Kisebbségi törvények
kisebbségi kiadványok
Výbory pro národnostní menšiny v kontextu aktuálních potřeb. Informační a metodický průvodce

1

2

V¯BORY PRO NÁRODNOSTNÍ MENŠINY

V KONTEXTU AKTUÁLNÍCH POTŘEB

Informační a metodický průvodce

PRAHA 2009

3

Výbory pro národnostní menšiny v kontextu aktuálních potřeb

Informační a metodický průvodce

Obsah str.

1. Úvod………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 3

2. Současné zákonné podmínky ustanovení Výborů ………………………………………………….7

3. Přehled situace Výborů v České republice……………………………………………………………..7

4. Obce s více než 10 % příslušníků jednotlivých národnostních menšin…………………10

5. Seznam obcí nad 200 obyvatel, s více než 10 % příslušníků národnostních menšin

(jednotlivé národnostní menšiny i en bloc) ………………………………………………………….17

2

3

1. Úvod

Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada“) již osm let

shromažďuje informace o národnostních menšinách žijících v České republice.

Vhodnou příležitostí, jak prezentovat situaci národnostních menšin, je každoroční

předkládání dokumentu Zpráva o situaci národnostních menšin v ČR (dále jen

„Zpráva“) vládě. Ta od roku 2003 obsahuje rozsáhlou pasáž o stavu dané

problematiky na úrovni regionálních a lokálních samospráv.1 Podle zákona

č. 128/2000 Sb., o obcích a obecním zřízení, ve znění pozdějších úprav, je obcím

uloženo za určitých podmínek zřizovat výbor pro národnostní menšiny (dále jen

„Výbor“). Dosavadní stav zřizování a fungování Výborů spolu s dalšími informacemi

z národnostně menšinové problematiky, které sekretariát Rady sbírá s cílem

informovat vládu, poukázaly na možnosti ještě efektivnější implementace zákonných

ustanovení. Na tyto možnosti chtějí autoři nynějšího průvodce upozornit a navrhnout

jejich konkrétní podobu.

Především je třeba zmínit fakt, že v lednu 2008 došlo ke změně v postavení České

republiky na mezinárodním poli, jež má přímý dopad do více oblastí veřejné správy.

Česká republika se stala členem skupiny přátel Aliance civilizací, což je iniciativa pro

mezikulturní a mezináboženský dialog pod patronátem OSN.

Aliance civilizací vznikla v roce 2005 z podnětu Španělska a Turecka pod záštitou

OSN. Hlavním motivem pro její vytvoření bylo podpořit porozumění a respekt mezi

odlišnými společnostmi – především mezi muslimským a západním světem – přes

jejich kulturní a náboženské různosti, a přispět tak ke zmírnění napětí, které trápí

mnoho regionů světa. Skupinu přátel Aliance civilizací tvoří více než 80 členských

států OSN, včetně všech členských států Evropské unie, a mezinárodních organizací.

Skupina zajišťuje aplikaci doporučení Skupiny vysoce postavených osobností

prostřednictvím mezinárodního společenství jako celku stejně jako aplikaci Akčního

plánu navrženého zvláštním představitelem pro Alianci civilizací Jorgem Sampaiou.

Pod záštitou generálního tajemníka OSN Kofiho Annana byla v roce 2005 vytvořena

Skupina dvaceti vysoce postavených osobností. Skupina prezentovala v listopadu

2006 v Istanbulu zprávu analyzující kořeny polarizace mezi společenstvími

a kulturami a navrhující praktický akční program k řešení těchto problémů, ve které

identifikovala čtyři oblasti mající důležitou roli při snižování napětí mezi jednotlivými

kulturami: vzdělávání, mládež, média a migrace.

V dubnu 2007 jmenoval generální tajemník OSN Ban Ki-moon bývalého

portugalského prezidenta Jorge Sampaia zvláštním představitelem pro Alianci

civilizací. Jorge Sampaio vyzval členy skupiny přátel, aby vytvořily národní plány

v duchu hodnot a cílů Aliance a stanovily národního koordinátora, který bude za

danou oblast odpovědný.

1 Tato povinnost je uložena mj. nařízením vlády č. 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a způsob

poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu

integrace příslušníků romské komunity, ve znění pozdějších úprav.

4

Česká republika již stanovila svého národního koordinátora pro Alianci civilizací,

kterým je vedoucí sekretariátu Rady, a rozhodla o aktivním zapojení do této

iniciativy, stejně jako vytvoření svého akčního plánu. Akční plán Alianci civilizací

v České republice na roky 2009 a 2010 byl dne 29. září 2009 projednán a vzat na

vědomí vládou.2 Mimo jiné si klade za cíl využít stávající konzultační a poradní

mechanismy pro národnostní menšiny k řešení aktuálních společenských otázek

týkajících se témat Aliance civilizací.

Česká republika není nucena zabývat se otázkou integrace imigrantů z islámských

zemí a mezináboženského dialogu tolik, jako země západní Evropy. To však

neznamená, že by měla tato témata zcela opomíjet. Mnoho měst a obcí v České

republice přijímá na své území pracovní migranty a azylanty z muslimských zemí. Tito

lidé mají také své náboženské potřeby, jejichž realizace se setkává s potřebami

a míněním obyvatel dotyčné obce.

Také nemuslimští imigranti, kterých je na našem území většina, pochází často

z odlišných kulturních okruhů, například jihovýchodní Asie. I oni se potýkají

s odlišnými zvyky, tradicemi, jazykem a porozuměním „běžným záležitostem“, které

se většinové společnosti zdají samozřejmé.

V obou případech – muslimských i nemuslimských imigrantů – chybí systémové

řešení mechanismu vzájemné komunikace a konzultací.

Jako ideální řešení se zdá být využití dosavadních konzultačních mechanismů

vytvořených pro národnostní menšiny na lokální a regionální úrovni, tj. právě Výbory.

S respektem k původnímu zaměření Výboru přitom není nutné, aby se měnil systém

složení členů. Důležité je však otevřít spektrum témat jednání tak, aby obsahovaly

skutečně aktuální problémy. Výbor tedy může posloužit především jako platforma pro

sdílení názorů a vyjasnění případných nedorozumění. V mnoha obcích je jistě

ožehavým tématem integrace dětí migrantů do českých škol, integrace migrantů na

trh práce, bytová problematika v souvislosti s migranty, specifika kulturních a zvláště

náboženských projevů migrantů apod.

Mnohé Výbory se problematice cizinců již věnují, což je vzhledem k neexistenci

analogického konzultačního mechanismu pro cizince velmi záslužné. Navíc jde často

o ty obce, u nichž hranice 10 % příslušníků národnostních menšin byla dosažena

pouze zahrnutím vietnamské komunity mezi tyto příslušníky. Jiné nezřídily Výbor

právě z toho důvodu, že většinou jde o cizince, tedy o osoby bez statutu státního

občanství ČR (tato skutečnost vyplývá ze srovnání údajů o cizincích a příslušnících

národnostních menšin z censu 2001). Vzhledem k narůstajícímu významu této

problematiky jsou konzultace s cizinci na platformě Výborů s ohledem na aktuální

témata v dané obci velmi vhodné, proto by je i zde mohly obce zřídit; v konzultačním

orgánu pro národnostní menšiny by však občané s cizí státní příslušností neměli mít

hlasovací právo a neměli by zasahovat zvláště do oblastí týkajících se výhradně

národnostních menšin. Aby bylo dosaženo námi navrhované rozšíření činnosti Výborů

na problematiku cizinců, ale přitom nebyla zpochybněna platná legislativa, bylo by

2 Usnesení vlády ze dne 29. září č. 1235

5

vhodnější jmenovat dotyčného cizince jako stálého hosta Výboru, tedy bez práva

hlasovat. Jinak by totiž nebyl splněn požadavek § 2 zákona č. 273/2001 Sb.,

o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, který za

příslušníky národnostní menšin (pro něž jsou Výbory primárně určeny) považuje jen

české občany.

Za zmínku též stojí skutečnost, že zvláště v některých obcích Karlovarského,

Plzeňského a Ústeckého kraje má vietnamská komunita významný podíl

v obyvatelstvu (např. v Perninku 25%, Horní Blatné 22%, Hřensku 17%, Železné

Rudě a Rozvadově 12%, Moldavě 11%, Abertamech a Hošťce 10%). V žádné ze

jmenovaných obcí však nejsou Výbory zřízeny.

PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE - Výbor pro národnostní menšiny města Chomutov

Kulatý stůl o problémech spojených se zaměstnáváním cizinců, 19. března 2008

Na výzvu představitele ukrajinské národnostní menšiny Valerije Kulackého ve Výboru města

Chomutov uspořádal tento Výbor panelovou diskusi. Její obsah se týkal systému

„novodobého otroctví“ bujícího v prostředí imigrantů z Ukrajiny, ale také z Vietnamu

a dalších zemí. Princip tohoto systému popsala radní města Chomutov Kamila Nováková:

„Jde o systém, v jehož rámci někteří Ukrajinci vykořisťují své krajany. Nutí je s příslibem

legalizace pobytu podepsat směnku, v jejímž důsledku po určitou dobu tvrdě pracují za

minimální příjem, žijí v často nedůstojných podmínkách a jsou v bezvýchodné situaci,

protože nevědí, na koho se obrátit. Leckdy ani netuší, že za ně jejich zaměstnavatel

neodvádí pojistné.“

Diskuse se účastnilo na dvacet odborníků z resortů práce a sociálních věcí a vnitra, cizinecké

policie, celní správy a dalších institucí, kteří si navzájem předali své zkušenosti a informace.

PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE - Výbor pro multikulturní soužití Zastupitelstva MČ Praha-Libuš

Pořádání veřejných debat „Vietnamská komunita v MČ Praha-Libuš“ a „Jak žije

vietnamská komunita u nás“

Přestože hlavní město Praha ani její jednotlivé městské části nemusí ze zákona zřizovat

Výbor, zastupitelstvo Městské části Praha-Libuš ustanovilo dne 29. dubna 2009 Výbor pro

multikulturní soužití zastupitelstva MČ Praha-Libuš z vlastní iniciativy v reakci na dvě

události:

1) na opakované požadavky občanů MČ na zvýšení informovanosti o vietnamské komunitě

a otevření vzájemné komunikace s ní.

2) na požár v areálu Sapa v listopadu 2008, který na několik dní zcela paralyzoval život v MČ

Praha-Libuš. Zastupitelstvo MČ si v době po požáru uvědomovalo, že tento incident může

vést ke zvýšení xenofobních nálad vůči vietnamské komunitě. Zároveň si uvědomilo, že ve

vztahu k vietnamské problematice je nutno začít realizovat konkrétní a především

systematické a dlouhodobé kroky.

6

Jako hlavní priority činnosti Výboru si stanovilo:

1) Komunikace a nastavení spolupráce s Magistrátem hl. m. Prahy, MČ Praha 4 a MČ Praha

12, státními orgány a bezpečnostními složkám.

2) Komunikace s občany MČ Praha-Libuš. Tento bod zahrnuje i sběr informací a podnětů od

těchto občanů, jejich zpracování či případné předávání k řešení ostatním orgánům

3) Komunikace s vietnamskou komunitou s cílem přiblížit areál Sapa občanům MČ Praha-

Libuš a seznamovat občany s životem Vietnamců u nás.

V náplni práce tohoto Výboru je pravidelný monitoring této problematiky v MČ a návrhy

příslušných opatření a aktivit. Proto byla zorganizována dne 6. června 2009 v Klubu Junior

první veřejná debata „Vietnamská komunita v MČ Praha-Libuš“. Jejím cílem bylo otevřít

vzájemnou komunikaci, seznámit českou veřejnost v MČ Praha-Libuš s problematikou

vietnamské komunity obecně a v areálu Sapa konkrétně, umožnit společné setkání mezi

touto komunitou a občany s cílem podnítit vzájemnou výměnu názorů a prostřednictvím

tohoto setkání vytipovat problémy a okruhy otázek, kterým by MČ Praha-Libuš měla nadále

věnovat pozornost. Diskuse se účastnili jak zástupci vietnamské komunity (vedení Saparia

a.s., představitelé Svazu Vietnamců v ČR, Svazu vietnamských podnikatelů), tak zástupci

neziskových organizací přicházející do styku s vietnamskou komunitou (Poradna pro

integraci, Klub Hanoi) a zástupci státních orgánů (Cizinecká policie, Celní správa, Česká

obchodní inspekce).

Další úspěšná veřejná debata proběhla dne 1. října 2009 ve spolupráci s uskupením Viet

Czech Friends na téma „Jak žije vietnamská komunita u nás“. Diskutovalo se zejména

o tom, co je pro vietnamskou komunitu v České republice typické; jaké jsou její zvyky

a tradice; jak vypadá všední, každodenní život vietnamské rodiny; jaké mají Vietnamci

koníčky a čemu se ve volném čase věnují; jaké hodnoty vyznávají; zda jsou opravdu

Vietnamci jednolitou, uzavřenou komunitou, která nekomunikuje; jak oni sami reflektují

obraz, který si o nich česká společnost dělá atd.

Využití celého spektra aktuálních společenských témat je nejen v souladu

s přistoupením České republiky k Alianci civilizací, ale reaguje také na poznatky

sekretariátu Rady, které jsou pravidelně publikovány ve Zprávách. Z nich za

posledních několik let vyplývá, že Výbory jsou v řadě obcí zřízeny jen formálně

a nevyvíjejí žádnou činnost.3 I v případě, že nějakou činnost vyvíjejí, jsou velmi často

málo aktivní a jednají například jen jednou v roce. Ačkoliv se totiž ve výsledcích

sčítání lidu (vycházíme z údajů roku 2001) přihlásilo k národnostním menšinám určité

procento osob, v praxi všedního dne tito lidé často necítí potřebu se jako příslušníci

národnostních menšin projevovat. Není-li v obci organizace, která by tyto lidi

sdružovala, zpravidla chybí i partner obecnímu úřadu pro spolupráci. Výše uvedené

nastínění oblastí aktuálních společenských problémů by tedy mělo nasměrovat

Výbory k nové smysluplné činnosti.

3 Zpráva za rok 2008: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rnm/dokumenty/dokumenty-rady/zprava-o-situacinarodnostnich-

mensin-v-ceske-republice-za-rok-2008-english-summary-61323/

Zpráva za rok 2007: http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rnm/dokumenty/dokumentyrady/

zprava-o-situaci-narodnostnich-mensin-v-ceske-republice-za-rok-2007-43300/

7

2. Současné zákonné podmínky ustanovení Výborů

Podle platného znění příslušných pasáží zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní

zřízení), ve znění pozdějších úprav, se národnostních menšin explicitně týkají pouze

dva paragrafy, a to 29 a 117:

29

(2) V obci obývané příslušníky národnostních menšin se název obce, jejích částí, ulic

a jiných veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních

samosprávných celků uvádějí též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se podle posledního

sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10 % občanů obce, pokud o to požádají

zástupci příslušné národnostní menšiny prostřednictvím výboru pro národnostní menšiny

(§ 117 odst. 3) a pokud ten svým usnesením návrh doporučí.

117

(3) Obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 %

občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny.

Členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin, pokud je deleguje svaz utvořený

podle zvláštního zákona;4 vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně

polovinu všech členů výboru.

3. Přehled situace Výborů v České republice

Předmětem našeho zájmu byly obce s množstvím obyvatel větším než 200 osob.

Tuto formální početní hranici jsme volili z praktických důvodů, mj. proto, že naprostá

většina obcí s více než 10 % příslušníků národnostních menšin toto množství

obyvatelstva přesahuje. K celkovému počtu 62 obcí, které Výbor zřídily,

nezapočítáváme dvě městské části Brna a jednu městskou část Prahy, protože se

svou městskou povahou značně liší od ostatních a protože vzhledem ke znění zákona

neměly povinnost jej zřídit. Většina obcí (111), jež splňují zákonné podmínky pro

ustanovení Výboru, to však z různých důvodů neučinila.

Obce lze rozdělit do dvou hlavních skupin podle zastoupení příslušníků národnostních

menšin v obyvatelstvu na jejich území. V první řadě je to skupina obcí

v Moravskoslezském kraji v okresech Frýdek Místek a Karviná, tj. na Těšínsku,

s výraznou a konzistentní převahou polského obyvatelstva mezi menšinami. Tyto

obce již byly nuceny zabývat se menšinovou problematikou dlouho před vznikem

Výborů. Obvykle nebyl problém Výbor zřídit, pokud tato povinnost vyplývala

z výsledků sčítání lidu. Výbory přitom plynule navázaly na dosavadní spolupráci

s menšinovým společenstvím. Významnou agendou Výborů na území

Moravskoslezského kraje je implementace Evropské charty regionálních či

menšinových jazyků. Patří sem nejrůznější aspekty implementace Charty, pro obce

zcela jednoznačně nepřehlédnutelných dvojjazyčných nápisů (názvy ulic a objektů,

4 Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

8

železničních stanic, silniční značky). Dvojjazyčné nápisy jsou přitom hrazeny ze zvlášť

určené položky ve státním rozpočtu na implementaci Charty, tedy nikoliv z rozpočtů

jednotlivých samospráv. Jako výjimka z této skupiny Výborů v Moravskoslezském

kraji – otevírající možná další jazyk (a region) uplatnění Charty -stojí vyjádření

z města Kraslice indikující zájem o možnost zřízení dvojjazyčných česko-německých

nápisů v některých obcích, což je plně v souladu s duchem Charty a umožňuje to

také zákon č. 128/2000 Sb.

Druhou skupinu tvoří síť obcí v širokém pásmu příhraničních oblastí republiky

s výrazným zastoupením příslušníků romské, slovenské a německé menšiny, přičemž

pořadí těchto komunit se podle podílu v populaci liší. Právě v této skupině obcí bývá

zároveň aktuální otázka integrace cizinců (zvláště Vietnamců). V řadě z nich se

problematika menšin začala řešit teprve se zákonnou povinností ustanovit Výbor,

přičemž romská problematika byla často spravována v rámci odborů sociálních věcí.

Všechny tři menšiny ve druhé skupině obcí vykazují slabou organizační strukturu.

Podíl romské populace v obcích je navíc výsledky sčítání lidu značně podhodnocen.

Výsledkem je někdy již zmíněné pouze formální zakládání nečinných Výborů.

Výbory v některých případech směřují pozornost také na problémy sociálně

vyloučených Romů (zvláště ve statutárních městech), které však nemusí mít

primárně etnický charakter, čímž překlenují svou roli do jiné oblasti. Hrozí přitom, že

tento sociální problém bude vysvětlován etnickými charakteristikami a sociální řešení

budou potlačena. Na druhou stranu však Výbory slouží jako další platforma

k rozvažování těchto záležitostí a velmi aktivně se na jejich řešení podílejí, čímž

suplují činnost sociálních odborů. Řada zastupitelstev také iniciativně a vesměs pro

tento účel zřizuje komise, poradní sbory či funkce koordinátorů pro

etnické/národnostní menšiny, obvykle zároveň v kombinaci s funkcí romského

poradce. Zde je však nutno opět zmínit, že pro otázky týkající se migrantů takové

konzultační a poradní mechanismy chybí. Jejich začlenění do práce Výborů či do

podobných komisí je tedy nanejvýš vhodné.

Drtivá většina obcí nemá komunitní plán a s tímto pojmem vůbec nepracuje. Na

druhou stranu obce, které plán připravily, do něj problematiku národnostních menšin

často zakomponovaly. Jedná se zejména o její sociální dimenzi (Romové v sociálně

vyloučených lokalitách apod.), která daleko přesahuje národnostně menšinovou

problematiku. Stojí za úvahu, jestli by právě Výbory nemohly být platformou pro

tvorbu a změny komunitního plánování, kde se národnostně menšinová agenda

nutně prolíná s oblastmi prevence, vzdělávání, sociální péče, ochranou před různými

druhy intolerance, komunitního života obecně.

Zvláště je pak nutno ocenit ty případy, kdy byl zřízen konzultační orgán („komise“,

„rady“) pro národnostní menšiny, ačkoliv k tomu nebyla zákonná povinnost (viz níže).

9

Obyvatelstvo ČR podle národnosti (sčítání lidu, ČSÚ 2001)

obyvatelstvo celkem muži ženy

národnost

absolutně v % absolutně v % absolutně v %

obyvatelstvo celkem 10 230 060 100.0 4 982 071 100.0 5 247 989 100.0

česká 9 249 777 90.4 4 475 817 89.8 4 773 960 91.0

moravská 380 474 3.7 203 624 4.I 176 850 3.4

slezská 10 878 0.1 6 578 0.1 4 300 0.1

slovenská 193 190 1.9 94 744 1.9 98 446 1.9

polská 51 968 0.5 21 571 0.4 30 397 0.6

německá 39 106 0.4 18 391 0.4 20 715 0.4

romská 11 746 0.1 6 149 0.1 5 597 0.1

maďarská 14 672 0.1 7 711 0.2 6 961 0.1

ukrajinská 22 112 0.2 9 943 0.2 12 169 0.2

ruská 12 369 0.1 4 634 0.1 7 735 0.1

rusínská 1 106 0.0 529 0.0 577 0.0

bulharská 4 363 0.0 2 711 0.1 1 652 0.0

rumunská 1 238 0.0 667 0.0 571 0.0

řecká 3 219 0.0 1 671 0.0 1 548 0.0

vietnamská 17 462 0.2 10 775 0.2 6 687 0.1

albánská 690 0.0 500 0.0 190 0.0

chorvatská 1 585 0.0 886 0.0 699 0.0

srbská 1 801 0.0 1 138 0.0 663 0.0

ostatní 39 477 0.4 23 588 0.5 15 889 0.3

v tom

národnost

nezjištěno, národnost neuvedena 172 827 1.7 90 444 1.7 82 383 1.6

10

4. Obce s více než 10 % příslušníků jednotlivých národnostních menšin

BULHARSKÁ MENŠINA

Ze sčítání lidu v roce 2001 vyplývá, že počet příslušníků bulharské národnostní

menšiny nedosahuje v žádné obci 10 % příslušníků menšiny samostatně, maximum je

4,27 % (Cerekvice nad Bystřicí, okr. Jičín).

CHORVATSKÁ MENŠINA

Ze sčítání lidu v roce 2001 vyplývá, že počet příslušníků maďarské národnostní

menšiny nedosahuje v žádné obci 10 % příslušníků této menšiny samostatně,

maximum je 1,53 % (Huzová, okr. Bruntál). V jediné obci se chorvatská národnostní

menšina podílí na celkovém součtu deseti a více procent příslušníků národnostních

menšin, potřebném pro zřízení Výboru.

MAĎARSKÁ MENŠINA

V jediné, nepočetné obci dosahuje menšina 10 %, v dalších 28 obcích se podílí na

celkovém součtu deseti a více procent příslušníků národnostních menšin, potřebném

pro zřízení Výboru.

obec (okres) počet obyvatel % příslušníků menšiny výbor (ANO/NE)

Teplička (Karlovy Vary) 74 10,81 NE

11

NĚMECKÁ MENŠINA

V 18 obcích přesahuje podíl příslušníků německé menšiny hodnotu 10 % a v dalších

117 se podílí na celkovém součtu deseti a více procent příslušníků národnostních

menšin, potřebném pro zřízení Výboru. Po slovenské menšině jde o druhou

nejfrekventovanější národnostní komunitu v obcích. Výbor je zřízen pouze ve třech

obcích, jde o Josefov, Krásno a Vejprty.

obec (okres) počet obyvatel % příslušníků menšiny výbor (ANO/NE)

Měděnec (Chomutov) 155 25,16 NE

Přehýšov (Sokolov) 134 20,90 NE

Horská Kvilda (Klatovy) 50 20,00 NE

Kryštofovy Hamry (Chomutov) 89 19,10 NE

Stříbrná (Sokolov) 432 16,67 NE

Horní Blatná (Karlovy Vary) 468 15,60 NE

Mikulov (Teplice) 150 14,67 NE

Abertamy (Karlovy Vary) 1 197 14,62 NE

Josefov (Sokolov) 305 14,10 ANO

Kaceřov (Sokolov) 432 13,89 NE

Boží Dar (Karlovy Vary) 170 13,53 NE

Pernink (Karlovy Vary) 904 12,61 NE

Bublava (Sokolov) 336 11,61 NE

Vejprty (Chomutov) 3 336 11,27 ANO

Staré Sedlo (Sokolov) 721 10,96 NE

Krásno (Sokolov) 652 10,43 ANO

Královské Poříčí (Sokolov) 710 10,42 NE

Žacléř (Trutnov) 3 633 10,29 NE

12

POLSKÁ MENŠINA

V Moravskoslezském kraji, v okresech Frýdek-Místek a Karviná je soustředěna 31

obec s více než 10 % obyvatel polské menšiny. Jde o jedinou teritoriálně vymezenou

národnostně menšinovou komunitu v České republice. V dalších 15 obcích se polská

menšina podílí na celkovém součtu deseti a více procent příslušníků národnostních

menšin, potřebném pro zřízení Výboru.

obec (okres) počet obyvatel % příslušníků menšiny výbor (ANO/NE)

Hrádek (Frýdek-Místek) 1 756 42,77 ANO

Milíkov (Frýdek-Místek) 1 300 41,08 ANO

Košařiska (Frýdek-Místek) 365 38,63 ANO

Vendryně (Frýdek-Místek) 3 842 35,22 ANO

Bukovec (Frýdek-Místek) 1 356 33,55 ANO

Dolní Lomná (Frýdek-Místek) 867 31,03 ANO

Bocanovice (Frýdek-Místek) 428 30,84 ANO

Bystřice (Frýdek-Místek) 4 991 29,67 ANO

Ropice (Frýdek-Místek) 1 348 28,86 ANO

Horní Lomná (Frýdek-Místek) 394 28,43 ANO

Písečná (Frýdek-Místek) 804 26,74 ANO

Nýdek (Frýdek-Místek) 1 952 26,54 ANO

Smilovice (Frýdek-Místek) 581 26,33 ANO

Stonava (Karviná) 1 809 25,76 ANO

Návsí (Frýdek-Místek) 3 765 23,96 ANO

Albrechtice (Karviná) 4 071 23,51 ANO

Horní Suchá (Karviná) 4 370 23,18 ANO

Komorní Lhotka (Frýdek-Místek) 1 097 21,42 ANO

Chotěbuz (Karviná) 1 033 21,30 ANO

13

Řeka (Frýdek-Místek) 466 21,24 ANO

Třanovice (Frýdek-Místek) 932 21,14 ANO

Písek (Frýdek-Místek) 1 783 20,92 ANO

Jablunkov (Frýdek-Místek) 5 934 20,69 ANO

Vělopolí (Frýdek-Místek) 206 18,93 ANO

Střítež (Frýdek-Místek) 996 18,78 ANO

Mosty u Jablunkova (Frýdek-Místek) 3 997 18,24 ANO

Třinec (Frýdek-Místek) 38 953 17,69 ANO

Petrovice u Karviné (Karviná) 4 517 16,21 ANO

Český Těšín (Karviná) 26 429 16,11 ANO

Těrlicko (Karviná) 4 126 12,92 ANO

Hnojník (Frýdek-Místek) 1 446 11,48 ANO

ROMSKÁ MENŠINA

Pouze jediná (a to velmi nepočetná) obec splňuje podle sčítání lidu v roce 2001

kriterium alespoň deseti procent pro zřízení Výboru na základě samotného počtu

příslušníků romské národnostní menšiny. Přitom ve 25 dalších obcích se romská

menšina podílí na počtu příslušníků národnostních menšin potřebném pro zřízení

Výboru. V případě romské menšiny je ovšem navíc nutno vzít v potaz vyjádřenou

nízkou příslušnost k této menšině při sčítání lidu (k romské národnosti se přihlásilo

celkem 11 746 osob v celé ČR).

obec (okres) počet obyvatel % příslušníků menšiny výbor (ANO/NE)

Hvožďany (Domažlice) 34 17,65 NE

14

RUSÍNSKÁ MENŠINA

Ze sčítání lidu v roce 2001 vyplývá, že počet příslušníků rusínské menšiny nedosahuje

v žádné obci 10 %, nejvyšší vyjádřený podíl je 3,77 % (Litichovice, okr. Benešov).

RUSKÁ MENŠINA

Ze sčítání lidu v roce 2001 vyplývá, že počet příslušníků ruské menšiny nedosahuje

v žádné obci 10 %, nejvyšší vyjádřený podíl je 7,96 % (Vysoká Lhota, okr.

Pelhřimov). Ve čtyřech obcích se podílí na počtu příslušníků národnostních menšin

nutném pro zřízení Výboru.

ŘECKÁ MENŠINA

Ze sčítání lidu v roce 2001 vyplývá, že počet příslušníků řecké menšiny nedosahuje

samostatně nikde 10 %, nejvíce se k ní přihlásilo 7,22 % (Dívčí Hrad, okr. Bruntál).

V pěti obcích se podílí na počtu příslušníků národnostních menšin potřebných pro

zřízení Výboru.

SLOVENSKÁ MENŠINA

Slovenská menšina je nejpočetnější národnostní menšinou v ČR. Vedle 47 obcí,

v nichž slovenská komunita přesahuje 10 % obyvatel, je to dalších 166 obcí, kde se

15

podílí na dosažení uvedené hodnoty s ostatními menšinami. Obecně tedy v místech,

kde by měl být zřízen Výbor, jde téměř vždy o účast také slovenské menšiny.

obec (okres) počet obyvatel % příslušníků menšiny výbor (ANO/NE)

Malšín (Český Krumlov) 113 32,74 NE

Hora Sv. Václava (Domažlice) 71 22,54 NE

Šléglov (Šumperk) 27 18,52 NE

Milotice nad Opavou (Bruntál) 398 18,09 NE

Okrouhlá (Cheb) 234 17,52 NE

Bílá (Frýdek-Místek) 344 16,28 NE

Přehýšov (Plzeň-sever)) 557 15,98 NE

Bohdalovice (Český Krumlov) 264 15,91 NE

Velká Štáhle (Bruntál) 334 15,87 NE

Malá Štáhle (Bruntál) 142 15,49 AN0

Cetechovice (Kroměříž) 226 14,60 NE

Rudná pod Pradědem (Bruntál) 385 14,29 ANO

Hlavenec (Mladá Boleslav) 311 13,50 NE

Velký Luh (Cheb) 126 13,49 NE

Zbytiny (Prachatice) 300 13,33 NE

Jindřichovice (Sokolov) 386 13,21 NE

Milíkov (Cheb) 213 13,15 NE

Jevišovka (Břeclav) 554 13,00 ANO

Přepychy (Rychnov nad Kněžnou) 594 12,63 NE

Frymburk (Český Krumlov) 1 319 12,59 NE

Benešov nad Černou (Český Krumlov) 1 237 12,53 NE

Světlík (Český Krumlov) 263 12,17 NE

Blažim (Louny) 191 12,04 NE

Malonty (Český Krumlov) 1 089 11,85 NE

Vikantice (Šumperk) 103 11,65 NE

Vysoká (Bruntál) 302 11,59 NE

Broumov (Tachov) 125 11,20 NE

Oloví (Sokolov) 1 901 11,15 NE

Rovná (Sokolov) 593 11,13 NE

Slezské Pavlovice (Bruntál) 189 11,11 NE

Stará Červená Voda (Jeseník) 654 11,01 NE

Chodov (Karlovy Vary) 109 11,01 NE

Milhostov (Cheb) 322 10,87 NE

Jiříkov (Bruntál) 304 10,86 ANO

Stará Voda (Cheb) 444 10,81 NE

Merklín u Karlových Varů (Karlovy Vary) 1 102 10,80 ANO

Ovesné Kladruby (Cheb) 121 10,74 NE

Stará Ves (Bruntál) 516 10,66 ANO

Rybník (Domažlice) 180 10,56 NE

Staré Sedlo (Sokolov) 721 10,54 NE

Heřmanovice (Bruntál) 411 10,46 NE

Nová Pec (Prachatice) 632 10,28 NE

Rozvadov (Tachov) 684 10,23 NE

Krásná (Cheb) 430 10,23 ANO

Rožmberk nad Vltavou (Český Krumlov) 333 10,21 NE

Hradec – Nová Ves (Jeseník) 305 10,16 ANO

Krásný Les (Karlovy Vary) 169 10,06 NE

16

SRBSKÁ MENŠINA

Ze sčítání lidu v roce 2001 vyplývá, že menšina nedosahuje nikde 10 %, nejvyšší

podíl, jehož menšina dosahuje, je 1,72 % obyvatel obce (Dlouhá Stráň, okr. Bruntál).

UKRAJINSKÁ MENŠINA

Ukrajinská menšina pouze ve třech obcích splňuje podmínku deseti procent na zřízení

Výboru, avšak téměř vždy (na základě sdělení příslušných samospráv) je to

způsobeno pobytem zahraničních dělníků v místě v době sčítání lidu. I v další 21 obci,

kde spolu s příslušníky ostatních národnostních menšin dosahuje ukrajinská menšina

10 %, je její počet způsoben s vysokou pravděpodobností výše uvedenou příčinou.

Ukrajinská komunita sídlí tradičně ve velkých městech, kde ovšem její podíl na počtu

obyvatel nedosahuje patřičných hodnot.

obec (okres) počet obyvatel % příslušníků menšiny výbor (ANO/NE)

Dubenec (Příbram) 293 12,97 NE

Žernov (Semily) 185 10,27 NE

Skryje (Žďár nad Sázavou) 69 10,14 NE

17

5. Seznam obcí nad 200 obyvatel, s více než 10 % příslušníků

národnostních menšin (jednotlivé národnostní menšiny i en bloc)

Podtržené modré názvy obcí znamenají, že Výbor má své informace na webu obce, růžový

podklad v pravém sloupci tabulky indikuje, že nejsou informace (obec nekomunikuje), zelený

podklad znamená, že obec komunikuje (jsou zasílány podklady do Zprávy o situaci

národnostních menšin). K výčtu národnostních menšin je ve druhém sloupci zprava připojena

v závorce vietnamská komunita, je-li počet jejích příslušníků v obci významný. Pořadí je zde

uvedeno od nejpočetnější k méně početné.

obec (okres) obyvatel národnostní menšiny (komunita); celkem % výbor (ANO/NE)

Abertamy (Karlovy Vary) 1 197 německá, (vietnamská), slovenská; 20,63 NE

Albrechtice (Karviná) 4 071 polská, slovenská; 27,68 ANO

Aš (Cheb) 12 584 slovenská, německá, (vietnamská), ukrajinská; 10,86 ANO (nefunkční)

Benešov nad Černou (Český

Krumlov) 1 237

slovenská, ukrajinská, německá; 20,13 NE

Bernartice u Trutnova 899 německá, slovenská; 15,24 ANO

Bělá pod Pradědem (Jeseník) 1 785 slovenská, německá, romská, ukrajinská, polská; 10,14 NE

Bílá (Frýdek-Místek) 344 slovenská, 16,28 NE

Bílá Voda (Jeseník) 316 slovenská, romská, polská, německá; 15,51 ANO

Blatno (Chomutov) 315 slovenská, německá, romská; 12,06 NE

Bocanovice (Frýdek-Místek) 428 polská, slovenská; 32,94 ANO

Bochov (Karlovy Vary) 1 950 slovenská, německá; 10,36 NE

Božičany (Karlovy vary) 631 německá, slovenská, maďarská; 13,63 ANO (nefunkční)

Branná (Šumperk) 375 německá, slovenská; 11,20 NE

Březová (Sokolov) 2 781 německá, slovenská, maďarská; 15,14 NE

Bublava (Sokolov) 336 německá, slovenská; 15,18 NE

Bukovec (Frýdek-Místek) 1 356 polská; 34,88 ANO

Bystřice (Frýdek-Místek) 4 991 polská, slovenská; 31,48 ANO

Cetechovice (Kroměříž) 226 slovenská; 15,49 NE

Český Těšín (Karviná) 26 429 polská, slovenská, německá, maďarská; 21,48 ANO

Dasnice (Sokolov) 353 slovenská, německá; 11,33 NE

Desná v Jizerských horách

(Jablonec n. Nisou)

3 549 slovenská, německá, polská; 10,31 NE

Dívčí Hrad (Bruntál) 272 řecká, slovenská; 13,97 NE

Dolní Dvořiště (Český Krumlov) 1 281 slovenská, ukrajinská, německá; 11,09 NE

Dolní Lomná (Frýdek-Místek) 867 polská, slovenská; 33,56 ANO

Dolní Nivy (Sokolov) 271 slovenská, německá; 18,08 NE

Dolní Rychnov (Sokolov) 1 245 slovenská, německá, romská, maďarská; 19,20 NE

Doubrava (Karviná) 1 811 polská, slovenská; 11,87 NE

Dubenec (Příbram) 293 ukrajinská; 13,99 NE

Frymburk (Český Krumlov) 1 319 slovenská; 13,87 NE

Habartov (Sokolov) 5 390 slovenská, německá, maďarská; 12,62 NE

Hazlov (Cheb) 1 595 slovenská, německá; 14,80 NE

Heřmanovice (Bruntál) 411 slovenská, německá; 17,03 NE

Hlavenec (Mladá Boleslav) 311 slovenská; 14,15 NE

Hnojník (Frýdek-Místek) 1 446 polská, slovenská; 14,38 ANO

Hora Svaté Kateřiny (Most) 330 německá, slovenská; 10,30 NE

Horní Blatná (Karlovy Vary) 468 (vietnamská), německá, slovenská; 20,30 NE

Horní Lomná (Frýdek-Místek) 394 polská, slovenská; 31,73 ANO

Horní Maršov (Trutnov) 1 058 slovenská, německá, polská; 11,53 NE

Horní Suchá (Karviná) 4 370 polská, slovenská; 28,72 ANO

Hrabětice (Znojmo) 909 slovenská, maďarská; 10,56 NE

Hradec – Nová Ves (Jeseník) 305 slovenská; 11,48 ANO

18

Hranice u Aše (Cheb) 2 266 slovenská, německá, ukrajinská; 17,12 NE

Hrádek (Frýdek-Místek) 1 756 polská; 44,08 ANO

Hrčava (Frýdek-Místek) 278 slovenská, polská; 10,43 NE

Chbany (Chomutov) 599 slovenská, německá; 14,02 NE

Chlum sv. Maří (Sokolov) 298 německá, slovenská; 15,44 NE

Chotěbuz (Karviná) 1 033 polská, slovenská; 24,01 ANO

Chvaleč (Trutnov) 583 slovenská, německá, polská; 10,98 NE

Jablunkov (Frýdek-Místek) 5 934 polská, slovenská; 22,97 ANO

Jáchymov (Karlovy Vary) 2 830 slovenská, německá, maďarská, ruská; 13,11 NE

Jevišovka (Břeclav) 554 slovenská, chorvatská; 14,44 ANO

Jindřichovice (Sokolov) 386 slovenská, německá; 18,39 NE

Jindřichovice pod Smrkem

(Liberec)

605 slovenská, německá, polská; 14,21 NE

Jiřetín pod Jedlovou (Děčín) 570 německá, slovenská; 10,88 NE

Jiříkov (Bruntál) 304 slovenská, 11,18 ANO

Josefov (Sokolov) 305 německá, slovenská; 19,34 ANO

Josefův Důl (Jablonec n. Nisou) 990 německá, slovenská; 16,06 NE

Kaceřov (Sokolov) 432 německá, slovenská; 18,06 NE

Katusice (Mladá Boleslav) 796 slovenská; maďarská, německá; 10,18 NE

Karviná (Karviná) 65 141 slovenská, polská, maďarská, německá, romská, řecká; 18,02 ANO

Kobylá nad Vidnavkou (Jeseník) 498 romská, německá, slovenská; 23,69 ANO

Komorní Lhotka (Frýdek-Místek) 1 097 polská, slovenská; 24,16 ANO

Košařiska (Frýdek-Místek) 365 polská; 40,00 ANO

Kovářská (Chomutov) 1 401 německá slovenská; 12,85 NE

Krajková (Sokolov) 832 slovenská, německá; 16,59 ANO

město Kraslice (Sokolov) 7 273 německá, slovenská; 10,68 ANO

Kravaře (Opava) 6 693 německá, slovenská; 10,76 ANO

Královské Poříčí (Sokolov) 710 německá, slovenská; 17,61 NE

Krásná (Cheb) 430 slovenská; 13,02 ANO

město Krásno (Sokolov) 652 slovenská, německá; 19,79 ANO

Krásný Dvůr (Louny) 718 slovenská, německá, romská, polská, ruská; 10,17 NE

Kružberk (Opava) 296 slovenská, německá; 11,49 NE

Kryštofovo Údolí (Liberec) 200 18 německá, 1 slovenská a 1 polská; 10,00 NE

Křišťanovice (Bruntál) 317 slovenská, romská; 12,30 NE (usnesení ZO)

Kytlice (Děčín) 418 německá, slovenská, ukrajinská; 12,20 NE

Lampertice (Trutnov) 476 německá, slovenská; 14,29 NE

Lenora (Prachatice) 803 slovenská, německá; 13,95 NE

Lesná (Tachov) 492 slovenská, německá, ukrajinská; 12,20 NE

Libavské Údolí (Sokolov) 589 slovenská, německá; 15,11 NE

Libá (Cheb) 577 slovenská, německá; 14,56 NE

Lipno nad Vltavou (Český Krumlov) 550 slovenská, ukrajinská, německá; 10,73 NE

Lipová (Děčín) 650 německá, slovenská, ukrajinská; 11,54 NE

Loket (Sokolov) 3 202 německá, slovenská, ruská, romská; 10,81 NE

Lomnice (Bruntál) 1 093 německá, slovenská; 12,72 NE

Loučovice (Český Krumlov) 1 970 slovenská, německá, polská, romská; 11,83 NE

Luby (Cheb) 2 478 německá, slovenská, ukrajinská, maďarská;13,24 NE

Malá Morava (Šumperk) 588 slovenská, německá; 10,71 NE

Malonty (Český Krumlov) 1 089 slovenská, německá; 13,59 NE

Merklín u Karlových Varů

(Karlovy Vary)

1 102 slovenská, německá; 15,61 ANO

Měrovice nad Hanou (Přerov) 694 slovenská, romská; 11,82 ANO

Mikulášovice (Děčín) 2 397 slovenská, německá, romská; 10,01 ANO

Milhostov (Cheb) 322 slovenská, romská; 15,22 NE

Milíkov (Frýdek-Místek) 1 300 polská, slovenská; 42,15 ANO

Milíkov (Cheb) 213 slovenská; 15,02 NE

Milotice nad Opavou (Bruntál) 398 slovenská; 19,10 NE

Mirkovice (Český Krumlov) 398 slovenská, německá, maďarská, ukrajinská; 13,11 NE

Mírová (Karlovy Vary) 224 německá, slovenská; 10,70 NE

19

Mosty u Jablunkova (Frýdek-

Místek) 3 997

polská, slovenská; 20,37 ANO

Návsí (Frýdek-Místek) 3 765 polská, slovenská; 25,90 ANO

Nebanice (Cheb) 311 slovenská, německá; 10,93 NE

město Nejdek (Karlovy Vary) 8 600 slovenská, německá, (vietnamská), maďarská; 11,03 ANO

Nepomyšl (Louny) 412 slovenská, německá; 12,62 NE

Nová Pec (Prachatice) 632 slovenská; 11,55 NE

Nová Ves (Sokolov) 256 slovenská, maďarská, ukrajinská; 15,63 ANO

Nový Kostel (Cheb) 538 slovenská, německá, romská; 12,83 NE

město Nové Sedlo (Sokolov) 2 639 německá, slovenská, maďarská; 18,30 NE

Nýdek (Frýdek-Místek) 1 952 polská, slovenská; 28,13 ANO

Oborná (Bruntál) 336 slovenská, maďarská, polská; 10,42 NE

Okrouhlá (Cheb) 234 slovenská; 18,38 NE

Oloví (Sokolov) 1 901 slovenská, německá, ukrajinská; 22,15 ANO

Orlová (Karviná) 34 856 slovenská, polská; 10,63 ANO

Pernink (Karlovy Vary) 904 německá, slovenská, maďarská; 16,92 NE

Petrovice u Karviné (Karviná) 4 517 polská, slovenská; 19,84 ANO

Písečná (Frýdek-Místek) 804 polská; 27,49 ANO

Písek (Frýdek-Místek) 1 783 polská; 21,93 ANO

město Plesná (Cheb) 1 982 slovenská, německá, maďarská, ukrajinská; 10,90 NE

Potůčky (Karlovy Vary 369 německá, slovenská, (vietnamská); 10,30 NE

Přední Výtoň (Český Krumlov) 266 slovenská, německá; 12,03 NE

Přehýšov (Plzeň-sever) 557 slovenská, německá, ukrajinská; 19,21 NE

Přepychy (Rychnov n. Kněžnou) 594 slovenská; 12,79 NE

Ropice (Frýdek-Místek) 1 348 polská, slovenská; 32,12 ANO

Rotava (Sokolov) 3 449 slovenská, německá, romská, polská, maďarská, ukrajinská; 10,00 NE

Roudno (Bruntál) 204 slovenská, maďarská; 10,29 ANO

Rovná (Sokolov) 593 slovenská, ukrajinská, německá, ruská; 22,60 NE

Rozvadov (Tachov) 684 slovenská, německá, (vietnamská); 12,13 NE

Rožmberk nad Vltavou (Český

Krumlov) 333

slovenská, německá; 15,62 NE

Rožmitál na Šumavě (Český

Krumlov)

385 slovenská, maďarská, německá, polská; 12,99 NE

Rudná pod Pradědem (Bruntál) 385 slovenská; 15,06 ANO

Řeka (Frýdek-Místek) 466 polská; 23,61 ANO

Skalná (Cheb) 1 668 německá, slovenská; 12,41 NE

Skorošice (Jeseník) 797 slovenská, německá; 13,68 NE

Smilovice (Frýdek-Místek) 581 polská; 27,54 ANO

Sokolov (Sokolov) 25 081 slovenská, německá, romská, maďarská, (vietnamská); 11,29 NE

Spomyšl (Mělník) 404 maďarská, slovenská; 10,64 NE

Stanovíce (Karlovy Vary) 489 slovenská, německá, maďarská; 12,47 ANO

Stará Červená Voda (Jeseník) 654 slovenská, německá; 14,07 NE

Stará Ves (Bruntál) 516 slovenská; 12,40 ANO

Stará Voda (Cheb) 444 slovenská; 13,06 NE

Staré Křečany (Děčín) 1 176 německá, slovenská, maďarská, romská; 11,66 NE

Staré Sedlo (Sokolov) 721 německá, slovenská; 22,33 NE

Stonava (Karviná) 1 809 polská, slovenská; 35,32 ANO

Stružná (Karlovy Vary) 502 slovenská, německá; 15,14 NE

Stříbrná (Sokolov) 432 německá, slovenská; 22,69 NE

Střítež (Frýdek-Místek) 996 polská, slovenská; 21,49 ANO

Svatava (Sokolov) 1 577 německá, slovenská, maďarská, romská; 11,54 NE

Světlík (Český Krumlov) 263 slovenská; 12,93 NE

Šabina (Sokolov) 285 německá, slovenská; 12,98 NE

Šluknov (Děčín) 5 658 slovenská, německá, polská, ukrajinská, romská, „jiná“; 11,14 NE

Těrlicko (Karviná) 4 126 polská, slovenská; 15,83 ANO

Tisová (Tachov) 465 slovenská, romská, maďarská; 11,83 NE

Třanovice (Frýdek-Místek) 932 polská, slovenská; 25,00 ANO

Třebom (Opava) 203 německá, slovenská; 15,27 NE

20

Třinec (Frýdek-Místek) 38 953 polská, slovenská, řecká, německá, maďarská; 22,36 ANO

Valeč (Karlovy Vary) 367 slovenská, německá; 10,08 NE

Vápenná (Jeseník) 1 272 slovenská, německá; 13,92 NE

Vejprty (Chomutov) 3 336 německá, slovenská, romská; 18,94 ANO

Veliká Ves (Chomutov) 268 slovenská, německá, polská, romská; 11,57 NE

Velká Kraš (Jeseník) 907 slovenská, romská, německá; 10,47 NE

Velká Štáhle (Bruntál) 334 slovenská; 16,47 NE

Velké Kunětice (Jeseník) 653 romská, slovenská; 15,47 NE

Velký Karlov (Znojmo) 431 slovenská, ukrajinská; 10,21 NE

Vendryně (Frýdek-Místek) 3 842 polská, slovenská; 37,22 ANO

Vělopolí (Frýdek-Místek) 206 polská; 19,42 ANO

Vidnava (Jeseník) 1 424 slovenská, německá, řecká; 12,85 NE

Vilémov (Chomutov) 1 028 německá, slovenská, polská; 11,77 NE

Vintířov (Sokolov) 1067 slovenská, německá, maďarská; 14,71 ANO

Vlčice (Jeseník) 459 slovenská, německá, romská, ukrajinská; 18,08 ANO

Vřesová (Sokolov) 341 slovenská, maďarská; 10,56 ANO

Vysoká (Bruntál) 302 slovenská; 12,25 NE

Vysoká Pec (Karlovy Vary) 258 německá, slovenská; 10,08 NE

Zbytiny (Prachatice) 300 slovenská; 15,67 NE

město Zlaté Hory (Jeseník) 4 507 slovenská, řecká, německá; 10,25 ANO

Žacléř (Trutnov) 3 633 německá, slovenská; 13,76 NE

Jako důvody pro nezřízení Výboru bývá nejčastěji vyjádřen nezájem obyvatelstva,

přičemž obvykle bývá po volbách do obecních zastupitelstev na úřední desce obce

vyvěšena výzva obyvatelům, aby se přihlásili zájemci o činnost ve Výboru. Do výše

uvedeného výčtu nebylo zahrnuto dalších 16 obcí s počtem obyvatel do 200.

Statutární města a města, jež zřídila orgán pro národnostní menšiny, ač

nesplňují podmínku zákona

obec / město obyvatel národnostní menšiny (komunita); celkem % výbor / komise

Brno 376 172 slovenská, ukrajinská, (vietnamská), německá, polská, romská ruská; 2,64 Výbor

Cheb 32 893 německá, slovenská, maďarská, romská, (vietnamská); 6,58 Komise

Chomutov 51 007 slovenská, německá, maďarská, ukrajinská, polská; 6,65 Výbor

Most 68 263 slovenská, německá, maďarská, ukrajinská, polská; 5,56 Komise

Plzeň 165 259 slovenská, ukrajinská, německá, romská; 2,06 Komise

Tábor 36 557 slovenská; 2,20 Komise

Kraje, jež zřídily Výbor, či komisi/Radu (v případě, že nesplňují podmínku

zákona)

kraj obyvatel národnostní menšiny (komunita); celkem % výbor / komise

Jihomoravský 1 127 718 slovenská, ukrajinská, maďarská, (vietnamská), německá, polská, ruská; 2,14 Rada

Karlovarský 304 343 slovenská, německá, (vietnamská), maďarská, ukrajinská, romská; 9,30 Výbor

Moravskoslezský 1 269 467 slovenská, polská, německá, maďarská, romská; 7,76 Výbor

hlavní město Praha 1 169 106 slovenská, ruská, ukrajinská, maďarská, romská, (vietnamská), německá; 3,44 Komise

Ústecký 820 219 slovenská, německá, (vietnamská), ukrajinská, maďarská, romská, polská; 5,18 Výbor

21

V¯BORY PRO NÁRODNOSTNÍ MENŠINY V KONTEXTU AKTUÁLNÍCH

POTŘEB

Informační a metodický průvodce

Obálku navrhl Jaroslav Svoboda. Vydal Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny, Úřad vlády České republiky v roce 2009

Adresa: Úřad vlády ČR, Nábř. Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1. E-mail: narodnostni.mensiny@vlada.cz. Vydání 1. Neprodejné.

ISBN 978-80-7440-013-1

No comments so far!
Leave a Comment


Prágai Magyar közösségi portál
Ön a Prágai magyar portál oldalain van.
ADY ENDRE DIÁKKÖR Ryťířská 27 Praha 1 110 00
Balassi Intézet Prágai magyar kulturális intézet
Budapest étterem Slezská 909/86 130 00 Praha 3 +420 602 221 323
Coexistentia - Együttélés Politikai Mozgalom
CSMMSZ Cseh- és Morvaországi Magyarok Szövetsége
CSMOT Csehországi Magyar Orvosok Társasága tel: +420/724/086566
GÖRGEY ARTÚR TÁRSASÁG Rez 45 Husinec Rez CZ 250 68 Telefon: + 420 220 940 190 + 420 266 172 073
Iglice egylet Spolek Iglice Egylet, Slunečnicová 2975/3, Praha 10, 106 00 tel: 604 456 604 (Serédi László)
Közép-Európai Tanulmányok Tanszék Katedra středoevropských studií Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze náměstí Jana Palacha 2 116 38 Praha 1 tel.: +420 221 619 819
Mille-Domi Dům národnostních menšin – Praha II. emelet Vocelova602/3 120 00 Praha 2
Nyitnikék
Magyar Köztársaság Prágai Nagykövetség Pod Hradbami 17, Praha 6-Střešovice +(420)-220-317-200
PRÁGAI REFORMÁTUS MISSZIÓI GYÜLEKEZET Prága 1, Klimentská ulice 18
Pszicho-klub