ze státního rozpočtu; podmínky a způsob poskytování dotací stanoví vláda nařízením. (3) Vytváření a šíření rozhlasových a televizních pořadů ve vztahu k příslušníkům národnostních menšin u provozovatelů ze zákona stanoví zvláštní právní předpisy.9) „§ 13a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. Č Á S T D R U H Á Změna zákona o přestupcích § 14 Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 49 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) omezuje nebo znemožňuje příslušníku národnostní menšiny výkon práv příslušníků národnostních menšin, e) působí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo pro jeho etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav manželský nebo rodinný.“ 2. V § 49 odst. 2 se za slovy „1 000 Kč“ spojka „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu se doplňují slova „a za přestupek podle odstavce 1 písmeno d) a e) pokutu do 5 000 Kč“. Č Á S T T Ř E T Í Změna zákona o obcích § 15 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), se mění takto: 1. V § 29 odst. 2 se číslice „20“ nahrazuje číslicí „10“ a číslice „50“ se nahrazuje číslicí „40“. 2. V § 117 odst. 3 větě první se číslice „15“ nahrazuje číslicí „10“, na konci věty druhé se tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se text „vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.“. 9) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů. 17 Č Á S T Č T V R T Á Změna zákona o krajích § 16 V § 78 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), se číslice „10“ nahrazuje číslicí „5“, slova „ke stejné národnosti jiné než české“ se nahrazují slovy „k národnosti jiné než české“ a na konci věty druhé se tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se text „vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.“. Č Á S T P Á T Á Změna zákona o hlavním městě Praze § 17 V § 78 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se ve větě první číslice „15“ nahrazuje číslicí „5“, na konci věty druhé se tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se text „vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o volbách do zastupitelstev v obcích § 18 V § 31 zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní: „(3) V obci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního zákona,10a) se vyhláška podle odstavců 1 a 2 vydá i v jazyce příslušné národnostní menšiny. _________________ 10a) § 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.”. Č Á S T S E D M Á Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů § 19 V § 27 zákona č.130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 18a) zní: „(3) V kraji, ve kterém se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního zákona,18a) se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny. _____________ 18a) § 78 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.”. Č Á S T O S M Á Účinnost § 20 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v.r. Havel v.r. v z. Špidla v.r. 18 4.2. Zákon o právech příslušníků národnostních menšin v překladu do jazyků národnostních menšin zastoupených v Radě vlády pro národnostní menšiny Закон № 273 за правата на лицата, принадлежащи към национални малцинства и за изменения на някои закони (Сборник от закони Чешка република – Закон приет на 10 юли 2001 г. Разпратен на 2 август 2001 г.) Změna: zákon č. 320/2002 Sb., platnost od 1. ledna 2003 (viz § 6 odst. 7 a odst. 8 a § 13a) П Р Е А М Б Ю Л Парламентът на Чешката република, като демократична и правова държава, имайки предвид правото на националната и етническата идентичност като съставна част от правата на човека, зачитайки идентичността на лицата, принадлежащи към национални малцинства, като индивиди и като група, проявяваща се поспециално чрез своята собствена култура, традиции или език, имайки предвид създване на общество с културно многообразие и стремейки се към хармонично съжителство на националните малцинства с мнозинството от населението, гарантирайки на лицата, принадлежащи към национални малцинства правото на ефективно участие в културния, обществения и икономическия живот и в обществените процеси, особено в тези, които се отнасят до националните малцинства, защитавайки правата на лицата, принадлежащи към национални малцинства, в съответствие с международните договори за правата на човека и основните свободи, по които Чешката република е страна, с Конституцията и с Акта за основните права и свободи, прие този закон на Чешката република: Р А З Д Е Л І ЗА ПРАВАТА НА ЛИЦАТА, ПРИНАДЛЕЖАЩИ КЪМ НАЦИОНАЛНИ МАЛЦИНСТВА Г Л А В А І УВОДНИ РАЗПОРЕДБИ Член 1 Предмет на уреждането (1) Този закон урежда правата на лицата, принадлежащи към национални малцинства и обсега на действие на министерствата и други административни учреждения и органи на административно-териториалните единици (понататък само “администравните органи”) спрямо тях. 19 (2) Този закон не засяга разпоредбите на особени нормативни актове, уреждащи правата на лицата, принадлежащи към национални малцинства. Член 2 Определение на основните понятия (1) “Национално малцинство” е общност от граждани на Чешката република, които живеят на територията на съвременната Чешка република и се различават от другите граждани с общия си етнически произход, език, култура и традиции, образуват по брой малцинство от населението и същевременно изявяват волята си да са третирани като национално малцинство, предвид общи усилия за съхраняване и развиване на своята самобитност, език и култура и същевременно предвид изразяване и защита на интересите на своята исторически образувала се общност. (2) “Лице, принадлежащо към национално малцинство” е граждаин на Чешката република, който се идинтифицира като принадлежащ към националност, различна от чешката и изявява желанието си да е третиран като лице, принадлежащо към национално малцинство, заедно с другите, които се обявяват за принадлежащи към същата националност. Г Л А В А І І Права на лицата, принадлежащи към национално малцинство Член 3 Упражняване на правата на лицата, принадлежащи към национални малцинства (1) На лицата, принадлежащи към национални малцинства, се гарантира, както индивидуално, така и съвместно с други лица, принадлежащи към националното малцинство, упражняване на техните права, определени с този закон, особени нормативни актове или с международните договори за правата на човека и основните свободи, по които Чешката република е страна. (2) Не може да се ограничава упражняването на правата на лицата, принадлежащи към национално малцинство, както и лишаването от тези права. Член 4 Свободен избор на принадлежност към национално малцинство (1) Не могат да произтекат каквито и да било неблагоприятни последици от принадлежност към национално малцинство. (2) Администравните органи не водят регистър на лицата, принадлежащи към национални малцинства. Събирането, обработването и ползването на личните данни относно принадлежност към национално малцинство се регламентира от разпоредбите на особени нормативни актове.1) Данните относно заявяването на принадлежност към националност, получени от тези органи при преброяване на населението или съгласно друг специален закон, които дават възможност за установяване на принадлежност към национално малцинство, не могат да се ползват за друга цел, различна от тази, за която са били събрани и запазени, и след статистическата обработка трябва да се унищожат. 1) Закон № 101 (обн. в Сб. зак.от 2000 г.), за защита на личните данни и за изменения на някои закони, съгласно текста на по-късно приетите нормативни актове. 20 Член 5 Право на сдружаване на лицата, принадлежащи към национално малцинство Лицата, принадлежащи към национално малцинство, имат право да се сдружават в национални сдружения и в политически партии и политически движения при условията и по начините, определени от особени нормативни актове.2) Член 6 Право на участие в решаването на въпросите, засягащи национални малцинства (1) Лицата, принадлежащи към национални малцинства, имат право на активно участие в културния, обществения и икономическия живот, както и в обществените дейности, по- специално в онези, които ги засягат, на равнището на общината, областта, както и на национално равнище. (2) Правото съгласно алинея 1 упражняват лицата, принадлежащи към национални малцинства, по-специално чрез комитети за национални малцинства, учредени съгласно особени нормативни актове,3) и чрез Съвета за националните малцинства към правителството (по-нататък само “Съвет”) (3) Правителството учредява Съвет като свой консултативен и инициативен орган по въпросите на националните малцинства и лицата, принадлежащи към тях. Съветът се възглавява от член на правителството. (4) Членове на Съвета са представители на националните малцинства и представители на държавната власт, като не помалко от половина от членовете са представителите на националните малцинства, предложени от сдруженията на лицата, принадлежащи към националните малцинства. (5) В компетентностите на Съвета влизат: а) осигуряване на подготовката на мерките на правителството, засягащи правата на лицата, принадлежащи към националните малцинства в Чешката република, б) изразяване на мнение по проектозаконите, проекто-постановленията на пра-вителството и по мерките на правителството, засягащи правата на лицата, принадлежащи към националните малцинства, преди представянето им на правителството, в) разработване на прегледи относно ситуацията в областта на националностите на територията на Чешката република, г) разработване на препоръки на правителството или други административни органи за осигуряване на нуждите на лицата, принадлежащи към националните малцинства, по-специално в областта на образованието, културата и средствата за масово осведомяване, в ползването на родния език, в обществения и културния живот, 2) Закон № 83 (обн. в Сб. зак.от 1900 г.), за сдружаване на гражданите, съгласно текста на по-късно приетите нормативни актове. Закон № 424 (обн. в Сб. зак.от 1991 г.), за сдружаване в политическите партии и политическите движения, съгласно текста на по-късно приетите нормативни актове. Закон № 220 (обн. в Сб. зак.от 1999 г.), за произтичане на наборната или алтернативна военна служба и на военните упражнения a за някои правни отношения на военните в запас. Закон № 221 (обн. в Сб. зак.от 1999 г.), за кадрови военнослужещи, съгласно текста на закон №. 155 (обн. в Сб. зак.от 2000 г.). 3) Закон № 128 (обн. в Сб. зак.от 2000 г.), за общините (общинското устройство) , съгласно текста на закон №. 273 (обн. в Сб. зак.от 2001 г.). Закон № 129 (обн. в Сб. зак.от 2000 г.), за областите (областното устройство), съгласно текста на закон №. 273 (обн. в Сб. зак.от 2001 г.). Закон №. 131(обн. в Сб. зак.от 2000 г.), за столичната община Прага, съгласно текста на по-късно приетите нормативни актове. 21 д) сътрудничество с териториално-административните органи при практическотото реализиране на държавната политиката в областта на националните малцинства, е) представяне на предложения относно разпределяне на финансовите средства от националния бюджет, определени за подкрепа на дейностите на лицата, принадлежащи към националните малцинства. (6) Подробностите относно състава на Съвета, начина на назначаването на членовете му и дейността на Съвета се определят от устава на Съвета, който одобрява правителството. Член 7 Право на ползване на личното и фамилното име на езика на малцинството Лицата, принадлежащи към национални малцинства, имат правото да използват своето лично и фамилно име на езика на малцинството, съгласно условията, предвидени в особен нормативен акт. 4) Член 8 Право на многоезични наименования и обозначения (1) Лицата, принадлежащи към национални малцинства, които традиционно и трайно живеят на територията на Чешката република, имат право да поставят название на общината, в която те живеят, на населените места, улици и други обществени пространства, обозначения на сградите на административните органи и избирателните помещения също така и на езика на малцинството. (2) Условията за упражняване на правото съгласно алинея 1 и начин на поставянето на многоезични названия и обозначения се определят в особен нормативен акт.5) Член 9 Право на ползваве на езика на малцинството в официален контакт с административните органи и съдилищата. Лицата, принадлежащи към национални малцинства, които традиционно и трайно живеят на територията на Чешката република, имат правото да ползват езика на малцинството в официален контакт с административните органи и съдилищата. Условията за упражняване на това право се определят в особен нормативен акт.6) 4) Закон №. 301 (обн. в Сб. зак.от 2000 г.), за гражданските регистри, име и фамилно име и за изменения на някои с него свързани закони. 5) Закон № 128 (обн. в Сб. зак.от 2000 г.), , съгласно текста на закон №. 273 (обн. в Сб. зак.от 2001 г.). 6) чл. 18 от закон № 99 (обн. в Сб. зак.от 1963 г.), граждански процесуален кодекс, съгласно текста на закон №. 30 (обн. в Сб. зак.от 2000 г.). чл. 7 от закон № 335 (обн. в Сб. зак.от 1991 г.), за съдилища и съдии. чл. 2 от закон № 141 (обн. в Сб. зак.от 1961 г.), за наказателното съдебно производство (наказателно- процесуален кодекс), съгласно текста на по-късно приетите нормативни актове. чл. 33 от закон № 182 (обн. в Сб. зак.от 1993 г.), за Конституционния съд. чл. 12 от закон № 563 (обн. в Сб. зак.от 1991 г.), за счетоводството. чл. 46a от закон № 202 (обн. в Сб. зак.от 1990 г.), за лотарии и други, подобни на тях игри, съгласно текста на закон №. 149 (обн. в Сб. зак.от 1998 г.). чл. 3 от закон № 337 (обн. в Сб. зак.от 1992 г.), за администрация на данъци и такси, съгласно текста на закон №. 35 (обн. в Сб. зак.от 1993 г.), и закон № 255 (обн. в Сб. зак.от 1994 г.). 22 Член 10 Право на ползваве на езика на малцинството във връзка с провеждането на избори При условията, определени в особен нормативен акт7) лицата, принадлежащи към национални малцинства, които традиционно и трайно живеят на територията на Чешката република, имат правото да публикуват обява относно датата и мястото на провеждането на избори и друга, важна за избирателите информация на езика на националните малцинства. Член 11 Право на образование на езика на националното малцинство (1) Лицата, принадлежащи към национални малцинства, които традиционно и трайно живеят на територията на Чешката република, имат правото на възпитание и образование на родния си език в училищата, предучилищните заведения и в учебните заведения при условията, определени в особен нормативен акт.8) (2) Лицата, принадлежащи към национални малцинства, съгласно алинея 1 могат, при условията, определени в особен нормативен акт.8) да учредяват а) частни училища, в които да се обучава на езика на националното малцинство или да се обучава езикът на малцинството като предмет, б) частни предучилищни заведения и частни учебни заведения Член 12 Право на развитие на културата на лицата, принадлежащи към национални малцинства (1) Лицата, принадлежащи към национални малцинства, имат право на съхраняване и развиване на своя език, култура и традиции и на тяхното зачитане. (2) Държавата създава условия за съхраняване и развитие на културата и традициите и езика на лицата, принадлежащи към национални малцинства, които традиционно и трайно живеят на територията на Чешката република, подкрепя по-специално програмите, ориентирани към театри, музеи, галерии, библиотеки, документационна и други дейности на лицата, принадлежащи към национални малцинства. С тази цел предоставя субсидии от националния бюджет, като условията и начина на предоставянето на субсидиите се определят от правителството с постановление. Член 13 Право на разпространяване и приемане на информации на езика на националното малцинство (1) Лицата, принадлежащи към национални малцинства, имат право на разпростра-няване и приемане на информации на езика на своите национални малцинства. 7) Закон № 152 (обн. в Сб. зак.от 1994 г.), за изборите за общински съвети и за изменения и допълнения на някои други закони, съгласно текста на по-късно приетите нормативни актове. Закон № 130 (обн. в Сб. хзак.от 2000 г.), за изборите за областни съвети и за изменения на някои закони, съгласно текста на закон №.. 273 (обн. в Сб. зак.от 2001 г.). Закон № 247 (обн. в Сб. зак.от 1995 г.), за изборите за Парламента на Чешката република, съгласно текста на по-късно приетите нормативни актове. 8) Закон № 76 (обн. в Сб. зак.от 1978 г.), за учебни заведения, съгласно текста на по-късно приетите нормативни актове. Закон № 29 (обн. в Сб. зак.от 1984 г.), за системата на основни училища, средни училища и полувисши специализирани училища (училищният закон), съгласно текста на по-късно приетите нормативни актове. Закон № 564 (обн. в Сб. зак.от 1990 г.), за държавно управление и самоуправление в областта на образованието, съгласно текста на по-късно приетите нормативни актове. 23 (2) Предвид съхраняване и развиване на културата, традициите и езика им, държавата подкрепва периодичния и непериодичния печат, издаван на езиците на националните малцинства, които традиционно и трайно живеят на територията на Чешката република, както и радиоизлъчванията и телевизионните предавания на езиците на националните малцинства, които традиционно и трайно живеят на територията на Чешката република. С тази цел предоставя субсидии от националния бюджет, като условията и начина на предоставянето на субсидиите се определят от правителството с постановление. (3) Създаването и разпространението, от законно определените оператори, на програмите за радиото и телевизията, отнасящи се до лицата, принадлежащи към национални малцинства, се определя от особен нормативен акт.9) Р А З Д Е Л В Т О Р И Изменение на закона за административните нарушения Член 14 Закон № 200 (обн. в Сб. зак.от 1990 г.), за административните нарушения, съгласно текста на закон № 337 (обн . в Сб. зак. от 1992 г.), закон № 344 (обн. в Сб. зак. от 1992 г.), закон № 359 (обн. в Сб. зак. от 1992 г.), закон № 67 (обн. в Сб. зак. от 1993 г.), закон № 290 (обн. в Сб. зак. от 1993 г.), закон № 134 (обн. в Сб. зак. от 1994 г.), закон № 82 (обн. в Сб. зак. от 1995 г.), закон № 237 (обн. в Сб. зак. от 1990 г.), закон № 279 (обн. в Сб. зак. от 1995 г.), закон № 289 (обн. в Сб. зак. от 1995 г.), закон № 112 (обн. в Сб. зак. от 1998 г.), закон № 168 (обн. в Сб. зак. от 1999 г.), закон № 360 (обн. в Сб. зак. от 1999 г.), закон № 29 (обн. в Сб. зак. от 2000 г.), закон № 121 (обн. в Сб. зак. от 2000 г.), закон № 132 (обн. в Сб. зак. от 2000 г.), закон № 151 (обн. в Сб. зак. от 2000 г.), закон № 258 (обн. в Сб. зак. от 2000 г.), закон № 361 (обн. в Сб. зак. от 2000 г.), закон № 370 (обн. в Сб. зак. от 2000 г.), решението на Конституционния съд № 52 (обн. в Сб. зак. от 2001 г.), закон № 164 (обн. в Сб. зак. от 2001 г.), закон № 254 (обн. в Сб. зак. от 2001 г.), закон № 265 (обн. в Сб. зак. от 2001 г.) и закон № 274 (обн. в Сб. зак. от 2001 г.), се изменя, както следва: 1. В чл. 49 в края на алинея 1 точката се замества със запетая и се допълват буквите г) е д), които са: г) “на лицето, принадлежащо към национално малцинство, ограничава упражняването на правата на лицата, принадлежащи към национални малцинства, или го лишава от тях, д) причинява на някого ущърб поради неговата принадлежност към национално малцинство или поради неговата раса, цвят на кожата, пол, сексуална ориентация, език, вероизповядване или религия, поради неговите политически или други убеждения, членство или дейност в политически партии или политически движения, профсъюзни организации или други сдружения, поради неговия социален произход, имуществено състояние, род, здравословно състояние или поради неговото брачно или семейно положение.”. 2. В чл. 49 алинея 2 след думите “1000 ч.кр.” съюзът “и” се замества със запетая и на края на текста се допълват думите “и за административно нарушение съгласно алинея 1 буква г) и д) глоба в размера до 5000 ч.кр.”. 9) Закон № 483 (обн. в Сб. зак.от 1991 г.), за Чешката телевизия, съгласно текста на по-късно приетите нормативни актове. Закон № 484 (обн. в Сб. зак.от 1991 г.), за Чешкото радио, съгласно текста на по-късно приетите нормативни актове. 24 Р А З Д Е Л Т Р Е Т И Изменение на закона за ОБЩИНИТЕ Член 15 Закон № 128 (обн. в Сб. зак. от 2000 г.), за общините (общинското устройство), се изменя, както следва: 1. В чл. 29 алинея 2 цифрата “20” се замества с цифрата “10” и цифрата “50” се замества с цифрата “40”. 2. В чл. 117 алинея 3 в първото изречение цифрата “15” се замества с цифрата “10” и на края на второто изречение точката се замества с точка със запетая и се допълва текстът “лицата, принадлежащи към национални малцинства, трябва обаче винаги да представляват не по-малко от половината от всички членове на комитета.”. Р А З Д Е Л Ч Е Т В Ъ Р Т И Изменение на закона за ОБЛАСТИТЕ Член 16 В закон № 129 (обн. в Сб. зак.от 2000 г.), за областите (областното устройство), в чл. 78 алинея 2 цифрата “10” се замества с цифрата “5”, думите “към същата националност, различна от чешката” се заместват с думите “към националност, различна от чешката” и на края на второто изречение точката се замества с точка със запетая и се допълва текстът “лицата, принадлежащи към национални малцинства, трябва обаче винаги да предтавляват не по-малко от половината от всички членове на комитета.”. Р А З Д Е Л П Е Т И Изменение на закона за столична община прага Член 17 В закон № 131 (обн. в Сб. зак.от 2000 г.), за столична община Прага, в чл. 78 алинея 2 цифрата “15” се замества с цифрата “5”, на края на второто изречение точката се замества с точка със запетая и се допълва текстът “лицата, принадлежащи към национални малцинства, трябва обаче винаги да предтавляват не по-малко от половината от всички членове на комитета.”. Р А З Д Е Л Ш Е С Т И Изменение на закона за изборите за общински съвети Член 18 В закон № 152 (обн. в Сб. зак. от 1994 г.), за изборите за общински съвети и за изменения и допълнения на някои други закони, в чл. 31 се допълва алинея 3 със следния текст, включително забележката 10а) под линията: “(3) В общината, в която се учредява комитет за национални малцинста съгласно особен закон,10а) наредбата съгласно алинеите 1 и 2 се издава също и на езика на съответното национално малцинство. _________________ 25 10a) Закон № 128 (обн. в Сб. зак. от 2000 г.), за общините (общинското устройство), чл. 117 ал. 3, съгласно текста на закона № 273 (обн. в Сб. зак.от 2001 г.).”. Р А З Д Е Л С Е Д М И Изменение на закона за изборите за областни съвети Член 19 В закон № 130 (обн. в Сб. зак. от 2000 г.), за изборите в областни съвети и за изменения на някои закони, в чл. 27 се допълва алинея 3 със следния текст, включително забележката забележката 18а) под линията: “(3) В областта, в която се учредява комитет за национални малцинста съгласно особен закон,18а) обявата съгласно алинеите 1 и 2 се публикува също и на езика на съответното национално малцинство __________________ 18a) Закон № 129 (обн. в Сб. зак.от 2000 г.), за областите (областното устройство), чл. 78 ал.2, съгласно текста на закона № 273 (обн. в Сб. зак.от 2001 г.).”. Р А З Д Е Л О С М И влизане на закона в сила Член 20 Този закон влиза в сила в деня на обнародването му. Председател на Камарата на депутатите на Парламента: Клаус Президент на републиката: Хавел За министър-председател: Шпидла 26 Zakon br. 273/2001 Zb. o pravima pripadnika nacionalnih manjina i izmjeni nekih zakona (Zbirka zákona, zákon od dana 10. srpnja 2001) Změna: zákon č. 320/2002 Sb., platnost od 1. ledna 2003 (viz § 6 odst. 7 a odst. 8 a § 13a) P R E A M B U L A Parlament Češke Republike kao tijelo demokratske i pravne države imajući u vidu pravo na nacionalni i etnički identitet kao neodvojivi dio ljudskih prava, poštuje identitet pripadnika nacionalnih manjina kao pojedinaca ili grupa koji se izražava osobito vlastitom kulturom, tradicijom ili jezikom, imajući u vidu stvaranje multikulturnog društva i težeći harmoničnoj zajednici nacionalnih manjina sa većinskim stanovništvom, osiguravajući pripadnicima nacionalnih manjina pravo na angažirano sudjelovanje u kulturnom, društvenom i ekonomskom životu i javnom djelovanju, osobito u onom koje se tiče nacionalnih manjina, čuvajući prava pripadnika nacionalnih manjina sukladno međunarodnim ugovorima o ljudskim pravima i osnovnim slobodama za koje Češku Republiku obvezuje Ustav i Povelja o osnovnim pravima i slobodama, donio je ovaj zakon Češke Republike: D I O P R V I O PRAVIMA PRIPADNIKA NACIONALNIH MANJINA P O G L A V L J E 1 UVODNE ODREDBE § 1 Predmet izmjene 1) Ovaj zakon uređuje prava pripadnika nacionalnih manjina i kompetenciju ministarstava, drugih ureda uprave i organa teritorijalnih samoupravnih cjelina (u daljem tekstu samo “organi javne uprave”) u vezi sa njima. 2) Odredbe posebnih pravnih propisa koje određuju prava pripadnika nacionalnih manjina se ovim zakonom ne povređuju. § 2 Utvrđenje osnovnih pojmova 1) Nacionalna manjina je skup građana Češke Republike koji žive na teritoriju Češke Republike i koji se od ostalih građana razlikuju najčešće zajedničkim etničkim podrijetlom, jezikom, kulturom i tradicijom, čine brojnu manjinu stanovništva i ujedno pokazuju zajedničku težnju za očuvanjem i razvijanjem vlastitog integriteta, jezika i kulture a ujedno sa svrhom izražavanja i očuvanja interesa njihovih zajednica koje su se u povijesti stvorile. 2) Pripadnikom nacionalne manjine je građanin Češke Republike koje se glasi drugoj naciji nego češkoj i izjavljuje želju da se gleda kao pripadnik nacionalne manjine ujedno sa ostalima koji se također glase istoj naciji. 27 P O G L A V L J E I I PRAVA PRIPADNIKA NACIONALNIH MANJINA § 3 Ostvarivanje prava pripadnika nacionalnih manjina 1) Pripadnicima nacionalnih manjina se garantira pojedinačno ili zajednički sa drugim pripadnicima nacionalnih manjina ostvarivanje njihovih prava određenih ovim zakonom, posebnim pravnim propisima ili međunarodnim ugovorima o ljudskim pravima i osnovnim slobodama kojima je Češka Republika obvezana. 2) Ostvarenje prava pripadnika nacionalnih manjina ne smije da bude ograničavano ili sprečavano. § 4 Slobodno odlučivanje o pripadnosti nacionalnoj manjini 1) Zbog pripadnosti nacionalnoj manjini ne smije nikome nastati nikakva šteta. 2) Organi javne uprave ne vode evidenciju pripadnika nacionalnih manjina. Prikupljanje, sređivanje i korištenje podataka osobnih podataka u svezi sa pripadništvom nacionalnoj manjini se upravlja prema odredbama pravnih propisa.1) Podatak o prijavljivanju naciji koji ovi organi prikupe prilikom popisa stanovništva ili po osnovu drugog posebnog zakona koji omogućuje određivanje pripadnika nacionalne manjine, ne smiju biti korišteni u druge svrhe nego one, zbog koje su bile prikupljene i arhivirane, te nakon statističke obrade se moraju uništiti. § 5 Pravo na okupljanje pripadnika nacionalnih manjina Pripadnici nacionalne manjine se mogu udruživati u nacionalnim udruženjima, te u političkim strankama i političkim pokretima, pod uvjetima i na način određen posebnim pravnim propisima.2) § 6 Pravo učešća prilikom rješavanja poslova koji se tiču nacionalne manjine 1) Pripadnici nacionalnih manjina imaju pravo na aktivno učestvovanje u kulturnom, društvenom i ekonomskom životu i u javnim poslovima, osobito u onima koji se tiču nacionalnih manjina čiji su pripadnici i to na razini općine, županije ili cijelonarodnoj razini. 2) Pravo prema stavu 1 ostvaruju pripadnici nacionalnih manjina osobito posredstvom odbora za nacionalne manjine, zasnovanih prema posebnim pravnim propisima3) i Savjeta vlade za nacionalne manjine (u daljem tekstu “Savjet”). 3) Kao svoje savjetodavno i inicijativno tijelo za pitanja koje se tiču nacionalnih manjina i njihovih pripadnika osnuje vlada Savjet. U njenom čelu je član vlade. 1) Zakon br. 101/2000 Zb. o zaštiti osobnih podataka i izmjeni nekih zakona, prečišćeni tekst. 2) Zakon br. 83/1990 Zb. o udruživanju građana, prečišćeni tekst. Zakon br. 424/1991 Zb. o udruživanju u političke stranke i političke pokrete, prečišćeni tekst. Zakon br. 220/1999 Zb. tijeku osnovne ili posebne vojne službe i vježbi, te o nekim pravnim odnosima rezervnih vojnika Zakon br. 221/1999 Zb. o aktivnim vojnicima u smislu zakona br. 135/2000 Zb. 3) Zakon br. 128/2000 Zb. o naseljima (mjesna uprava), u smislu zakona br. 273/2001 Zb. Zakon br. 129/2000 Zb. o županijama (županijska uprava), u smislu zakona br.273/2001 Zb. Zakon br. 131/2000 Zb. o glavnom gradu Pragu, prečišćeni tekst. 28 4) Članovi Savjeta su predstavnici nacionalnih manjina i predstavnici organa javne moći pod uvjetom da najmanje polovina članova Savjeta su predstavnici nacionalnih manjina koji su bili izabrani udrugama pripadnika nacionalnih manjina. 5) U nadležnost Savjeta spada a) osiguravanje pripreme vladinih odredaba koje se tiču prava pripadnika nacionalnih manjina u Češkoj Republici, b) izjasniti se u vezi zakonskih prijedloga, u vezi prijedloga naređenja vlade i u vezi mjera koje se tiču prava pripadnika nacionalnih manjina prije njihova podnošenja vladi, c) pripremati za vladu sabrane izvještaje o nacionalnoj situaciji na teritoriju Češke republike, d) pripremati za vladu ili ministarstva ili druge organe uprave preporuke za osiguranje potreba pripadnika nacionalnih manjina, osobito u oblasti školstva, kulture i medija, upotrebe materinjeg jezika, društvenog i kulturnog života, e) surađivati sa organima teritorijalnih samoupravnih cjelina prilikom praktičnog osiguranja nacionalne politike države, f) predlagati raspodjelu financijskih sredstava odvajanih iz državnog budžeta za potporu aktiviteta pripadnika nacionalnih manjina. 6) Pojedinosti o sastavu Savjeta, načinu imenovanja članova Savjeta, te o aktivnosti Savjeta određuje statut Savjeta koji odobrava vlada. § 7 Pravo na korištenje imena i prezimena na jeziku nacionalne manjine Pripadnici nacionalnih manjina imaju pravo na korištenje svog imena i prezimena na jeziku nacionalne manjine pod uvjetima određenim posebnim pravnim propisom.4) § 8 Pravo na višejezične nazive i označavanje 1) Pripadnici nacionalnih manjina koje tradicionalno i dugoročno žive na teritoriju Češke Republike imaju pravo da ime mjesta u kojem žive, imena njegovih dijelova, ulica i drugih javnih prostora, oznaka objekta organa javne uprave i izbornih prostorija budu također navedeni u jeziku nacionalne manjine. 2) Uvjeti za ostvarivanje prava prema stavu 1 i način prikazivanja višejezičnih naziva i oznaka će odrediti poseban pravni propis.5) § 9 Pravo na korištenje jezika nacionalne manjine u kontaktu sa uredima i na sudovima Pripadnici nacionalnih manjina koje tradicionalno i dugoročno žive na teritoriju Češke Republike imaju pravo na upotrebu jezika nacionalne manjine u kontaktu sa uredima i na sudovima. Uvjete za korištenje ovog prava određuju posebni pravni propisi. 6) 4) Zakon br. 301/2000 Zb. o matričnim knjigama, imenima i prezimenima, te o izmjeni određenih zakona. 5) Zakon br. 128/2000 Zb., u smislu zakona br. 273/2001 Zb. 6) § 18 zakona br. 99/1963 Zb., Građanski sudski poredak, u smislu zakona 30/2000 Zb. § 7 zakona br. 335/1991 Zb. o sudovima i sucima. § 2 zakona br. 141/1961 Zb. o sudskom krivičnom postupku (krivični poredak), prečišćeni tekst. § 33 zakona br. 182/1993 Zb. o ustavnom sudu. § 12 zakona br. 563/1991 Zb. o knjigovodstvu. § 46a zakona br. 202/1990 Zb. o lutrijama i drugim sličnim igrama, u smislu zakona br. 149/1998 Zb. § 3 zakona br. 337/1992 Zb. o porezima i naknadama, u smislu zakona br. 35/1993 Zb. i zakona br. 255/1994 Zb. 29 § 10 Pravo na korištenje jezika nacionalne manjine u slučaju izbora Pod uvjetima utvrđenim posebnim propisima7) imaju pripadnici nacionalnih manjina koje tradicionalno i dugoročno žive na teritoriju Češke Republike pravo da se obavještenja o vremenu i mjestu izbora, te druge informacije za birače objave na jeziku nacionalnih manjina. § 11 Pravo na obrazovanje na jeziku nacionalnih manjina 1) Pripadnici nacionalnih manjina koje tradicionalno i dugoročno žive na teritoriju Češke Republike imaju pravo na odgoj i obrazovanje na svom materinskom jeziku u školama, predškolskim ustanovama pod uvjetima koje određuju posebni pravni propisi.8) 2) Pripadnici nacionalnih manjina prema stavu 1 mogu pod uvjetima određenim posebnim propisima8) osnivati, a) privatne škole sa predavanjima na jeziku nacionalne manjine ili sa učenjem jezika nacionalne manjine kao predmeta, b) privatne predškolske ustanove, te privatne školske ustanove. § 12 Pravo na razvoj kulture pripadnika nacionalnih manjina 1) Pripadnici nacionalnih manjina imaju pravo da sačuvaju i razvijaju svoj jezik, kulturu i tradicije, te da budu respektirane. 2) Država stvara uvjete za čuvanje i razvoj kulture, tradicije i jezika pripadnika nacionalnih manjina koje tradicionalno i dugoročno žive na teritoriju Češke Republike, osobito potpomaže programe usmjerene na kazališta, muzeje, galerije, knjižnice, dokumentacijsku djelatnost i druge aktivnosti pripadnika nacionalnih manjina. U ovu svrhu se daje dotacija iz državnog budžeta; uvjete i način pružanja dotacije određuje vlada na osnovu naređenja. § 13 Pravo na širenje i primanje informacija na jeziku nacionalne manjine 1) Pripadnici nacionalnih manjina imaju pravo na širenje i primanje informacija na jeziku svojih nacionalnih manjina. 2) Država potpomaže da se u svrhu očuvanja i razvoja kulture, tradicija i jezika tiskaju periodične i neperiodične publikacije koje izlaze na jezicima nacionalnih manjina koje tradicionalno i dugoročno žive na teritoriju Češke Republike, te radio i televizijsko emitiranje na jezicima nacionalnih manjina koje tradicionalno i dugoročno žive na teritoriju Češke Republike. Za ovu svrhu daje dotacije iz državnog budžeta; uvjete i način pružanja dotacije određuje vlada na osnovu naređenja. 3) Stvaranje i širenje radio i televizijskih emisija sa strane proizvođača u odnosu na pripadnike nacionalnih manjina se određuju zakonom, posebnim pravnim propisima.9) 7) Zakon br. 152/1994 Zb. o izborima u zastupnička tijela općina, te o izmjeni i dopuni određenih zakona u smislu kasnijih propisa. Zakon br. 130/2000 Zb. o izborima u zastupnička tijela županija, te o izmjeni određenih zakona, u smislu zakona br. 273/2001 Zb. Zakon br. 247/1995 Zb., o izborima u Parlament Češke Republike, prečišćeni tekst. 8) Zakon br. 76/1978 Zb. o školskim ustanovama, prečišćeni tekst. Zakon br. 29/1984 Zb., o sistemu osnovnih škola, srednjih škola i viših stručnih škola (školski zakon), prečišćeni tekst. Zakon br. 564/1990 Zb., o državnoj upravi i samoupravi u prosvjeti, prečišćeni tekst. 9) Zakon br. 483/1991 Zb., o Češkoj televiziji, prečišćeni tekst. Zakon br. 484/1991 Zb., o Češkom radiju, prečišćeni tekst. 30 D I O D R U G I Izmjena zakona o prekršajima § 14 Zakon br. 200/1990 Zb, o prekršajima, u smislu zakona br. 337/1992 Zb, zakona br. 334/1992 Zb, zakona br.359/1992 Zb, zakona br. 67/1993 Zb, zakona br. 290/1993 Zb., zakona br. 134/1994 Zb., zakona br. 82/1995 Zb., zakona br. 237/1995 Zb., zakona br. 279/1995 Zb., zakona br. 289/1995 Zb., zakona br. 112/1998 Zb., zakona br. 168/1999 Zb., zakona br. 360/1999 Zb., zakona br. 29/2000 Zb., zakona br. 121/2000 Zb., zakona br. 132/2000 Zb., zakona br. 151/2000 Zb., zakona br. 258/2000 Zb., zakona br. 361/2000 Zb., zakona br. 370/2000 Zb., nalaz Ustavnog suda br. 52/2001 Zb., zakona br. 164/2001 Zb., zakona br. 254/2001 Zb., zakona br. 265/2001 Zb., te zakona br. 274/2001 Zb., mijenja se ovako: 1. U § 49 na kraju stava 1, se točka zamjenjuje za zarez i dodaju se slova d) i e) koja glase: “d) ograničavanje ili zabranjivanje da pripadnik nacionalne manjine ostvari prava nacionalnih manjina, e) nanošenje štete zbog pripadnosti nacionalnoj manjini ili zbog etničkog porekla, ili zbog rase, boje kože, spola, seksualne orijentacije, jezika, vjere ili vjeroispovijesti, zbog političkog ili drugog mišljenja, članstva ili djelovanja u političkim organizacijama, sindikatima ili drugim udrugama, zbog socijalnog podrijetla, imetka, roda, zdravstvenog stanja ili zbog bračnog ili obiteljskog stanja.” 2. U § 49 stav 2 se iza riječi “1.000 Kč” veznik “i” se zamjenjuje zarezom i na kraju teksta se dodaju riječi “i za ovaj prekršaj slijedi prema stavu 1, slovo d) i e) kazna do 5.000 Kč”. D I O T R E Ć I Izmjena zakona o naseljima § 15 Zakon br. 128/2000 Zb. o naseljima (mjesna uprava) se mijenja ovako: 1) U § 29 st. 2 se broj “20” zamjenjuje brojem “10”, a broj “50” se zamjenjuje brojem “40”. 2) U §117 st. 3, prva rečenica, se broj “15” zamjenjuje brojem “10”, na kraju druge rečenice se točka zamjenjuje za točku i zarez i dopunjuje se tekst “međutim pripadnici nacionalnih manjina moraju predstavljati najmanje polovinu svih članova upravnog odbora.” D I O Č E T V R T I Izmjena zakona o županijama § 16 U § 78 st. 2 zakona br. 129/2000 Zb., o županija (županijska uprava), se broj “10” zamjenjuje brojem “5”, riječi “istoj naciji drugoj nego češkoj”, se zamjenjuju riječima: “drugoj nego češkoj naciji” i na kraju druge rečenice se točka zamjenjuje točkom i zarezom i tekst se dopunjuje “međutim pripadnici nacionalnih manjina moraju predstavljati najmanje polovinu svih članova upravnog odbora.” D I O P E T I Izmjena zakona o glavnom gradu Pragu § 17 U § 78 stav 2 zakona br. 131/2000 Zb. o glavnom gradu Pragu se u prvoj rečenici broj “15” zamjenjuje brojem “5” i na kraju druge rečenice se točka zamjenjuje točkom i zarezom i dodaje se tekst “međutim pripadnici nacionalnih manjina moraju predstavljati najmanje polovinu svih članova upravnog odbora.” 31 D I O Š E S T I Izmjena zakona o izborima u mjesna tijela § 18 U § 31 zakona br. 152/1994 Zb., o izborima u mjesna tijela i o izmjeni i dopuni nekih drugih zakona se dodaje st. 3 koji uključujući bilješku br. 10a) ispod donje linije glasi: “(3) Naselje koje osnuje odbor za nacionalne manjine prema posebnom zakonu10a), prema st. 1 i 2 izdaje zakonske odluke i na jezicima odgovarajuće nacionalne manjine. ___________ 10a) § 117 st. 3 zakona br. 128/2000 Zb. o naseljima (mjesna uprava), u smislu zakona 273/2001 Zb.” D I O S E D M I Izmjena zakona o izborima u vijeća županija § 19 U § 27 zakona br. 130/2000 Zb. o izborima u županijska tijela uprave te o izmjeni nekih zakona dodaje se st. 3 koji uključujući bilješku br. 18a) ispod donje linije glasi: “3) U županiji gdje se osnuje odbor za nacionalne manjine prema posebnom zakonu18a), se prema st. 1 i 2 informacije objavljuju na jeziku odgovarajuće nacionalne manjine. ___________ 18a) § 78 st. 2 zakona br. 129/2000 Zb., o županijama (županijska uprava) u smislu zakona br. 273/2001 Zb.”. D I O O S M I STUPANJE NA SNAGU § 20 Ovaj zakon stupa na snagu danom njegove objave. Klaus v.r. Havel v.r. u zastupanju Špidla v.r. 32 A 273/2001 sz. Tt., a nemzetiségi kisebbségek jogairól és néhány törvény módosításáról (A 2001. július 10-én elfogadott, elküldve: 2001 augusztus 2-án) Změna: zákon č. 320/2002 Sb., platnost od 1. ledna 2003 (viz § 6 odst. 7 a odst. 8 a § 13a) P R E A M B U L U M A Cseh Köztársaságnak, mint demokratikus jogállamnak a parlamentje a nemzeti és etnikai önazonossághoz való jogot az egyetemes emberi jogok részének tekintve, tiszteletben tartva a nemzetiségi kisebbségek önazonosságának egyéni és közösségi megnyilvánulásait, elsősorban sajátos kultúrájukat, hagyományaikat és nyelvüket, a multikulturális társadalom kialakításának szándékát szem előtt tartva, és elősegítve a nemzetiségi kisebbségek harmonikus együttélését a többségi társadalommal, biztosítva a nemzetiségi kisebbségek jogait a kulturális, társadalmi és gazdasági életben, illetve a közügyekben való hatékony részvételre, különös tekintettel a nemzetiségi kisebbségeket érintő ügyeket, a nemzetiségi kisebbségek jogait az általános emberi és szabadságjogok nemzetközi szerződéseivel összhangban ápolva, melyek a Cseh Köztársaságot Alkotmányában és Az Általános Emberi és Szabadságjogok Okmányában kötelezik, a következő törvényt alkotja: E L S Ő R É S Z A NEMZETISÉGI KISEBBSÉGEKHEZ TARTOZÓ SZEMÉLYEK JOGAIRÓL I. F E J E Z E T ALAPVETŐ RENDELKEZÉSEK § 1 A rendelkezés tárgya (1) A jelen törvény a nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyek jogait, továbbá a minisztériumok és más közigazgatási hivatalok, illetve a területi önkormányzati szervek (a továbbiakban: „közigazgatási szervek”) velük kapcsolatos hatáskörét rendezi. (2) A nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyek jogait rendező külön jogszabályok rendelkezéseit a jelen törvény nem érinti. § 2 Az alapfogalmak meghatározása (1) E törvény értelmében nemzetiségi kisebbség minden olyan a Cseh Köztársaság területén jelenleg élő népcsoport, amely az állam lakossága körében számszerű kisebbségben van, tagjai cseh állampolgárok és a lakosság többi részétől saját nyelve és kultúrája, hagyományai különböztetik meg, s egyben olyan összetartozás-tudatról tesz bizonyságot, amely mindezek megőrzésére, történelmileg kialakult közösségeik érdekeinek kifejezésére és védelmére irányul. 33 (2) Nemzetiségi kisebbséghez tartozónak tekintjük a Cseh Köztársaság minden olyan állampolgárát, aki a cseh nemzetiségtől eltérő nemzetiségűnek vallja magát, és kinyilvánítja azon óhaját, hogy a vele azonos nemzetiségűekkel együtt e nemzetiségi kisebbséghez tartozóként tartsák őt számon. I I. F E J E Z E T A NEMZETISÉGI KISEBBSÉGEKHEZ TARTOZÓ SZEMÉLYEK JOGAI § 3 A nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyek jogainak gyakorlása (1) A nemzetiségi kisebbséghez tartozó személyeknek biztosítva van, hogy mind egyénileg, mind a nemzetiségi kisebbséghez tartozó más személyekkel együtt gyakorolhassák az e törvényben, vagy külön jogszabályban, illetve olyan nemzetközi emberiés szabadságjogi szerződésekben megszabott jogaikat, melyek mellett a Cseh Köztársaság elkötelezte magát. (2) A nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyeket jogaiknak gyakorlásában nem szabad korlátozni vagy megakadályozni. § 4 A nemzetiségi kisebbséghez való tartozás szabad vállalása (1) A nemzetiségi kisebbséghez való tartozás miatt senkit sem érhet semminemű hátrányos megkülönböztetés. (2) A közigazgatási szervek nem vezetnek nyilvántartást a nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyekről. A nemzetiségi hovatartozásra vonatkozó személyi adatok gyűjtését, feldolgozását és felhasználását külön jogszabály rendezi.1) Azokat a nemzetiségi kisebbségi hovatartozásra vonatkozó adatokat, melyeket e szervek a népszámlálás, vagy más külön jogszabály alapján végrehajtott felmérés során gyűjtenek, tilos az eredeti céltól eltérő más célra felhasználni, illetve tárolni, a statisztikai feldolgozást követően pedig megsemmisítendők. § 5 A nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyek társulási joga A nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyek nemzetiségi szervezetekbe tömörülhetnek, politikai pártokat és politikai mozgalmakat hozhatnak létre külön jogszabályban megszabott módon, illetve feltételek mellett.2) § 6 A nemzetiségi kisebbségi ügyekben való részvétel joga (1) A nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyeknek joguk van tevékenyen részt venni a kulturális, társadalmi és gazdasági életben, illetve a közügyekben, különös tekintettel a saját nemzetiségi kisebbségüket érintő ügyeket, mind települési, kerületi (megyei) mind pedig országos szinten. (2) A nemzetiségi kisebbségek az 1. bekezdésben meghatározott jogot elsősorban a külön 1) A 101/2000 sz. Tt., Törvény a személyi adatok védelméről és néhány törvény módosításáról, módosított változatai. 2) A 83/1990 sz. Tt., Törvény az állampolgárok társulásáról, módosított változatai. A 424/1991 sz. Tt., Törvény a politikai pártokba és politikai mozgalmakba való tömörülésről, módosított változatai. A 220/1999 sz. Tt., Törvény a sorkatonai- és civilszolgálatról, illetve a katonai hadgyakorlatokról és a tartalékos katonák joghelyzetéről. A 221/1999 sz. Tt., Törvény a hivatásos állományról, módosított változata 155/2000 sz. Tt. 34 jogszabályban meghatározott módon létrehozott nemzetiségi kisebbségi bizottságok,3) illetve a kormány Nemzetiségi Kisebbségi Tanácsa (a továbbiakban: „Tanács”) révén gyakorolják. (3) A kormány a nemzetiségi kisebbségek kérdéseinek kezelésére tanácsadói testületet, Tanácsot létesít. A Tanács élén a kormány tagja áll. (4) A Tanács tagjai a nemzetiségi kisebbségek, és a közhatalom szerveinek képviselői, miközben a Tanács tagjainak legalább felét azok a nemzetiségi kisebbségi képviselők alkotják, akiket a nemzetiségi kisebbségi szervezetek jelölnek. (5) A Tanács hatáskörébe tartozik a) a kormány azon rendelkezéseinek előkészítése, melyek a Cseh Köztársaságban élő nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyekre vonatkoznak, b) a törvényjavaslatok, a kormányrendeletek, valamint a nemzetiségi kisebbségekre vonatkozó rendelkezések véleményezése, mielőtt azok a kormány elé kerülnek, c) a Cseh Köztársaságban élő nemzetiségek helyzetét összefoglaló jelentés elkészítése a kormány részére, d) a nemzetiségi kisebbségek szükségleteit biztosító javaslatok előkészítése a kormány, a minisztériumok vagy más közigazgatási szervek felé, elsősorban az oktatás, kultúra és média, az anyanyelv használata, a társadalmi és kulturális élet területén, e) az állam nemzetiségi politikájának gyakorlati bebiztosítása a területi kisebbségi önkormányzatok szerveivel való hatékony együttműködés révén, f) javaslatot tenni a nemzetiségi kisebbségek tevékenységét támogató állami költségvetési juttatások elosztására. (6) A Tanács összetételének részleteit, a Tanács tagjai kinevezésének módját és a Tanács tevékenységét a Tanács statútuma tartalmazza, melyet a kormány hagy jóvá. § 7 A családnevek és utónevek használatának joga a nemzetiségi kisebbségek nyelvén A nemzetiségi kisebbséghez tartozó személyeknek joguk van külön jogszabályban mega-dott feltételek mellett saját családi és utónevük használatára a nemzetiségi kisebbség nyelvén.4) § 8 A többnyelvű megnevezés és megjelölés joga (1) Azoknak a nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyeknek, akik hagyományosan és huzamosabb ideje élnek a Cseh Köztársaság területén, joguk van, hogy a községet, melyben élnek, annak részeit, utcáit, más köztereit, a közigazgatás szerveinek épületeit, illetve a választóhelyiségeket saját nemzetiségi kisebbségük nyelvén is megjelöljék. (2) Az 1. bekezdés szerinti jog gyakorlásáról és a többnyelvű megnevezés módjáról külön jogszabály rendelkezik.5) § 9 A nemzetiségi kisebbség nyelvének használata a hivatalokban és a bíróságokon Azoknak a nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyeknek, akik hagyományosan és huzamosabb ideje élnek a Cseh Köztársaság területén, joguk van, hogy nemzetiségi kisebbségük 3) A 128/2000 sz. Tt., Törvény a településekről (településlétesítés), módosított változata 273/2001 sz. Tt. A 129/2000 sz. Tt., Törvény a kerületekről/megyékről, (kerület/megyelétesítés), módosított változata 273/2001 sz. Tt. A 131/2000 sz. Tt., Törvény Prága fővárosról, módosított változatai. 4) A 301/2000 Tt., Törvény az anyakönyvezésről, a családi és utónevekről és néhány vonatkozó törvény módosításáról. 5) A 128/2000 Tt., 273/2001 sz. Tt. módosított változata. 35 nyelvét a hivatalokban és a bíróságokon is használhassák. E jog gyakorlásának feltételeit külön jogszabály rendezi.6) § 10 A nemzetiségi kisebbségek nyelvének használata a választások során Azoknak a nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyeknek, akik hagyományosan és huzamosabb ideje élnek a Cseh Köztársaság területén, külön jogszabályban rendezett feltételek mellett joguk van,7) hogy a választások idejéről és helyéről, illetve a választásokkal összefüggő egyéb információkról a választókat nemzetiségi kisebbségi nyelvükön is tájékoztassák. § 11 A nemzetiségi kisebbségi nyelven való oktatás joga (1) Azoknak a nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyeknek, akik hagyományosan és huzamosabb ideje élnek a Cseh Köztársaság területén, joguk van, hogy külön jogszabályban rendezett feltételek mellett8) az iskolákban, óvodákban és bölcsődékben, valamint más oktatási intézményekben anyanyelvi művelődésben és közoktatásban részesüljenek. (2) Az 1. bekezdés szerinti nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyeknek külön jogszabály alapján8) jogában áll a) olyan magániskolákat létesíteni, melyben az oktatás a nemzetiségi kisebbség nyelvén folyik, vagy amelyben a nemzetiségi kisebbség nyelvét is tantárgyként oktatják, b) magánóvodákat és bölcsődéket, vagy más oktatási intézményeket létesíteni. § 12 A nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyek joga kultúrájuk fejlesztésére (1) A nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyeknek joguk van nyelvük, kultúrájuk és hagyományaik ápolására és fejlesztésére, illetve közmegbecsülésére. (2) Az állam gondoskodik annak feltételeiről, hogy azok a nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyek, akik hagyományosan és huzamosabb ideje élnek a Cseh Köztársaság területén, kultúrájukat, hagyományaikat és nyelvüket ápolhassák és fejleszthessék; az állam elsősorban a nemzetiségi kisebbségek színházzal, múzeumokkal, galériákkal, könyvtárakkal, dokumentációs és egyéb tevékenységgel összefüggő programjaikat támogatja. Ennek érdekében az állami költségvetésből támogatást biztosít, melynek feltételeit és módját kormányrendelet szabályozza. § 13 A tájékoztatáshoz és tájékozódáshoz való jog a nemzetiségi kisebbségek nyelvén (1) A nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyeknek joguk van, hogy nemzetiségi 6) A 99/1963 sz. Tt., 18. §-a polgári bírósági eljárás, 30/2000 sz. Tt. módosított változata A 335/1991 sz. Tt., 7 §-a a bíróságokról és a bírákról. A 141/1961 sz. Tt., 2 §-a a bírósági büntetőeljárásokról (büntetőeljárás), módosított változatai. A 182/1993 sz. Tt., 33 §-a Az alkotmánybíróságról. A 563/1991 sz. Tt., 12 §-a a könyvelésről. A 202/1990 sz. Tt., 46a §-a a szerencsejátékokról, a 149/1998 sz. Tt. módosított változata A 337/1992 sz. Tt., 3 §-a az adókezelésről és illetékekről, a 35/1993 sz. Tt. módosított változata és a 255/1994 sz. Tt. 7) A 152/1994 sz. Tt., a helyhatósági választásokról és néhány más törvény módosításáról, illetve kie-gészítéséről, módosított változatai. A 130/2000 Tt., a kerületi/megyei képviseleti választásokról és néhány más törvény módosításáról, a a 273/2001 Tt. módosított változata A 247/1995 sz. Tt., a parlamenti választásokról, módosított változatai. 8) A 76/1978 sz. Tt., a közoktatási intézményekről, módosított változatai. A 29/1984 sz. Tt., az általános iskolák, középiskolák és szakközépiskolák rendszeréről (közoktatási törvény), módosított változatai. 36 kisebbségi nyelvükön tájékoztathassanak és tájékozódjanak. (2) Az állam a kultúra, hagyomány és anyanyelv ápolásának és fejlesztésének céljából támogatja a nemzetiségi nyelven megjelenő periodikus és időszaki sajtótermékek kiadását mindazon nemzetiségi kisebbségekhez tartozó személyek esetében, akik hagyományosan és huzamosabb ideje élnek a Cseh Köztársaság területén; a hagyományosan és huzamosabb ideje a Cseh Köztársaság területén élő nemzetiségek esetében ugyancsak támogatja a rádió- és televíziós műsorsugárzást a nemzetiségi kisebbségek nyelvén. Ennek érdekében az állami költségvetésből támogatást biztosít, melynek feltételeit és módját kormányrendelet szabályozza. (3) A nemzeti kisebbségekkel kapcsolatos rádiós és televíziós műsorok készítésének és terjesztésének körülményeit a törvény szerinti frekvenciagazdáknál külön jogszabály rendezi.9) M Á S O D I K R É S Z A szabálysértésekről szóló törvény módosítása § 14 A 200/1990 sz. Tt., a szabálysértésekről, a 337/1992 sz. Tt. módosított változata értelmében, a 344/1992 sz. Tt., a 359/1992 sz. Tt., a 67/1993 sz. Tt., a 290/1993 sz. Tt., a 134/1994 sz. Tt., a 82/1995 sz. Tt., a 237/1995 sz. Tt., a 279/1995 sz. Tt., a 289/1995 sz. Tt., a 112/1998 sz. Tt., a 168/1999 sz. Tt., a 360/1999 sz. Tt., a 29/2000 sz. Tt., a 121/2000 sz. Tt., a 132/2000 sz. Tt., a 151/2000 sz. Tt., a 258/2000 sz. Tt., a 361/2000 sz. Tt., a 370/2000 sz. Tt., az Alkotmánybíróság 52/2001 sz. Tt. megállapítása, a 164/2001 sz. Tt., a 254/2001 sz. Tt., a 265/2001 sz. Tt. és a 274/2001 sz. Tt., az alábbiak szerint módosul: 1. A 49. § 1. bekezdésének végén a pont helyére vessző kerül, s a paragrafus d) és e), pontokkal egészül ki, melyek az alábbiak: „d) korlátozza vagy lehetetlenné teszi a nemzetiségi kisebbségeknek a nemzetiségi kisebbségek jogának gyakorlatát, e) mást nemzetiségéből vagy etnikumából, fajából, bőre színéből, neméből, szexuális vonzalmaiból, nyelvéből, felekezetéből vagy hitvallásából, politikai vagy egyéb meggyőződéséből, politikai párt- vagy politikai mozgalmi tagságából, szakszervezeti vagy egyéb szervezetekben való tagságából, szociális körülményeiből, tulajdoni viszonyaiból, származásából, egészségi állapotából vagy házastársi illetve családi állapotából kifolyólag hátrányosan megkülönböztet.” 2. A 49. § 2. bekezdésében a „1 000 cseh korona” szavak után az „és” kötőszó helyére vessző kerül és a szöveg vége a következő szöveggel egészül ki „és az 1,. bekezdés d) és e) pontjai szerinti szabálysértést 5 000 cseh korona büntetés sújtja”. H A R M A D I K R É S Z A településekről szóló törvény módosítása § 15 A 128/2000 sz. Tt., a településekről (településlétesítés) az alábbiak szerint módosul: 1. A 29. § 2. bekezdésében a „20-as“ számjegy helyére „10-es“ számjegy, az „50-es“ számjegy helyére pedig „40“-es számjegy kerül. 9) A 483/1991 sz. Tt., a Cseh Televízióról, módosított változatai. A 484/1991 sz. Tt., a Cseh Rádióról, módosított változatai. 37 2. A 117. § 3. bekezdésének első mondatában a „15-ös“ számjegy helyére „10-es“ számjegy kerül, a második mondat végén a pontot pontosvessző váltja fel, s az alábbi szöveggel egészül ki „a nemzetiségi kisebbségek képviselőinek száma azonban minden esetben legalább a bizottság összlétszámának fele.” N E G Y E D I K R É S Z A kerületekről/megyékről szóló törvény módosítása § 16 A 129/2000 sz. Tt. a kerületekről/megyékről (kerület/megyelétesítés) törvénye 78. §-ának 2. bekezdésében a „10-es“ számjegy helyére „5-ös“ számjegy kerül, és az „azonos, de a csehtől különböző nemzetiségű” szavak helyére a „csehtől eltérő nemzetiségű” szavak kerülnek a második mondat végén pedig a pont helyére pontosvessző kerül, a szöveg az alábbiakkal egészül ki „a nemzetiségi kisebbségek képviselőinek száma azonban minden esetben legalább a bizottság összlétszámának fele.” Ö T Ö D I K R É S Z A Prága fővárosról szóló törvény módosítása § 17 A 131/2000 sz. Tt. Prága fővárosról törvénye 78. §-ának 2. bekezdésében az első „15-ös“ számjegy helyére „5-ös“ számjegy kerül, a második mondat végén pedig a pont helyére pontosvessző kerül, a szöveg az alábbiakkal egészül ki „a nemzetiségi kisebbségek képviselőinek száma azonban minden esetben legalább a bizottság összlétszámának fele.” H A T O D I K R É S Z A helyhatósági választásokról szóló törvény módosításai § 18 A 152/1994 sz. Tt. törvénye 31. §-ának (A helyhatósági választásokról és néhány törvény módosításáról és kiegészítéséről) 3. bekezdése, beleértve a 10a) sz. lapalji jegyzetet is, így hangzik: „(3) Abban a községben, amelyben külön törvény10a) szerinti nemzetiségi kisebbségi bizottság létesül, az 1. és 2. bekezdések szerinti rendeletet az adott nemzetiségi kisebbség nyelvén is ki kell adni. _________________ 10a) a 128/2000 sz. Tt., törvénye a településekről (településlétesítésről) 117. §-ának 3. bekezdése, módosított változata 273/2001 sz. Tt. ” H E T E D I K R Ë S Z A kerületi/megyei képviseleti választásokról szóló törvény módosításai § 19 A 130/2000 sz. Tt. törvénye 27. §-ának (A kerületi/megyei képviseleti választásokról és néhány törvény módosításáról szóló törvény) 3. bekezdése, beleértve a 18a) sz. lapalji jegyzetet is, így hangzik: 38 „(3) Abban a kerületben/megyében, amelyben külön törvény18a) szerinti nemzetiségi kisebbségi bizottság létesül, az 1. és 2. bekezdések szerinti rendeletet az adott nemzetiségi kisebbség nyelvén is ki kell adni. ____________ 18a) a 129/2000 sz. Tt., törvénye a kerületekről/megyékről (kerület/megyelétesítés) 78. §-ának 2. bekezdése, módosított változata 273/2001 sz. Tt.”. N Y O L C A D I K R Ë S Z A TÖRVÉNY HATÁLYA § 20 E törvény közzétételének napján lép hatályba. Klaus s.k. Havel s.k. Špidla s.k. 39 Gesetz Nr. 273/2001 Slg. über die Rechte der Angehörigen nationaler Minderheiten und die Änderung einiger Gesetze (Das Gesetz wurde vom Palament auf seiner Sitzung am10. Juli 2001 angenommen. Dieses Gesetz trat vom 2. August 2001 in Kraft.) Změna: zákon č. 320/2002 Sb., platnost od 1. ledna 2003 (viz § 6 odst. 7 a odst. 8 a § 13a) P R Ä A M B E L Das Parlament der Tschechischen Republik als eines demokratischen Rechtsstaats, im Hinblick auf das Recht auf eine nationale und ethnische Identität als Bestandteil der Menschenrechte, unter Achtung der insbesondere durch eigene Kultur, Tradition oder Sprache zum Ausdruck kommenden Identität der Angehörigen nationaler Minderheiten als Einzelne und in Gemeinschaft mit anderen, im Hinblick auf die Schaffung einer kulturell vielfältigen Gesellschaft bemüht um ein harmonisches Zusammenleben nationaler Minderheiten mit der Mehrheitsbevölkerung, im Hinblick auf die Gewährleistung des Rechts der Angehörigen nationaler Minderheiten auf effektive Teilnahme am kulturellen, gesellschaftlichen und wirtschaftlichen Leben und an öffentlichen Angelegenheiten, insbesondere denjenigen, die nationale Minderheiten betreffen, im Hinblick auf den Schutz der Rechte der Angehörigen nationaler Minderheiten im Einklang mit völkerrechtlichen Verträgen über Menschenrechte und Grundfreiheiten, an welche die Tschechische Republik gebunden ist, mit der Verfassung und der Charta der Grundrechte und Grundfreiheiten, hat das nachstehende Gesetz der Tschechischen Republik verabschiedet: A B S C H N I T T I RECHTE DER ANGEHÖRIGEN NATIONALER MINDERHEITEN T E I L I EINFÜHRUNGSBESTIMMUNGEN § 1 Regelungsgegenstand (1) Dieses Gesetz legt die Rechte der Angehörigen nationaler Minderheiten und die Zuständigkeiten der Ministerien, sonstiger Verwaltungsorgane und der Organe der territorialen Selbstverwaltung (weiter nur „Organe der öffentlichen Verwaltung“) im Verhältnis zu ihnen fest. (2) Die Bestimmungen der Sondervorschriften, welche die Rechte der Angehörigen nationaler Minderheiten festlegen, bleiben unberührt. § 2 Grundlegende Begriffe (1) Eine nationale Minderheit ist eine Gemeinschaft von Staatsangehörigen der Tschechischen Republik, die auf dem Gebiet der jetzigen Tschechischen Republik leben, sich von den sonstigen Staatsangehörigen zumeist durch ihren gemeinsamen ethnischen Ursprung, ihre Sprache, Kultur und Tradition unterscheiden, eine zahlenmäßige Minderheit der Bevölkerung darstellen und gleichzeitig ihren Willen bekunden, zum Zwecke der gemeinsamem Bemühung um die Bewahrung und 40 Weiterentwicklung der eigenen Identität, Sprache und Kultur und gleichzeitig zum Zwecke der Erklärung und des Schutzes der Interessen ihrer Gemeinschaft, die auf historischen Grundlagen entstanden ist, als nationale Minderheit angesehen zu werden. (2) Ein Angehöriger einer nationalen Minderheit ist ein Staatsangehöriger der Tschechischen Republik, der sich zu einer anderen als der tschechischen Nationalität bekennt und seinen Wunsch äußert, als Angehöriger einer nationalen Minderheit, zusammen mit anderen, die sich zu der gleichen Nationalität bekunden, angesehen zu werden. T E I L I I RECHTE DER ANGEHÖRIGEN NATIONALER MINDERHEITEN § 3 Ausübung der Rechte der Angehörigen nationaler Minderheiten (1) Die Ausübung der Rechte, die in diesem Gesetz, in Sondervorschriften sowie in völkerrechtlichen Verträgen über Menschenrechte und Grundfreiheiten, an welche die Tschechische Republik gebunden ist, wird den Angehörigen nationaler Minderheiten, einzeln oder gemeinsam mit anderen Angehörigen ihrer nationalen Minderheit, gewährleistet. (2) Die Ausübung der Rechte der Angehörigen nationaler Minderheiten darf nicht beschränkt oder verhindert werden. § 4 Freie Wahl der Zugehörigkeit zu einer nationalen Minderheit (1) Aus der Zugehörigkeit zu einer nationalen Minderheit darf niemandem ein Nachteil entstehen. (2) Die Organe der öffentlichen Verwaltung führen keine Evidenz der Angehörigen nationaler Minderheiten. Sondervorschriften 1) regeln die Sammlung, die Verarbeitung und die Anwendung persönlicher Angaben über die Zugehörigkeit zu einer nationalen Minderheit. Die Angaben über das Bekenntnis zu einer Nationalität, die diese Organe aufgrund einer Volkszählung oder eines sonstigen besonderen Gesetzes erlangt haben und welche die Bestimmung der Zugehörigkeit zu einer nationalen Minderheit ermöglichen, dürfen zu keinem andern Zweck gebraucht werden, als zu welchem sie gesammelt wurden und aufbewahrt werden, und müssen nach ihrer statistischen Verarbeitung vernichtet werden. § 5 Vereinigungsfreiheit der Angehörigen einer nationalen Minderheit Die Angehörigen einer nationalen Minderheit können sich in nationalen Vereinigungen sowie in politischen Parteien und politischen Bewegungen zusammenschließen; Sondervorschriften 2) regeln Bedingungen und Form. 1) Gesetz Nr. 101/2000 Slg. über den Schutz persönlicher Angaben und die Änderung einiger Gesetze, i.d.F. späterer Vorschriften. 2) Gesetz Nr. 83/1990 Slg. über die Vereinigungen der Bürger, i.d.F. späterer Vorschriften. Gesetz Nr. 424/1991 Slg. über die politischen Parteien und politische Bewegungen, i.d.F. späterer Vorschriften. Gesetz Nr. 220/1999 Slg. über den Grund-, Ersatzmilitärdienst und Militärübungen sowie etliche Rechtsverhältnisse der Reservesoldaten. Gesetz Nr. 221/1999 Slg. über die Berufssoldaten, i.d.F. des Gesetzes Nr. 155/2000 Slg. 41 § 6 Recht auf Teilnahme an der Regelung der eine nationale Minderheit betreffenden Angelegenheiten (1) Die Angehörigen nationaler Minderheiten haben das Recht auf aktive Teilnahme am kulturellen, gesellschaftlichen und wirtschaftlichen Leben und an öffentlichen Angelegenheiten, insbesondere denjenigen, die sie betreffen, und zwar auf Gemeinde-, Kreis- sowie Staatsebene. (2) Das Recht nach Abs. 1 üben die Angehörigen nationaler Minderheiten insbesondere durch Ausschüsse für nationale Minderheiten, die aufgrund Sondervorschriften 3) errichtet werden, und den Rat der Regierung für nationale Minderheiten (weiter nur „Rat“) aus. (3) Die Regierung errichtet den Rat als ein Organ zur Beratung und Initiative in den Angelegenheiten nationaler Minderheiten und ihrer Angehörigen. Der Rat wird von einem Regierungsmitglied geleitet. (4) Mitglieder des Rates sind Vertreter nationaler Minderheiten und der Organe der öffentlichen Verwaltung; mindestens eine Hälfte seiner Mitglieder stellen Vertreter nationaler Minderheiten, welche die Vereinigungen der Angehörigen nationaler Minderheiten vorgeschlagen haben. (5) In die Zuständigkeiten des Rates gehören a) die Vorbereitung der Regierungsmaßnahmen, welche die Rechte der Angehörigen nationaler Minderheiten betreffen, zu gewährleisten; b) vor ihrer Vorlage an die Regierung sich zu den Entwürfen von Gesetzen und Regierungsverordnungen sowie zu Maßnahmen, welche die Rechte der Angehörigen nationaler Minderheiten betreffen, zu äußern; c) für die Regierung zusammenfassende Berichte über die Angelegenheiten der Nationalitäten auf dem Gebiet der Tschechischen Republik vorzubereiten; d) für die Regierung, Ministerien oder sonstige Verwaltungsorgane Empfehlungen zur Erfüllung der Bedürfnisse der Angehörigen nationaler Minderheiten, insbesondere im Bereich des Schulwesens, der Kultur und der Medien, des Gebrauchs der Muttersprache und des gesellschaftlichen und kulturellen Lebens, vorzubereiten; e) bei der praktischen Umsetzung der staatlichen Nationalitätenpolitik mit den Organen der territorialen Selbstverwaltungseinheiten zusammenzuarbeiten; f) die Verteilung der finanziellen Mittel zur Unterstützung der Aktivitäten der Angehörigen nationaler Minderheiten aus dem staatlichen Budget vorzuschlagen. (6) Die Einzelheiten der Zusammensetzung des Rates, der Ernennung seiner Mitglieder und seiner Tätigkeit legt die Satzung des Rates fest, die von der Regierung gebilligt wird. § 7 Recht auf Gebrauch des Vornamens und des Familiennamens in der Sprache der nationalen Minderheit Die Angehörigen nationaler Minderheiten haben das Recht auf Gebrauch ihrer Vornamen und Familiennamen in der Sprache der nationalen Minderheit unter den durch Sondervorschrift festgelegten Bedingungen. 4) 3) Gesetz Nr. 128/2000 Slg. über die Gemeinden (Gemeindeordnung), i.d.F. des Gesetzes Nr. 273/2001 Slg. Gesetz Nr. 129/2000 Slg. über die Kreise (Kreisordnung), i.d.F. des Gesetzes Nr. 273/2001 Slg. Gesetz Nr. 131/2000 Slg. über die Hauptstadt Praha, i.d.F. späterer Vorschriften. 4) Gesetz Nr. 301/2000 Slg. über das Personenstandsregister, die Vornamen und Familiennamen und über die Änderung einiger damit zusammenhängender Gesetze. 42 § 8 Recht auf mehrsprachige topographische Namen und Bezeichnungen (1) Die Angehörigen nationaler Minderheiten, die traditionell und seit langem auf dem Gebiet der Tschechischen Republik leben, haben das Recht auf Benennung der von ihnen bewohnten Gemeinden, ihrer Teile, Straßen, sonstiger öffentlicher Plätze sowie auf Bezeichnung der Gebäude der Organe der öffentlichen Verwaltung und der Wahllokale ebenfalls in der Sprache der nationalen Minderheit. (2) Die Bedingungen der Ausübung des Rechts aus Abs. 1 und die Form der Einführung mehrsprachiger Namen und Bezeichnungen regelt eine Sondervorschrift. 5) § 9 Recht auf Gebrauch der Sprache der nationalen Minderheit im amtlichen Verkehr und vor den Gerichten Die Angehörigen nationaler Minderheiten, die traditionell und seit langem auf dem Gebiet der Tschechischen Republik leben, haben das Recht auf Gebrauch der Sprache der nationalen Minderheit im amtlichen Verkehr und vor den Gerichten. Die Bedingungen der Ausübung dieses Rechts regeln Sondervorschriften. 6) § 10 Recht auf Gebrauch der Sprache der nationalen Minderheit in den Wahlangelegenheiten Unter den Bedingungen der Sondervorschriften 7) haben die Angehörigen nationaler Minderheiten, die traditionell und seit langem auf dem Gebiet der Tschechischen Republik leben, das Recht auf Veröffentlichung der Benachrichtigung über Zeitpunkt und Ort der Wahlen und auf sonstige Informationen für die Wähler in der Sprache der nationalen Minderheit. § 11 Recht auf Bildung in der Sprache der nationalen Minderheit (1) Die Angehörigen nationaler Minderheiten, die traditionell und seit langem auf dem Gebiet der Tschechischen Republik leben, haben das Recht auf Erziehung und Bildung in ihrer Muttersprache in Schulen, vorschulischen und schulischen Einrichtungen unter den in Sondervorschriften festgelegten Bedingungen. 8) (2) Die Angehörigen nationaler Minderheiten im Sinne von Abs. 1 können unter den in Sondervorschriften festgelegten Bedingungen 5) Gesetz Nr. 128/2000 Slg. über die Gemeinden (Gemeindeordnung), i.d.F.des Gesetzes Nr. 273/2001 Slg. 6) § 18 des Gesetzes Nr. 99/1963 Slg. Zivilprozeßordnung. i.d.F. des Gesetzes Nr. 30/2000 Slg. § 7 des Gesetzes Nr. 335/1991 Slg. über die Gerichte und die Richter. § 2 des Gesetzes Nr. 141/1961 Slg. über das Strafverfahren (Strafprozeßordnung), i.d.F. späterer Vorschriften. § 33 des Gesetzes Nr. 182/1993 Slg. über das Verfassungsgericht. § 12 des Gesetzes Nr. 563/1991 Slg. über das Rechnungswesen. § 46a des Gesetzes Nr. 202/1990 Slg. über die Lotterien und ähnliche Spiele., i.d.F. des Gesetzes Nr. 149/1998 Slg. § 3 des Gesetzes Nr. 337/1992 Slg. über die Verwaltung von Steuern und Abgaben, i.d.F. des Gesetzes Nr. 35/1993 Slg. und des Gesetzes Nr. 255/1994 Slg. 7) Gesetz Nr. 152/1994 Slg. über die Wahlen in die Gemeindevertretungen und die Änderung und Ergänzung einiger weiterer Gesetze, i.d.F. späterer Vorschriften. Gesetz Nr. 130/2000 Slg. über die Wahlen in die Kreisvertretungen und über die Änderung einiger Gesetze, i.d.F. des Gesetzes Nr. 273/2001 Slg. Gesetz Nr. 247/1995 Slg. über die Parlamentswahlen, i.d.F. späterer Vorschriften. 8) Gesetz Nr. 76/1978 Slg., über die schulischen Einrichtungen, i.d.F. späterer Vorschriften. Gesetz Nr. 29/19984 Slg. über das System der Grundschulen, Mittelschulen und höheren Fachschulen (Schulgesetz), i.d.F. späterer Vorschriften. Gesetz Nr. 564/1990 Slg. über die Staatsverwaltung und die Selbstverwaltung im Schulwesen, i.d.F. späterer Vorschriften. 43 a) Privatschulen mit der Sprache der nationalen Minderheit als Unterrichtssprache oder mit Unterrichtung der Sprache der nationalen Minderheit als Lehrfach, b) private vorschulische und schulische Einrichtungen gründen. § 12 Recht auf Weiterentwicklung der Kultur der Angehörigen nationaler Minderheiten (1) Die Angehörigen nationaler Minderheiten haben das Recht auf Bewahrung und Weiterentwicklung ihrer Sprache, Kultur und Traditionen und ihre Achtung. (2) Der Staat schafft die Voraussetzungen zur Bewahrung und Weiterentwicklung der Kultur, Traditionen und Sprachen der Angehörigen nationaler Minderheiten, die traditionell und seit langem auf dem Gebiet der Tschechischen Republik leben; er unterstützt insbesondere die Programme, die auf Theater, Museen, Galerien, Bibliotheken, Dokumentationstätigkeiten und andere Aktivitäten der Angehörigen nationaler Minderheiten zielen. Zu diesem Zweck leistet der Staat finanzielle Zuwendungen aus dem staatlichen Budget; die Bedingungen und Form ihrer Gewährung regelt die Regierung durch Verordnung. § 13 Recht auf Mitteilung und Empfang von Informationen in der Sprache der nationalen Minderheit (1) Die Angehörigen nationaler Minderheiten haben das Recht auf Mitteilung und Empfang von Informationen in der Sprache ihrer nationalen Minderheit. (2) Zur Bewahrung und Weiterentwicklung der Kultur, Traditionen und Sprachen unterstützt der Staat die Herausgabe der periodischen und nichtperiodischen Presse in den Sprachen nationaler Minderheiten, die traditionell und seit langem auf dem Gebiet der Tschechischen Republik leben, sowie Hörfunk- und Fernsehsendungen in den Sprachen nationaler Minderheiten, die traditionell und seit langem auf dem Gebiet der Tschechischen Republik leben. Zu diesem Zweck leistet der Staat finanzielle Zuwendungen aus dem staatlichen Budget; die Bedingungen und Form ihrer Gewährung regelt die Regierung durch Verordnung. (3) Die Produktion und Verbreitung der Hörfunk- und Fernsehprogramme der Betreiber aufgrund des Gesetzes im Verhältnis zu Angehörigen nationaler Minderheiten regeln Sondervorschriften.9) A B S C H N I T T I I Änderung des Gesetzes über Übertretungen § 14 Gesetz Nr. 200/1990 Slg. über Übertretungen, in der Fassung des Gesetzes Nr. 337/1992 Slg., des Gesetzes Nr. 344/1992 Slg., des Gesetzes Nr. 359/1992 Slg., des Gesetzes Nr. 67/1993 Slg., des Gesetzes Nr. 290/1993 Slg., des Gesetzes Nr. 134/1994 Slg., des Gesetzes Nr. 82/1995 Slg., des Gesetzes Nr. 237/1995 Slg., des Gesetzes Nr. 279/195 Slg., des Gesetzes Nr. 289/1995 Slg., des Gesetzes Nr. 112/1998 Slg., des Gesetzes Nr. 168/1999 Slg., des Gesetzes Nr. 360/1999 Slg., des Gesetzes Nr. 29/2000 Slg., des Gesetzes Nr. 121/2000 Slg., des Gesetzes Nr. 132/2000 Slg., des Gesetzes Nr. 151/2000 Slg., des Gesetzes Nr. 258/2000 Slg., des Gesetzes Nr. 361/2000 Slg., des Gesetzes Nr. 370/2000 Slg., des Urteils des Verfassungsgerichts Nr. 52/2001 Slg., des 9) Gesetz Nr. 483/1991 Slg. über das Tschechische Fernsehen, i.d.F. späterer Vorschriften; Gesetz Nr. 484/1991 Slg. über den Tschechischen Rundfunk, i.d.F. späterer Vorschriften. 44 Gesetzes Nr. 164/2001 Slg., des Gesetzes Nr. 254/2001 Slg., des Gesetzes Nr. 265/2001 Slg. und des Gesetzes Nr. 274/2001 Slg. wird wie folgt geändert: 1. In § 9 wird am Ende des 1.Absatzes der Punkt durch ein Komma ersetzt und Buchstaben d) und e) werden eingeführt, die lauten: „d) einen Angehörigen einer nationaler Minderheit in der Ausübung der Rechte der Angehörigen nationaler Minderheiten beschränkt oder diese verhindert; e) einem anderen wegen seiner Zugehörigkeit zur einer nationalen Minderheit oder wegen seiner ethnischen Herkunft, seiner Rasse, seiner Hautfarbe, seines Geschlechts, seiner sexuellen Orientierung, seiner Sprache, seines Glaubens oder Religion, wegen seiner politischen oder anderen Überzeugung, seiner Teilnahme oder Tätigkeit in politischen Parteien oder politischen Bewegungen, Gewerkschaften oder anderen Vereinigungen, wegen seiner sozialen Herkunft, seines Vermögens, seiner Abstammung, seines Gesundheitszustands oder wegen seines Ehe- oder Familienstandes Schaden zufügt.“. 2. In § 49 Abs. 2 wird nach den Wörtern „1000 Kč“ die Konjunktion „und“ durch ein Komma ersetzt und der Text um die Wörter „und für eine Übertretung nach Abs. 1 lit. d) und e) ein Bußgeld bis zu 5000 Kč“ ergänzt. A B S C H N I T T I I I Änderung des Gesetzes über die Gemeinden § 15 Das Gesetz Nr. 128/2000 Slg. über die Gemeinden (Gemeindeordnung) wird wie folgt geändert: 1. In § 29 Abs. 2 werden die Zahl „20“ durch die Zahl „10“ und die Zahl „50“ durch die Zahl „40“ ersetzt. 2. In § 117 Abs. 3 Satz 1 werden die Zahl „15“ durch die Zahl „10“ und am Ende des zweiten Satzes der Punkt durch einen Strichpunkt ersetzt sowie um den Text „jedoch müssen immer die Angehörigen nationaler Minderheiten immer mindestens die Hälfte aller Mitglieder des Ausschusses stellen“, ergänzt. A B S C H N I T T I V Änderung des Gesetzes über die Kreise § 16 In § 78 Abs. 2 des Gesetzes Nr. 129/2000 Slg. über die Kreise (Kreisordnung) werden die Zahl „10“ durch die Zahl „5“, die Wörter „zu einer von der tschechischen unterschiedlichen, gleicher Nationalität“ durch die Wörter „zu einer von der tschechischen unterschiedlichen Nationalität“ und am Ende des Satzes 2 der Punkt durch einen Strichpunkt ersetzt sowie um den Text „jedoch müssen die Angehörigen nationaler Minderheiten immer mindestes die Hälfte aller Mitglieder des Ausschusses stellen“ ergänzt. A B S C H N I T T V Änderung des Gesetzes über die Hauptstadt Praha § 17 In § 78 Abs. 2 des Gesetzes Nr. 131/2000 Slg. über die Hauptstadt Praha werden im Satz 1 die Zahl „15“ durch die Zahl „5“, am Ende des Satzes 2 die Zahl „15“ durch die Zahl „5“ um am Ende des Satzes 2 der Punkt durch einen Strichpunkt ersetzt sowie um den Text „jedoch müssen 45 die Angehörigen nationaler Minderheiten immer mindestens die Hälfte aller Mitglieder des Ausschusses stellen“ ergänzt. A B S C H N I T T V I Änderung des Gesetzes über die Wahlen in die Gemeindevertretungen § 18 § 31 des Gesetzes Nr. 152/1994 Slg. über die Wahlen in die Gemeindevertretungen und die Änderung und Ergänzung einiger weiterer Gesetze wird um einen Absatz 3 ergänzt, der einschließlich der Fußnote Nr. 10a) lautet: „(3) In der Gemeinde, in der ein Ausschuss für nationale Minderheiten nach dem Sondergesetz errichtet wird 10a), wird die Verordnung auch in der jeweiligen Minderheitensprache erlassen.“ __________________ 10a) § 117 Abs. 3 des Gesetzes Nr. 128/2000 Slg. über die Gemeinden (Gemeindeordnung), i.d.F. des Gesetzes Nr. 273/2001 Slg. A B S C H N I T T V I I § 19 Änderung des Gesetzes über die Wahlen in die Kreisvertretungen § 27 des Gesetzes Nr. 130/2000 Slg. über die Wahlen in die Kreisvertretungen und über die Änderung einiger Gesetze wird um einen Absatz 3 ergänzt, der einschließlich der Fußnote Nr. 18a) lautet: „(3) In dem Kreis, in dem ein Ausschuss für nationale Minderheiten nach dem Sondergesetz errichtet wird,18a) werden die Bekanntmachungen nach Abs. 1 und 2 auch in der Sprache der jeweiligen nationalen Minderheit veröffentlicht.“ ___________________ 18a) § 78 Abs. 2 des Gesetzes Nr. 129/2000 Slg. über die Kreise (Kreisordnung), i.d.F des Gesetzes Nr. 273/2001 Slg. A B S C H N I T T V I I I INKRAFTTRETEN § 20 Dieses Gesetz tritt am Tag seiner Verkündung in Kraft. Klaus Havel Špidla 46 Ustawa nr. 273/2001 Dz.U. o prawach członków mniejszości narodowościowych oraz o zmianie niektórych ustaw (Ustawe uchwalił Parlament Republiky Czeskiej dnia 10. lipca 2001 r. Ustawa weszła w życie dnia 2. sierpnia 2001.) Změna: zákon č. 320/2002 Sb., platnost od 1. ledna 2003 (viz § 6 odst. 7 a odst. 8 a § 13a) P R E A M B U Ł A Parlament Republiki Czeskiej jako Instytucja państwa demokratycznego i państwa prawa, mając na uwadze prawo do narodowościowej oraz etnicznej tożsamości będącej częścią składową ludzkich praw (praw człowieka), respektując tożsamość członków mniejszości narodowościowych jako jednostek oraz grup przejawiających się szczególnie własną kulturą, tradycjami lub językiem, mając na względzie tworzenie społeczeństwa wielokulturowego i starając się o harmonijne współżycie mniejszości narodowościowych ze społeczeństwem większościowym, gwarantuje członkom mniejszości narodowościowych prawo do skutecznego uczestnictwa w życiu kulturalnym, społecznym i gospodarczym oraz w sprawach publicznych szczególnie tych, które dotyczą mniejszości narodowościowych, chroniąc prawa członków mniejszości narodowościowych zgodnie z umowami międzynarodowymi o prawach człowieka i podstawowych swobód, do których Republika Czeska jest zobowiązana jak również zgodnie z Konstytucją oraz Kartą podstawowych praw i wolności, uchwalił powyższą ustawę Republiki Czeskiej: C Z Ę Ś Ć P I E R W S Z A O PRAWACH CZŁONKÓW MNIEJSZOŚCI NARODOWOŚCIOWYCH R O Z D Z I A Ł I POSTANOWIENIA WSTĘPNE § 1 Przedmiot regulacji (1) Powyższa ustawa reguluje prawa członków mniejszości narodowościowych oraz kompetencje ministerstw, innych urzędów administracyjnych oraz organów samorządów terytorialnych (dalej tylko „organy administracji publicznej”) w stosunku do nich. (2) Określenie szczególnych przepisów prawnych, które regulują prawa członków mniejszości narodowościowych, nie są tą ustawą dotknięte. § 2 Określenie podstawowych pojęć (1) Mniejszość narodowościowa jest wspólnotą obywateli Republiki Czeskiej żyjących na terenie obecnej Republiki Czeskiej, która odróżnia się od pozostałych obywateli zasadniczo wspólnym pochodzeniem etnicznym, językiem, kulturą i tradycjami, tworzy liczniejszą mniejszość obywateli i jednocześnie przejawia wolę bycia uważaną za mniejszość narodowościową w celu wspólnego wysiłku o zachowanie i rozwój własnej swoistości (samodzielności), języka, kultury i jednocześnie w celu wyrażenia i ochrony interesów jej wspólnoty, którą historycznie wytworzyła. 47 (2) Członkiem mniejszości narodowościowej jest obywatel Republiki Czeskiej, który deklaruje inną niż czeską narodowość i przejawia życzenie być traktowany jako członek mniejszości narodowościowej wspólnie z innymi osobami, które się deklarują do tej samej narodowości. R O Z D Z I A Ł I I PRAWA CZŁONKÓW MNIEJSZOŚCI NARODOWOŚCIOWYCH § 3 Korzystanie z praw członków mniejszości narodowościowych (1) Członkom mniejszości narodowościowych gwarantuje się pojedyńczo lub zbiorowo wspólnie z innymi członkami mniejszości narodowościowej korzystanie ze swoich praw określonych niniejszą ustawą, szczególnymi przepisami prawnymi lub umowami międzynarodowymi o prawach człowieka oraz podstawowych swobód, którymi Republika Czeska jest związana. (2) Korzystanie z praw członków mniejszości narodowościowych nie może być ograniczane lub uniemożliwiane. § 4 Wolny wybór przynależności do mniejszości narodowościowej (1) Z powodu przynależności do mniejszości narodowościowej nikomu nie może powstać żadny uszczebek. (2) Organy administracji publicznej nie prowadzą ewidencji członków mniejszości narodowościowej. Pozyskiwanie, opracowywanie i stosowanie danych osobistych dotyczących przynależności do mniejszości narodowościowych jest regulowane szczególnymi przepisami prawnymi.1) Dane o przynależności do narodowości uzyskane przez powyższe organy podczas liczenia obywatelstwa lub według innej szczególnej ustawy, która umożliwia określenie przynależności do mniejszości narodowościowej nie mogą być wykorzystane do innych celów niż do którego były zgromadzone, ułożone i po obróbce statystycznej muszą być zniszczone. § 5 Prawo do zrzeszania się członków mniejszości narodowościowej Członkowie mniejszości narodowościowej mogą się zrzeszać w zrzeszeniach narodowościowych i w partiach politycznych oraz w ruchach politycznych na warunkach i sposobem określonym w szczególnych przepisach prawnych.2) § 6 Prawo uczestnictwa w rozwiązywaniu spraw dotyczących mniejszości narodowościowych (1) Członkowie mniejszości narodowościowych mają prawo do aktywnego uczestnictwa w życiu kulturalnym, społecznym i gospodarczym oraz w sprawach publicznych szczególnie w tych, które dotyczą mniejszości narodowościowych, których są członkami a to na szczeblu gminy, wojewódstwa i na szczeblu ogólnokrajowym. 1) Ustawa nr. 101/2000 Dz.U. o ochronie danych osobistych oraz o zmianie niektórych ustaw w brzmieniu późniejszych przepisów. 2) Ustawa nr. 83/1990 Dz. U. o zrzeszaniu się obywateli w brzmieniu późniejszych przepisów. Ustawa nr. 424/1991 Dz.U. o zrzeszaniu się w partiach politycznych oraz ruchach politycznych w brzmieniu późniejszych przepisów. Ustawa nr. 220/1999 Dz.U. o przebiegu zasadniczej lub zastępczej służby wojskowej oraz wojskowych ćwiczeń oraz niektórych stosunkach prawnych żołnierzy rezerwy. Ustawa nr. 221/1999 Dz.U. o żołnierzach zawodowych, w brzmieniu ustawy nr.155/2000 Dz.U. 48 (2) Prawo według ustępu I wyrorzystują członkowie mniejszości narodowościowej szczególnie za pośrednictwej Komisji d/s mniejszości narodowościowych tworzonych wg. szczególnych przepisów prawnych3) oraz Rady w Rządzie do spraw mniejszości narodowościowych (dalej tylko „Rady”). (3) Rząd powołuje Radę jako swój organ doradczy i inicjujący do spraw dotyczących mniejszości narodowościowych oraz jej członków. Na czele Rady jest członek Rządu. (4) Członkami Rady są przedstawiciele mniejszości narodowościowych oraz przedstawiciele organów władzy publicznej, z tym że najmniej połowę członków Rady tworzą przedstawiciele mniejszości narodowościowych, którzy byli zgłoszeni zrzeszeniami członków mniejszości narodowościowych. (5) Do zakresu działań Rady należy: a) przygotowanie rozwiązań rządowych dotyczących praw członków mniejszości narodowościowych w Republice Czeskiej, b) ustosunkowanie się do projektów ustaw, projektów rozporządzeń Rządowych oraz rozwiązań dotyczących praw członków mniejszości narodowościowych przed przedłożeniem ich na obrady Rządu, c) przygotowanie dla Rządu całościowych sprawozdań o sytuacji narodowościowej na terytorium Republiki Czeskiej, d) przygotowanie dla Rządu lub dla ministerstw lub innych urzędów administracji zaleceń do zapewnienia potrzeb członków mniejszości narodowościowych, szczególnie w dziedzinie edukacji, kultury oraz medii, stosowania języka ojczystego oraz życia społecznego i kulturalnego, e) współpraca z organami samorządów terytorialnych przy praktycznym zabezpieczeniu, polityki narodowościowej państwa, f) proponowanie rozdzielenia środków finansowych wydawanych z budżetu państwa na poparcie aktywności członków mniejszości narodowościowych. (6) Szczegóły dotyczące składu Rady, sposoby mianowania członków Rady oraz działalność Rady określa statut Rady, który zatwierdza Rząd. § 7 Prawo do używania imienia i nazwiska w języku mniejszości narodowościowej Członkowie mniejszości narodowościowych mają prawo do używania swojego imienia i nazwiska w języku mniejszości narodowościowej przy spełnieniu warunków określonych szczegółowymi przepisami prawnymi.4) § 8 Prawo na nazwy wielojęzykowe i oznaczenia (1) Członkowie mniejszości narodowościowych, którzy tradycyjnie i długookresowo żyją na terytorium Republiki Czeskiej mają prawo do tego żeby nazwy gmin w których żyją, nazwy ich części, ulice, inne powierzchnie publiczne, oznaczenie budynków organów administracji publicznej oraz pomieszczenia wyborcze były podane również w języku mniejszości narodowej. 3) Ustawa nr. 138/2000 Dz.U. o gminach (organizacja gminna) w brzmieniu ustawy nr. 273/2001 Dz.U. Ustawa nr. 129/2000 Dz.U. o wojewódstwach (organizacja wojewódska), w brzmieniu ustawy nr.273/2001 Dz.U. Ustawa nr. 131/2000 Dz.U. o stolicy Pradze, w brzmieniu późniejszych przepisów. 4) Ustawa nr. 301/2000 Dz.U. o urzędach stanu cywilnego, imieniu i nazwisku oraz o zmianie niektórych z tym związanych ustaw. 49 (2) Warunki do korzystania z prawa wg. ustępu 1 oraz sposób podawania wielojęzykowych nazw i oznaczeń określają szczególne przepisy prawne.5) § 9 Prawo do używania języka mniejszości narodowościowej w kontaktach urzędowych i przed sądem Członkowie mniejszości narodowościowej, którzy tradycyjnie i długookresowo żyją na terytorium Republiki Czeskiej mają prawo do używania języka mniejszości narodowościowej w kontaktach urzędowych oraz w sądach. Warunki do korzystania z tego prawa regulują szczególne przepisy prawne.6) § 10 Prawo do używania języka mniejszości narodowościowych w sprawach wyborczych Przy spełnieniu warunków określonych w szczególnych przepisach prawnych7) mają członkowie mniejszości narodowościowych, którzy tradycyjnie i długookresowo żyją na terytorium Republiki Czeskiej prawo do opublikowania oznajmienia o terminie i miejscu odbywania się wyborów oraz innych informacji dla wyborców w języku mniejszości narodowościowej. § 11 Prawo do edukacji w języku mniejszości narodowościowej (1) Członkowie mniejszości narodowościowych, którzy tradycyjnie i długookresowo żyją na terytorium Republiki Czeskiej mają prawo do wychowywania i kształcenia w swoim języku ojczystym w szkołach, przedszkołach oraz placówkach szkolnych na warunkach, które są określone w szczególnych przepisach prawnych.8) (2) Członkowie mniejszości narodowościowych wg. ustępu 1 mogą przy spełnieniu warunków określonych w szczególnych przepisach prawnych zakładać: 5) Ustawa nr. 128/2000 Dz.U. w brzmieniu ustawy nr. 273/2001 Dz.U. 6) § 18 Ustawa nr. 99/1963 Dz.U., Cywilny kodeks postępowania sądowego w brzmieniu ustawy nr. 30/2000 Dz.U. § 7 Ustawy nr. 335/1991 Dz.U., o sądach i sędziach. § 2 Ustawy nr. 141/1961 Dz.U., o sądowym postępowaniu karnym (Kodeks karny), w brzmieniu późniejszych przepisów. § 33 Ustawy nr. 182/1993 Dz.U., o Sądzie Konstytucyjnym (Trybunale Konstytucyjnym) § 12 Ustawy nr. 563/1991 Dz.U., o księgowości. § 46 Ustawy nr. 202/1990 Dz.U., o loteriach oraz innych podobnych grach w brzmieniu Ustawy nr. 149/1998 Dz.U. § 3 Ustawy nr. 337/1992 Dz.U., o administrowaniu podatkami i opłatami, w brzmieniu Ustawy nr. 35/1993 Dz.U. oraz Ustawy nr. 255/1994 Dz.U. 7) Ustawa nr. 152/1994 Dz.U., o wyborach do przedstawicielstw w gminach oraz o zmianach i uzupełnieniach niektórych dalszych ustaw w brzmieniu późniejszych przepisów. Ustawa nr. 130/2000 Dz.U., o wyborach do przedstawicielstw wojewódstw oraz o zmianie niektórych ustaw w brzmieniu ustawy nr. 273/2001 Dz.U. Ustawa nr. 247/1995 Dz.U., o wyborach do Parlamentu Republiki Czeskiej w brzmieniu późniejszych przepisów. 8) Ustawa nr. 76/1978 Dz.U., o placówkach edukacyjnych w brzmieniu późniejszych przepisów. Ustawa nr. 29/1984 Dz.U., o systemie szkół podstawowych, szkół średnich oraz wyższych szkół zawodowych (Ustawa o szkolnictwie) w brzmieniu późniejszych przepisów. Ustawa nr. 564/1990 Dz.U., o administracji państwowej oraz o samorządach w szkolnictwie w brzmieniu późniejszych przepisów. 9) Ustawa nr. 483/1991 Dz.U., o Czeskiej Telewizji, w brzmieniu późniejszych przepisów. Ustawa nr. 484/1991 Dz.U., o Czeskim Radiu, w brzmieniu późniejszych przepisów. 50 a) prywatne szkoły z nauczaniem w języku ojczystym mniejszości narodowościowej lub z nauczaniem języka mniejszości narodowościowej jako przedmiotu nauczania, b) prywatne placówki przedszkolne i prywatne placówki edukacyjne. § 12 Prawo do rozwoju kultury członków mniejszości narodowościowych (1) Członkowie mniejszości narodowościowych mają prawo do zachowania i rozwijania swojego języka, kultury oraz tradycji i do jego respektowania. (2) Państwo wytwarza warunki do zachowania i rozwoju kultury, tradycji oraz języków członków mniejszości narodowościowych, którzy tradycyjnie i długookresowo żyją na terytorium Republiki Czeskiej; popiera szczególnie programy ukierunkowane na teatry, muzea, galerie, biblioteki, działalność dokumentarystyczną oraz inne aktywności członków mniejszości narodowościowych. W tym celu udziela dotacje z budżetu państwa; warunki i sposób udzielania dotacji, określa Rząd rozporządzeniem. § 13 Prawo do rozpowszechniania oraz przyjmowania informacji w języku mniejszości narodowościowych (1) Członkowie mniejszości narodowościowych mają prawo do rozpowszechniania oraz przyjmowania informacji w języku swoich mniejszości narodowościowych. (2) Państwo w celu zachowania i rozwoju tradycji kulturowych oraz języków wspiera wydawanie prasy periodycznej i nieperiodycznej wydawanej w językach mniejszości narodowościowych, które tradycyjnie i długookresowo żyją na terytorium Republiki Czeskiej oraz radiowe i telewizyjne emisje w językach mniejszości narodowościowych, które tradycyjnie i długookresowo żyją na terytorium Republiki Czeskiej. W tym celu udziela dotacje z budżetu państwa; warunki i sposób udzielania dotacji określa Rząd rozporządzeniem. (3) Wytwarzanie oraz emisje programów radiowych i telewizyjnych w stosunku do członków mniejszości narodowościowych u jednostek prowadzących powyższą działalność z ustawy określają szczególne przepisy prawne. 9) C Z Ę Ś Ć D R U G A Zmiana ustawy o wykroczeniach (przewinieniach) § 14 Ustawa nr. 200/1990 Dz.U. o wykroczeniach w brzmieniu ustawy nr. 337/1992 Dz.U., ustawy nr. 344/1992 Dz.U., ustawy nr. 359/1992 Dz.U., ustawy 67/1993 Dz.U., ustawy nr. 290/1993 Dz.U., ustawa nr. 134/1994 Dz.U., ustawa nr. 82/1995 Dz.U., ustawa nr. 237/1995 Dz.U., ustawa nr. 279/1995 Dz.U., ustawa nr. 289/1995 Dz.U., ustawa nr. 112/1998 Dz.U., ustawa nr. 168/1999 Dz.U., ustawa nr.360/1999 Dz.U., ustawa nr. 29/2000 Dz.U., ustawa nr. 121/2000 Dz. U., ustawa nr. 132/2000 Dz.U., ustawa nr. 151/2000 Dz.U., ustawa nr. 258/2000 Dz.U., ustawa nr. 361/2000 Dz.U., ustawa nr. 370/2000 Dz. U., orzeczenie Sądu Konstytucyjnego nr. 52/2001 Dz.U., ustawa nr. 164/2001 Dz.U., ustawa nr. 254/2001 Dz.U., ustawa nr. 265/2001 Dz.U. oraz ustawa nr. 274/2001 Dz.U. się zmieniają następująco: 1. W § 49 na końcu ustępu 1 kropka zastępuje się przecinkiem i uzupełnia się litery d) oraz e), które brzmią następująco: „d) ogranicza się lub uniemożliwia członkowi mniejszości narodowościowej korzystanie z prawa członków mniejszości narodowościowych, 51 e) spowoduje innej osobie uszczerbek ze względu na jego przynależność do mniejszości narodowościowej lub ze względu na jego pochodzenie etniczne, jego rasę, kolor płci, płeć, orientację seksualną, język, wiarę lub religię; ze względu na jego polityczne lub inne poglądy, członkowstwo lub działalność w partiach politycznych lub ruchach politycznych, organizacjach związkowych lub innych zrzeszeniach; ze względu na jego pochodzenie społeczne, majątek, ród, stan zdrowia lub jego stan rodzinny lub małżeński”. 2. W § 49 ust. 2 za słowem „1000 Kč” spójnik „a” zastępuje się przecinkiem i na końcu tekstu uzupełnia się słowa „a za wykroczenie wg. ustępu 1 litery d) oraz e) karę do 5000 Kč”. C Z Ę Ś Ć T R Z E C I A Zmiana ustawy o gminach § 15 Ustawa nr. 128/2000 Dz.U. o gminach (system gminny) zmienia się następująco: 1. W § 29 ust. 2 cyfra ”20” jest zastąpiona cyfrą „10” a cyfra „50” zastępuje się cyfrą „40”. 2. W § 117 ust. 3 pierwsze zdanie cyfra „15” zastępuje się cyfrą „10” na końcu zdania drugiego kropka zastępuje się średnikiem i uzupełnia się tekst „zawsze jednak członkowie mniejszości narodowościowych muszą tworzyć najmniej połowę wszystkich członków komisji.” C Z Ę Ś Ć C Z W A R T A Zmiana ustawy o wojewódstwach § 16 W § 78 ust. 2 ustawy nr. 129/2000 Dz.U. o wojewódstwach (wojewódska struktura organizacyjna) cyfrę „10” zastępuje się cyfrą „5”, słowa „do tej samej narodowości innej niż czeskiej” zastępuje się słowem „do narodowości innej niż czeska”, i na końcu zdania drugiego kropka jest zastąpiona średnikiem oraz uzupełnia się tekst „zawsze jednak członkowie mniej-szości narodowościowych muszą tworzyć przynajmniej połowę wszystkich członków komisji.” C Z Ę Ś Ć P I Ą T A Zmiana ustawy o stolicy państwa Pradze § 17 W § 78 ust. 2 ustawy nr. 131/2000 Dz.U. o stolicy państwa Pradze w pierwszym zdaniu cyfrę „15” zastępuje się cyfrą „5”, na końcu drugiego zdania kropka jest zastąpiona średnikiem oraz uzupełnia się tekst „zawsze jednak członkowie mniejszości narodowościowych muszą tworzyć przynajmniej połowe wszystkich członków komisji.” C Z Ę Ś Ć S Z Ó S T A Zmiana ustawy o wyborach do przedstawicielstw w gminach § 18 W § 31 ustawy nr. 152/1994 Dz.U. o wyborach do przedstawicielstw w gminach oraz o zmianie i uzupełnieniu niektórych dalszych ustaw, uzupełnia się ustęp 3, który włącznie z uwagą pod kreską nr. 10 a) brzmi: 52 „(3) W gminie, w której się tworzy komitet do spraw mniejszości narodowościowych wg. szczególnej ustawy10a) rozporządzenie wg. ust. 1 i 2 będzie wydane również w języku odpowiedniej mniejszości narodowościowej. _________________ 10a) § 117 ust. 3 ustawa nr.128/2000 Dz.U. o gminach (struktura gminna), w brzmieniu ustawy nr. 273/2000 Dz.U. C Z Ę Ś Ć S I Ó D M A Zmiana ustawy o wyborach do przedstawicielstw wojewódstwa § 19 W § 27 ustawy nr. 130/2000 Dz.U. o wyborach do przedstawicielstw wojewódstwa oraz o zmianie niektórych ustaw uzupuełnia się ustęp 3, który włącznie z uwagą pod kreską nr.18a) brzmi: „(3) W wojewódstwie, w którym się tworzy komisje do spraw mniejszości narodowościowych według szczególnej ustawy18a) wg. ust. 1 i 2 oznajmienie opublikuje się również w języku odpowiedniej mniejszości narodowościowej. _________________ 18a) § 78 ust. 2 ustawy nr. 129/2000 Dz.U. o wojewódstwach (wojewódska struktura organizacyjna), w brzmieniu ustawy nr. 273/20001 Dz.U.” CZĘŚĆ ÓSMA WEJŚCIE W ŻYCIE § 20 Powyższa ustawa wchodzi w życie w dniu ogłoszenia. Klaus wł. ręką Havel wł. ręką Špidla wł. ręką 53 Zakonos n. 273/2001 Sb. pal o čačipena so hin le manušen andal o minoriti the pal oda, so avel avreske andro varesave aver zakoni (Zakonos ďivesestar 10. 7. 2001, him avri akhardo 2. 8. 2001.) Změna: zákon č. 320/2002 Sb., platnost od 1. ledna 2003 (viz § 6 odst. 7 a odst. 8 a § 13a) P R E A M B U Ľ A O Čechiko parlamentos andre koda demokraticko the čačipnengero statos, dikhindos pro čačipen pre nacionalno the etnicko identita, so hin kotor manušikane čačipnendar, respektindos, hoj sakones andal e minorita – the manušes korkores, the calona grupa – hin peskeri identita, so del pes avri peskera kulturaha, tradicijaha the čhibaha, dikhindos, kaj e multikulturno societa te barol, the kamindos, kaj o minoriti lačhes te dživen la majoritaha, zaačhindos perdal o manuša andal o minoriti o čačipen te lel than andro kulturno, sadženengero the ekonomicko dživipen, the andro sadženengere veci, najbuter ajse, so peren pro minoriti, arakhindos o čačipena le manušengere andal o minoriti, sar hin pisimen andro maškarthemutne dovakeribena pal o manušikane čačipena tho anglune slobodi, so hin lenca e Čechiko republika phandľi, the andre Ustava tho Ľiľ pal o čačipena tho slobodi, avka diňa avri oda zakonos andre Čechiko republika: J E K H T O K O T O R PAL O ČAČIPENA, SO HIN LE MANUŠEN ANDAL O MINORITI J E K H T O Š E R O ANGLUNE PARAGRAFI § 1 Pal soste džal (1) Koda zakonos hin pal o čačipena le manušengere, so hin andal o minoriti, the so šaj keren pašal lende o ministerstva, o aver themeskere amti the o thaneskere organi (dureder pes vakerel ča pal o “sadženengere organi”). (2) Kada zakonos na kerel avrenge ajse thana andre aver zakoni, so vakeren pal o čačipena le manušengere, so hin andal o minoriti. § 2 Pal soste vakeras (1) E minorita hin grupa čechika občani, so dživen andre adaďivesutňi Čechiko republika, the so hine aver peskera etnikaha, čhibaha, kulturaha, the tradicijaha. Kadi grupa hin cikneder sar e grupa Čechi the korkore sikhaven, hoj kamen te avel ľikerde sar minorita u kamen te ľikerel the bararel peskero averipen, peskeri kultura the čhib. The kamen te zaačhel peskere nipos, savo hin historicko grupa. 54 (2) O manuš andal e minorita hin čechiko občanos, so thovel pes kija aver nacija sar čechiko the kamel te avel gindo manušeske andal e minorita jekhetane avredženenca, so thoven pes kija kada isto nacija. D U J T O Š E R O O ČAČIPENA LE MANUŠENGERE ANDAL O MINORITI § 3 Sar te kerel le minoritengere čačipnenca (1) Le manušenge pal o minoriti – sakone jekheske vaj sadženenge jekhetane – hin zaačhade lengere čačipena, so hin andre koda zakonos, specialna čačipnaskere ľila, maškarthemutne dovakeribena pal o anglune manušikane čačipena tho slobodi, so hin lenca e Čechiko republika phandľi. (2) Ňiko pes našťi thovel andre le minoritengere čačipena. § 4 Peskero čačipen te kidel avri peskeri minorita (1) Ňikaske našťi ňič našľol vašoda, hoj hin andal e minorita. (2) O sadženengere organi na keren ľiľa navenca pal o manuša andal o minoriti. O perzonalna informaciji ko hin sava nacijatar, džal tel o specijalna čačipnaskere ľila.1) Le informacijenca, so kala organi kidne avri tel le manušengero giňipen vaj pal aver specijalno zakonos, kija savi nacija sar ko pes thoďa the so lendar dičhol ko savi nacija hin, našťi kala organi keren aver buťa, sar vaš soske kala informaciji kidne avri. O informaciji pal o statisticko giňipen mus te aven mosarde. § 5 O čačipen le manušengero andal o minoriti te jekhetaňarel pes O manuša andal o nacijonalna minoriti pes šaj jekhetaňaren andro nacionalna zgejľipena the politicka seri the politicka zgejľipena, ča mus te ľikeren o specijalna čačipnaskere ľila. 2) § 6 O čačipen te kerel pašal e problematika la minoritakeri (1) Le manušen andal o nacionalna minoriti hin čačipen te lel than andro kulturno, sadženengero the hospodarsko dživipen the andre sadženengere veci, najbuter andre ajse, so peren pre lengere minoriti. Kada than šaj len pro gava tho fora, andre le themeskere kotora the andro calo them. (2) O čačipen pal o kotororo 1 keren o manuša andal o minoriti jekhbuter ajse dromeha, hoj hine kerde avri pal aver zakoni 3) le minoritengere vibori the Rada le themeskere šeraľipnaskeri vaš o minoriti (teleder pes pisinel ča “e Rada”). 1) O zakonos n. 101/ 2000 Sb., pal oda, sar te arakhel personalna informaciji the pal oda so avel avreske andro varesave aver zakoni – sar les prekerde o paluneder čačipnaskere ľila. 2) O zakonos n. 83/1990 Sb., sar o občani te jekhetaňaren pes – sar les prekerde o paluneder čačipnaskere ľila. O zakonos n. 424/1991 Sb., sar pes te jekhetaňarel andro politicka seri the zgejľipena – sar les prekerde o paluneder čačipnaskere ľila. O zakonos n. 220/1999 Sb., sar džal o zakladno vaj aver slugadžipen the cvičišagi the pal varesave čačipnaskere aspekti pal o založna slugadža. O zakonos n. 221/1999 Sb., pal o buťakere slugadža – sar les prekerďa o zakonos n. 155/2000 Sb. 3) O zakonos n. 128/2000 Sb. pal o gava tho fora (gavutno vaj forutno keriben) – sar les prekerďa o zakonos n. 273/2001 Sb. O zakonos n. 129/2000 Sb.pal o themeskere kotora – sar les prekerďa o zakonos n. 273/2000 Sb. O zakonos n. 131/2000 Sb. pal o šerutno foros Praha – sar les prekerde o aver zakoni. 55 (3) Le themeskero šeraľipen kerďa peske e Rada, kaj leske e Rada te del goďi pal le minoritengere phučibena. Le šerales la Radake kerel vareko andal le themeskero šeraľipen. (4) Andre Rada len than le minoritengere zaačhade tho manuša andal o amti. Jepaš vaj buter le dženendar andre Rada hin le minoritengere zaačhade, so len kidne avri le minoritengere jekhetaňibena. (5) Maškar oda, so e Rada kerel, perel: a) te richtinel kada, so o Šeraľipen kerel u hin oda sphandlo le čačipnenca le manušengerenca andal o minoriti, b) te phenel peskero lav kijo zakoni, kija le šeraľipnaskere ľiľa, so hin sphandle le čačipnenca le manušengerenca so hin andal o minoriti, mek angleder, sar o Šeraľipen sa kada chudela, c) te kerel vaš o Šeraľipen o rodipena pal le minoritengeri situacija andre Čechiko republika, d) te kerel vaš o Šeraľipen vaj ministerstva vaj aver amti o ľiľa, sar so te kerel pašal kada, so kampel le minoritenge, najbuter andro školi, kultura tho mediji, andro vakeriben la dakera čhibaha, andro sadženengero the kulturno dživipen, e) jekhetanes te kerel le themeskere kotorenca le themeskeri nacijengeri politika, f) te del goďi, sar te ulavel o love andal le themeskero lovengero giňipen perdal o minoritengere aktiviti. (6) O Šeraľipen phenel agorutno lav pre la Radakero statutos, kaj hin pisimen, sar o manuša aven andre Rada the so e Rada kerel. § 7 O čačipen te pisinel nava andre la minoritakeri čhib Le manušen andal o minoriti hin čačipen te pisinel peskero nav the aver nav andre la minoritakeri čhib tel kada, so hin pisimen andro specijalno čačipnaskero ľil.4) § 8 O čačipen te aven nava andre buter čhiba (1) Le manušen andal o minoriti, so but the la tradicijaha dživen andre Čechiko republika, hin čačipen, kaj o nava vaš o gava tho fora, kaj dživen, lengere kotora, ulici the aver thana, o nava pro khera kaj hin amti the pro khera, kaj pes kidel avri, te aven pisimen the andre la minoritakeri čhib. (2) Pal oda, so andro kotororo 1, the pal o drom sar te pisinel o nava andre buter čhiba vakerel specijalno čačipnaskero ľil. 5) § 9 O čačipen te vakerel peskera čhibaha anglo amti tho sudi Le manušen andal o minoriti, so but the la tradicijaha dživen andre Čechiko republika, hin čačipen te vakerel peskera čhibaha anglo amti tho sudi. Buter pes pal oda vakerel andro specijalna čačipnaskere ľila. 6) 4) O zakonos n. 301/2000 Sb. pal o matriki, pal o nav the aver nav the pal oda, so avel avreske andro varesave aver sphandle zakoni. 5) O zakonos n. 128/2000 Sb. – sar les prekerďa o zakonos n. 273/2000 Sb. 6) § 18 andro zakonos n. 99/1963 Sb., o občansko sudno rjados, sar les prekerďa o zakonos n. 30/2000 Sb. § 7 andro zakonos n. 335/1991 Sb. pal o sudi tho sudci § 2 andro zakonos n. 141/1961 Sb. pal o trestno sudno keriben (o trestno rjados) – sar les prekerde o paluneder zakoni. § 33 andro zakonos n. 182/1993 Sb. pal o Ustavno sudos. § 12 andro zakonos n. 563/1991 Sb., pal o lovengere ľiľa (učetnictvos). § 46a andro zakonos n. 202/1990 Sb., pal o loteriji the aver bavišaga, sar les prekerďa o zakonos n. 149/1998 Sb. 56 § 10 O čačipen pre minoritakeri čhib paš o avrikidipen Le manušen andal o minoriti, so but the la tradicijaha dživen andre Čechiko republika, hin čačipen pro informaciji andre peskeri čhib, kaj the kana pes kidel avri the pre aver informaciji pal oda. Pal kada pes vakerel andro specijalna čačipnaskere ľila. 7) § 11 O čačipen te sikhľol andre la minoritakeri čhib (1) Le manušen andal o minoriti, so but the la tradicijaha dživen andre Čechiko republika, hin čačipen te sikhľol the te avel barardo andre peskeri čhib andro školi, angleškolakere khera the andro khera paš o školi. Pal kada buter vakeren o specijalna čačipnaskere ľila. 8) (2) O manuša andal o minoriti pal o kotororo 1 šaj zathoven tel o specijalna čačipnaskere ľila8) a) sukromna školi, kaj sikhľaren peskera čhibaha, vaj kaj sikhľaren peskeri čhib, b) sukromna angleškolakere khera tho sukromna khera paš o školi. § 12 O čačipen te bararel la minoritakeri kultura (1) Le manušen andal o minoriti hin čačipen te ľikerel the te bararel peskeri čhib, kultura tho tradiciji, u kaj oda o averdžene te respektinen. (2) O them šegetinel, hoj e kultura, o tradiciji, tho čhiba le minoritengere, so but the la tradicijaha dživen andre Čechiko republika, šaj ačhon the baron. Jekhbuter del vast andro programi, so džan pal o teatri, muzeja, galeriji, biblijoteki, andre dokumentačno aktivita the andre aver aktiviti le manušendar andal o minoriti. Pre kada o them del love andal le themeskero lovengero giňipen. Pal kada o Šeraľipen del avri peskero ľiľ, save dromeha te del dotaciji u so kampel te kerel, te vareko e dotacija kamel. § 13 O čačipen te del avri the te chudel o informaciji andre la minoritakeri čhib (1) Le manušen andal o minoriti hin čačipen te del avri the te chudel o informaciji andre peskeri čhib. (2) Kaj te ľikerel the te bararel e kultura, o tradiciji tho čhiba, o them šegetinel te del avri o periodicko the naperiodicko ťiskos (ľila the genďa), so den avri andro čhiba le minoritengere, so dživen but the la tradicijaha andre Čechiko republika. Šegetinel the andro radijos the televiza, le programenca andre čhiba le minoritengere, so dživen but the la tradicijaha andre Čechiko republika. Pre kada o them del love andal le themeskero lovengero giňipen. Pal kada o Šeraľipen del avri peskero ľiľ, save dromeha te del dotaciji u so kampel te kerel, te vareko e dotacija kamel. § 3 andro zakonos n. 337/1992 Sb. pal o taksi (daňi) the aver poťimen love, sar les prekerde o zakoni n. 35/1993 Sb., zakonos n. 255/1994 Sb. 7) O zakonos n. 152/1994 Sb., sar te kidel avri o šeraľipena andro gava tho fora the pal oda so avel avreske andro varesave aver zakoni – sar les prekerde o aver čačipnaskere ľila. O zakonos n. 130/2000 Sb., sar te kidel avri le bičhaden andro themeskere kotora the pal oda so avel avreske andro varesave zakoni – sar les prekerďa o zakonos n. 273/2001 Sb. O zakonos n. 247/1995 Sb. sar te kidel avri andro Čechiko parlamentos – sar les prekerde o aver čačipnaskere ľila. 8) O zakonos n. 76/1978 Sb., pal o khera paš o školi – sar les prekerde o aver čačipnaskere ľila. O zakonos n. 29/1984 Sb., pal o zakladna školi, maškarutne školi tho učeder odborna školi (o školsko zakonos), sar les prekerde o aver čačipnaskere ľila. O zakonos n. 564/1990 Sb., pal e themeskeri sprava the korkorutno dirigišagos andro školi – sar les prekerde o aver čačipnaskere ľila. 57 (3) Pal kada, sar te kerel the sar te del avri o televizna the radijova programi kijo minoritengere manuša paš o subjekti, so keren radijos the televiza, vakeren o specijalna čačipnaskere ľila. 9) D U J T O K O T O R So avel avreske andro zakonos pal o prestupki § 14 O zakonos n. 200/1990 Sb., pal o prestupki, sar kada zakonos prekerde o zakoni: n. 337/1992 Sb., n. 344/1992 Sb., n. 359/1992 Sb., n. 67/1993 Sb., n. 290/1993 Sb., n. 134/1994 Sb., n. 82/1995 Sb., n. 237/1995 Sb., n. 279/1995 Sb., n. 289/1995 Sb., n. 112/1998 Sb., n. 168/1999 Sb., n. 29/2000 Sb., n. 121/2000 Sb., n. 132/2000 Sb., n. 151/2000 Sb., n. 258/2000 Sb., n. 361/2000 Sb., n. 370/2000 Sb., o arakhiben le ustavnone sudostar n. 52/2001 Sb., o zakoni: n. 164/2001 Sb., n. 254/2001 Sb., n. 265/2001 Sb. the n. 274/2001 Sb., avel avreske avka: 1. Andro § 49 pro agor kotororeske 1 vaš o punktos (.) avel ďinďarďi (,) the kije pes thovel o literi d) the e) avka: “d) braňinel le manušeske pal e minorita te arakhel peskere minoritakere čačipena, e) čhinel bacht avreske, bo hino andal e nacionalno minorita, hin les aver farba cipa, hin murš vaj džuvľi, hin les (la) aver orientacija pro murša vaj pro džuvľa, hin les aver čhib, khangeripen vaj paťaviben, savi goďi les hin pal e politika vaj pal aver veci, či hin abo kerel buťi andro politicka seri, odbori vaj andre aver jekhetaňibena, kaskero hino, či hino barvalo abo na, či hin sasto abo na, vaj či hino romňaha vaj hiňi romeha u hin len čhave.” 2. Andre § 49 kotororo 2 pal o lava “1000 Kč” vaš “the”avel ďinďarďi (,) the kijo agor pes thovel lava “the vaš o prestupkos pal o kotororo 1 litera d) the e) pokuta dži 5000 Kč”. T R I T O K O T O R So avel avreske andro zakonos pal o gava tho fora § 15 Andro zakonos n. 128/2000 Sb., pal o gava tho fora (gavutno vaj forutno keriben), avel avreske: 1. Andro § 29 kotororo 2 vaš o numeros “20” avel o numeros “10” the vaš o numeros “50” avel o numeros “40”. 2. Andro § 117 kotororo 3 andre jekhto veta vaš o numeros “15” avel o numeros “10”, pro agor dujtona vetake vaš o punktos (.) avel o maškaruno (;) the thovel pes kije o lava: “ the avka o manuša andal o nacionalna minoriti mus te aven jepaš vaj buter savore dženendar andro viboris”. Š T A R T O K O T O R So avel avreske andro zakonos pal o themeskere kotora § 16 Andro § 78 kotororo 2 andro zakonos n. 129/2000 Sb., pal o themeskere kotora, pes vaš o numeros “10” thovel o numeros “5”. Vaš o lava “ke oda isto nacija aver sar čechiko” pes thovel “ke 9) O zakonos n. 483/1991 Sb. pal e Čechiko televizija – sar les prekerde o aver čačipnaskere ľila. O zakonos n. 484/1991 pal o Čechiko radijos – sar les prekerde o aver čačipnaskere ľila 58 nacija aver sar čechiko” the pro agor dujtona vetake vaš o punktos (.) avel o maškaruno (;) the thovel pes kije o lava: “ the avka o manuša andal o nacionalna minoriti mus te aven jepaš vaj buter savore dženendar andro viboris”. P A N D Ž T O K O T O R So avel avreske andro zakonos pal o šerutno foros Praha § 17 Andro § 78 kotororo 2 andro zakonos n. 131/2000 Sb., pal o šerutno foros Praha, pes andre jekhto veta vaš o numeros “15” thovel o numeros “5” the pro agor dujtona vetake vaš o punktos (.) avel o maškaruno (;) the thovel pes kije o lava: “ the avka o manuša andal o nacionalna minoriti mus te aven jepaš vaj buter savore dženendar andro viboris”. Š O V T O K O T O R So avel avreske andro zakonos pal o avrikidipena andro gaveskere the foroskere šeraľipena § 18 Andro § 31 andre zakonos n. 152/1994 Sb., pal o avrikidipena andro gaveskere the foroskere šeraľipena the pal oda so avel avreske andro varesave aver zakoni, pes buchľarel o kotororo 3, ta akana dičhol avri avka (the le kijathode lavenca so hin pisimen teleder sar10a): “(3) Andro gav vaj foros, kaj ačhaven viboris vaš o minoriti pal o specijalno zakonos,10a) pes del avri o akhariben pal o kotorora 1 the 2 the andre čhib la minoritakeri. ____________________ 10a) Andro § 117 andro zakonos 128/2000 Sb., pal o gava tho fora, sar les prekerďa o zakonos 273/2001Sb.” E F T A T O K O T O R So avel avreske andro zakonos pal o avrikidipen andro themeskere kotora § 19 Andro § 27andro zakonos n. 130/2000 Sb., sar te kidel avri le bičhaden andro themeskere kotora the pal oda so avel avreske andro varesave zakoni, pes buchľarel o kotororo 3, ta akana dičhol avri avka (the le kijathode lavenca so hin pisimen teleder sar 18a): “(3) Andro themeskero kotor, kaj ačhaven viboris vaš o minoriti pal o specijalno zakonos,18a) pes del avri o akhariben pal o kotorora 1 the 2 the andre čhib la minoritakeri. _____________________ 18 a) § 78 kotororo 2 andro zakonos 129/2000 Sb., pal o themeskere kotora, sar les prekerďa o zakonos 273/2001 Sb.” O C H T O T O K O T O R KANA KODA ZAKONOS AVEL KIJE ZOR § 20 O zakonos avel kije zor ďiveseste, kana ela avri akhardo. o Klaus peskere vasteha o Havel peskere vasteha vaš avreske o Špidla peskere vasteha 59 Pfrjy x. 273#2001 j ghfdf[ xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby Ò j pvÒyÒ lfrjnhs[ pfrjyÒd P,ÒHRF PFRJYÒD – Pfrjy pj lyz 10. /kf 2001. Změna: zákon č. 320/2002 Sb., platnost od 1. ledna 2003 (viz § 6 odst. 7 a odst. 8 a § 13a) G H T F V < E K F Gfhkfvtyn Xtcmrjq htge,kÒrs zr ltvjrhfnÒxyjuj Ò ghfdyjuj infne> vf/xÒ yf edfpÒ ghfdj yf yfhjlyjcnye Ò tnyÒxye ÒltynÒxyjcnm zr xfcnm k/lmcrs[ ghfd> htigtrne¾ ÒltynÒne xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby zr jrhtvs[ k/ltq nfr Ò Ïhegs> ghjzde/xe cz ukfdyj dkfcnyjd reknehjd> nhflÒwÒzvb wÒ zpsrjv> vf/xÒ yf edfpÒ cndjh=dfyz veknÒreknehyjq cgjkjxyjcnb Ò yfvfuf/xÒ cz j ufhvjyÒxyt cgjke;snz yfhjlyjcnys[ vtyiby p dtribyjdsv j,sdfntkmcndjv> Ïfhfyne¾ xktyfv yfhjlyjcnys[ vtyiby ghfdj yf frnÒdye exfcnm d reknehyÒv> cgjkjxtymcrÒv Ò ujcgjlfhmcrÒv ;sdjnÒ Ò d uhjvflys[ lÒkf[> jrhtvt ns[> rjnhs cz ljnsrf/nm yfhjlyjcnys[ vtyiby> j[hfy//xÒ ghfdf xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby d yfdzpyjcnb yf vtl;Òyfhjlys ljujdjhs j k/lmcrs[ ghfdf[ Ò jcyjdys[ ckj,jlf[> rjnhsvf ¾ Xtcmrf htge,kÒrf dzpfyf> p Ecnfdjd Ò p Kbcnbyjd jcyjdys[ ghfd Ò ckj,jl> dshÒibd ghbznb nfrsq pfrjy Xtcmrjq htge,kÒrs% X F C N M G T H I F J GHFDF{ XKTYéD YFHJLYJCNYS{ VTYIBY U K F D F 1 DCNEGYS ECNFYJDKéYZ μ 1 Ghtlvtn eghfds !1@ Njn pfrjy eghfde¾ ghfdf xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby Ò lÒzntkmcndj vÒyÒcnthcnd> Òyis[ cghfdys[ ehzlÒd Ò jhÏfyÒd nthÒnjhÒfkys[ cfvjcghfdys[ wÒkrÒd !lfkt ktv $jhÏfys dthtqyjq cghfds$@ d jlyjiÒy/ r ybv. !2@ EcnfyjdkÒyz jcj,bns[ ghtlgbcÒd> zrs eghfde/nm ghfdf xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby> nsv pfrjyjv cz yt yfheie/nm. μ 2 LtaÒyjdfyz jcyjdys[ gjyznm !1@ Yfhjlyjcnyf vtyibyf ¾ cgjkjxtycndj j,xfyÒd Xtcmrjq htge,kÒrs> ;s/xÒ[ yf nthÒnjhÒ¥ Xtcmrjq htge,kÒrs> rjnhs cz jlkbie/nm jl jcnfnys[ j,xfyÒd cghfdbkf cgjkjxysv tnyÒxysv gj[jl;Òy=v> zpsrjv> reknehjd Ò nhflÒwÒzvb> ndjhznm rÒkmrjcnye vtyibye j,sdfntkmcndf f pfhÒdyj ghjzdkz/nm djk/ ,snb gjdf;jdfysvf pf yfhjlyjcnye vtyibye p wÒk=v cgjkjxyjuj yfvfufyz pf[jdfnb Ò hjpdbdfnb dkfcnye cfvj,snyjcnm> zpsr Ò reknehe f cexfcyj p wÒk=v ghjzdkÒyz Ò j[hfys ÒynthtcÒd ¥[ cgjkjxtycndf> zrt cz ÒcnjhÒxyj cndjhbkj. !2@ Xktyjv yfhjlyjcnyjq vtyibys ¾ j,xfy Xtcmrjq htge,kÒrs> rjnhsq cz ujkjcbnm r ÒyiÒq zr xtcmrÒq yfhjlyjcnb Ò ghjzdkznm ;tkfyz ,snb gjdf;jdfysv pf xktyf yfhjlyjcnyjq vtyibys d¾lyj p lfkisvf> rjnhs cz ujkjcznm r ¾lyfrÒq yfhjlyjcnb. 60 U K F D F é é GHFDF XKTYéD YFHJLYJCNYS{ VTYIBY μ 3 HtfkÒpfwÒz ghfd xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby !1@ Xktyfv yfhjlyjcnys[ vtyiby cz Ïfhfyne¾ jrhtvt f,j d¾lyj p Òyisvf xktyfvb yfhjlyjcnyjq vtyibys htfkÒpfwÒz ¥[ ghfd> cnfyjdtys[ nsv pfrjyjv> jcj,bnsvf ghfdysvf ghtlgbcfvb wÒ vtl;Òyfhjlysvf ljujdjhfvb j k/lmcrs[ ghfdf[ Ò jcyjdys[ ckj,jlf[> rjnhsvf ¾ Xtcmrf htge,kÒrf dzpfyf. !2@ HtfkÒpfwÒz ghfd xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby yt cvÒ¾ ,snb jrkÒojdfyf f,j pytvj;y=dfyf. μ 4 Ckj,jlyf djkm,f yfkt;yjcnb r yfhjlyjcnyÒq vtyibyÒ !1@ P yfkt;yjcnb r yfhjlyjcnyÒq vtyibyÒ yt cvÒ¾ ybrjve dpybryenb ybzrf irjlf. !2@ JhÏfys dthtqyjq cghfds yt dtlenm tdÒltywÒ/ xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby. Plj,sdfyz> cghfwjdk=dfyz Ò d;sdfyz jcj,ys[ lfys[ j yfkt;yjcnb r yfhjlyjcnyÒq vtyibyÒ cz hzlbnm ecnfyjdkÒyzvb jcj,bns[ ghfdys[ ghtlgbcÒd.1@ Lfys j ghbujkjiÒy/ cz r yfhjlyjcnb plj,sns nsvf jhÏfyfvb ghb cgbcjdfy/ k/ltq f,j gjlkz Òyijuj jcj,bnjuj pfrjyf> zrs vj;enm gjvjxÒ cnfyjdkÒy/ yfkt;yjcnb r yfhjlyjcnyÒq vtyibyÒ> yt cvÒ/nm ,snb d;sns yf Òyisq wÒkm> zr yf njn> yf rjnhsq ,skb p,thfys Ò dkj;tys> f gj infnÒcnÒxyÒv cghfwjdfy/ vecznm ,snb pybotys. μ 5 Ghfdj yf Ïhegjdfyz xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby Xktyjdt yfhjlyjcnyjq vtyibys cz vj;enm Ïhegjdfnb d yfhjlyjcnys[ jhÏfyÒpfwÒz[ Ò d gjkÒnÒxys[ gfhnÒz[ Ò d gjkÒnÒxys[ he[f[ pf eckjdÒq Ò cgjcj,jv cnfyjdktysv jcj,bnsvf ghfdysvf ghtlgbcfvb.2@ μ 6 Ghfdj exfcnb yf hÒiÒy/ ghj,ktvÒd> ljnsrf/xÒ[ cz yfhjlyjcnys[ vtyiby !1@ Xktyjdt yfhjlyjcnys[ vtyiby vf/nm ghfdj yf frnÒdye exfcnm d reknehyÒv> cgjkjxtymcrÒv Ò ujcgjlfhmcrÒv ;sdjnÒ Ò d uhjvflys[ lÒkf[> jrhtvt ns[> rjnhs cz ljnsrf/nm yfhjlyjcnys[ vtyiby> rjnhs[ cenm xktyfvb f nj yf ehjdyb ctkf#vÒcnf> rhfz Ò yf wÒkjinfnyÒq ehjdyb. !2@ Ghfdj gjlkz jlcnfdwz 1 htfkÒpe/nm xktyjdt yfhjlyjcnys[ vtyiby jrhtvt gjcthtlybwndjv ds,jhe ghj yfhjlyjcnys vtyibys> cndjh=dfys[ gjlkz jcj,bns[ ghfdys[ ghtlgbcÒd> 3@ Ò Hfls dkfls ghj yfhjlyjcnys vtyibys !lfkt ktv $Hflf$@. !3@ Dkflf cndjh/¾ zr cdÒq gjhflysq Ò ÒyÒwÒfnÒdysq jhÏfy ghj ghj,ktvs ljnsrf/xÒ cz yfhjlyjcnys[ vtyiby Ò ¥[ xktyÒd Hfle. Yf ¾q xtkÒ cnj¥nm xkty dkfls. !4@ Xktyjdt Hfls cenm ghtlcnfdbntkÒ yfhjlyjcnys[ vtyiby Ò ghtlcnfdbntkÒ jhÏfyÒd dthtqyjq cghfds p nsv> ;t yfqvtyit gjkjdbye xktyÒd Hfls ndjhznm ghtlcnfdbntkÒ yfhjlyjcnys[ vtyiby> zrs ,skb ds,hfys jhÏfyÒpfwÒzvb xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby. 1) Pfrjy x. 101#2000 P,.> j j[hfyÒ jcj,ys[ lfys[ Ò j pvÒyÒ lfrjnhs[ pfrjyÒd> d pdexfy/ ytcrjhis[ ghtlgbcÒd. 2) Pfrjy x. 83#1990 P,.> j Ïhegjdfy/ j,xfyÒd> d pdexfy/ ytcrjhis[ ghtlgbcÒd. Pfrjy x. 424#1991 P,.> j Ïhegjdfy/ d gjkÒnÒxys[ gfhnÒz[ Ò d gjkÒnÒxys[ he[f[> d pdexfy/ ytcrjhis[ ghtlgbcÒd. Pfrjy x. 220#1999 P,.> j [jlÒ pfrkflyjq f,j yfuhflyjq cke;,s Ò dj¾ymcrs[ wdÒxÒym Ò j lfrjnhs[ ghfdys[ jlyjiÒyz[ djzrÒd d pfkjpÒ. Pfrjy x. 221#1999 P,.> j ghjatcÒjyfkys[ djzrf[> d pdexfy/ pfrjyf x. 155#2000 P,. 3) Pfrjy x. 128#2000 P,.> j ctkf[#vÒcnf[ !ctkmcrs[#vÒcnmcrs[ pfcnegbntkmcndf[@> d pdexfy/ pfrjyf x. 273#2001 P,. Pfrjy x. 129#2000 P,.> j rhfz[ !rhfqcrt pfcnegbntkmcndj@> d pdexfy/ pfrjyf x. 273#2001 P,. Pfrjy x. 131#2000 P,.> j ukfdyÒv vÒcnÒ GhfpÒ> d pdexfy/ ytcrjhis[ ghtlgbcÒd. 61 !5@ Lj caths lÒzntkmcndf Hfls yfkt;bnm f@ pf,tcgtxjdfnb ghbghfde rhjrÒd dkfls> zrs cz ljnsrf/nm ghfd xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby d XtcmrÒq htge,kÒwÒ> ,@ dsckjdk=dfnb cz r ghjgjpÒwÒwzv pfrjyÒd> r ghjgjpÒwÒzv yfhzl;Òym dkfls Ò re rhjrfv> zrs cz ljnsrf/nm ghfd xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby> gthtl ¥[ ghtlkj;Òy=v dkflÒ> d@ ghbghfdk=dfnb ghj dkfle d cevfhÒpe/xÒq ajhvÒ ÒyajhvfwÒ¥ j yfhjlyjcnyÒq cÒnefwÒ¥ yf nthÒnjhÒ¥ Xtcmrjq htge,kÒrs> u@ ghbghfdk=dfnb ghj dkfle f,j ghj vÒyÒcnthcndf wÒ Òyis cghfdys ehzls htrjvtylfwÒ¥ r pf,tcgtxÒy/ gjnht, xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby> jrhtvt d cathf[ irjkcndf> reknehs Ò vtlÒq> d;sdfyz vfnthbymcrjuj zpsrf> cgjkjxtymcrjuj Ò reknehyjuj ;sdjnf> Ï@ cgjkeghfwjdfnb p jhÏfyfvb nthÒnjhÒfkys[ cfvjcghfdys[ wÒkrÒd ghb ghfrnÒxyÒq htfkÒpfwÒ¥ yfhjlyjcnyjq gjkÒnÒrs infne> l@ ghjgjyjdfnb hjplÒk=dfyz aÒyfywÒq dsyfrkfljdfys[ pj infnyjuj hjcgjxne yf gÒlgjhe frnÒdÒn xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby. !6@ Gjlhj,yjcnb j pkj;Òy/ Hfls> cgjcj,Ò vtyjdfyz xktyÒd Hfls Ò j lÒzntkmcndÒ Hfls cnfyjdbnm infnen Hfls> rjnhsq c[dfk/¾ dkflf. μ 7 Ghfdj yf d;sdfyz vtyf Ò ghbpdÒcrf d zpsre yfhjlyjcnyjq vtyibys Xktyjdt yfhjlyjcnys[ vtyiby vf/nm ghfdj yf d;sdfyz cdjuj vtyf Ò ghbpdÒcrf d zpsre yfhjlyjcnyjq vtyibys pf eckjdÒq cnfyjdtys[ jrhtvsv ghfdysv ghtlgbcjv. 4@ μ 8 Ghfdj yf dtwtzpsxys yfpds Ò jpyfxÒyz !1@ Xktyjdt yfhjlyjcnys[ vtyiby> rjnhs nhflÒxyj Ò ljdujlj,j ;s/nm yf nthÒnjhÒ¥ Xtcmrjq htge,kÒrs> vf/nm ghfdj> ;t,s yfpdf ctkf#vÒcnf> d rjnhÒv ;s/nm> yfpds ¥[ xfcntq> ekÒwm> Òyis[ uhjvflys[ ghjcnjhÒd> jpyfxÒyz ,eljd jhÏfyÒd dthtqyjq cghfds Ò djkt,ys[ vÒcnyjcntq ,skb edtl;tys ns; d zpsre yfhjlyjcnyjq vtyibys. !2@ EckjdÒz ghj htfkÒpfwÒ/ ghfdf gjlkz jlcnfdwz 1 Ò cgjcj, edjl;Òyz dtwtzpsxys[ yfpd Ò jpyfxÒym cnfyjdbnm jcj,bnsq ghfdysq ghtlgbc. 5@ μ 9 Ghfdj yf d;sdfyz zpsrf yfhjlyjcnyjq vtyibys d ehzlyÒv rjynfrnÒ Ò gthtl celfvb Xktyjdt yfhjlyjcnys[ vtyiby> rjnhs nhflÒxyj Ò ljdujlj,j ;s/nm yf nthÒnjhÒ¥ Xtcmrjq htge,kÒrs> vf/nm ghfdj yf d;sdfyz zpsrf yfhjlyjcnyjq vtyibys d ehzlyÒv rjynfrnÒ Ò gthtl celfvb. EckjdÒz yf htfkÒpfwÒ/ njuj ghfdf eghfde/nm jcj,bns ghfdys ghtlgbcs. 6@ μ 10 Ghfdj yf d;sdfyz zpsrf yfhjlyjcnyjq vtyibys d lÒkf[ djkt,ys[ Pf eckjdÒq cnfyjdtys[ jcj,bnsvf ghfdysvf ghtlgbcfvb 7@ vf/nm xktyjdt yfhjlyjcnys[ vtyiby> rjnhs nhflÒxyj Ò ljdujlj,j ;s/nm yf nthÒnjhÒ¥ Xtcmrjq htge,kÒrs> ghfdj yf jge,kÒrjdfyz 4) Pfrjy x. 301#2000 P,.> j vfnhbrf[> vtyÒ Ò ghbpdÒcre Ò j pvÒyÒ lfrjnhs[ yfdzpys[ pfrjyÒd. 5) Pfrjy x. 128#2000 P,.> d pdexfy/ pfrjyf x. 273#2001 P,. 6) μ 18 pfrjyf x. 99#1963 P,.> j,xfymcrsq celysq gjhzljr> d pdexfy/ pfrjyf x. 30#2000 P,. μ 7 pfrjyf x. 335#1991 P,.> j celf[ Ò celwz[. μ 2 pfrjyf x. 141#1961 P,.> j nhtcnyÒv ghjwtcÒ !nhtcnysq gjhzljr@> d pdexfy/ ytcrjhis[ ghtlgbcÒd. μ 33 pfrjyf x. 182#1993 P,.> j EcnfdyÒv celÒ. μ 12 pfrjyf x. 563#1991 P,.> j exnjdybwndÒ. μ 46f pfrjyf x. 202#1990 P,.> j kjnthÒz[ Ò Òyis[ gjlj,ys[ uhf[> d pdexfy/ pfrjyf x. 35#1993 P,. Ò pfrjyf x. 255#1994 P,. 62 jpyfvkÒym j xfcÒ Ò vÒcnÒ htfkÒpjdfyz djkt, Ò yf lfkis ÒyajhvfwÒ¥ ghj djkÒxÒd d zpsre yfhjlyjcnys[ vtyiby. μ 11 Ghfdj yf jcdÒne d zpsre yfhjlyjcnyjq vtyibys !1@ Xktyjdt yfhjlyjcnys[ vtyiby> rjnhs nhflÒxyj Ò ljdujlj,j ;s/nm yf nthÒnjhÒ¥ Xtcmrjq htge,kÒrs> vf/nm ghfdj yf ds[jde Ò jcdÒne d cdj¥v vfnthbymcrÒv zpsre d irjkf[> gthtlirjkmcrs[ pfhzl;Òyz[ Ò irjkmcrs[ pfhzl;Òyz[ pf eckjdÒq cnfyjdtys[ jcj,bnsvf ghfdysvf ghtlgbcfvb. 8@ !2@ Xktyjdt yfhjlyjcnys[ vtyiby gjlkz jlcnfdwz 1 vj;enm pf eckjdÒq cnfyjdtys[ jcj,bnsvf ghfdysvf ghtlgbcfvb8@ cndjh=dfnb f@ ghÒdfnys irjks p yfdxfkysv zpsrjv zpsrjv yfhjlyjcnyjq vtyibys f,j p yfdxfy=v zpsrf yfhjlyjcnyjq vtyibys zr yfdxfkyjuj ghtlvtne> ,@ ghÒdfnys gthtlirjkmcrs pfhzl;Òyz Ò ghÒdfnys irjkmcrs pfhzl;Òyz. μ 12 Ghfdj yf hjpdjq reknehs xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby !1@ Xktyjdt yfhjlyjcnys[ vtyiby vf/nm ghfdj yf pf[jdfyz Ò hjpdbdfyz cdjuj zpsrf> reknehs Ò nhflÒwÒq Ò yf ¥[ htigtrnjdfyz. !2@ Infn cndjh/¾ eckjdÒz yf pf[jdfyz Ò hjpdjq reknehs> nhflÒwÒq Ò zpsrf xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby> rjnhs nhflÒxyj Ò ljdujlj,j ;s/nm yf nthÒnjhÒ¥ Xtcmrjq htge,kÒrs; gÒlgjhe¾ jrhtvt ghjÏhfvs pfvÒhzys yf ntfnhs> vept¥> ÏfkthÒ¥> ryb;yÒwÒ> ljrevtynfxye hj,jne Ò lfkis frnÒdÒns xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby. P nsv wÒk=v ghblÒkznm ljnfwÒ¥ pj infnyjuj hjcgjxne; eckjdÒz Ò cgjcj, ghblÒk=dfyz ljnfwÒq cnfyjdbnm dkflf yfhzl;Òy=v. μ 13 Ghfdj yf hjcish=dfyz Ò ghb¥vfyz ÒyajhvfwÒq d zpsre yfhjlyjcnyjq vtyibys !1@ Xktyjdt yfhjlyjcnys[ vtyiby vf/nm ghfdj yf hjcish=dfyz Ò ghb¥vfyz ÒyajhvfwÒq d zpsre cdj¥[ yfhjlyjcnys[ vtyiby. !2@ Infn gÒlgjhe¾ ghj pf[jdfyz Ò hjpdjq reknehs> nhflÒwÒq Ò zpsrÒd dslfdfyz gthÒjlÒxyjq Ò ytgthÒjlÒxyjq ghtcs dslfdfyjq d zpsrf[ yfhjlyjcnys[ vtyiby> rjnhs nhflÒxyj Ò ljdujlj,j ;s/nm yf nthÒnjhÒ¥ Xtcmrjq htge,kÒrs> Ò hjpukfcjdt Ò ntktdÒpyt dscskfyz d zpsrf[ yfhjlyjcnys[ vtyiby> rjnhs nhflÒxyj Ò ljdujlj,j ;s/nm yf nthÒnjhÒ¥ Xtcmrjq htge,kÒrs. P nsv wÒk=v ghblÒkznm ljnfwÒ¥ pj infnyjuj hjcgjxne; eckjdÒz Ò cgjcj, ghblÒk=dfyz ljnfwÒq cnfyjdbnm dkflf yfhzl;Òy=v. !3@ Cndjh=dfyz Ò hjcish=dfyz hjpukfcjds[ Ò ntktdÒpys[ htkfwÒq d jlyjiÒy/ r xktyfv yfhjlyjcnys[ vtyiby e htfkÒpfnjhÒd pj pfrjyf cnfyjdkznm jcj,bns ghfdys ghtlgbcs. 9@ X F C N M L H E U F 7) Pfrjy x. 152#1994 P,.> j djkm,f[ lj pfcnegbntkmcnd d ctkf[#vÒcnf[ Ò j pvÒyÒ Ò ljgjdyÒy/ lfrjnhs[ lfkis[ pfrjyÒd> d pdexfy/ ytcrjhis[ ghtlgbcÒd. Pfrjy x. 130#2000 P,.> j djkm,f[ lj rhfqcrs[ pfcnegbntkmcnd Ò j pvÒyÒ lfrjnhs[ pfrjyÒd> d pdexfy/ pfrjyf x. 273#2001 P,. Pfrjy x. 247#1995 P,.> j djkm,f[ lj Gfhkfvtyne Xtcmrjq htge,kÒrs> d pdexfy/ ytcrjhis[ ghtlgbcÒd. 8) Pfrjy x. 76#1978 P,.> j irjkmcrs[ pfhzl;Òyz[> d pdexfy/ ytcrjhis[ ghtlgbcÒd. Pfrjy x. 29#1984 P,.> j cÒcntvÒ jcyjdys[ irjk> cthtlyÒ[ irjk Ò dscis[ jl,jhys[ irjk !irjkmcrsq pfrjy@> d pdexfy/ ytcrjhis[ ghtlgbcÒd. Pfrjy x. 564#1990 P,.> j infnyÒq cghfdÒ Ò cfvjcghfdÒ d irjkcndÒ> d pdexfy/ ytcrjhis[ ghtlgbcÒd. 9) Pfrjy x. 483#1991 P,.> j XtcmrÒq ntktdÒpÒ¥> d pdexfy/ ytcrjhis[ ghtlgbcÒd. Pfrjy x. 484#1991 P,.> j XtcmrÒv hjpukfcÒ> d pdexfy/ ytcrjhis[ ghtlgbcÒd. 18f@ μ 78 jlcn. 2 pfrjyf x. 129#2000 P,.> j rhfz[ !rhfqcrs[ pfcnegbntkmcndf[@> d pdexfy/ pfrjyf x. 273#2001 P,.$. 63 PvÒyf pfrjyf j gthtcnegkÒyz[ μ 14 Pfrjy x. 200#1990 P,.> j gthtcnegkÒyz[> d pdexfy/ pfrjyf x. 337#1992 P,.> pfrjyf x. 344#1992 P,.> pfrjyf x. 359#1992 P,.> pfrjyf x. 67#1993 P,.> pfrjyf x. 290#1993 P,.> pfrjyf x. 134#1994 P,.> pfrjyf x. 82#1995 P,.> pfrjyf x. 237#1995 P,.> pfrjyf x. 279#1995 P,.> pfrjyf x. 289#1995 P,.> pfrjyf x. 112#1998 P,.> pfrjyf x. 168#1999 P,.> pfrjyf x. 360#1999 P,.> pfrjyf x. 29#2000 P,.> pfrjyf x. 121#2000 P,.> pfrjyf x. 132#2000 P,.> pfrjyf x. 151#2000 P,.> pfrjyf x. 258#2000 P,.> pfrjyf x. 361#2000 P,.> pfrjyf x. 370#2000 P,.> yfql;Òyz Ecnfdyjuj cele x. 52#2001 P,.> pfrjyf x. 164#2001 P,.> pfrjyf x. 254#2001 P,.> pfrjyf x. 265#2001 P,.> Ò pfrjyf x. 274#2001 P,.> cz vÒybnm nfr% 1. D μ 49 cz yf rÒyw/ jlcnfdwz 1 njxrf vÒybnm yf pfgzne f ljgjdy//nm cz gbcmvtyf l@ Ò t@> zrs pdexfnm% $l@ jrkÒoe¾ f,j pytvj;y/¾ xktyjdb yfhjlyjcnyjq vtyibys htfkÒpfwÒ/ ghfd xktyÒd yfhjlyjcnys[ vtyiby> t@ irjlbnm Òyijve ghj =uj yfkt;yjcnm r yfhjlyjcnyÒq vtyibyÒ f,j ghj =uj tnyÒxyt gj[jl;Òyz> ghj =uj hfce> afh,e crjhs> gjukfdz> ctrcefkye jhm¾ynfwÒ/> zpsr> dÒhe f,j yf,j;tycndj> ghj =uj gjkÒnÒxyt f,j Òyit levfyz> xktycndj f,j hj,jne d gjkÒnÒxys[ gfhnÒz[ f,j gjkÒnÒxys[ he[f[> jl,jhjds[ jhÏfyÒpfwÒz[ f,j Òyis[ plhe;Òyz[> ghj =uj cjwÒfkyt gj[jl;Òyz> vf¾njr> hjl> plhfdjnysq cnfd f,j ghj =uj cnfd vfy;tkmcrsq wÒ hjlbyysq.$ 2. D μ 49 jlcn. 2 pf ckjdfvb $1000 Rx$ pkexybr $f$ cz vÒybnm yf pfgzne f yf rÒyw/ ntrcne cz ljgjdy//nm ckjdf $f pf gthtcnegkÒyz gjlkz jlcnfdwz 1 gbcmvtyj l@ Ò t@ gjrene lj 5000 Rx$. X F C N M N H T N Z PvÒyf pfrjyf j ctkf[#vÒcnf[ μ 15 Pfrjy x. 128#2000 P,.> j ctkf[#vÒcnf[ !ctkmcrt#vÒcnmcrt pfcnegbntkmcndj@> cz vÒybnm nfr% 1. D μ 29 jlcn. 2 cz xÒckj $20$ vÒybnm yf xÒckj $10$ f xÒckj $50$ cz vÒybnm yf xÒckj $40$. 2. D μ 117 jlcn. 3 htxÒy/ gthiÒv cz xÒckj $15$ vÒybnm yf xÒckj $10$> yf rÒyw/ htxÒyz lheujuj cz njxrf vÒybnm yf njxre Òp pfgznjd Ò ljgjdy/¾ cz ntrcn $fkt dct xktyjdt yfhjlyjcnys[ vtyiby vecznm ndjhbnb yfqvtyit gjkjdbye disnrs[ xktyÒd ds,jhe.$. X F C N M X T N D T H N F PvÒyf pfrjyf j rhfz[ μ 16 D μ 78 jlcn. 2 pfrjyf x. 129#2000 P,.> j rhfz[ !rhfqcrt pfcnegbntkmcndj@> cz xÒckj $10$ vÒybnm yf xÒckj $5$> ckjdf $r ¾lyfrÒq yfhjlyjcnb ÒyiÒq zr xtcmrÒq$ cz vÒyznm yf ckjdf $r yfhjlyjcnb ÒyiÒq zr xtcmrÒq$ f yf rÒyw/ htxÒyz lheujuj cz njxrf vÒybnm yf njxre Òp pfgznjd Ò ljgjdy/¾ cz ntrcn $fkt dct xktyjdt yfhjlyjcnys[ vtyiby vecznm ndjhbnb yfqvtyit gjkjdbye disnrs[ xktyÒd ds,jhe.$. X F C N M G Z N F PvÒyf pfrjyf j ukfdyÒv vÒcnÒ GhfpÒ 64 μ 17 D μ 78 jlcn. 2 pfrjyf x. 131#2000 P,.> j ukfdyÒv vÒcnÒ GhfpÒ> cz d htxÒy/ gthiÒv xÒckj $15$ vÒybnm yf xÒckj $5$> yf rÒyw/ htxÒyz lheujuj cz njxrf vÒybnm yf njxre Òp pfgznjd Ò ljgjdy/¾ cz ntrcn $fkt dct xktyjdt yfhjlyjcnys[ vtyiby vecznm ndjhbnb yfqvtyit gjkjdbye disnrs[ xktyÒd ds,jhe.$. X F C N M I T C N F PvÒyf pfrjyf j djkm,f[ lj cÒkmcrs[#vÒcnmcrs[ pfcnegbntkmcnd μ 18 D μ 31 pfrjyf x. 152#1994 P,.> j djkm,f[ lj cÒkmcrs[#vÒcnmcrs[ pfcnegbntkmcnd Ò j pvÒyÒ Ò ljgjdyÒy/ lfrjnhs[ lfkis[ pfrjyÒd> cz ljgjdy/¾ jlcnfdtwm 3> rjnhsq dhf[jdfyj gjpyfxrs gÒl xfhjd x. 10f@ pdexÒnm% $!3@ D ctkÒ#vÒcnÒ> lt cz cndjh/¾ ds,jh ghj yfhjlyjcnys vtyibys gjlkz jcj,bnjuj pfrjyf>10f@ cz dsukfirf gjlkz jlcnfdwÒd 1 Ò 2 dslfcnm Ò d zpsre lfyjq yfhjlyjcnyjq vtyibys. __________________ 10f@ μ 117 jlcn. 3 pfrjyf x. 128#2000 P,.> j ctkf[#vÒcnf[ !ctkmcrs[#vÒcnmcrs[ pfcnegbntkmcndf[@> d pdexfy/ pfrjyf x. 273#2001 P,.$. X F C N M C T V F PvÒyf pfrjyf j djkm,f[ lj rhfqcrs[ pfcnegbntkmcnd μ 19 D μ 27 pfrjyf x. 130#2000 P,.> j djkm,f[ lj rhfqcrs[ pfcnegbntkmcnd Ò j pvÒyÒ lfrjnhs[ pfrjyÒd> cz ljgjdy/¾ jlcnfdtwm 3> rjnhsq dhf[jdfyj gjpyfxrs gÒl xfhjd x. 18f@ pdexÒnm% $!3@ D rhf/> d zrÒv cz cndjh/¾ ds,jh ghj yfhjlyjcnys vtyibys gjlkz jcj,bnjuj pfrjyf>18f@ cz jpyfvkÒyz gjlkz jlcnfdwÒd 1 Ò 2 jge,kÒre¾ Ò d zpsre lfyjq yfhjlyjcnyjq vtyibys. ________________ 18f@ μ 78 jlcn. 2 pfrjyf x. 129#2000 P,.> j rhfz[ !rhfqcrs[ pfcnegbntkmcndf[@> d pdexfy/ pfrjyf x. 273#2001 P,.$. X F C N M D J C M V F GKFNYJCNM μ 20 Njn pfrjy pfxÒyfnm gkfnbnb jl lyz dsujkjiÒyz. Rkfec d.h. Ufdtk d.h. d p. IgÒlkf d.h. 65 Закон № 273/2001 СЗ., o правах членов национальных меньшинств и о внесении изменений в некоторые законы (Закон от 10 июля 2001 г. Закон вступил в силу 2 августа 2001 г.) Změna: zákon č. 320/2002 Sb., platnost od 1. ledna 2003 (viz § 6 odst. 7 a odst. 8 a § 13a) П Р Е А М Б У Л А Парламент Чешской Республики в качестве демократического и правового государства, с учетом права на национальную и этническую идентичность в качестве составной части прав человека, уважая идентичность членов национальных меньшинств в качестве индивидов и группы, проявляющуюся, в частности, в собственной культуре, традициях или языке, с учетом образования мультикультурного общества и стремясь к гармоничному сосуществованию национальных меньшинств с численно преобладающим населением, гарантируя членам национальных меньшинств право на эффективное участие в культурной, общественной и хозяйственной жизни и в общественных делах, в частности таких, которые касаются национальных меньшинств, защищая права членов национальных меньшинств в соответствии с международными договорами о правах человека и основных свободах, коими связана Чешская Республика, с Конституцией и Хартией основных прав и свобод, принял следующий закон Чешской Республики: Ч А С Т Ь П Е Р В А Я О ПРАВАХ ЧЛЕНОВ НАЦИОНАЛЬНЫХ МЕНЬШИНСТВ Г Л А В А I ВСТУПИТЕЛЬНЫЕ ПОЛОЖЕНИЯ §1 Предмет регламентации (1) Настоящий закон регламентирует права членов национальных меньшинств и сферу действия министерств, прочих административных учреждений и органов территориальных самоуправленческих образований (далее именуются «органы общественного управления») по отношению к ним. (2) Положения специальных правовых предписаний, регламентирующие права членов национальных меньшинств, настоящим законом не затрагиваются. § 2 Уточнение основных понятий (1) Национальное меньшинство есть сообщество граждан Чешской Республики, проживающих на территории нынешней Чешской Республики, отличающихся, как правило, общим этническим происхождением, культурой и традициями, образующих численное меньшинство населения и, одновременно, изъявляющих волю быть счи-таемыми национальным меньшинством в целях совместного стремления к сохране-нию и развитию собственной самобытности, языка и культуры и, в то же время, в целях выражения и защиты интересов их сформировавшегося в ходе истории сообщества. 66 (2) Членом национального меньшинства является гражданин Чешской Республики, объявляющий себя лицом иной, а не чешской национальности, и изъявляющий желание быть считаемым членом национального меньшинства вместе с прочими лицами, объявляющими себя лицами той же национальности. Г Л А В А I I ПРАВА ЧЛЕНОВ НАЦИОНАЛЬНЫХ МЕНЬШИНСТВ § 3 Осуществление прав членов национальных меньшинств (1) Членам национальных меньшинств гарантируется индивидуально или сообща с прочими членами национального меньшинства осуществление их прав, установленных настоящим законом, специальными правовыми предписаниями или международными договорами о правах человека и основных свободах, которыми связана Чешская Республика. (2) Осуществлению прав членов национальных меньшинств запрещено чинить ограничения или препоны. § 4 Свободный выбор принадлежности к национальному меньшинству (1) Принадлежность к национальному меньшинству не должна влечь за собой никакого ущерба. (2) Органы общественного управления не ставят на учет членов национальных меньшинств. Обретение, обработка личных данных и пользование ими на предмет принадлежности к национальному меньшинству руководствуются положениями специальных правовых предписаний.1) Сведения на предмет объявления национальной принадлежности, полученные упомянутыми органами в ходе переписи населения или согласно иному специальному закону, дающие возможность определить принадлежность к национальному меньшинству, не должны использоваться в иных целях, кроме тех, в которых происходили их сбор и хранение, и после статистической обработки подлежат уничтожению. § 5 Право объединения членов национального меньшинства Члены национального меньшинства могут объединяться в национальных объединениях и в политических партиях и в политических движениях на условиях и способом, установленным специальными правовыми предписаниями.2) § 6 Право участия в решении вопросов, касающихся национального mеньшинства (1) Члены национальных меньшинств имеют право активного участия в культурной, общественной и хозяйственной жизни и в решении общественных вопросов, в частности таких, которые касаются национальных меньшинств, членами которых они являются, причем на уровне населенного пункта, административной области и на общегосударственном уровне. 1) Закон № 101/2000 СЗ., о защите личных данных и о внесении изменений в некоторые законы, в редакции последовавших предписаний. 2) Закон № 83/1990 СЗ., об объединении граждан, в редакции последовавших предписаний. Закон № 424/1991 СЗ., об объединении в политических партиях и в политических движениях, в редакции последовавших предписаний. Закон № 220/1999 СЗ., о прохождении срочной или альтернативной службы и военных сборов и о некоторых правовых режимах военных в запасе. Закон № 221/1999 СЗ., о военнослужащих, в формулировке закона № 155/2000 СЗ. 67 (2) Право согласно абзацу 1 члены национальных меньшинств осуществляют, в частности, через комитеты по национальным меньшинствам, учреждаемые согласно специальным правовым предписаниям,3) и Совету правительства по национальным меньшинствам (далее именуется «Совет»). (3) Правительство в качестве своего совещательного и инициативного органа по касающимся национальных меньшинств и их членов вопросам учреждает Совет, возглавляемый членом правительства. (4) Членами Совета являются представители национальных меньшинств и представители органов общественных властей с тем, что не менее половины членов Совета образуют представители национальных меньшинств, кандидатура которых выставлена объединениями членов национальных меньшинств. (5) В сферу действий Совета входят а) обеспечение подготовки мероприятий правительства, касающихся прав членов национальных меньшинств в Чешской Республике, b) высказывание по проектам законов, по проектам правительственных распоряжений и по мероприятиям, касающимся прав членов национальных меньшинств перед их представлением в правительство, с) приготовление для правительства сводных отчетов о национальной ситуации на территории Чешской Республики, d) приготовление для правительства или для министерств и прочих административных учреждений рекомендаций во обеспечение нужд членов национальных меньшинств, в частности в сферах школьного дела, культуры и СМИ, пользования родным языком, общественной и культурной жизни, е) сотрудничество с органами территориальных образований самоуправления в ходе практического обеспечения национальной политики государства, f) внесение предложений по распределению финансовых средств, ассигнуемых из госбюджета в поддержку деятельности членов национальных меньшинств. (6) Подробности относительно состава Совета, способа назначения членов Совета и о деятельности Совета определяются уставом Совета, утверждаемым правительством. § 7 Право пользования именем и фамилией на языке национального меньшинства Члены национальных меньшинств имеют право пользоваться своими именем и фамилией на языке национального меньшинства на установленных специальным правовым предписанием условиях.4) § 8 Право на двуязычные наименования и обозначения (1) Члены национальных меньшинств, по традиции и продолжительно проживающие на территории Чешской Республики, имеют право на наименование также на языке национального меньшинства населенного пункта, где они проживают, его районов, улиц, 3) Закон № 128/2000 СЗ., о населенных пунктах (муниципальный строй), в редакции закона № 273/2001 СЗ. Закон № 129/2000 СЗ., об административных областях (областной строй),в редакции закона № 273/2001 СЗ. Закон № 131/2000 СЗ., о столице Праге, в редакции последовавших предписаний. 4) Закон № 301/2000 СЗ., о метрических книгах, имени и фамилии, и о внесении изменений в некоторые смежные законы. 68 иных общественных мест,обозначение зданий органов общественного управления и выборных участков. (2) Условия для осуществления права согласно абзацу 1 и способ оформления двуязычных наименований и обозначения установлены специальным правовым предписанием.5) § 9 Право пользования языком национального меньшинства в официальных контактах и на судах Члены национальных меньшинств, традиционно и продолжительно проживающие на территории Чешской Республики, наделены правом пользоваться языком нацио-нального меньшинства в официальных контактах и на судах. Условия для осущест-вления упомянутого права регламентируют специальные правовые предписания.6) § 10 Право пользования языком национального меньшинстсва по делам выборов На регулируемых специальными правовыми предписаниями условиях7) члены национальных меньшинств, традиционно и продолжительно проживающие на территории Чешской Республики, обладают правом на опубликование сообщения о дате и месте проведения выборов, и на дальнейшую информацию электората на языке национальных меньшинств. § 11 Право на образование на языке национального меньшинства (1) Члены национальных меньшинств, традиционно и продолжительно прожива-ющие на территории Чешской Республики, имеют право на воспитание и образо-вание на своем родном языке в школах, дошкольных заведениях и школьных заведе-ниях на условиях, установленных специальными правовыми предписаниями.8) (2) Члены национальных меньшинств согласно абзацу 1 могут на установленных специальными правовыми предписаниями8) учреждать а) частные школы с языком преподавания национального меньшинства, или с обучением языку национального меньшинства в качестве языка преподавания, b) частные дошкольные заведения и частные школьные заведения. 5) Закон № 128/2000 СЗ., в редакции закона № 273/2001 СЗ. 6) § 18 закона № 99/1963 СЗ., гражданский процессуальный кодекс, в редакции закона № 30/2000 СЗ. § 2 закона № 335/1991 СЗ., о судах и судьях. § 2 закона № 141/1961 СЗ., о судебном уголовном производстве (уголовный кодекс), в редакции последовавших предписаний. § 33 закона № 182/1993 СЗ., о Конституционном суде. § 12 закона № 563/1991 СЗ., о бухгалтерии. § 46а закона № 202/1990 СЗ., о лотереях и прочих тому подобных играх, в редакции закона № 149/1998 СЗ. § 3 закона № 337/1992 СЗ., об управлении налогами и взносами, в редакции закона № 35/1993 СЗ., и закона № 255/1994 СЗ. 7) Закон № 152/1994 СЗ., о выборах в муниципалитеты и о внесении изменений и дополнений в некоторые дальнейшие законы, в редакции последовавших предписаний. Закон № 130/2000 СЗ., о выборах в областые думы и о внесении изменений в некоторые законы, в редакции закона № 273/2001 СЗ. Закон № 247/1995 СЗ., о выборах в Парламент Чешской Республики, в редакции последовавших предписаний. 8) Закон № 76/1978 СЗ., о школьных заведениях, в редакции последовавших предписаний. Закон № 29/1984 СЗ., о системе основных школ, средних школ и техникумов (закон о школах), в редакции последовавших предписаний. Закон № 564/1990 СЗ., о государственной администрации и самоуправлении в школьном деле, в редакции последовавших предписаний. 69 § 12 Право на развитие культуры членов национальных меньшинств (1) Члены национальных меньшинств обладают правом сохранения и развития своего языка, культуры и традиций и на уважение к ним. (2) Государство создает условия для сохранения и развития культуры, традиций и языков членов национальных меньшинств, традиционно и продолжительно прожива-ющих на территории Чешской Республики; в частности оказывает поддержку програм-мам, ориентированным на театры, музеи, галлереи, библиотеки, декументальную деятельность и прочие инициативы членов национальных меньшинств. В этих целях государство предоставляет дотации из государственного бюджета; условия и способ предоставления дотаций устанавливает правительство распоряжением. § 13 Право на распространение и получение информации на языке национального меньшинства (1) Члены национальных меньшинств имеют право на распространение и получение информации на языке своих национальных меньшинств. (2) Государство поддерживает в целях сохранения и развития культуры, традиций и языков выпуск в свет периодической и непериодической печати, выпускаемой на языках национальных меньшинств, традиционно и продолжительно проживающих на территории Чешской Республики, и радио- и телевещание на языках национальных меньшинств, традиционно и продолжительно проживающих на территории Чешской Республики. В этих целях оно предоставляет дотации из государственого бюджета; условия и способ предоставления дотаций определяет правительство распоряжением. (3) Созидание и распространение радио- и телепередач в отношении членов национальных меньшинств у эксплуатационников по закону регламентируют специальные правовые предписания.9) Ч А С Т Ь В Т О Р А Я Изменение закона о проступках § 14 Закон № 200/1990 СЗ., о проступках, в формулировке закона №337/1992 СЗ., закона № 344/1992 СЗ., закона № 359/1992 СЗ., закона № 67/1993 СЗ., закона № 290/1993 СЗ., закона № 134/1994 СЗ., закона № 82/1995 СЗ., закона № 237/1995 СЗ., закона № 279/1995 СЗ., закона № 289/1995 СЗ., закона № 112/1998 СЗ., закона № 168/1999 СЗ., закона № 360/1999 СЗ., закона № 29/2000 СЗ., закона № 121/2000 СЗ., закона № 132/2000 СЗ., закона № 151/2000 СЗ., закона № 258/2000 СЗ., закона № 361/2000 СЗ., закона № 370/2000 СЗ., определения Конституционного суда № 52/2001 СЗ., закона № 164/2001 СЗ., закона № 254/2001 СЗ., закона № 265/2001 СЗ., и закона № 274/2001 СЗ., подлежит изменению следующим образом: 1. В § 49 в конце абзаца 1 точка заменяется запятой и дополняются литеры d) и е) в формулировке: «d) оганичивает члена национального меньшинства в правах или лишает его возможности осуществления прав членов национальных меньшинств, 9) Закон № 483/1991 СЗ., о Чешском телевидении, в редакции последовавших предписаний. Закон № 484/1991 СЗ., о Чешском радио, в редакции последовавших предписаний. 70 е) причиняет иному ущерб по причине его принадлежности к национальному меньшинству или по причине его этнического происхождения , по причине расы, цвета кожи, пола, сексуальной направленности, языка, вероисповедания или религии, по причине его политических или иных убеждений, членства или деятельности в рамках политических партий или политических движений, профсоюзных организаций или иных объединений, по причине его социального происхождения, имущества, рода, состояния здоровья или по причине его супружеского или семейного положения.». 2. В § 49 абз. 2 за словами «1000 ч.кр.» союз «и» заменяется запятой, и в конце текста дополняются слова «и за проступок согласно абзацу 1 лит. d) и е) штраф в размере до 5000 ч.кр.». Ч А С Т Ь Т Р Е Т Ь Я Внесение изменений в закон о населенных пунктах § 15 В закон № 128/2000 СЗ., о населенных пунктах (муниципальный строй) вносятся следующие изменения: 1. В § 29 абз. 2 цифра «20» заменяется цифрой «10», а цифра «50» заменяется цифрой «40». 2. В § 117 абз. 3 первом предложении цифра «15» заменяется цифрой «10», в конце второго предложения точка заменяется точкой с запятой и дополняется текст «всякий раз, однако, члены национальных меньшинств должны составлять не менее половины всех членов комитета». Ч А С Т Ь Ч Е Т В Е Р Т А Я Внесение изменений в закон об административных областях § 16 В § 78 абз. 2 закона № 129/2000 СЗ., об административных областях (областной строй), цифра «10» заменяется цифрой «5», слова «к той же иной, но не чешской национальности» заменяются словами «к иной, но не чешской национальности», и в конце второго предложения точка заменяется точкой с запятой и дополняется текст «всякий раз, однако, члены национальных меньшинств должны составлять не менее половины всех членов комитета.». Ч А С Т Ь П Я Т А Я Внесение изменений в закона о столице Праге § 17 В § 78 абз. 2 закона № 131/2000 СЗ., о столице Праге, в первом предложении цифра «15» заменяется цифрой «5», в конце второго предложения точка заменяется точкой с запятой и дополняется текст «всякий раз, однако, члены национальных меньшинств должны составлять не менее половины всех членов комитета.». 71 Ч А С Т Ь Ш Е С Т А Я Внесение изменений в закон о муниципалных выборах § 18 В § 31 закона № 152/1994 СЗ., о муниципальных выборах и о внесении изменений и дополнений в некоторые прочие законы, дополняется абзац 3 в формулировке, включая подстрочное примечание № 10а): «(3) в населенном пункте, где учреждается комитет по национальным меньшинствам согласно специальному закону,10а) распоряжение согласно абзацам 1 и 2 выходит в свет и на языке соответственного национального меньшинства. ________________ 10а) § 117 абз. 3 закона № 128/2000 СЗ., о населенных пунктах (муниципальный строй), в формулировке закона № 273/2001 СЗ.». Ч А С Т Ь С Е Д Ь М А Я Внесение изменений в закон о выборах в областные думы § 19 В § 27 закона № 130/2000 СЗ., о выборах в областные думы и о внесении изменений в некоторые законы, дополняется абзац 3 в формулировке, включая подстрочное примечание № 18а): «(3) В области, где учреждается комитет по национальным меньшинствам согласно специальному закону, 18а) сообщение согласно абзацам 1 и 2 опубликовывается и на языке соответственного национального меньшинства. _________________ 18а) § 78 абз.2 закона № 129/2000 СЗ., об административных областях (областной строй), в формулировке закона № 273/2001 СЗ.». Ч А С Т Ь В О С Ь М А Я ВСТУПЛЕНИЕ В СИЛУ § 20 Настоящий закон вступает в силу с даты опубликования. Клаус с.р. Гавел с.р. и.о. Шпидла с.р. 72 NomoV ariqmoV 273/2001 Dik.,NomoV ariqmoV 273/2001 Dik., gia ta dikaiwmata melwn eqnikwn meionothtwn kai allageV merikwn nomwn (NomoV thV 10 iouliou tou 2001.) Změna: zákon č. 320/2002 Sb., platnost od 1. ledna 2003 (viz § 6 odst. 7 a odst. 8 a § 13a) E I S A G W G H H boulh thV TsecikhV DhmokratiaV wV cwraV dhmokratikhV kai cwraV dikaiou, econtaV upoyhn to dikaio gia thn eqnikh kai fuletikh sunuparxh wV tmhma twn a nqrwpinwn dikaiwmatwn, sebetai thn idiothta twn melwn eqnikwn meionothtwn wV proswpwn kai omadwn pou ekfrazontai kuriwV me twn diko touV politismo, paradoseiV kai glwssa, econtaV upoyhn thn dhmiourgia polupolitistikhV koinwniaV kai kataballontaV megalh prospaqeia gia thn armonikh sumbiwsh eqnikwn meionothtwn me ton pleonast iko plhqusmo, exasfalizei sta melh twn eqnikwn meionothtwn dikaiwma ousiastikhV summetoch V sthn politistikh, koinwnikh kai oikonomikh zwh kai sta dhmosia qemata kuriwV se auta pou aforoun tiV eqnikeV meionothteV, uperaspizontaV ta dikaiwmata twn melwn eqnikwn meionothtwn sumfwna me tiV di eqneiV sumfwnieV gia ta anqrwpina dikaiwmata kai tiV basikeV eleuqerieV pou desmeu oun thn Tsecikh Dhmokratia, sumfwna me to suntagma thV kai me thn Carta twn basi kwn dikaiwmatwn kai eleuqeriwn, katelhxe se auton ton nomo thV TsecikhV DhmokratiaV: M E R O S P R W T O PERI TWN DIKAIWMATWN MELWN EQNIKWN MEIONOTHTWN K E F A L A I O I EISAGWGIKES DIATAXEIS § 1 qema (1) AutoV o nomoV tropopoiei ta dikaiwmata melwn eqnikwn meionothtwn kai thn epi drash twn upourgeiwn kai allwn dioikhtikwn organwn opwV kai twn topikwn organwn dioikhsewV (sthn suneceia wV ² organa dhmosiaV dioikhshV ² ) stiV sceseiV me auta. (2) Ta eidika nomika diatagmata pou kaqorizoun ta dikaiwmata melwn eqnikwn mei onothtwn den epireazontai apo auto to nomoscedio. § 2 ProsdiorismoV basikwn orwn (1) Me eqnikh meionothta ennweitai h enwsh politwn thV TsecikhV DhmokratiaV pou zo n ston cwro thV shmerinhV TsecikhV DhmokratiaV oi opoioi diaferoun apo to uV upoloipouV politeV, sunhqwV me koinh eqnikh katagwgh, glwssa, politismo kai pa radwseiV, dhmiourgei ariqmitikh meionothta katoikwn kai suncronwV ekfrazei thn epi qumia na prosdiorizetai wV eqnikh meionothta me ton skopo eniaV prospaq iaV gia t 73 hn diathrhsh kai anaptuxh thV dikhV thV autouparxhV, thV glwssaV kai tou politis mou kai suncronwV gia thn ekfrash kai prostasia twn sumferwntwn thV koinothtaV h opoia dhmiourgeiqhke istorika. (2) MeloV thV eqnikhV meionothtaV einai o polithV TsecikhV DhmokratiaV o opo ioV qewrei ton eauto tou allhV eqnikothtaV apo thV TsecikhV kai ekfrazei thn epiqu mia na parousiazetai kai na upologeizetai wV atomo eqnikhV meionothtaV mazi me tou V upoloipouV politeV pou ekfrazoun thn sunuparxh touV sthn idia eqnikothta . K E F A L A I O I I TA DIKAIWMATA TWN MELWN EQNIKWN MEIONOTHTWN § 3 Efarmogh twn dikaiwmatwn twn melwn eqnikwn meionothtwEfarmogh twn dikaiwmatwn twn melwn eqnikwn meionothtwn (1) Gia ta melh twn eqnikwn meionothtwn egguetai monomeleV h mazi me alla melh eqnikhV meionothtaV h efarmogh twn dikaiwmatwntouV pou kaqorizei o parwn nomoV, eidika nomika diatagmata h dieqneiV sumfwnieV gia ta anqrwpina dikaiwmata kai bas ikeV eleuqerieV gia tiV opoieVh Tsecikh Dhmokratia desmeuetai . (2) H efarmogh twn dikaiwmatwn melwn eqnikwn meionothtwn den prepei na perior izetai oute na empodizetai. § 4 Eleuqerh epilogh eqnikothtaV proV thn eqnikh meionothta (1) Gia thn summetoch tou se eqnikh meionthta den prepei kaneiV na gnwrisei kami a miosh. (2) Organa dhmosiaV dioikhshV den kratane katalogouV twn melwn eqnikwn meiono thtwn. Sunkentrwsh, epexergasia kai crhshmopoihsh proswpikwn dedomenwn pou afo roun thn summetoch se eqnikh meionothta kaqorizetai me eidiko nomiko diatagma 1). St oiceia pou apodeicnounthn sunuparxh se eqnikh meionothta apekthsmena kata twn katametrisewn plhqusmou h me kapoion allon tropo pou epitrepei h nomoqesia apago reuetai na crhsimopoihqoun gia allon skopo ektoV apo autou gia ton opoion egine h s ullogh kai apoqhkeush. Meta thn statistikh epexergasia twn stoiceiwn auta upocre wtika qa katastrafoun. § 5 Dikaiwma idrusewV sullogwn eqnikwn meionothtwn Melh eqnikwn meionothtwn ecoun to dikaiwma na idruoun eqnikouV sullogouV kai na organwnonte se politika kommata kai politika kinhmata me tiV proupoqeseiV kai ton tropo pou kaqorizetai me eidiko nomiko diatagma.2) 1) NomoV ariqmoV 101/2000 Dik.,peri thV uperaspisewV proswpikwn stoiceiwn kai peri thV allaghV merikwn nomwn sumfwna me ta pio epikaira diatagmata. 2) NomoV ariqmoV 83/1990 Dik., peri suscetismou politwn sumfwna me argotera ekdidomena diatagmata NomoV ariqmoV 424/1991 Dik., peri suscetismou se politika kommata kai se politika kinhmata sumfwna me argotera ekdidomena diatagmata. NomoV ariqmoV 220/1999 Dik., peri stratiwtikhV qhteiaV h antikatastasewV qhteiaV, twn stratiwtikwn g umnasiwn kai merikwn nomikwn katastasewn efedrwn stratiwtwn. NomoV ariqmoV 221/1999 Dik., peri twn stratiwtwn epaggelmatiwn opwV orizei o nomoV ar. 155/2000 Dik. 74 § 6 Dikaiwma summetochV stiV luseiV qematwn pou aforoun tiV eqnikeV meionothteDikaiwma summetochV stiV luseiV qematwn pou aforoun tiV eqnikeV meionothteV (1) Melh eqnikwn meionothtwn ecoun to dikaiwma gia energh summetoch sthn poli tistikh, koinwnikh, oikonomikh zwh, opwV kai sta dhmosia qemata kai kuriwV se auta ta qemata pou aforoun tiV eqnikeV meionothteV stiV opoieV einai melh kai oi idioi se e pipedo topiko, nomarciko kai se olh thn epikrateia. (2) To dikaio sumfwna me to arqro 1 ekteleitai apo ta melh eqnikwn meionothtwn kuriwV meso twn epitropwn gia qemata eqnikwn meionothtwn pou idruontai sumfwna m e tiV eidikeV nomoqetikeV diataxeiV 3) kai to Sumbouleio kubernhsewV gia qemata eqnik wn meionothtwn (sthn suneceia – ² Sumbouleio²). (3) H kubernhsh dhmiourgei to Sumbouleio wV to sumbouleutiko thV organo kai or gano prwtobouleion gia qemata eqnikwn meionothtwn . Proedreuei panta meloV thV ku bernhsewV. (4) Melh tou Sumbouleiou einai ekproswpoi twn eqnikwn meionothtwn kai ekproswpo i dhmosiaV dioikhshV etsi pou toulaciston ta misa melh na einai ekproswpoi twn eqnikwn meionothtwn pou touV ecoun proteinei oi idioi oi sullogoi twn eqnikwn meionothtwn. (5) StiV armodiothteV tou ² Sumbouleiou² anhkei: a) na exasfalizei tiV proetoimasieV metrwn thV kubernhsewV pou aforoun ta dika iwmata eqnikwn meionothtwn sthn Tsecikh Dhmokratia, b) na ekfrazei thn gnwmh tou se protaseiV nomwn kai diatagmatwn thV kubernhsh V pou ecoun scesh me ta dikaiwmata melwn eqnikwn meionothtwn prin ftasoun s thn kubernhsh, g) na etoimazei gia thn kubernhsh sunolikeV ekqeseiV scetika me thn katastash twn eqnikwn meionothtwn sthn Tsecikh Dhmokratia, d) na etoimazei gia thn kubernhsh, gia ta upourgeia h gia alla dioikhtika organ a diaforeV sumbouleutikeV protaseiV pou qa exasfalizoun tiV anagkeV twn eqn ikwn meionothtwn kai kuriwV ston tomea thV ekpedeushV, politismou kai crhs hV thV glwssaV touV sta mazika mesa enhmerwshV opwV kai crhsh thV mhtrikh V touV glwssaV sthn koinwnikh kai politistikh zwh, e) na sunergazetai me ta topika organa autodioikhsewV sthn efarmogh thV politi khV gia tiV eqnikeV meionothteV pou kaqorizei h kubernhsh, h) na proteinei thn dianomh twn oikonomikwn porwn apo ton kratiko proupologis mo pou proorizontai gia tiV drasthriothteV twn melwn eqnikwn meionothtwn, (6) LeptomerieV gia thn sustash tou ² Sumbouleiou² , tropoV epiloghV melwn tou ²Sumbouleiou² kai tiV drasthriothteV tou ²Sumbouleiou² kaqorizei to katastatiko t ou ²Sumbouleiou², to opoio egkreinei h kubernhsh. § 7 Dikaiwma crhshV onomatoV kai epwnimou sthn mhtrikh glwssa Melh twn eqnikwn meionothtwn ecoun to dikaiwma na crhshmopoioun to onoma tou V kai epwnimo sthn glwssa thV eqnikhV meionothtaV me touV orouV pou kaqorizei eidiko nomiko diatagma.4) 3) NomoV ariqmoV 128/2000 Dik., peri twn koinothtwn sumfwna me twn nomo ar. 273/2001. NomoV ariqmoV 129/2000 Dik., peri twn nomwn sumfwna me twn nomo ar. 273/2001. NomoV ariqmoV 131/2000 Dik., peri thV prwteuousaV PragaV sumfwna me tiV argotera ekdidomeneV diata xeiV. 4) NomoV ariqmoV 301/2000 Dik., peri lhxeiarciwn, onomatwn, eponimwn kai peri diorqosewn merikwn nomwn scetika me ta anaferomena. 75 § 8 Dikaiwma onomasiwn kai shmatwn se perissotereV glwsseV (1) Melh twn eqnikwn meionothtwn ta opoia paradosiaka kai makrocrona katoik oun sto edafoV thV TsecikhV DhmokratiaV dikaiountai oi onomasieV twn cwriwn, sta opoia katoikoun, h onomasieV odwn, diaforwn koinwn cwrwn kai plateiwn, dhmosiwn ktireiwn topikhV dioikhshV , kai eklogikwn aiqousewn na einai epigrammena sthn glw ssa thV eqnikhV meionotitaV. (2) TouV orouV efarmoghV autou tou dikaiwmatoV sumfwna me to arqro 1 kai ton t ropo me ton opoion qa crhshmopoihqei h topoqethsh twn epigrafwn kai onomasiwn se alleV glwsseV kaqorizei eidiko nomiko diatagma. 5) § 9 Dikaiwma crhshV thV glwssaV thV eqnikhV meionothtaV se epafh me to dhmosi o kai sta dikasthria Melh twn eqnikwn meionothtwn ta opoia paradosiaka kai makrocrona katoikoun sto edafoV thV TsecikhV DhmokratiaV ecoun dikaiwma na crhshmopoioun thn glwss a thV eqnikhV meionothtaV se epafh me to dhmosio kai sta dikasthria . Proupoqese iV gia thn efarmogh tou dikewmatoV perigrafei eidiko nomiko diatagma. 6) § 10 Dikaiwma crhshV glwssaV thV eqnikhV meionothtaV se qemata eklogika Me tiV proupoqeseiV pou einai kaqorismeneV me to eidiko nomiko diatagma7) ta melh eqnik wn meionotitwn, ta opoia paradosiaka kai makrocronika katoikoun sthn epikrateia thV T secikhV DhmokratiaV , ecoun to dikaiwma na gnwstopoihqei h anakoinwsh tou cronou kai t opou kai allwn plhroforeiwn guro apo tiV eklogeV sthn glwssa twn eqnikwn meionothtwn. § 11 Dikaiwma gia diamorfwsh sthn glwssa thV eqnikhV meionothtaV (1) Melh twn eqnikwn meionothtwn ta opoia paradosiaka kai makrocrona katoik oun sthn epikrateia thV TsecikhV DhmokratiaV ecoun dikaiwma na morfwqoun sthn dikh touV mhtrikh glwssa sta scolia, sta proscolika kai scolika idrumata me tiV p roupoqeseiV sumfwna me eidika nomika diatagmata. 8) 5) NomoV ariqmoV 128/2000 Dik., sumfwna me twn nomo ar. 273/2001 Dik. 6) §18tou nomou ar. 99/1963 Dik., politikou dikastikou kwdika sumfwna me ton nomo ar. 30/2000 Dik § 7 tou nomou ar. 355/1991 Dik., peri dikasthriwn kai dikastwn. §2tou nomou ar. 141/1961 Dik., peri pinikwn dikastikwn sumperiforwn ( poinikoV kwdikaV) sumfwna me tiV argoter a ekdidomeneV diataxeiV. § 33 tou nomou ar. 182/1993 Dik. , peri suntagmatikou dikasthriou. § 12 tou nomou ar. 563/1991 Dik., peri logistikwn §46atou nomou ar. 202/1990 Dik., peri laciwn kai allwn paromoiwn paicnidiwn sumfwna me ton nomo a. 149/1998Dik. §3tou nomou ar. 337/1992 Dik., peri diaceirhsewn forwn kai eisforwn sumfwna me ton nomo ar. 35/1993 D ik. kai ton nomo ar. 255/1994 Dik. 7) NomoV ariqmoV 152/1994 Dik., peri eklogwn gia ta dhmotika sumbouleia kai peri allagwn kai sump lhroma twn merikwn allwn nomwn sumfwna me tiV diataxeiV pou ekdoqhkan argotera. NomoV ariqmoV 130/2000 Dik., peri eklogwn gia ta nomarciaka sumbouleia kai peri allagwn merikwn n omwn sumfwna me ton nomo ar. 273/2000 Dik. NomoV ariqmoV 247/1995 Dik., peri bouleutikwn eklogwn TsecikhV DhmokratiaV sumfwna me ta diatagma ta pou ekdoqhkan argotera. 8) NomoV ariqmoV 76/1978 Dik., peri scolikwn idrumatwn – sumfwna me tiV diataxeiV pou ekdoqhkan metagenestera. NomoV ariqmoV 29/1984 Dik., peri susthmatoV dhmothkwn scoleiwn, scolwn meshV ekpaideushV , anwterwn ep aggelmatikwn scolwn (nomoV gia thn ekpaideush) sumfwna me tiV diataxeiV pou ekdoqhkan metagenestera. 76 (2) Melh twn eqnikwn meionothtwn sumfwna me to arqro 1 mporoun thrwntaV to uV orouV pou perigrafontai sto eidiko nomiko diatagma 8) na prattoun ta akolouqa: a/ idiotikeV scoleV me glwssa didaskaliaV thV eqnikhV meionothtaV h me thn glw ssa thV eqnikhV meionothtaV wV ena apo ta maqhmata thV didaskaliaV. b/ idiotika proscolika idrumata kai idiotika scolika idrumata. § 12 Dikaiwma thV anapthxewV tou politismou melwn eqnikwn meionothtwDikaiwma thV anapthxewV tou politismou melwn eqnikwn meionothtwn (1) Melh eqnikwn meionothtwn ecoun to dikaiwma na diathroun kai na anaptuss oun thn glwssa, ton politismo kai paradoseiV touV kai ton sebasmo touV. (2) To kratoV prosferei proupoqeseiV gia thn diathrish kai anapthxh politismou , paradoshV kai glwssaV twn melwn twn eqnikwn meionothtwn oi opoieV paradosiaka kai makrocrona katoikoun sthn epikrateia thV TsecikhV DhmokratiaV . KuriwV upo sthrizei programmata apeuqunomena sta qeatra, mouseia, pinakoqhkeV, biblioqhkeV, katagrafikeV kai alleV drasthriothteV twn melwn eqnikwn meionothtwn. Gia ta para panw to kratoV paracwrei epidothseiV apo ton kratiko proupologismo. TouV orouV k ai ton tropo dianomhV twn epidothsewn kaqorizei h kubernhsh me eidiko diatagma. § 13 Dikaiwma gia metadosh kai paralabh plhroforiwn sthn glwssa thV eqnikhV meionothtaV (1) Melh twn eqnikwn meionothtwn ecoun to dikaiwma na metadidoun kai na paral ambanoun plhroforieV sthn glwssa thV dikhV touV eqnikhV meionothtaV (2) Gia thn diathrhsh kai anapthxh politismou, paradosewn kai glwssaV to kr atoV uposthrhzei ekdosh periodikou kai mh periodikou tupou stiV glwsseV twn eqni kwn meionothtewn oi opoieV paradosiaka kai makrocrona katoikoun sthn epikrateia thV TsecikhV DhmokratiaV . EpishV to kratoV uposthrizei radiofwnikeV kai thleopti keV ekpompeV stiV glwsseV twn eqnikwn meionothtwn oi opoieV paradosiaka kai makr ocrona katoikoun sthn epikrateia thV TsecikhV DhmokratiaV . Gia ta parapanw cor hgei epidothseiV apo ton kratiko proupologismo.TouV orouV kai thn dianomh kaqoriz ei to kubernhthko diatagma. (3) Thn dhmiourgia kai metadwsh radiofonikwn kai thleoptikwn programmatwn se sc esh me ta melh eqnikwn meionothtwn kaqorizei stouV litourgouV eidiko nomiko diatagma.9) M E R O S D E U T E R O ALLAGH NOMOQESIAS GIA TIS ARABASEIS § 14 NomoV ar. 200/1990 DikonomeiaV gia tiV parabaseiV sumfwna me thn ermhneia tou no mou ar. 337/1992 DikonomeiaV , tou nomou ar.344/1992 Dik., tou nomou ar.359/1992 Dik., to u nomou ar.67/1993 Dik., tou nomou ar.290/1993 Dik., tou nomou ar. 134/1994 Dik., tou nomo u ar. 82/1995 Dik., tou nomou ar. 237/1995 Dik., tou nomou ar. 279/1995 Dik., tou nomou a r. 289/1995 Dik., tou nomou ar. 112/1998 Dik., tou nomou ar. 168/1999 Dik., tou nomou ar. 3 NomoV ariqmoV 564/1990 Dik., peri kratikhV dioikhshV , autodioikhshV sthn ekpaideush – diataxeiV pou ekdoqhkan metagenestera. 9) NomoV ariqmoV 483/1991 Dik., peri TsecikhV thleorashV – diataxeiV pou ekdoqhkan metagenestera NomoV ariqmoV 484/1991 Dik., peri radiofwnou TsecikhV DhmokratiaV – diataxeiV pou ekdoqhkan metage nestera. 77 60/1999 Dik., tou nomou ar.29/2000 Dik., tou nomou ar. 121/2000 Dik., tou nomou ar. 132/20 00 Dik., tou nomou ar. 151/2000 Dik., tou nomou ar. 258/2000 Dik., tou nomou ar. 361/2000 D ik., tou nomou ar. 370/2000 Dik., eurhmatoV tou suntagmatikou dikasthriou ar. 52/2001 Di k., tou nomou ar.164/2001 Dik., tou nomou ar. 254/2001 Dik., tou nomou ar. 265/2001 Dik. k ai tou nomou ar.274/2001 Dik., allazei wV exhV : (1). Sthn paragrafo 49sto teloV tou arqrou 1 h teleia antikatastatai me paula kai sumplhrwnontai ta arqra d/ kai e/ pou ecoun wV exhV: ² d/ periorizei h kaqista adhnaton se meloV eqnikhV meionothtaV thn ektelesh dikaiwmatwn twn melwn eqnikwn meionothtwn e/ dhmiourgei zhmia ston anqrwpo pou einai meloV eqnikhV meionothtaV – gia thn eqnik h katagwgh tou, gia thn ratsa tou, gia to crwma tou dermatoV tou, gia to fulo tou, gia thnsexoualikh protimhsh tou, gia thn glwssa, pisth h qrhskeia, gia to diko tou polit iko pisteuw, gia thn summetoch se politika kommata h politika kinhmata h se sundik alistikeV organwseiV h se allouV sullogouV, gia dikh tou koinwnikh katagwgh, peri ousia, gia thn katastash ugeiaV h gia thn suzhgikh h oikogeneiakh katastash. ² (2) Sthn paragrafo 49 , arqro 2 meta tiV lexeiV ² 1000 koroneV TseciaV ² to ²kai² ant ikatastatai me paula, kai sto teloV tou keimenou sumplhrwnontai oi lexeiV ²kai gia thn parabash sumfwna me to arqro 1, gramma d/ kai e/ prostimo ewV 5 000 koroneV TseciaV². M E R O S T R I T OM E R O S T R I T O ALLAGH NOMOU PERI KOINOTHTWN § 15 NomoV ar. 128/2000 DikonomeiaV, peri koinothtwn allazei wV exhV: 1. Sthn paragrafo 29 , arqro 2 antikatastoume ton ariqmo ² 20 ² me to ² 10 ² ka i ton ariqmo ² 50 ² me ton ariqmo ² 40 ² . 2. Sthn paragrafo 117, arqro 3 sthn prwth protash o ariqmoV ² 15 ² antikatast atai me ton ariqmo ² 10 ², sto teloV thV deuterhV protashV h teleia antikatastatai m e komma kai to keimeno sumplhrwnetai me ² pantote ta melh eqnikwn meionothtwn prep ei na einai toulaciston ta misa twn melwn olhV thV epitrophV. ² M E R O S T E T A R T O ALLAGH TOU NOMOU PERI NOMWN § 16 Sthn paragrafo 78 , arqro 2 tou nomou ar. 129/2000 Dik., peri nomwn (nomarciak h organwsh), o ariqmoV ² 10 ² antikatastatai me ton ariqmo ² 5 ², oi lexeiV ² thV i diaV eqnikothtaV ektoV thV TsecikhV ² antikatastatountai me tiV lexhV ² allhV eqni kothtaV ektoV thV TsecikhV ² kai sto teloV thV deuterhV frashV h teleia antikaka statai me komma kai to keimeno sumplhrwnetai me ² pantote ta melh eqnikwn meiono thtwn prepei na einai toulaciston ta misa twn melwn olhV thV epitrophV. ² M E R O S P E M P T O ALLAGH NOMOU PERI THS PRWTEUOUSAS PRAGAS § 17 Sthn paragrafo 78 , arqro 2 tou nomou ar. 131/2000 Dik., peri thV prwteuousaV Prag aV, sthn frash o prwtoV ariqmoV ² 15 ² antikatastatai me ton ariqmo ² 5 ², sto teloV thV 78 deuterhV frashV h telia antikakastatai me komma kai to keimeno sumplhrwnetai me ² pantote ta melh eqnikwn meionothtwn prepei na einai toulaciston ta misa melh twn melw n olhV thV epitrophV. ² M E R O S E K T O ALLAGH NOMOU PERI EKLOGWN SUMBOULWN KOINOTIKWN SUMBOULEIWN § 18 Sthn paragrafo 31 tou nomou ar. 152/1994 Dik., peri eklogwn koinotikwn sumboul wn stiV koinothteV kai peri allagwn kai sumplhrwsewn merikwn allwn nomwn, sump lhrwnetai to arqro 3 to opoio mazi me thn parathrhsh katw apo thn grammh ariqmoV 10 a) ecei wV exhV: ²(3) Sthn koinothta opou kaqistatai epitroph gia qemata eqnikwn meionot htwn sumfwna me ton eidiko nomo,10a) to diatagma sumfwna me to arqro 1 kai 2 qa ekdwqei kai sthn glwssa thV sugkekrimenhV eqnikhV meionothtaV . ____________________________ 10a) ParagrafoV 117 arqroV 3 nomou ar. 128/2000 Dik., peri koinothtwn sumfwna me t on nomo a r. 273/2001 Dik. ² M E R O S E B D O M O ALLAGH NOMOU PERI EKLOGWN SUMBOULWN STIS NOMARCIES § 19 Sthn paragrafo 27 tou nomou ar. 130/2000 Dik., peri eklogwn gia ta nomarciaka sumbouleia kai gia tiV allageV merikwn nomwn, sumplhrwnetai to arqro 3 to opoio m azi me thn parathrhsh katw apo thn grammh, ariqmoV 18a/, ecei wV exhV: ²(3) Ston nomo opou kaqistatai epitroph gia qemata eqnikwn meionothtwn sumfwn a me ton eidiko nomo ,18a) h koinopoihsh sumfwna me to arqro 1 kai 2 qa ginei kai sth n glwssa thV sugkekrimenhV eqnikhV meionothtaV . ____________________________ 18a) ParagrafoV 78 arqroV 2 nomou ar. 129/2000 Dik., peri nomwn sumfwna me t on nomo ar. 273/ 2001 Dik.² M E R O S O G D O O ISCUS § 20 AutoV o nomoV iscuei apo thn mera thV dhmosieushV tou. Klaus idiaiV cersin Havel idiaiV cersin Špidla idiaiV cersin 79 Zákon č. 273/2001 Zb., o právach príslušníkov národnostných menšín a o zmene niektorých zákonov (Zákon schválil Parlament Českej republiky dňa 10. júla 2001, účinnosť nadobudol dňom vyhlásenia, vydania v Sbírce zákonů České republiky dňa 2. augusta 2001) Změna: zákon č. 320/2002 Sb., platnost od 1. ledna 2003 (viz § 6 odst. 7 a odst. 8 a § 13a) P R E A M B U L A Parlament Českej republiky ako demokratického a právneho štátu, majúc na zreteli právo na národnostnú a etnickú identitu ako súčasť ľudských práv, rešpektujúc identitu príslušníkov národnostných menšín ako jednotlivcov i skupiny prejavujúcich sa najmä vlastnou kultúrou, tradíciami či jazykom, majúc na zreteli vytváranie multikultúrnej spoločnosti a usilujúc sa o harmonické spolužitie národnostných menšín s väčšinových obyvateľstvom, zaručujúc príslušníkom národnostných menšín právo na účinnú účasť v kultúrnom, spoločenskom a hospodárskom živote a vo verejných záležitostiach, zvlášť tých, ktoré sa týkajú národnostných menšín, chrániac práva príslušníkov národnostných menšín v súlade s medzinárodnými zmluvami o ľudských právach a základných slobodách, ktorými je Česká republika viazaná, s Ústavou a s Listinou základných práv a slobôd, sa uzniesol na tomto zákone Českej republiky: Č A S Ť P R V Á O PRÁVACH PRÍSLUŠNÍKOV NÁRODNOSTNÝCH MENŠÍN H L A V A 1 ÚVODNÉ USTANOVENIA § 1 Predmet úpravy (1) Tento zákon upravuje práva príslušníkov národnostných menšín a pôsobnosť ministerstiev, iných správnych úradov a orgánov územných samosprávnych celkov (ďalej len „orgány verejnej správy”) vo vzťahu k nim. (2) Ustanovenia osobitných právnych predpisov, ktoré upravujú práva príslušníkov národnostných menšín, nie sú týmto zákonom dotknuté. § 2 Vymedzenie základných pojmov (1) Národnostná menšina je spoločenstvo občanov Českej republiky žijúcich na území súčasnej Českej republiky, ktorí sa odlišujú od ostatných občanov spravidla spoločným etnickým pôvodom, jazykom, kultúrou a tradíciami, tvoria početnú menšinu obyvateľstva a zároveň prejavujú vôľu byť pokladaní za národnostnú menšinu za účelom spoločného úsilia o zachovanie a rozvoj vlastnej svojbytnosti, jazyka a kultúry a zároveň za účelom vyjadrenia a ochrany záujmov ich spoločenstva, ktoré sa historicky utvorilo. (2) Príslušníkom národnostnej menšiny je občan Českej republiky, ktorý sa hlási k inej ako českej národnosti, a prejavuje želanie byť pokladaný za príslušníka národnostnej menšiny spolu s ďalšími, ktorí sa hlásia k tej istej národnosti. 80 H L A V A I I PRÁVA PRÍSLUŠNÍKOV NÁRODNOSTNÝCH MENŠÍN § 3 Výkon práv príslušníkov národnostných menšín (1) Príslušníkom národnostných menšín sa zaručuje jednotlivo alebo spoločne s inými príslušníkmi národnostnej menšiny výkon ich práv stanovených týmto zákonom, osobitnými právnymi predpismi či medzinárodnými zmluvami o ľudských právach a základných slobodách, ktorými je Česká republika viazaná. (2) Výkon práv príslušníkov národnostných menšín nesmie byť obmedzovaný alebo znemožňovaný. § 4 Slobodná voľba príslušnosti k národnostnej menšine (1) Z príslušnosti k národnostnej menšine nesmie nikomu vzísť žiadna ujma. (2) Orgány verejnej správy nevedú evidenciu príslušníkov národnostných menšín. Získavanie, spracovávanie a používanie osobných údajov vzhľadom na príslušnosť k národnostnej menšine sa riadi ustanoveniami osobitných právnych predpisov.1) Údaje o prihlásení sa k národnosti získané týmito orgánmi pri sčítaní ľudu alebo podľa iného osobitného zákona, ktoré umožňujú určenie príslušnosti k národnostnej menšine, nesmú byť použité na iný účel, než na aký boli zhromaždené a uložené, a po štatistickom spracovaní musia byť zničené. § 5 Právo na združovanie príslušníkov národnostnej menšiny Príslušníci národnostnej menšiny sa môžu združovať v národnostných združeniach i v politických stranách a v politických hnutiach za podmienok a spôsobom stanoveným osobitnými právnymi predpismi.2) § 6 Právo účasti na riešení záležitostí týkajúcich sa národnostnej menšiny (1) Príslušníci národnostných menšín majú právo na aktívnu účasť v kultúrnom, spoločenskom a hospodárskom živote a vo verejných záležitostiach, najmä však tých, ktoré sa týkajú národnostných menšín, ktorých príslušníkmi sú, a to na úrovni obce, kraja aj na celoštátnej úrovni. (2) Právo podľa odseku 1 vykonávajú príslušníci národnostných menšín predovšetkým prostredníctvom výborov pre národnostné menšiny, zriaďovaných podľa osobitných právnych predpisov,3) a Rady vlády pre národnostné menšiny (ďalej len „Rada”). (3) Vláda zriaďuje ako svoj poradný a iniciatívny orgán pre otázky týkajúce sa národnostných menšín a ich príslušníkov Radu. V jej čele stojí člen vlády. 1) Zákon č. 101/2000 Zb. o ochrane osobných údajov a o zmene niektorých zákonov v znení neskorších predpisov. 2) Zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v znení neskorších predpisov. Zákon č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v znení neskorších predpisov. Zákon č. 220/1999 Zb. o priebehu základnej alebo náhradnej služby a vojenských cvičení a o niektorých právnych pomeroch vojakov v zálohe. Zákon č. 221/1999 Zb. o vojakoch z povolania v znení zákona č. 155/2000 Zb. 3) Zákon č. 128/2000 Zb. o obciach (obecné zriadenie) v znení zákona č. 273/2001 Zb. Zákon č. 129/2000 Zb. o krajoch (krajské zriadenie) v znení zákona č. 273/2001 Zb. Zákon č. 131/2000 Zb. o hlavnom meste Prahe v znení neskorších predpisov. 81 (4) Členmi Rady sú zástupcovia národnostných menšín a zástupcovia orgánov verejnej moci s tým, že najmenej polovicu členov Rady tvoria zástupcovia národnostných menšín, ktorí boli navrhnutí združeniami príslušníkov národnostných menšín. (5) Do pôsobnosti Rady patrí a) zabezpečovať prípravu opatrení vlády, ktoré sa týkajú práv príslušníkov národnostných menšín v Českej republike, b) vyjadrovať sa k návrhom zákonov, k návrhom nariadení vlády a k opatreniam týkajúcim sa práv príslušníkov národnostných menšín pred ich predložením vláde, c) pripravovať pre vládu súhrnné správy o národnostnej situácii na území Českej republiky, d) pripravovať pre vládu alebo pre ministerstvá či iné správne úrady odporúčania na zabezpečenie potrieb príslušníkov národnostných menšín najmä v oblastiach školstva, kultúry a médií, používania materinského jazyka, spoločenského a kultúrneho života, e) spolupracovať s orgánmi územných samosprávnych celkov pri praktickom zabezpečovaní národnostnej politiky štátu, f) navrhovať rozdeľovanie finančných prostriedkov vynakladaných zo štátneho rozpočtu na podporu aktivít príslušníkov národnostných menšín. (6) Podrobnosti o zložení Rady, spôsobe menovania členov Rady a o činnosti Rady stanovuje štatút Rady, ktorý schvaľuje vláda. § 7 Právo na používanie mena a priezviska v jazyku národnostnej menšiny Príslušníci národnostných menšín majú právo na používanie svojho mena a priezviska v jazyku národnostnej menšiny za podmienok stanovených osobitným právnym predpisom.4) § 8 Právo na viacjazyčné názvy a označenia (1) Príslušníci národnostných menšín, ktoré tradične a dlhodobo žijú na území Českej republiky, majú právo, aby názov obce, v ktorej žijú, názvy jej častí, ulíc, iných verejných priestranstiev, označenia budov verejnej správy a volebných miestností, boli uvedené aj v jazyku národnostnej menšiny. (2) Podmienky pre výkon práva podľa odseku 1 a spôsob uvádzania viacjazyčných názvov a označení stanovuje osobitný právny predpis. 5) § 9 Právo na používanie jazyka národnostnej menšiny v úradnom styku a pred súdmi Príslušníci národnostných menšín, ktoré tradične a dlhodobo žijú na území Českej republiky, majú právo na používanie jazyka národnostnej menšiny v úradnom styku a pred súdmi. Podmienky pre výkon tohto práva upravujú osobitné právne predpisy. 6) 4) Zákon č. 301/2000 Zb. o matrikách, mene a priezvisku a o zmene niektorých súvisiacich zákonov. 5) Zákon č. 128/2000 Zb. v znení zákona č. 273/2001 Zb. 6) § 18 zákona č. 99/1963 Zb., občiansky súdny poriadok, v znení zákona č. 30/2000 Zb. § 7 zákona č. 335/1991 Zb. o súdoch a sudcoch. § 2 zákona č. 141/1961 Zb. o trestnom súdnom riadení (trestný poriadok) v znení neskorších predpisov. § 33 zákona č. 182/1993 Zb. o Ústavnom súde. § 12 zákona č. 563/1991 Zb. o účtovníctve. 82 § 10 Právo na používanie jazyka národnostnej menšiny vo veciach volebných Za podmienok stanovených osobitnými právnymi predpismi 7) majú príslušníci národnostných menšín, ktoré tradične a dlhodobo žijú na území Českej republiky, právo na zverejnenie oznámenia o čase a mieste konania volieb a na ďalšie informácie pre voliča v jazyku národnostných menšín. § 11 Právo na vzdelávanie v jazyku národnostnej menšiny (1) Príslušníci národnostných menšín, ktoré tradične a dlhodobo žijú na území Českej republiky, majú právo na výchovu a vzdelávanie vo svojom materinskom jazyku v školách, predškolských zariadeniach a školských zariadeniach za podmienok, ktoré stanovujú osobitné právne predpisy. 8) (2) Príslušníci národnostných menšín podľa odseku 1 môžu za podmienok stanovených osobitnými právnymi predpismi 8) zriaďovať a) súkromné školy s vyučovacím jazykom národnostnej menšiny alebo s výukou jazyka národnostnej menšiny ako vyučovacieho predmetu, b) súkromné predškolské zariadenia a súkromné školské zariadenia. § 12 Právo na rozvoj kultúry príslušníkov národnostných menšín (1) Príslušníci národnostných menšín majú právo na zachovanie a rozvíjanie svojho jazyka, kultúry a tradícií a na ich rešpektovanie. (2) Štát vytvára podmienky pre zachovanie a rozvoj kultúry, tradícií a jazykov príslušníkov národnostných menšín, ktoré tradične a dlhodobo žijú na území Českej republiky; podporuje predovšetkým programy zamerané na divadlá, múzeá, galérie, knižnice, dokumentačnú činnosť a ďalšie aktivity príslušníkov národnostných menšín. Za tým účelom poskytuje dotácie zo štátneho rozpočtu; podmienky a spôsob poskytovania dotácií stanovuje vláda nariadením. § 13 Právo na rozširovanie a prijímanie informácií v jazyku národnostnej menšiny (1) Príslušníci národnostných menšín majú právo na rozširovanie a prijímanie informácií v jazyku svojich národnostných menšín. (2) Štát podporuje pre zachovanie a rozvoj kultúry, tradícií a jazykov vydávanie periodickej i neperiodickej tlače vydávanej v jazykoch národnostných menšín, ktoré tradične a dlhodobo žijú na území Českej republiky, a rozhlasové a televízne vysielanie v jazykoch národnostných menšín, ktoré tradične a dlhodobo žijú na území Českej republiky. Za týmto účelom poskytuje dotácie zo štátneho rozpočtu; podmienky a spôsob poskytovania dotácií stanovuje vláda nariadením. (3) Vytváranie a šírenie rozhlasových a televíznych programov vo vzťahu k príslušníkom národnostných menšín u prevádzkovateľov zo zákona stanovujú osobitné právne predpisy.9) 7) Zákon č. 152/1994 Zb. o voľbách do zastupiteľstiev v obciach a o zmene a doplnení niektorých ďalších zákonov v znení neskorších predpisov. Zákon č. 130/2000 Zb. o voľbách do zastupiteľstiev krajov a o zmene niektorých zákonov v znení zákona č. 273/2001 Zb. Zákon č. 247/1995 Zb. o voľbách Parlamentu Českej republiky v znení neskorších predpisov. 8) Zákon č. 76/1978 Zb. o školských zariadeniach v znení neskorších predpisov. Zákon č. 29/1984 Zb. o sústave základných škôl, stredných škôl a vyšších odborných škôl (školský zákon) v znení neskorších predpisov. Zákon č. 564/1990 Zb. o štátnej správe a samospráve v školstve v znení neskorších predpisov. 9) Zákon č. 483/1991 Zb. o Českej televízii v znení neskorších predpisov. Zákon č. 484/1991 Zb. o Českom rozhlase v znení neskorších predpisov. 83 Č A S Ť D R U H Á Zmena zákona o priestupkoch § 14 Zákon č. 200/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona č. 337/1992 Zb., zákona č. 344/1992 Zb., zákona č. 359/1992 Zb., zákona č. 67/1993 Zb., zákona č. 290//1993 Zb., zákona č. 134/1994 Zb., zákona č. 82/1995 Zb., zákona č. 237/1995 Zb., zákona č. 279/1995 Zb., zákona č. 289/1995 Zb., zákona č. 112/1998 Zb., zákona č. 168/1999 Zb., zákona č. 360/1999 Zb., zákona č. 29/2000 Zb., zákona č. 121/2000 Zb., zákona č. 132/2000 Zb., zákona č. 151/2000 Zb., zákona č. 258/2000 Zb., zákona č. 361/2000 Zb., zákona č. 370/2000 Zb., nálezu Ústavného súdu č. 52/2001 Zb., zákona č. 164/2001 Zb., zákona č. 254/2001 Zb., zákona č. 265/2001 Zb. a zákona č. 274/2001 Zb., sa mení takto: 1. V § 49 sa na konci odseku 1 bodka nahradzuje čiarkou a doplňujú sa písmená d) a e), ktoré znejú: “d) obmedzuje alebo znemožňuje príslušníkovi národnostnej menšiny výkon práv príslušníkov národnostných menšín, e) spôsobuje inému ujmu pre jeho príslušnosť k národnostnej menšine alebo pre jeho etnický pôvod, pre jeho rasu, farbu pleti, pohlavie, sexuálnu orientáciu, jazyk, vieru alebo náboženstvo, pre jeho politické alebo iné zmýšľanie, členstvo alebo činnosť v politických stranách alebo politických hnutiach, odborových organizáciách alebo iných združeniach, pre jeho sociálny pôvod, majetok, rod, zdravotný stav alebo pre jeho stav manželský alebo rodinný.” 2. V § 49 odseku 2 sa za slovami “1 000 Kč” spojka “a” nahradzuje čiarkou a na konci textu sa doplňujú slová “a za priestupok podľa odseku 1 písm. d) a e) pokutu do 5 000 Kč”. Č A S Ť T R E T I A Zmena zákona o obciach § 15 Zákon č. 128/2000 Zb. o obciach (obecné zriadenie) sa mení takto: 1. V § 29 ods. 2 sa číslica “20” nahradzuje číslicou “10” a číslica “50” sa nahradzuje číslicou “40”. 2. V § 117 ods. 3 vete prvej sa číslica “15” nahradzuje číslicou “10”, na konci vety druhej sa bodka nahradzuje bodkočiarkou a doplňuje sa text “vždy však príslušníci národnostných menšín musia tvoriť najmenej polovicu všetkých členov výboru”. Č A S Ť Š T V R T Á Zmena zákona o krajoch § 16 V § 78 ods. 2 zákona č. 129/2000 Zb. o krajoch (krajské zriadenie) sa číslica “10” nahradzuje číslicou “5”, slová “k rovnakej národnosti inej ako českej” sa nahradzujú slovami “k národnosti inej ako českej” a na konci vety druhej sa bodka nahradzuje bodkočiarkou a doplňuje sa text “vždy však príslušníci národnostných menšín musia tvoriť najmenej polovicu všetkých členov výboru”. 84 Č A S Ť P I A T A Zmena zákona o hlavom meste Prahe § 17 § 78 ods. 2 zákona č. 131/2000 Zb. o hlavom meste Prahe sa vo vete prvej číslica “15” nahradzuje číslicou “5”, na konci vety druhej sa bodka nahradzuje bodkočiarkou a doplňuje sa text “vždy však príslušníci národnostných menšín musia tvoriť najmenej polovicu všetkých členov výboru”. Č A S Ť Š I E S T A Zmena zákona o voľbách do zastupiteľstiev v obciach § 18 V § 31 zákona č. 152/1994 Zb. o voľbách do zastupiteľstiev v obciach a o zmene a doplnení niektorých ďalších zákonov sa doplňuje odsek 3, ktorý vrátane poznámky pod čiarou č. 10a) znie: “(3) V obci, v ktorej sa zriaďuje výbor pre národnostné menšiny podľa osobitného zákona, 10a) sa vyhláška podľa odsekov 1 a 2 vydá aj v jazyku príslušnej národnostnej menšiny. __________________ 10a) § 117 ods. 3 zákona č. 128/2000 Zb. o obciach (obecné zriadenie) v znení zákona č. 273/2001 Zb.” Č A S Ť S I E D M A Zmena zákona o voľbách do zastupiteľstiev krajov § 19 V § 27 zákona č. 130/2000 Zb. o voľbách do zastupiteľstiev krajov a o zmene niektorých zákonov sa doplňuje odsek 3, ktorý vrátane poznámky pod čiarou č. 18a) znie: “(3) V kraji, v ktorom sa zriaďuje výbor pre národnostné menšiny podľa osobitného zákona 18a) , sa oznámenie podľa odsekov 1 a 2 zverejní aj v jazyku príslušnej národnostnej menšiny. __________________ 18a) § 78 ods. 2 zákona č. 129/2000 Zb. o krajoch (krajské zriadenie) v znení zákona č. 273/2001 Zb.” Č A S Ť Ô S M A ÚČINNOSŤ § 20 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Klaus v.r. Havel v.r. v.z. Špidla v.r. 85 Закон № 273/2001 Зводу законiв Про права членiв нацiональних меншин та про внесення змiн до деяких законiв (Закон затверджений 10 липня 2001 року. Закон вводиться в дiю 2 серпня 2001 року.) Změna: zákon č. 320/2002 Sb., platnost od 1. ledna 2003 (viz § 6 odst. 7 a odst. 8 a § 13a) П Р Е А М Б У Л А Парламент Чеської Республiки, яка є демократичною та правовою державою, маючи на увазi право на нацiональну та етнiчну тотожнiсть як складову частину прав та свобод людини, шануючи тотожнiсть членiв нацiональних меншин як окремих осiб та членiв групи, яка виявляється передовсiм у власнiй культурi, традицiях та мовi, маючи на увазi створення мультикультурного суспiльства та намагуючись досягнути гармонiчного спiвiснування мiж нацiональними меншинами та бiльшiстю населення, гаранутючи членам нацiональних меншин право брати активну участь у культурному, суспiльному та господарському життi, а також у вирiшеннi суспiльних питань, зокрема таких, що стосуються нацiональних меншин, захищаючи права членiв нацiональних меншин у вiдповiдностi з мiжнародними договорами про права та свободи людини, до яких прєдналась Чеська Республiка, з Конституцiєю та з Хартiєю основних прав та свобод, затверджує даний Закон Чеської Республiки: Ч А С Т И Н А П Е Р Ш А ПРО ПРАВА ЧЛЕНIВ НАЦIОНАЛЬНИХ МЕНШИН Г Л А В А I ВСТУПНI ПОЛОЖЕННЯ § 1 Предмет кодифiкацiї (1) Даний Занок кодифiкує права членiв нацiональних меншин, дiяльнiсть мiнiстерств та iнших адмiнiстративних органiв, а також органiв територiального самоврядування (що далi у текстi Закону називаются „органами суспiльного врядування“) по вiдношенню до них. (2) Даний Закон не змiнює положень спецiальних юридичних норм, якi стосуються прав членiв нацiональних меншин. § 2 Основнi термiни (1) Нацiональна меншина – це угруповання громадян Чеської Республiки, якi проживають на територiї сучасної Чеської Республiки та вiдрiзняються вiд iнших громадян як правило спiльним етнiчним походженням, мовою, культурою та традицiями, створюють числену меншiсть населення та проявляють бажання, щоб їх вважали нацiональною меншиною з метою здiйснення спiльних намагань зберегти та розвивати власну своєрiднiсть, мову та культуру, а також з метою захисту iнтересiв їх iсторично створенного угруповання. 86 (2) Членом нацiональної меншини є громадянин Чеської Республiки, який декларує свою приналежнiсть до iншої нiж чеської нацiональностi та висловлює бажання, щоб його вважали членом нацiональної меншини разом з iншими громадянами, якi також декларують свою приналежнiсть до даної нацiональностi. Г Л А В А I I ПРАВА ЧЛЕНIВ НАЦIОНАЛЬНИХ МЕНШИН § 3 Здiйснення прав членiв нацiональних меншин (1) Членам нацiональних меншин гарантується – iндивiдуально чи разом з iншими членами нацiональної меншини – здiйснення прав, встановлених даним Законом, спецiальними юридичними нормами чи мiжнародними договорами вiдносно прав та свобод людини, до яких приєдналась Чеська Республiка. (2) Забороняється перешкоджувати чи обмежувати здiйснення прав членiв нацiональних меншостей. § 4 Вiльний вибiр приналежностi до нацiональної меншини (1) Нiхто не смiє зазнати будь-яких втрат у зв‘язку з приналежнiстю до нацiональної меншини. (2) Органи суспiльного врядування не ведуть будь-якого перелiку членiв нацiональних меншин. Здобуття, опрацювання та вживання особистих даних вiдносно приналежностi до нацiональних меншин здiйснюється на основi спецiальних юридичних норм.1) Данi про декларовану приналежнiсть до нацiональної меншини, якi вище згаданi органи здобудуть протягом перепису населення або на основi iнших спецiальних законiв, якi дають можливiсть встановити приналежнiсть до нацiональної меншини, забороняється вживати з будь-якою iншою метою нiж з якою вони були здобутi. Пiсля статистичного опрацювання їх потрiбно знищити. § 5 Право членiв нацiональних меншин на об‘єднання Члени нацiональних меншин мають право об‘єднуватись у нацiональних спiлках, полiтичних партiях та полiтичних рухах у вiдповiднгостi до спецiальних юридичних норм. 2) § 6 Право брати участь у пирiшеннi питань, що стосуються нацiональних меншин (1) Члени нацiональних меншин мають право брати активну участь у культурному, суспiльному, економiчному життi, а також у суспiльних справах, особливо у таких, якi стосуються нацiональних меншин, членами яких вони є, причому як на рiвнi населених пунктiв, так i на державному рiвнi. (2) Право, наведене у абзацi (1), члени нацiональних меншин здiйснюють зокрема посередництвом комiтетiв у справах нацiональних меншин, якi створюються на основi 1) Закон № 101/200 Зводу законiв Про охорону особистих даних та про змiну деяких законiв. 2) Закон № 83/1990 Зводу законiв Про об‘єднання громадян. Закон № 424/1991 Зводу законiв Про створення полiтичних партiй та полiтичних рухiв. Закон № 220/1990 Зводу законiв Про дiйсну або альтернативну вiйськову службу, про деякi правовi вiдносини вiйськовослужбовцiв у резервi. Закон № 221/1999 О професiональних вiйськовослужбовцях включно Закону № 155/2000 Зводу законiв. 87 спецiальних юридичних норм 3) та Ради Уряду у справах нацiональних меншин (далi у текстi Закону лише „Рада“). (3) Уряд створює Раду як свiй консультативний та iнiцiативний орган у справах, що стосуються нацiональних меншин. Раду очолює член Уряду. (4) Членами Ради є представники нацiональних меншин та представники органiв суспiльного врядування, причому принаймi половину членiв Ради створюють представники нацiональних меншин, висунутi спiлками членiв нацiональних меншин. (5) До сфери дiяльностi Ради належить: а) пiдготовка заходiв Уряду, якi стосуються прав членiв нацiональних меншин у Чеськiй Республiцi, б) внесення зауважень до проектiв законiв, проектiв урядових постанов та iнших заходiв, якi стосуються прав членiв нацiональних меншин перед їх розгляненням Урядом, в) пiдготовка для Уряду переглядiв о нацiональнiц ситуацiї на територiї Чеської Республiки, г) пiдготовка для Уряду чи мiнiстерств та iнших адмiнiстративних органiв рекомендацiй вiдносно забезпечення нужд членiв нацiональних меншин, зокрема у сферi просвiти, культури та заходiв масової iнформацiї, користування рiдною мовою, суспiльного та культурного життя, д) спiвпраця з органами територiального самоврядування у процесi реалiзацiї нацiональної полiтики держави, ж) подача пропизицiй вiдносно розподiлу фiнансових фондiв державного бюджету на пiдтримку дiяльностi членiв нацiональних меншин. (6) Подробицi про склад Ради, зокрема спосiб призначення членiв Ради та її дiяльнiсть, встановлює Статут Ради, який затверджує Уряд. § 7 Право на вживання iменi та прiзвища на мовi нацiональної меншини Члени нацiональних меншин мають право на вживання свого iменi та прiзвища на мовi нацiональної меншини на умовах, встановлених спецiальною юридичною нормою. 4) § 8 Право на назви та позначення на декiлькох мовах (1) Члени нацiональних меншин, якi традицiйно та довгий час проживають на територiї Чеської Республiки мають право, щоб назва населеного пункту, де вони проживають, позначення його частин, вулиць, площ, паркiв тощо , позначення будинкiв органiв суспiльного врядування та виборчих участкiв наводились також i на мовi нацiональної меншини. (2) Умови реалiзацiї прав, наведених у абзацi 1 та спосiб зображення назв на декiлькох мовах встановлює спецiальна юридична норма. 5) 3) Закон № 128/2000 Зводу законiв Про населенi пункти, включно закону № 273/2001 Зводу законiв. Закон № 129/2000 Зводу законiв Про областi, включно Закону № 273/2001 Зводу законiв. Закон№ 131/2000 Зводу законiв Про столицю Прагу. 4) Закон № 301/2000 Зводу законiв Про метрики, iмена та прiзвища та про змiну деяких пов‘язаних законiв. 5) Закон № 128/2000 Зводу законiв включно Закону № 273/2001 Зводу законiв. 88 § 9 Право на користування мовою нацiональної меншини протягом офiцiйного спiлкування та у судах Члени нацiональних меншин, якi традицiйно та довгий час проживають на територiї Чеської Республiки мають право на вживання мови нацiональної меншостi протягом офiцiйного спiлкування та у судах. Умови здiйснення цього права встановлюють спецiальнi юридичнi норми. 6) § 10 Право на вживання мови нацiональної меншостi протягом виборiв За умов, встановлених спецiальними юридичними нормами 7) члени нацiональних меншин, якi традицiйно та довгий час проживають на територiї Чеської Республiки, мають право публiкувати повiдомлення про мiсто та час проведення виборiв, а також iншi повiдомлення для виборцiв на мовi нацiональних меншин. § 11 Право на освiту на мовi нацiональної меншини (1) Члени нацiональних меншин, якi традицiйно та довгий час проживають на територiї Чеської Республiки, мають право на виховання та освiту на рiднiй мовi у школах, дошкiльних та учбових закладах на умовах, встановлених спецiальними юридичними нормами. 8) (2) Члени нацiональних меншин згадуваних у абзацi 1 на умовах, встановлених спецiальними юридичними нормами8) можуть засновувати а) приватнi школи, де освiта ведеться на мовi нацiональної меншостi або де мова нацiональної меншостi викладається як учбовий предмет, б) приватнi дошкiльнi заклади та приватнi учбовi заклади. § 12 Право на розвиток культури членiв нацiональних меншин (1) Члени нацiональних меншин мають право на збереження та розвиток їх мови, культури, традицiй, а також на пошану до них. (2) Держава створює умови для збереження та розвитку культури, традицiй та мов членiв нацiональних меншин, якi традицiйно та довгий час проживають на територiї Чеської Республiки; держава зокрема пiдтримує програми призначенi для театрiв, музеїв, галерей, бiблiотек, документацiйної дiяльностi та iнших видiв дiяльностi членiв нацiональних меншин. З цiєю метою 6) § 18 Закону № 99/1963 Зводу законiв Цивiльний судовий порядок , включно Закону № 30/2000 Зводу законiв, § 7 Закону № 335/1991 Зводу законiв, Про суддiв та суди, § 2 Закону № 141/1961 Зводу законiв, Кримiнальний кодекс, § 33 Закону № 182/1993 Зводу законiв Про конституцiйний суд, § 12 Закону № 563/1991 Зводу законiв Про бухгалтерiю, § 46а Закону № 202/1990 Зводу законiв Про лотереї та подiбнi iгри, включно Закону № 149/1998 Зводу законiв, § 3 Закону № 337/1992 Зводу законiв, Про податки, включно закону № 35/1993 Зводу законiв та Закону № 255/1994 Зводу законiв. 7) Закон № 152/1994 Зводу законiв Про вибори до представницьких органiв у населених пунктах та про змiни i доповнення деяких iнших законiв. Закон №130/2000 Зводу законiв Про вибои до предстаницьких органiв областей та про змiни деяких законiв, включно. Закону № 273/2001 Зводу законiв. Закон № 247/1995 Зводу законiв Про вибори до Парламенту Чеської Республiки. 8) Закон № 76/1978 Зводу законiв Про учбовi заклади. Закон № 29/1984 Зводу законiв Про систему загальноосвiтних шкiл, середнiх учбових закладiв та вищих професiональних учбових закладiв. Закон № 564/1990 Зводу законiв Про державне управлiння та самоврядування у сферi освiти. 89 держава надає дотацiї з державного бюджету; умови та спосiб надання дотацiй Уряд встановлює своєю постановою. § 13 Право на розповсюдження та сприймання iнформацiї на мовi нацiональної меншини (1) Члени нацiональних меншин мають право на розповсюдження та сприймання iнформацiї на мовi власної нацiональної меншини. (2) Держава з метою збереження та розвитку культури, традицiй та мов пiдтримує публiкацiю перiодичної та неперiодичної преси на мовах нацiональних меншин, якi традицiйно та довгий час проживають на територiї Чеської Республiки, а також радiомовлення та телебачення на мовах нацiональних меншин, якi традицiйно та довгий час проживають на територiї Чеськоi Республiки. З цiєю метою держава надає дотацiї з державного бюджету; умови та спосiб надання дотацiй встановлює своєю постановою Уряд. (3) Створення та розповсюдження програм радiомовлення та телебачення, призначених для членiв нацiональних меншин, операторами, встановленими законом, встановлюють спецiальнi юридичнi норми. 9) Ч А С Т И Н А Д Р У Г А ЗМIНА ЗАКОНУ ПРО ПРОСТУПКИ § 14 Закон № 200/1990 Зводу законiв, у формi Закону № 337/1992 Зводу Законiв, Закону № 344/1992 Зводу Законiв, Закону № 359/1992 Зводу законiв, Закону № 67/1993 Зводу законiв, Закону № 290/1993 Зводу законiв, Закону № 134/1994 Зводу законiв, Закону № 82/1995 Зводу законiв, Закону № 237/1995 Зводу законiв, Закону № 279/1995 Зводу законiв, Закону № 289/1995 Зводу законiв, Закону № 112/1998 Зводу законiв, Закону №168/1999 Зводу законiв, Закону № 360/1999 Зводу законв, Закону № 29/2000 Зводу законiв, Закону № 121/2000 Зводу законiв, Закону № 132/2000 Зводу законiв, Закону № 151/2000 Зводу законiв, Закону № 258/2000 Зводу законiв, Закону № 361/200 Зводу законв, Закону № 370/2000 Зводу законiв, рiшенняКонституцiйного суду № 52/2000 Зводу законiв, Закону № 164/2001 Зводу законiв, Закону № 254/2001 Зводу законiв, Закону № 265/2001 Зводу законiв та Закону № 274/2001 змiнюється у наступний спосiб: 1. У § 49 на кiнцi абзацу 1 крапка замiнюється комою, доповнюються пункти в) та г), якi звучать: в) що обмежує чи забороняє членовi нацiональної меншини здiйснювати права членiв нацiональних меншин, г) завдає iншому громадяниновi втрату на основi його приналежностi до нацiональної меншостi чи у зв‘язку з його етнiчним походженням, расою, фарбою шкiри, статтю, сексуальною орiєнтацiєю, мовою, вiрою чи вiросповiданням, через його полiтичнi чи iншi погляди, приналежнiсть чи вiдсутнiсть приналежностi до полiтичних партiй чи полiтичних рухiв, профспiлок чи iнших об‘єднань, через його соцiальне походження, майновий стан, родиннi вiдносини чи обставини, стан здоров‘я або через його громадянский стан. 2. У § 49 абзац 2 пiсля слiв „1000 крон“ сполучник „та“ замiнити комою, у кiнцi тексту додати слова „та за проступок на основi абзацу 1 лiтери д) та е) штраф у розмiрi максимально 5000 крон.“ 9) Закон № 483/1991 Зводу законiв Про Чеське телебачення. Закон № 484/1991 Зводу законiв Про чеське радiомовлення. 90 Ч А С Т И Н А Т Р Е Т Я ЗМIНА ЗАКОНУ ПРО НАСЕЛЕНI ПУНКТИ § 15 Закон № 128/2000 Зводу законiв Про населенi пункти змiнити наступним чином: 1. У § 29 абзац 2 цифру „20“ замiнити цифрою „10“, а цифру „50“ замiнити цифрою „40“. 2. У § 117, абзац 3 у першому реченнi замiнити цифру „15“ цифрою „10“, на кiнцi другого речення замiнити крапку комою та крапкою та доповнити текст словами „ причому члени нацiональних меншин мусять складати мiнiмально половину усiх членiв комiтету.“ Ч А С Т И Н А Ч Е Т В Е Р Т А ЗМIНА ЗАКОНУ ПРО ОБЛАСТI § 16 У § 78 абзацi 2 Закону № 129/200 Зводу законiв О областях цифру „10“ замiнити цифрою „5“, слова „не-чеської нацiональностi“ замiнити словами „до iншої нiж чеської нацiональностi“ а на кiнцi другого речення крапку замiнити крапкою та комою та доповнити текст словами „причому члени нацiональних меншин мусять складати принаймi половину усiх членiв комiтету.“ Ч А С Т И Н А П ‘ Я Т А ЗМIНА ЗАКОНУ ПРО СТОЛИЦЮ ПРАГУ § 17 У § 78 абзацi 2 Закону № 131/2000 Зводу законiв Про столицю Прагу у першому реченнi цифру „15“ замiнити цифрою „5“, на кiнцi другого речення крапку замiнити крапкою та комою та доповнити текст „ причому члени нацiональних меншин мусять завжди складати принаймi половину усiх членiв комiтету.“ Ч А С Т И Н А Ш О С Т А ЗМIНА ЗАКОНУ ПРО ВИБОРИ ДО ПРЕДСТАВНИЦЬКИХ ОРГАНIВ НАСЕЛЕНИХ ПУНКТIВ § 18 У § 31 Закону № 152/1994 Зводу законiв Про вибори до представницьких органiв у населених пунктах та про змiни i доповнення деяких iнших законiв доповнити абзац 3, який включно примiтки № 10а) звучатиме: „(3) У населеному пунктi, де встановлюється комiтет по нацiональним меншинам на основi спецiального закону 10а) циркуляр, згадуваний у абзацах 1 та 2 видається також на мовi вiдповiдної нацiональної меншини. _____________________ 10а) § 117 абзац 3 Закону № 128/2000 Зводу законiв Про населенi пункти, у формi закона № 273/2001 Зводу законiв. Ч А С Т И Н А С Ь О М А ЗМIНА ЗАКОНУ ПРО ВИБОРИ ДО ПРЕДСТАВНИЦЬКИХ ОРГАНIВ ОБЛАСТЕЙ § 19 У § 27 Закону № 130/2000 Зводу законiв Про вибори до представницьких органiв областей та про змiну деяких законiв доповнити абзац 3, який включно примiтки № 18а) звучатиме: 91 „(3)У областi, де створюється комiтет у справах нацiональних меншин на основi спецiального закону 18а), оголошення, згадуване у абзацах 1 та 2 публiкується також на мовi вiдповiдної нацiональної меншини. _____________________ 18а) § 78 абзац 2 Закону № 129/2000 Зводу законiв О областях, у формi Закону № 273/2001 Зводу законiв. Ч А С Т И Н А В О С Ь М А ДIЙСНIСТЬ ЗАКОНУ § 20 Даний Закон вводиться в дiю з дня його опублiкування. Клаус Гавел Шпiдла 92 93 4.3. Nařízení vlády, kterým se podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity Sbírka zákonů č. 98/2002 N a ř í z e n í v l á d y ze dne 20. února 2002, kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity Vláda nařizuje podle § 12 odst. 2 a § 13 odst. 2 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, a k provedení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb. a zákona č. 450/2001 Sb.: Č Á S T P R V N Í OBECNÁ ČÁST § 1 Předmět úpravy (1) Toto nařízení upravuje podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin, na zachování a rozvoj kultury, tradic a jazyků příslušníků národnostních menšin, na rozšiřování a přijímání informací v jazycích příslušníků národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, jakož i k jejich vzdělávání a na podporu integrace příslušníků romské komunity (dále jen „dotace”). (2) Dotace na činnosti uvedené v odstavci l jsou poskytovány fyzickým nebo právnickým osobám v souladu se zvláštním právním předpisem.1) § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) poskytovatelem ústřední orgán státní správy, který vyhlašuje a uskutečňuje výběrové dotační řízení a rozhoduje o účelovém poskytování dotací na aktivity příslušníků národnostních menšin nebo na činnosti ve prospěch příslušníků národnostních menšin, b) žadatelem ten, kdo se podáním projektu uchází o poskytnutí dotace, c) příjemcem ten žadatel, v jehož prospěch bylo o poskytnutí dotace poskytovatelem rozhodnuto a jenž je realizátorem projektu, d) projektem popis činnosti se zaměřením na aktivity příslušníků národnostních menšin nebo činnosti ve prospěch národnostních menšin, a to v oblasti 1. uchování, rozvoje a prezentace kultur národnostních menšin, 1) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 94 2. rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin či v převážné míře v jazycích národnostních menšin nebo o národnostních menšinách ve společnosti, 3. vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy, nebo 4. podpory integrace příslušníků romské komunity, e) výběrovým dotačním řízením proces zahrnující vyhlášení výběrového dotačního řízení, dále přijímání žádostí o poskytnutí dotace a přihlášek projektů, hodnocení projektů, navržení výše finanční částky na jejich realizaci a vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace.2) § 3 Postup stanovení finanční spoluúčasti státu (1) Poskytovatel navrhne po projednání s Radou vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada”) na každý rozpočtový rok ve své kapitole státního rozpočtu specifický závazný ukazatel na aktivity příslušníků národnostních menšin nebo na činnosti ve prospěch národnostních menšin, včetně specifického závazného ukazatele na podporu integrace příslušníků romské komunity, a to zejména a) Ministerstvo kultury pro oblasti podle § 2 písm. d) bodů 1, 2 a 4, b) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro oblasti podle § 2 písm. d) bodů 3 a 4, c) Ministerstvo práce a sociálních věcí pro oblast podle § 2 písm. d) bodu 4. (2) Návrh specifického závazného ukazatele na podporu integrace příslušníků romské komunity podle odstavce 1 projedná předseda Rady před jednáním s poskytovatelem s Radou vlády České republiky pro záležitosti romské komunity (dále jen „orgán pro integraci”). § 4 Vyhlášení výběrového dotačního řízení (1) Poskytovatel před vyhlášením výběrového dotačního řízení projedná s Radou její návrh týkající se hlavních oblastí rozdělení finančních prostředků ze státního rozpočtu na dotace v oblastech podle § 2 písm. d). Návrh podpory integrace příslušníků romské komunity projedná předseda Rady předem s orgánem pro integraci. (2) Poskytovatel vyhlašuje každoročně v termínu stanoveném ve spolupráci s Radou výběrová dotační řízení na projekty na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin a prostřednictvím Rady ve spolupráci s orgánem pro integraci na projekty podporující integraci příslušníků romské komunity. Podmínky výběrového dotačního řízení oznámí poskytovatel prostřednictvím tisku a v dálkově přístupném informačním systému. (3) Kritéria pro hodnocení projektů stanoví poskytovatel ve spolupráci s Radou; u projektů zaměřených na integraci příslušníků romské komunity Rada spolupracuje rovněž s orgánem pro integraci. § 5 Přijímání žádostí a projektů (1) Žadatel předkládá poskytovateli žádost o poskytnutí dotace spolu s projektem ve třech písemných vyhotoveních, včetně stanovených příloh. (2) Podává-li žádost právnická osoba, k projektu musí přiložit výpis ze zákonem stanovené evidence o právní subjektivitě, dále právnická i fyzická osoba musí přiložit kopii dokladu o přidělení identifikačního čísla a čestné prohlášení, že ke dni podání žádosti nemá splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu, ke státnímu fondu, zdravotní pojišťovně, nebo rozpočtu územního samosprávného 2) § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. 95 celku,3) jakož i prohlášení o souhlasu se zveřejněním identifikačních údajů o jeho osobě a výši poskytnuté dotace v dálkově přístupném informačním systému poskytovatelů. § 6 Projekt (1) Projekt musí být zpracován podle podmínek stanovených poskytovatelem a podán na jím předepsaném formuláři. Podmínky pro zpracování projektu a vzor formuláře zveřejní poskytovatel v dálkově přístupném informačním systému. (2) Součástí projektu musí být rozpočet na jeho uskutečňování. (3) Projekt musí být uskutečněn v příslušném kalendářním roce; v případě víceletého projektu je nutné předložit celý projekt včetně rozpočtu dle jednotlivých let a samostatně přesně vyčíslit část, která bude realizována v příslušném kalendářním roce. (4) Na příslušný kalendářní rok může jeden žadatel předložit současně v každé oblasti podle § 2 písm. d) nejvýše 3 projekty. § 7 Hodnocení projektů (1) Projekty jsou vyhodnocovány ve výběrových dotačních řízeních poskytovatele. Za tím účelem zřizuje poskytovatel výběrovou dotační komisi. Při jmenování členů výběrové dotační komise přihlíží poskytovatel k návrhům Rady. Členové Rady či jiní zástupci z řad příslušníků národnostních menšin navržení Radou musí být zastoupeni v každé výběrové dotační komisi hodnotící projekty se zaměřením na aktivity příslušníků národnostních menšin nebo činnosti ve prospěch příslušníků národnostních menšin. (2) Ve výběrové dotační komisi poskytovatele pro hodnocení projektů v oblasti integrace příslušníků romské komunity musí být zástupci orgánu pro integraci. (3) O výsledcích výběrového dotačního řízení informuje poskytovatel Radu bezprostředně. Stejný postup platí v případě projektů zaměřených na integraci příslušníků romské komunity ve vztahu k orgánu pro integraci. § 8 Podmínky poskytnutí dotace a její použití (1) Dotaci lze poskytnout a použít jen na účel uvedený v rozhodnutí poskytovatele. Případné změny v průběhu rozpočtového roku může poskytovatel dotace provést na základě písemné žádosti příjemce dotace a vydáním nového rozhodnutí. (2) Dotaci lze poskytnout žadatelům, vykonávají-li prokazatelně činnost ve prospěch příslušníků národnostních menšin nejméně 1 rok. (3) Na dotaci není právní nárok.4) Dotaci lze poskytnout pouze těm žadatelům, kteří nemají splatné závazky podle § 5 odst. 2. (4) Dotaci lze poskytnout do výše 70% rozpočtovaných výdajů na schválený projekt. V případech hodných zvláštního zřetele může poskytovatel procentní podíl dotace na projektu zvýšit. (5) Při stanovení výše dotace podle odstavce 4 se bere v úvahu výše mzdových výdajů na úrovni mezd srovnatelných s odměňováním obdobné činnosti v rozpočtové sféře podle zvláštního právního předpisu.5) 3) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 14 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb. 96 (6) Z dotace na realizaci projektu lze uhradit náklady spojené s pracovními cestami na území České republiky do výše stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.6) Na úhradu cestovních nákladů do zahraničí lze prostředky z poskytnuté dotace použít pouze v případě, pokud uskutečnění zahraniční cesty je nezbytnou součástí projektu. (7) Dotace má neinvestiční charakter. Dotaci na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku lze poskytnout postupem podle zvláštního právního předpisu.7) (8) Z dotace nelze hradit výdaje na pohoštění a dary a odměny statutárních orgánů právnických osob. (9) Příjemce může dotaci použít jen v souladu se schváleným rozpočtem na uskutečnění projektu a podmínkami pro použití dotace uvedenými v rozhodnutí o poskytnutí dotace. § 9 Vydání rozhodnutí (1) Dotace je poskytována na základě rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu.8) (2) Poskytovatel v rozhodnutí stanoví podmínky užití dotace ze státního rozpočtu. § 10 Příjemce (1) Dojde-li ke změně údajů o příjemci uvedených v rozhodnutí o poskytnutí dotace, je příjemce povinen tuto změnu neprodleně písemně oznámit poskytovateli. (2) V případě, že se projekt neuskutečnil, příjemce dotace je povinen vrátit v tomtéž roce finanční prostředky na účet, z něhož byla dotace na realizaci projektu poskytnuta. (3) V případě, že je projekt ukončen předčasně v průběhu roku, příjemce je povinen předložit údaje o finančním vypořádání dotace nejpozději do 30 dnů od ukončení projektu a vrátit finanční prostředky zpět na účet, z něhož byly čerpány, pokud to lze realizovat do 31. prosince příslušného roku, nebo na depozitní účet poskytovatele.9) § 11 Kontrola a finanční vypořádání (1) Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání dotace podle tohoto nařízení a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení finančních prostředků platí zvláštní právní předpis.10) (2) Příjemce dotace odpovídá za hospodárné využití poskytnutých finančních prostředků v souladu s účely, pro které byly poskytnuty, a za řádné vypořádání dotace. (3) Příjemce dotace ze státního rozpočtu předloží poskytovateli nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku údaje o finančním vypořádání dotace.9) 5) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb. 8) § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. 9) Vyhláška č. 12/2001 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem. 10) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole); § 44 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 187/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb. 97 (4) V případě, že příjemce dotace neprovede ve stanoveném termínu finanční vypořádání dotace, nebude mu v roce, v němž měl vypořádání dotace provést, poskytnuta další dotace. (5) Finanční vypořádání dotací na aktivity příslušníků národnostních menšin za uplynulý rok uzavře poskytovatel do 1. března následujícího roku; výsledky kontroly finančního vypořádání poskytnutých dotací postoupí poskytovatel na vědomí Radě do 31. března; v případě projektů zaměřených na integraci příslušníků romské komunity tak učiní na vědomí orgánu pro integraci. Tím není dotčena povinnost poskytovatele postupovat podle zásad a termínů finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem.11) (6) Věcnou kontrolu realizace vybraných projektů na aktivity příslušníků národnostních menšin provádí poskytovatel ve spolupráci s Radou, v případě projektů podpory integrace příslušníků romské komunity i ve spolupráci s orgánem pro integraci. § 12 Zpráva o využití dotací Předseda Rady ve spolupráci s předsedou orgánu pro integraci a ve spolupráci s poskytovateli, z jejichž rozpočtových kapitol byly poskytnuty dotace na aktivity příslušníků národnostních menšin, předkládá vládě každoročně v rámci souhrnné zprávy o národnostní situaci na území České republiky rovněž vyhodnocení využití dotací poskytnutých podle tohoto nařízení za období předcházejícího kalendářního roku. § 13 Zveřejňování informací a evidence dotací (1) Veškeré údaje o výběrových dotačních řízeních, o jejich výsledcích a o výši poskytnutých dotací jsou zveřejňovány v dálkově přístupném informačním systému poskytovatelů. (2) Rada ve spolupráci s poskytovateli zveřejňuje přehled o schválených dotacích na aktivity příslušníků národnostních menšin na své stránce v dálkově přístupném informačním systému Úřadu vlády. Stejně postupuje orgán pro integraci při zveřejňování přehledu o schválených dotacích na projekty podpory integrace příslušníků romské komunity. (3) Poskytovatelé zapisují údaje o nestátních neziskových organizacích, kterým byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin nebo na činnosti ve prospěch národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity, v každém kalendářním roce do veřejně přístupného informačního systému při Centrální evidenci dotací z rozpočtu vedeného Ministerstvem financí. Č Á S T D R U H Á ZVLÁŠTNÍ ČÁST Podpora uchování, rozvoje a prezentace kultur národnostních menšin § 14 (1) Cílem podpory je uchování a rozvoj kultur příslušníků národnostních menšin žijících v České republice, studium, rozbory a dokumentace národnostních kultur a lidových tradic menšin, porozumění a tolerance ve společnosti, poznání historie, tradic a kultur různých etnik, zlepšení komunikace mezi většinovou společností a menšinami. Poskytovatelem dotací na tyto aktivity je Ministerstvo kultury. 11) § 2 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 12/2001 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem. 98 (2) Finanční prostředky na podporu aktivit uvedených v odstavci 1 navrhne Ministerstvo kultury jako specifický závazný ukazatel Podpora kulturních aktivit národnostních menšin ve své kapitole státního rozpočtu na každý rozpočtový rok. § 15 Dotace mohou být poskytnuty na projekty pro a) divadla, b) muzea, c) galerie, d) knihovny, e) dokumentační činnost, f) vydávání neperiodických publikací, g) vydávání periodických publikací, pokud nejde o dotace podle § 17, h) další aktivity příslušníků národnostních menšin, zejména umělecké, kulturně vzdělávací akce, studium, rozbory a dokumentace národnostních kultur a lidových tradic národnostních menšin, publikační činnost, multietnické akce. Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin § 16 (1) Cílem podpory ze státního rozpočtu je vytvářet podmínky pro rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin či v převážné míře v jazycích národnostních menšin, jakož i informací o národnostních menšinách ve společnosti. Poskytovatelem dotací pro tento účel je Ministerstvo kultury. (2) Finanční prostředky na podporu aktivit uvedených v odstavci 1 navrhne Ministerstvo kultury jako specifický závazný ukazatel Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin ve své kapitole státního rozpočtu na každý rozpočtový rok. § 17 Podpora projektů se zaměřením na rozšiřování a přijímání informací se týká a) periodického tisku vydávaného v jazycích národnostních menšin či v převážné míře v jazycích národnostních menšin nebo informací o národnostních menšinách ve společnosti, b) provozování rozhlasového nebo televizního vysílání v jazycích národnostních menšin či v převážné míře v jazycích národnostních menšin nebo informací o národnostních menšinách ve společnosti. § 18 (1) O dotaci na podporu projektu podle § 17 písm. a) může žadatel požádat pouze tehdy, předloží-li projekt na vydávání tiskoviny, která splňuje podmínky zvláštního právního předpisu.12) (2) Výběrové dotační řízení je určeno vydavatelům periodického tisku národnostních menšin, který není ziskový anebo smluvně distribuován do prodejní sítě mimo území České republiky. Vydávaný titul musí být veřejně dostupný pro občany České republiky, příslušníky národnostních menšin i většinovou společnost. 12) Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). 99 (3) Výběrového dotačního řízení na vydávaní periodického tisku národnostních menšin se mohou zúčastnit právnické i fyzické osoby, které se ve své činnosti zaměřují na národnostně menšinovou činnost. (4) Žadatel o dotaci na vydávání periodického tisku národnostních menšin předloží poskytovateli věcné zdůvodnění žádosti o dotaci na vydávání periodika spolu s vyplněným formulářem, včetně předkalkulace nákladů v předepsané tabulce, celkového rozpočtu finančních nákladů, předpokládaných příjmů, údajů o zaměření titulu, způsobu distribuce a dalších údajů, pokud je o ně poskytovatel požádá. (5) Dotace na vydávání periodického tisku národnostních menšin může být poskytnuta pouze na prokazatelné materiálové, výrobní a režijní náklady spojené s vydáváním národnostně menšinových tiskovin a distribuční náklady na rozšiřování těchto tiskovin po odečtení předpokládaných příjmů z prodeje titulu a s přihlédnutím k cenám obvyklým na trhu. (6) O dotaci na podporu rozhlasového nebo televizního vysílání v jazycích národnostních menšin může požádat provozovatel rozhlasového a televizního vysílání. Projekty mohou být zaměřeny na výrobu jednotlivých pořadů nebo cyklu pořadů v příslušném jazyce národnostní menšiny či v převážné míře v jazyce národnostní menšin nebo pořadů o národnostních menšinách či pořadů multikulturních. Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy § 19 (1) Cílem podpory je vytvářet podmínky pro naplňování státní politiky v oblasti vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy. Podpora projektů multikulturní výchovy dětí a mládeže směřuje k posilování vědomí obecné lidské sounáležitosti, k výchově k demokratickému občanství, poznávání historie a kultury jiných národů, ke vzájemné toleranci a proti rasismu a xenofobii. Poskytovatelem dotací ze státního rozpočtu na tyto aktivity je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2) Finanční prostředky na podporu aktivit uvedených v odstavci 1 navrhne Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako specifický závazný ukazatel Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchova ve své kapitole státního rozpočtu na každý rozpočtový rok. § 20 Podpora projektů se zaměřením na vzdělávání v jazycích národnostních menšin, mimoškolních a volnočasových aktivit dětí a mládeže příslušníků národnostních menšin a projektů multikulturní výchovy se týká a) jazykového vzdělávání dětí a mládeže příslušníků národnostních menšin, b) společensko-kulturních, sportovních a dalších vzdělávacích aktivit pro děti a mládež příslušníků národnostních menšin a většinové společnosti ve vztahu k menšinovým společnostem, c) dokumentace, rozborů, výzkumů a tvorby vzdělávacích programů v oblasti národnostně menšinového vzdělávání. Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity § 21 (1) Cílem podpory je vyrovnávání podmínek příslušníků romské komunity, zvláště v oblasti vzdělávání a sociální s důrazem na zamezení společenského vylučování příslušníků romské komunity, postavení romských žen a zajištění spoluúčasti Romů při zavádění integračních programů, vytváření důvěry, porozumění a tolerance ve společnosti, poznání historie a tradic romské kultury, zlepšení 100 komunikace mezi romskou komunitou a většinovou společností. Poskytovatelem dotací na projekty integrace příslušníků romské komunity jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury a Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2) Finanční prostředky na podporu aktivit uvedených v odstavci 1 navrhnou příslušná ministerstva jako specifický závazný ukazatel Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity ve svých kapitolách státního rozpočtu na každý rozpočtový rok. § 22 Dotace v oblasti podpory projektů integrace příslušníků romské komunity jsou poskytovány právnickým osobám. § 23 Zaměření podpory projektů v oblasti integrace příslušníků romské komunity se týká a) podpory integrace příslušníků romské komunity, zejména v oblasti společenských a kulturních aktivit a vzdělávání, b) podpory vzdělávání romských žáků a studentů, c) podpory rozvoje poskytování zvláštních sociálních služeb. Č Á S T T Ř E T Í ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ § 24 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. dubna 2002. Předseda vlády: Ing. Zeman v.r. Místopředseda vlády: JUDr. Rychetský v.r. 101 5. PORADNÍ ORGÁN VLÁDY PRO ZÁLEŽITOSTI NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN 102 5.1. Rada vlády pro národnostní menšiny V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y Příloha k usnesení vlády ze dne 10. října 2001 č. 1034 S t a t u t Rady vlády pro národnostní menšiny Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Rada vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada“) je stálým poradním a iniciativním orgánem vlády pro otázky týkající se národnostních menšin a jejich příslušníků. 2) Rada je zřízena v souladu se zákonem č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (dále jen „zákon“). Článek 2 Působnost Rady 1) Rada v rámci své působnosti sleduje dodržování Ústavy České republiky, Listiny základních práv a svobod, mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, zákonů a dalších právních norem ve vztahu k příslušníkům národnostních menšin. Působnost Rady je vymezena zákonem, nařízením vlády, statutem a usneseními vlády. 2) Rada a) sleduje vnitrostátní plnění mezinárodních závazků České republiky z hlediska práv příslušníků národnostních menšin, zejména závazků plynoucích z Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a dalších mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, b) zajišťuje přípravu opatření vlády, která se týkají práv příslušníků národnostních menšin v České republice, c) vyjadřuje se k návrhům zákonů, k návrhům nařízení vlády a k opatřením, týkajícím se práv příslušníků národnostních menšin, před jejich předložením vládě, d) připravuje pro vládu nebo pro ministerstva či jiné správní úřady doporučení k zajištění potřeb příslušníků národnostních menšin, zejména v oblasti školství, kultury a médií, používání mateřského jazyka, společenského a kulturního života, e) připravuje pro vládu souhrnné zprávy o situaci národnostních menšin na území České republiky, a to každoročně do 31. května za období předcházejícího kalendářního roku, f) spolupracuje s orgány územních samosprávných celků při praktickém zabezpečování národnostní politiky státu, g) navrhuje rozdělování finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin. 3) Rada ve spolupráci s a) ministry prostřednictvím předsedy Rady navrhuje výši finančních prostředků na každý rozpočtový rok v návrhu státního rozpočtu, jako samostatné položky Dotace na aktivity národnostních menšin, a to zejména v rozpočtových kapitolách Ministerstva kultury, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí, 103 b) Ministerstvem zahraničních věcí zajišťuje zpracování stanovisek o plnění mezinárodních závazků České republiky z hlediska práv příslušníků národnostních menšin, c) ústředními orgány státní správy, jinými správními úřady, orgány územních samosprávních celků a nevládními neziskovými organizacemi se podílí na praktickém zabezpečování politiky státu vůči příslušníkům národnostních menšin, d) ústředními orgány státní správy prostřednictvím předsedy Rady v součinnosti s ministry resortů, které poskytují dotace ze státního rozpočtu, předkládá vládě v souladu s odst. 2 písm. e) do 31. května každoročně souhrnnou zprávu o postavení národnostních menšin na území České republiky, včetně informace o poskytnutí dotací ze státního rozpočtu na aktivity národnostních menšin za období předcházejícího kalendářního roku; v této souvislosti představitelé organizačních složek státu poskytnou Radě v dostatečném časovém předstihu veškeré informace o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu formou dotace na podporu aktivit národnostních menšin v příslušném kalendářním roce; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,1) e) příslušnými ústředními orgány státní správy navrhuje pro následující rozpočtový rok vyhlášení výběrových dotačních řízení (tematického zaměření konkursů a stanovení termínu jejich vyhlášení) na projekty aktivit národnostních menšin, f) příslušnými ústředními orgány státní správy se podílí na koordinaci výběrových dotačních řízení na projekty aktivit národnostních menšin. Článek 3 Složení Rady 1) Rada má 29 členů,2) kterými jsou předseda Rady, místopředseda (místopředsedové) Rady a další členové Rady. Nejméně polovinu z celkového počtu členů Rady tvoří zástupci národnostních menšin, kteří byli navržení sdruženími příslušníků národnostních menšin. 2) Členy Rady jsou a) zástupci národnostních menšin (celkem 18 členů), jejichž počet za příslušnou menšinu je jeden nebo tři členové, a to s ohledem na početnost příslušníků menšiny a historické i současné postavení příslušné menšiny; jde konkrétně o zástupce těchto menšin: (i) bulharské (1), (ii) chorvatské (1), (iii) maďarské (1), (iv) německé (2), (v) polské (3), (vi) romské (3), (vii) rusínské (1), (viii) ruské (1), (ix) řecké (1), (x) slovenské (3), (xi) ukrajinské (1), b) zástupci orgánů veřejné moci (celkem 11, tj. včetně předsedy Rady), konkrétně: 1) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů; zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších podpisů (zákon o elektronickém podpisu); zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Aktuální složení Rady – viz www stránka Rady, serveru Úřadu vlády (http://www.vlada.cz/1250/vrk/vrk.htm). 104 (i) zástupci Ministerstva financí, Ministerstva kultury, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva zahraničních věcí, a to na úrovni náměstků ministrů, (ii) zástupce Kanceláře prezidenta republiky, (iii) zástupce Kanceláře Veřejného ochránce práv, (iv) zmocněnec vlády pro lidská práva. 3) Předsedu Rady jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády. Předsedou Rady je člen vlády, zpravidla místopředseda vlády. 4) Členy Rady jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy Rady: a) v případě zástupců národnostních menšin na návrh sdružení příslušníků národnostních menšin, které mu předloží návrh nominace svých kandidátů či návrh na jejich odvolání, b) v případě zástupců ministerstev na návrh člena vlády, pověřeného řízením příslušného ministerstva; důvodem odvolání z funkce člena Rady je, mj., ukončení pracovního/služebního poměru v příslušném resortu, c) v případě zástupce Kanceláře prezidenta republiky na návrh vedoucího Kanceláře prezi-denta; důvodem odvolání z funkce člena Rady je mj. ukončení pracovního/služebního poměru, d) v případě zástupce Kanceláře Veřejného ochránce práv na návrh Veřejného ochránce práv; důvodem odvolání z funkce člena Rady je mj. ukončení pracovního/služebního poměru. 5) Místopředsedu Rady jmenuje a odvolává předseda Rady po projednání v Radě. Jeden místopředseda Rady je z řad zástupců veřejné moci a druhý z řad zástupců národnostních menšin. 6) Členství v Radě zanikne odstoupením člena nebo jeho úmrtím. Bezprostředně po odstoupení o tom předseda Rady informuje instituci, která odstupujícího člena nominovala, a zároveň v souladu s odst. 4 písm. a) až d) vyzve příslušnou instituci k předložení návrhu kandidáta na jmenování členem Rady na uvolněný post. 7) Funkční období členů Rady se kryje s funkčním obdobím vlády. Počet opakovaných jmenování je omezen na dvě funkční období po sobě navazující. 8) Členství v Radě je nezastupitelné. Článek 4 Předseda Rady 1) Předseda Rady stojí v čele Rady a odpovídá vládě za její činnost. 2) Předseda Rady svolává a řídí jednání Rady. Jednání Rady se konají podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Na návrh jedné třetiny členů Rady svolá předseda Rady mimořádné jednání Rady tak, aby se uskutečnilo do tří týdnů od podání návrhu. 3) Předseda Rady dále zejména a) řídí jednání Rady, b) jmenuje místopředsedy Rady z řad členů Rady, c) předkládá materiály Rady pro jednání schůze vlády, d) podepisuje stanoviska, doporučení a další materiály Rady, e) předkládá členům Rady ke schválení plán práce Rady a k projednání návrhy materiálů Rady, f) jmenuje a odvolává předsedy a místopředsedy výborů, vedoucí pracovních skupin a tajemníka Rady, g) rozhoduje o pozvání hostů na jednání Rady, 105 h) uděluje souhlas k přizvání expertů jako stálých spolupracovníků výborů Rady a pracovních skupin Rady. 4) Po dobu nepřítomnosti předsedy Rady ho zastupuje v rozsahu jeho kompetencí jím pověřený místopředseda Rady. Článek 5 Členové Rady 1) Členové Rady jsou povinni účastnit se jednání Rady a schůzí či jednání výborů a pracovních skupin, do kterých jsou zařazeni. 2) Členové Rady mají právo předkládat Radě návrhy a účastnit se jakéhokoli jednání výborů a pracovních skupin Rady. 3) Členové Rady mají právo navrhnout doplnění programu jednání Rady. 4) Neúčast na jednání Rady je nutno předem písemně omluvit prostřednictvím sekretariátu Rady. Nepřítomný člen Rady může případně zaslat vyjádření k jednotlivým bodům programu jednání Rady. S jeho vyjádřením je Rada seznámena. Písemné vyjádření nepřítomného člena Rady nelze považovat za hlasování. 5) Na písemnou žádost člena Rady a se souhlasem předsedy Rady se může jednání Rady zúčastnit pověřený zástupce jako host. Z pověření člena Rady tlumočí jeho stanovisko. Pověřený zástupce nemá hlasovací právo. Článek 6 Výbory Rady 1) Rada zřizuje podle potřeby z řad svých členů stálé výbory (dále jen „výbor“). K práci ve výboru mohou být přizváni i externí spolupracovníci. 2) O zřízení, zrušení a složení výborů rozhoduje Rada na návrh předsedy Rady. Předsedou výboru může být pouze člen Rady. 3) Za činnost výboru odpovídá jeho předseda. 4) Při plnění úkolů spolupracuje předseda výboru se sekretariátem Rady. 5) Rada zřizuje zejména tyto výbory: a) výbor pro dotační politiku, b) výbor pro spolupráci s orgány samospráv. 6) Výbory zejména a) plní úkoly uložené Radou nebo předsedou Rady, b) připravují podklady pro jednání Rady k dané problematice, c) spolupracují s orgány samospráv na úrovni obcí, krajů, resp. hlavního města Prahy, d) zpracovávají pro jednání Rady návrhy dílčích i systémových opatření v oblasti politiky státu vůči národnostním menšinám, e) předkládají Radě stanoviska a návrhy usnesení k dané problematice. 7) Každý výbor má svůj statut, který schvaluje Rada. Ve statutu výboru je kromě jiného uvedeno, zda se jednání výboru řídí jednacím řádem Rady, nebo zda výbor jedná podle vlastního jednacího řádu. Článek 7 Dočasné pracovní skupiny 1) Rada může podle potřeby zřizovat dočasné pracovní skupiny. Pracovní skupiny se zřizují k řešení aktuálních úkolů v působnosti jednoho či obou výborů nebo dílčích otázek v působnosti Rady. 106 Pracovní skupiny nemají vlastní statut. 2) O zřízení, zrušení a složení pracovní skupiny rozhoduje Rada na návrh člena Rady, případně ředitele sekretariátu Rady. 3) Vedoucím pracovní skupiny může být pouze člen Rady. K práci v pracovní skupině mohou být přizváni i externí spolupracovníci. 4) Za činnost pracovní skupiny odpovídá její vedoucí. 5) Při plnění úkolů spolupracuje vedoucí pracovní skupiny se sekretariátem Rady. Článek 8 Externí spolupráce 1) Rada může požádat o jednorázovou či dlouhodobou spolupráci zaměstnance státní správy či odborníky (dále jen „experti“), kteří svými znalostmi a zkušenostmi mohou napomoci při řešení příslušných úkolů. 2) Z rozhodnutí předsedy Rady se mohou experti zúčastnit jednání Rady jako hosté. Článek 9 Sekretariát Rady 1) Činnost Rady, včetně činnosti jejích výborů i pracovních skupin, zabezpečuje sekretariát Rady, který je organizačním útvarem Úřadu vlády. 2) Sekretariát zejména a) administrativně a organizačně zabezpečuje činnost Rady, jejích výborů a dočasných pracovních skupin, b) soustřeďuje podklady a informace potřebné pro činnost Rady, c) zpracovává odborné podklady pro jednání Rady na základě pokynů předsedy Rady, d) aktualizuje zveřejňované informace o činnosti Rady a jejích členech. 3) Za plnění úkolů sekretariátu Rady odpovídá a činnost sekretariátu řídí ředitel sekretariátu Rady. Ředitele sekretariátu Rady do funkce jmenuje a odvolává vedoucí Úřadu vlády na návrh předsedy Rady. 4) Ředitel sekretariátu Rady zejména a) navrhuje program jednání Rady, odpovídá za přípravu materiálů pro jednání Rady, za organizační zajištění jednání a dalších zasedání spojených s plněním úkolů Rady, b) řídí činnost sekretariátu Rady v souladu s pokyny předsedy Rady; ředitel sekretariátu Rady se účastní zasedání Rady s hlasem poradním. 5) Ředitel sekretariátu Rady může navrhnout předsedovi Rady zřízení funkce tajemníka Rady s tím, že stanoví vymezení jeho působnosti. Tajemníka Rady jmenuje a odvolává předseda Rady na návrh ředitele sekretariátu Rady. 6) Sekretariát zajišťuje zveřejňování vládou schválených souhrnných zpráv Rady o postavení národnostních menšin na území České republiky, aktualizované informace o Radě a o výstupech z její činnosti, včetně přehledu dotací poskytnutých ze státního rozpočtu na aktivity národnostních menšin za předešlý rozpočtový rok, na www stránce Rady, serveru Úřadu vlády. 107 Článek 10 Náklady na činnost a odměny 1) Náklady na činnost Rady a jejích orgánů jsou hrazeny z rozpočtu Úřadu vlády. Jednání Rady i jejích výborů a dočasných pracovních skupin se konají zpravidla v prostorech poskytnutých Úřadem vlády. 2) Členové Rady mají nárok na úhradu prokazatelných cestovních nákladů vynaložených v souvislosti s činností Rady, výborů nebo dočasných pracovních skupin, v souladu s platnými právními předpisy. Pracovní cesty schvaluje ředitel sekretariátu Rady. 3) Členové Rady nemají nárok na plat za výkon funkce člena Rady, výborů nebo dočasných pracovních skupin. 4) Odměna přísluší v souladu s platnými předpisy těm členům Rady, kteří nejsou zaměstnanci státní ani veřejné správy, za práci, kterou pro Radu prokazatelně vykonávají na objednávku (tedy jako službu) nebo na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr (například dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Výši odměny navrhuje předseda Rady a schvaluje vedoucí Úřadu vlády. 5) Na návrh předsedy Rady může být přiznána náhrada cestovních výdajů a/nebo odměna za vykonanou práci i expertovi, který s Radou spolupracuje. Článek 11 Jednací řád 1) Jednací řád Rady upravuje způsob jednání Rady a zpravidla i jednání jejích výborů a dočasných pracovních skupin. Jednací řád Rady, jeho změny a doplňky, schvaluje Rada. 2) Výbory Rady mohou mít samostatný jednací řád. Jednací řády výborů schvaluje Rada. 3) Pracovní skupiny jednají zpravidla neformálně a rozhodují konsensuálně. Pokud je to třeba, řídí se přiměřeně jednacím řádem Rady, případně jednacím řádem výboru, v jehož rámci působí. Předseda rozhoduje při zřízení pracovní skupiny o tom, kterým jednacím řádem se bude skupina řídit. Článek 12 Závěrečná ustanovení 1) Tento statut, jednací řád Rady, i veškerá pravidla upravující činnost Rady, jejích výborů a dočasných pracovních skupin se vztahují přiměřeně i na spolupracovníky Rady. 2) Tento statut je přístupný veřejnosti na www stránce Rady, serveru Úřadu vlády a v sídle Úřadu vlády. Na www stránce Rady se zveřejňuje vždy úplné platné znění statutu. 3) Změny a doplňky tohoto statutu schvaluje vláda. 4) Tento statut nabývá účinnosti dne 10. října 2001. 108 5.2. Výbor Rady pro dotační politiku STATUT Výboru Rady vlády pro národnostní menšiny pro dotační politiku Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Výbor Rady vlády pro národnostní menšiny pro dotační politiku (dále jen „Výbor pro dotace“) je stálým orgánem Rady vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada“) pro spolupráci s ústředními orgány státní správy při zajišťování dotační politiky státu se zaměřením na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin nebo činnosti ve prospěch příslušníků národnostních menšin. 2) Výbor pro dotace je zřízen ve smyslu čl. 6 odst. 5 písm. a) Statutu Rady, schváleným usnesením vlády ze dne 10. října 2001 č. 1034. Článek 2 Činnost Výboru pro dotace 1) Výbor pro dotace působí v oblasti realizace nařízení vlády ze dne 20. února 2002 č. 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity. 2) Výbor pro dotace připravuje pro Radu návrh hlavních oblastí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin v působnosti příslušných orgánů státní správy a ve spolupráci s Radou vlády České republiky pro záležitosti romské komunity též na podporu integrace příslušníků romské komunity, a to v oblasti a) uchování, rozvoje a prezentace kultur národnostních menšin, b) rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin či v převážné míře v jazycích příslušníků národnostních menšin nebo o národnostních menšinách ve společnosti, c) vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy, d) podpory integrace příslušníků romské komunity. 3) Do působnosti Výboru pro dotace patří zejména a) na základě analýz a rozborů připravovat pro Radu na každý rozpočtový rok návrh výše specifického závazného ukazatele v příslušných kapitolách státního rozpočtu, zejména kapitole Ministerstva kultury, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí na dotace zaměřené na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin nebo činnosti ve prospěch příslušníků národnostních menšin, b) zajišťovat podkladové materiály pro Radu v návaznosti na plnění nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin nebo činnosti ve prospěch příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity, c) spolupracovat s Výborem pro dotační politiku Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, d) připravovat pro Radu návrh podmínek pro výběrová dotační řízení pro následující rozpočtový rok, e) připravovat pro Radu návrh kriterií pro hodnocení projektů ve výběrových dotačních řízeních. 109 4) Výbor pro dotace ve spolupráci s organizacemi příslušníků národnostních menšin monitoruje potřeby národnostních menšin a míru finanční spoluúčasti státu zaměřenou na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin nebo činnosti ve prospěch příslušníků národnostních menšin. Článek 3 Složení Výboru pro dotace 1) Výbor pro dotace má 15 členů, kterými jsou předseda, místopředseda a další členové. 2) O složení Výboru pro dotace rozhoduje Rada. Předsedu Výboru pro dotace, jeho místopředsedu a členy Výboru pro dotace jmenuje a odvolává předseda Rady. Předseda Rady schvaluje také přizvání stálých spolupracovníků Výboru pro dotace. 3) Členy Výboru pro dotace jsou a) zástupci národnostních menšin (celkem 11 členů) – členové Rady nebo zástupci z řad národnostních menšin, které navrhnou členové Rady; zástupci národnostních menšin v Radě mohou do Výboru pro dotace navrhnout za každou národnostní menšinu pouze jednoho zástupce, b) zástupci orgánů státní správy v Radě nebo jimi navržení pracovníci resortů, zejména Ministerstva financí, Ministerstva kultury, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí. 4) Stálými spolupracovníky Výboru pro dotace jsou zástupce sekretariátu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace a odborníci v oblasti problematiky národnostních menšin. Článek 4 Předseda Výboru pro dotace 1) Předseda Výboru pro dotace odpovídá za činnost předsedovi Rady. 2) Předseda Výboru pro dotace svolává a řídí schůze tohoto orgánu Rady. Schůze Výboru pro dotace se konají podle potřeby, zpravidla v období přípravy návrhu státního rozpočtu na daný rok a v období přípravy vyhlášení výběrových dotačních řízení ústředních orgánů státní správy a územní samosprávy. Předseda Výboru pro dotace dále zejména a) předkládá Radě návrhy a doporučení, přijaté Výborem pro dotace, b) předkládá předsedovi Rady ke schválení seznam stálých spolupracovníků Výboru pro dotace, c) rozhoduje o pozvání hostů na jednání Výboru pro dotace. Článek 5 Členové Výboru pro dotace 1) Členové Výboru pro dotace a stálí spolupracovníci jsou povinni účastnit se jednání tohoto orgánu Rady a podílet se na přípravě jeho návrhů a doporučení. Pokud se člen Výboru pro dotace nemůže na jednání dostavit, omluví se a postupuje v souladu s Jednacím řádem Výboru pro dotace. 2) Členové Výboru pro dotace mají právo prostřednictvím svého předsedy předkládat Radě návrhy a doporučení. Článek 6 Externí spolupráce Externí spolupráce Výboru pro dotace se řídí Statutem Rady. 110 Článek 7 Jednací řád Výboru pro dotace Výbor pro dotace se řídí samostatným Jednacím řádem Výboru Rady vlády pro národ-nostní menšiny pro dotační politiku, který podléhá schválení Radou. Článek 8 Závěrečná ustanovení 1) Tento Statut schválila Rada usnesením ze dne 5. března 2002 č. 8. Tímto dnem Statut nabyl účinnosti. 2) Změny a doplňky Statutu podléhají schválení Radou. 3) Statut je přístupný veřejnosti na stránce Rady v dálkově přístupném informačním systému Úřadu vlády. Na této stránce Rady se zveřejňuje vždy úplné znění platného Statutu. V Praze dne 15. března 2002 JUDr. Pavel Rychetský místopředseda vlády předseda Rady vlády pro národnostní menšiny 111 5.3. Výbor Rady pro spolupráci s orgány samosprávy STATUT Výboru Rady vlády pro národnostní menšiny pro spolupráci s orgány samosprávy Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Výbor Rady vlády pro národnostní menšiny pro spolupráci s orgány samosprávy (dále jen „Výbor pro samosprávu“) je stálým orgánem Rady vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada“) v oblasti zajišťování spolupráce s výbory pro národnostní menšiny zřízenými na úrovni obcí,1) na úrovni krajů,2) a hlavního města Prahy3) a s dalšími orgány územní samosprávy. 2) Výbor pro samosprávu je zřízen ve smyslu čl. 6 odst. 5 písm. b) Statutu Rady, schváleným usnesením vlády ze dne 10. října 2001 č. 1034. Článek 2 Činnost Výboru pro samosprávu 1) Výbor pro samosprávu zajišťuje spolupráci s výbory pro národnostní menšiny na úrovni obcí, krajů a hlavního města Prahy a s dalšími orgány územní samosprávy se zaměřením na vytváření podmínek pro naplňování práv příslušníků národnostních menšin, a to v oblasti a) uchování, rozvoje a prezentace kultur národnostních menšin, b) šíření a přijímání informací v jazycích národnostních menšin, c) vzdělávání v jazycích národnostních menšin, d) multikulturní výchovy, e) integrace romských komunit. 2) Do působnosti Výboru pro samosprávu patří zejména a) zajišťování podkladových materiálů pro Radu o situaci národnostních menšin v místních podmínkách, b) monitorování postavení národnostních menšin v místních podmínkách, zvláště komunikace orgánů územní samosprávy s národnostními menšinami, včetně podpory orgánů samosprávy při vytváření podmínek pro činnost organizací příslušníků národnostních menšin, c) spolupráce s výbory pro národnostní menšiny na úrovni obcí, krajů a hlavního města Prahy a dalšími orgány územní samosprávy, d) spolupráce s Výborem Rady vlády pro národnostní menšiny pro dotační politiku. Článek 3 Složení Výboru pro samosprávu 1) Výbor pro samosprávu má maximálně 20 členů, kterými jsou předseda, místopředseda a další členové. 1) § 117 odst. 3 zákona 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění § 15 zákona č. 273/2001 Sb. 2) § 78 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění § 16 zákona č. 273/2001 Sb. 3) § 78 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění § 17 zákona č. 273/2001 Sb. 112 2) O složení Výboru pro samosprávu rozhoduje Rada. Předsedu Výboru pro samosprávu, jeho místopředsedu a členy Výboru pro samosprávu jmenuje a odvolává předseda Rady. Předseda Rady také schvaluje přizvání expertů jako stálých spolupracovníků Výboru pro samosprávu. 3) Členy Výboru pro samosprávu jsou a) zástupci národnostních menšin – členové Rady nebo zástupci z řad národnostních menšin (celkem 11 členů), které navrhnou členové Rady, zastupující v tomto poradním orgánu vlády národnostní menšiny; představitelé národnostních menšin v Radě mohou do Výboru navrhnout za každou národnostní menšinu pouze jednoho zástupce, b) zástupci orgánů územní samosprávy (maximálně 9 členů), které navrhnou výbory pro národnostní menšiny na úrovni obcí, krajů a hlavního města Prahy nebo jiné orgány územní samosprávy, zejména komise pro národnostní menšiny. 4) Stálými spolupracovníky Výboru pro samosprávu jsou odborníci v oblasti problematiky národnostních menšin, které navrhnou zástupci národnostních menšin – členové Rady. Článek 4 Předseda Výboru pro samosprávu 1) Předseda Výboru pro samosprávu odpovídá za činnost předsedovi Rady. 2) Předseda Výboru pro samosprávu svolává a řídí schůze tohoto orgánu Rady. Schůze Výboru pro samosprávu se konají podle potřeby, zpravidla v období přípravy návrhu státního rozpočtu na daný rok a v období přípravy vyhlášení výběrových dotačních řízení ústředních orgánů státní správy a územní samosprávy. Předseda Výboru pro samosprávu dále zejména a) předkládá Radě návrhy a doporučení, přijaté Výborem pro samosprávu, b) předkládá předsedovi Rady ke schválení seznam odborníků, kteří s Výborem pro samosprávu budou spolupracovat jako stálí spolupracovníci, c) rozhoduje o pozvání hostů na jednání Výboru pro samosprávu. Článek 5 Členové Výboru pro samosprávu 1) Členové Výboru pro samosprávu a stálí spolupracovníci jsou povinni účastnit se jednání tohoto orgánu Rady a podílet se na přípravě jeho návrhů a doporučení. Pokud se člen Výboru pro samosprávu nemůže na jednání dostavit, omluví se a postupuje v souladu s Jednacím řádem Výboru pro samosprávu. 2) Členové Výboru pro samosprávu mají právo prostřednictvím svého předsedy předkládat Radě návrhy a doporučení. Článek 6 Externí spolupráce Externí spolupráce Výboru pro samosprávu se řídí Statutem Rady. Článek 7 Jednací řád Výboru pro samosprávu Výbor pro samosprávu se řídí samostatným Jednacím řádem Výboru Rady vlády pro národnostní menšiny pro spolupráci s orgány samosprávy, který podléhá schválení Radou. 113 Článek 8 Závěrečná ustanovení 1) Tento Statut schválila Rada usnesením ze dne 5. března 2002 č. 8. Tímto dnem Statut nabyl účinnosti. 2) Změny a doplňky Statutu podléhají schválení Radou. 3) Statut je přístupný veřejnosti na www stránce Rady, serveru Úřadu vlády a v sídle Úřadu vlády České republiky. Na www stránce Rady se zveřejňuje vždy úplné znění platného Statutu. V Praze dne 15. března 2002 JUDr. Pavel Rychetský místopředseda vlády předseda Rady vlády pro národnostní menšiny

No comments so far!
Leave a Comment


Prágai Magyar közösségi portál
Ön a Prágai magyar portál oldalain van.
ADY ENDRE DIÁKKÖR Ryťířská 27 Praha 1 110 00
Balassi Intézet Prágai magyar kulturális intézet
Budapest étterem Slezská 909/86 130 00 Praha 3 +420 602 221 323
Coexistentia - Együttélés Politikai Mozgalom
CSMMSZ Cseh- és Morvaországi Magyarok Szövetsége
CSMOT Csehországi Magyar Orvosok Társasága tel: +420/724/086566
GÖRGEY ARTÚR TÁRSASÁG Rez 45 Husinec Rez CZ 250 68 Telefon: + 420 220 940 190 + 420 266 172 073
Iglice egylet Spolek Iglice Egylet, Slunečnicová 2975/3, Praha 10, 106 00 tel: 604 456 604 (Serédi László)
Közép-Európai Tanulmányok Tanszék Katedra středoevropských studií Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze náměstí Jana Palacha 2 116 38 Praha 1 tel.: +420 221 619 819
Mille-Domi Dům národnostních menšin – Praha II. emelet Vocelova602/3 120 00 Praha 2
Nyitnikék
Magyar Köztársaság Prágai Nagykövetség Pod Hradbami 17, Praha 6-Střešovice +(420)-220-317-200
PRÁGAI REFORMÁTUS MISSZIÓI GYÜLEKEZET Prága 1, Klimentská ulice 18
Pszicho-klub